Na úspornější formát DVB-T2 musí, jak známo, přejít veškeré pozemní televizní vysílání s ohledem na budoucí využívání části stávajících vysílacích frekvencí okolo 700 MHz mobilními operátory.
Protože přechod na novou normu, spojený s vypínáním stávajícího vysílání v DVB-T, je rozplánován na postupné kroky až do roku 2020 tak, aby diváci měli dost času na potřebnou modernizaci své přijímací výbavy, většina programů ČT zatím zůstává celoplošně dostupná i pro příjem v současné normě DVB-T, výjimkou jsou programy ČT:D/art a ČT sport.
PSALI JSME: ČT nevypne DVB-T vysílání ČT:D a ČT art, DVB-T2 přijímače by si měli pořídit fanoušci sportu
První z nich – ČT:D/art – byl totiž dosud kromě doplňkové sítě 1a (Regionální multiplex 7) vysílán v síti 3 provozované společností Czech Digital Group a zde podle předchozí dohody uvolnil místo pro další kanál televize Prima; nicméně kanál ČT:D/art zůstane zatím dostupný na multiplexu 1a (dostupnost 84,3 procenta území), v regionálních DVB-T sítích RS20, RS10a a dočasně také v přechodové DVB-T2 síti Českých Radiokomunikací.
Nemožnost přijímat tento program v dosavadním standardu DVB-T se tak zatím týká jen menšího procenta diváků. Nezapomeňme, že vysílání DVB-T se začne vypínat až v příštím roce.
Trochu náročnější to bude s programem ČT sport; ten koncem května opustí dosavadní veřejnoprávní síť 1 (DVB-T), kde ho nahradí právě ČT:D/art, varianta ve standardním rozlišení zcela zmizí a ČT sport bude tak nadále pro pozemní příjem dostupný jen ve vysokém rozlišení (ČT sport HD) právě v nové přechodové síti 11 (DVB-T2) a do doby vypínání signálu DVB-T také v regionálních sítích.
Bez přelaďování až do konce celého procesu
Na většině území vysílá přechodová síť ČT na 26. kanálu (514 MHz), což je i cílová „destinace“ pro veřejnoprávní síť. Diváci, kteří ji zde naladili, by tak už měli mít víceméně hotovo, zde by měl příjem programů ČT zůstat bez přelaďování i po skončení celého procesu.
Výjimkou jsou jen některé vysílače v jižních Čechách a v Ústeckém kraji, které budou zatím veřejnoprávní přechodovou síť DVB-T2 vysílat na 50. kanálu a pro další etapy přechodu se zde počítá s následnými změnami (39. kanál pro vysílač Kleť, 33. pro Ústecko).
Už při spuštění přechodové sítě DVB-T2 České televize deklaroval provozovatel pokrytí 98,7 procenta území České republiky, po spuštění dalších vysílačů v průběhu dubna a května pak pokrytí stoupne na teoretických 99,6 procenta.
A jak vypadá HD v praxi?
Jednou z výhod nové sítě v novém standardu, kterou Česká televize samozřejmě náležitě zdůrazňuje, je vysílání všech stanic ve vysokém rozlišení (HD), a to dokonce s neprokládaným obrazem (1080p@50 Hz, tedy s padesáti plnými – tzv. progresivními – snímky za sekundu).
Zajímalo nás tedy, jak nové pozemní vysílání v DVB-T2 vypadá (či dopadá) skutečně v praxi. Naladění, alespoň v Praze, je bezproblémové; vyzkoušel jsem ho jak na televizoru s vestavěným tunerem kompatibilním i s normou DVB-T2 HEVC (konkrétně na přijímači LG OLED55B7V), tak prostřednictvím jednoduchého certifikovaného set-top boxu (Alma 2800 HEVC) připojenému ke starší plazmě Pioneer, která podporu DVB-T2 samozřejmě nemá.
V obou případech i automatické ladění tunerů přechodovou síť bez problémů našlo a programy uložilo (snadno je v seznamu stanic poznáme, „T2“ je součástí názvu).
Kvalita obrazu je plně srovnatelná s HD příjmem ze satelitu či kabelu, a pokud je vysílaný pořad v tzv. nativním HD, tedy s HD zpracováním v celém výrobním procesu, pak lze kvalitu označit za skutečně špičkovou. Jenže právě zde je asi hlavní problém, který známe už z dosavadního HD vysílání, a nová norma na tom nic nezmění.
Nativní versus upscalované
Jen část pořadů je v HD snímána, zpracována a následně odvysílána, nemalé procento je pořízeno technikou se standardním rozlišením a následné HD zpracování s přepočtem do formátu 1920 × 1080 bodů sice obraz vylepší, ale kvality nativního HD v žádném případě nedosáhne.
Dobrým případem byl třeba pondělní přenos hokejového utkání Třince s Hradcem Králové. Na severu Moravy zjevně HD přenosový vůz nepracoval, takže přenos byl v jakémsi „pseudo“ HD (což samozřejmě platí identicky i pro příjem ze satelitu nebo z kabelu) zaostávajícím v ostrosti a podání detailů.
O přestávce vysílané šoty z předchozího zápasu hraného na Kladně (Kladno vs. Karlovy Vary) už ale byly i pořízeny v HD, takže kvalita obrazu ihned o řád stoupla. Více tedy záleží na tom, jak snímaný či natočený a zpracovaný pořad je právě vysílán než zda ho budeme sledovat z pozemního HD v DVB-T2 či z HD na satelitu nebo kabelu.
Přitom právě sportovní přenosy s rychlými pohybovými sekvencemi by měly z neprokládaného padesátisnímkového standardu profitovat nejvíce. Pokud do porovnání zahrneme i IPTV (konkrétně jsem programy ČT porovnával na Lepší TV), pak stejně jako v případě satelitu a kabelu má i pozemní příjem o „chloupek“ navrch především v maximální ostrosti.
Jak se vyrovnat satelitu
Bezproblémový je i příjem zvuku v normě Dolby Digital, pokud to charakter pořadu umožňuje, jsou použity i alternativní zvukové verze (originál + dabing), vesměs jsou k dispozici i skryté titulky. K dispozici je samozřejmě i HbbTV a elektronický programový průvodce (EPG).
MOŽNOSTEM HYBRIDNÍ HbbTV PLATFORMY V RÁMCI DVB-T2 SE BUDE VĚNOVAT LETOŠNÍ ROČNÍK KONFERENCE TVCON.
Ale určitě je dobrou zprávou, že zatímco dosud byl z hlediska kvality preferován spíše satelitní nebo kabelový HD příjem před pozemním, nyní jsou technické předpoklady minimálně vyrovnané, naopak progresivní terestriální signál má teď alespoň teoreticky navrch.
Technické parametry veřejnoprávního multiplexu 11
- Provozovatel multiplexu: Česká televize
- Standard: DVB-T2
- Modulace nosných: 256QAM
- Vysílací mód: 32K-ext
- Ochranný interval: 1/8
- FEC: 2/3
- Pilot Pattern: PP2
- Celkový datový tok: 33,35 Mb/s
- Kódování EPG a HbbTV: ISO/IEC 6937