S trochou nadsázky mohu říci, že pokud nastanou nějaké významnější problémy s optikou, bude to určitě ve čtvrtek. Možná si ještě pamatujete na problémy s linkou společnosti MERO, která tehdy postihla velkou většinu českých ISP. Pochopitelně to byl čtvrtek. O několik měsíců později pro změnu hořelo v metru a odnesla to především optika společnosti Pragonet a následně její klienti. Kdy to bylo? Ze čtvrtka na pátek…
Tentokrát však byly čtvrteční problémy ještě o něco rozsáhlejší. Nenastaly totiž pouze u jedné společnosti, ale postihly rovnou dva telekomunikační operátory. Nejprve v noci ze středy na čtvrtek seznal CEZTel a někteří jeho zákazníci, že asi nebude všechno v pořádku s jednou z jeho optických tras. Jaké překvapení čekalo na pracovníky CEZTelu, když zjistili, že jim někdo zcizil dva kilometry (!) optického kabelu v lokalitě Mladá Boleslav. Navíc je nutno si uvědomit, že optický kabel byl tažen mezi sloupy vysokého napětí, takže jejich krádež nebyla zrovna jednoduchá.
Z pohledu Internetu postihlo nejvíce poškození optické trasy především CESNET a GTS. CESNET nezaznamenala na své lince do Liberce žádné problémy způsobené výpadkem, protože naběhla záložní linka 34 Mb/s používaná pro původní TEN-155 CZ. Od CEZTelu má totiž CESNET pronajato nenasvícené vlákno, které používá pro svoji linku o kapacitě 2,5 Gb/s. Názorně je počátek výpadku vidět na statistikách vytížení linky do Liberce.
Statistika linky CESNETu z Prahy do Liberce. 28.6.2001
Podstatně více problémů mělo GTS, protože výpadek linky znamenal především částečné ochromení ostravského uzlu. Na první pohled by se zdálo, že problémů příliš nastat nemohlo, protože síť GTS má kruhovou strukturu, takže je proti podobným problémům zabezpečena.
Mapa sítě GTS
Jako ostatně několikrát se však ukázalo, že problémy se zpravidla neobjevují samostatně, takže převod provozu na druhou trasu se neobešel bez dalších výpadků. Po dvou hodinách totiž došlo k závadě jedné z přenosových karet v routeru, kterou bylo nutno vyměnit. Nejbližší se však nacházela až v pražském skladu, takže si její převoz do Ostravy vyžádal poměrně hodně času. Provoz byl v této době směrován přes několik náhradních linek E1 (každá 2 Mb/s), což však zdaleka nestačilo pro veškerý IP provoz na síti. Navíc vyšší prioritu než Internet měly hlasové a datové služby, kterých se problémy prakticky vůbec nedotkly. Bezproblémový přenos přes záložní linku byl obnoven někdy po poledni a již chvíli před tím se situace začala postupně dostávat do normálu.
Nedostupnost ostravského uzlu GTS však měla podstatně dalekosáhlejší důsledky, než by se mohlo na první pohled zdát. Kromě řady jiných serverů jsou totiž v ostravském hostingovém centru umístěny stroje reklamní agentury ARBOmedia a výměnného systému BillBoard. Dlouho dobu nefungovalo prakticky nic, pak se situace začala postupně vracet do normálu. Např. BillBoard – aby ulehčil záložní lince – zpočátku distribuoval pouze malé bannery, které navíc byly často lokálně uloženy v cache paměti. Když se však přestane točit reklama na velkém množství českých serverů, tak pomalu končí veškerá legrace. Navíc výpadek trval prakticky dvanáct hodin, což rozhodně není málo. Je proto nepochybné, že by z něho měli vyvodit patřičné závěry lidé z ARBOmedia i z BillBoardu. Především s ohledem na to, že jde o jedny z klíčových prvků současného českého Internetu. Nechci být obviňován z pragocentrismu, ale umístění serverů v Praze je podle mého názoru o něco bezpečnější. Zvláště když při výpadku pražského uzlu většinou nefunguje ani zbytek sítě. Nemusí to však být vždy pravda.
Pro společnost GTS to byla rozhodně hořká zkušenost a pomyslný kalich musela vypít až do dna, snad z toho také vyvodí patřičné závěry. Po fyzickém přerušení přenosové linky se dá krátkodobý výpadek přežít, nesmí to však trvat příliš dlouho. Navíc viditelně nastala chyba při přechodu na záložní trasu. Na vině byl sice nejspíše vadný síťový prvek, který vypověděl službu právě v nejméně vhodnou chvíli. S ohledem na význam ostravského uzlu by však měl být po ruce jiný kus zařízení, aby se nemusel provádět jeho složitý transport až z Prahy. I přes tuto skutečnost mi však přijde dvanáctihodinový výpadek přeci jenom příliš dlouhý, takže celý proces dopravy, výměny a rozchození vádného zařízení nemohl být úplně bezproblémový.
Pokud jde o to, zda linka CEZTelu již skutečně funguje, nepodařilo se mi bohužel o víkendu získat nikoho, kdo by byl ochoten to jakkoliv komentovat. Vypadá to však tak, že přenos byl v sobotu ráno obnoven v plné míře.
Statistika linky CESNETu z Prahy do Liberce. 30.6.2001
Což je podle mého soukromého názoru docela slušný výkon, protože obnovení trasy vyžaduje nejspíše dočasné přerušení distribuce elektrického proudu a navíc rozsah výpadku nebyl zrovna z nejmenších. Je však také možné, že byla prostě natažena záložní trasa zcela mimo sloupy vysokého napětí.
Druhý čtvrteční škraloup má na svědomí Český Mobil v kombinaci s jinou firmou mající v názvu jméno státu, v němž působí. V tomto případě však krátce před osmou došlo k překopnutí optiky, která spojovala řídící centrum v Říčanech se zbytkem sítě Českého Mobilu. To však v důsledku znamenalo zablokování volání v síti Oskar, což rozhodně nebyla potěšitelná zpráva pro jeho uživatele. I zde pochopitelně existovala záložní trasa, ta však byla špatně nakonfigurována, takže se obě pojítka tohoto mikrovlnného spoje nebyla schopna spolu domluvit. Vše začalo normálně fungovat až někdy před dvanáctou hodinou, kdy se konečně podařilo zprovoznit záložní linku. Firmou, která dodává obě trasy, je Český Telecom, který si tímto rozhodně neudělal dobrou reklamu. Výpadek znovu trval neúměrně dlouho rozsahu problému a uvážíme-li, že hlavním důvodem byla ledabylost při realizaci záložní trasy, zůstávají pouze oči pro pláč. Stejně jako kdysi při výpadku sítě společnosti MERO bylo shodou okolností dokončení druhé záložní optické trasy, která by zajistila kruhovou topologii, doslova za dveřmi. S ohledem na zkušenost GTS však ani to nemusí být výhra.
Oba problémy ve mně vyvolávají pocit, zda by nebylo dobré vrátit se k systému zkoušení záloh v praxi. Tedy ty známé pokusy, kdy se funkčnost UPS zkouší jejím odpojením od elektrické sítě. Zálohování síťových prvků jejich vypínáním za chodu, vypojováním síťových kabelů atd. Pravda, podobné experimenty nelze hned realizovat za plného provozu, protože znamenají přílišné ohrožení stability sítě, ale postupně se k tomu dostat lze. To, že záloha funguje, totiž ještě zdaleka neznamená, že bude fungovat za plného provozu. V jednotlivých firmách jsou však v tomto směru rozhodné mnohem erudovanější lidé, než jsem já, bohužel mám čas od času dojem, že to není příliš vidět. S ohledem na garance formou SLA však poskytovatelům nezbude nic jiného než zálohovat, zálohovat a zase zálohovat. Pokud možno všechno…
Závěrem se vrátím k myšlence, kterou nadhodil jeden z externích autorů Lupy. Zda totiž spolu nějakým způsobem nesouvisí krádež dvou kilometrů optiky CEZTelu a zprovoznění nového EuroRingu? Zlí jazykové totiž tvrdí, že KPNQwestu chyběl jeden kilometr optického vlákna k dokončení stavby… A když už se do České republiky vydal osobně pan ředitel, pozváno bylo mnoho hostů včetně ministra Březiny, tak bylo nutno sehnat ten kus kabelu doslova za každou cenu :-)
