Čeští europoslanci o oddělení vyhledávačů: jak budou hlasovat?

• 27.11. 10:10 – doplněno stanovisko Luďka Niedermayera (TOP 09) v závěru článku

Už dlouho se kolem návrhu jedné rezoluce Evropského parlamentu (EP) v IT světě nespustila taková debata. Stačil přitom jeden odstavec, který mluví o prosazování antimonopolních pravidel na trhu vyhledávačů a o možném „oddělení vyhledávačů od dalších komerčních služeb“.

I když v celém textu není ani jednou zmíněno jméno konkrétní firmy, je nad slunce jasné, na koho europoslanci míří. Evropská komise (EK) už čtvrtým rokem řeší antimonopolní stížnosti na Google, který má podle stěžovatelů zneužívat své dominantní postavení na evropském trhu.

Rezoluce EP nemá s řízením formálně nic společného a jde o politické prohlášení, které Komisi k ničemu přímo nezavazuje – podobně to funguje mezi českým parlamentem a vládou. Poslanci nemají výkonné pravomoci, aby mohli své rezoluce jakkoli přímo uvést v realitu. Jde tak „jen“ o politický tlak, kterým se snaží komisi dotlačit k nějakému řešení.

Není zatím ani jisté, že se dotyčný neuralgický odstavec do výsledné rezoluce, o které bude EP hlasovat ve čtvrtek, dostane. Na světě jsou dnes tři návrhy jejího textu od jednotlivých frakcí (návrh EPP s S&D, návrh ECR, návrh ALDE). A při hlasování se dají očekávat ještě další pozměňovací návrhy.

I tak nás zajímalo, jak se k návrhu staví čeští europoslanci. Mohlo by podle nich oddělení vyhledávače od ostatních služeb Googlu skutečně vyřešit současné antimonopolní šetření? A jak budou ve čtvrtek hlasovat? Na dotazy zaslané všem 21 českým zástupcům odpovědělo celkem 13 z nich.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, Evropská lidová strana): „Kompletní konečný text usnesení zatím bohužel neznám, pouze návrh mé frakce EPP v Evropském parlamentu, který plně podporuji. Pokud jde o rozdělení Googlu, přikláním se k oddělení, protože v tom vidím nejlepší odpověď na antimonopolní stížnosti. Hlasovat tedy hodlám v souladu s tímto mým názorem. Zda celé usnesení podpořím, bude však záviset na jeho konečné podobě.“

Petr Ježek (ANO, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu): „Především si myslím, že není šťastné, aby se politici, zde poslanci EP, snažili ovlivňovat (tak či onak) probíhající hospodářsko-soutěžní kauzu a vyjadřovali se k jedné společnosti (byť převeliké). Podpořím návrh usnesení k digitálnímu jednotnému trhu, na kterém právě pracujeme v naší frakci (ALDE) a který respektuje názor vyjádřený v předchozí větě.“

Jan Zahradil (ODS, Skupina Evropských konzervativců a reformistů): „O konečném znění rezoluce se teprve jedná. Já ale zcela jistě nepodpořím text, který by vyzýval Evropskou komisi k nucenému dělení Googlu na vyhledávač a další služby. Nikdo mě zatím nedokázal přesvědčit, že by takový krok komukoli prospěl, nebo že spojení vyhledávače a dalších služeb někoho ohrožuje.“

Dita Charanzová (ANO, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu): „Jsem autorkou návrhu, který bude předkládán za frakci ALDE. Otázka rozdělení Googlu na vyhledávač a ostatní služby bude zřejmě součástí finální rezoluce Evropského parlamentu. Podle mého názoru ale bude takový krok navržen až jako krajní řešení. Finální rozhodnutí o této otázce nicméně nepřísluší Evropskému parlamentu. To je v kompetencích komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager, jejíž nezávislost musí byt zachována. Na celou záležitost mám vlastní poměrně silný názor, nerada bych se ale o něj dělila před diskuzí na plénu. Řeknu jen tolik, že hlasovat budu až podle konečného znění navrženého usnesení.“

Pavel Telička (ANO, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu): „To není na posouzení Evropského parlamentu, ale orgánu zodpovědného, kterým je v oblasti hospodářské soutěže Evropská komise. Proto také ALDE navrhuje vlastní rezoluci, ve které se do tohoto problému nepouštíme. O textu se bude vyjednávat mezi frakcemi. Pokud bude v konečné verzi rezoluce požadavek na rozdělení služeb obsažen, pak bychom o tom jednali ve frakci nebo alespoň na předsednictvu frakce, jehož jsem členem. Já bych v takovém případě navrhoval nehlasovat pro, pravděpodobně hlasovat proti.“

Olga Sehnalová (ČSSD, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů): „Jedná se o obecnou rezoluci, která výslovně nejmenuje žádný příklad vyhledávače. Toto usnesení je pouze příspěvkem do diskuze o právech uživatelů jednotného digitálního trhu a jednou z možných úvah o tom, jak jsou nastavena pravidla na trhu. Vyzývá Komisi, aby jako jedno z možných dlouhodobých řešení zvážila oddělení vyhledávače jako takového od dalších komerčních služeb. Pokud je vyhledávač sám o sobě komerční, menší hráči na trhu jsou tím jasně oslabováni. Tuto rezoluci jsem již podpořila a budu také hlasovat pro přijetí jejího kompromisního znění. Jsme ovšem teprve na začátku debat.“

Petr Mach (Strana svobodných občanů, Evropa svobody a přímé demokracie): „Svobodní nesouhlasí s antitrustovou politikou, která obvykle nahrazuje tržní selhání ještě mnohem větším vládním selháním. Dílo George Stiglera přesvědčivě dokazuje, že antitrustová politika se dělá na žádost konkurenčních firem, nikoliv pro blaho občanů. Google nemá monopol na žádném trhu a samotný případ Googlu ukazuje, jak je na trzích s volným vstupem tržní dominance vrtkavá. Vyhledávání je personalizovaný proces, nic jako ‚neutrální výsledek‘ neexistuje, protože pro každého uživatele je neutrální něco jiného. (Příklad: na dotaz ‚nejbližší knihkupectví‘ je správný výsledek diametrálně odlišný pro každého uživatele.) Že Google upřednostňuje svoje vlastní služby, je logické. Restaurace k jídlu také nabízejí vlastní výběr piv a vín – upřednostňují svoji nápojovou službu – i když by podle Evropské komise zřejmě měly zákazníkům nabízet nápojové lístky všech restaurantů v okolí. Násilné omezování činnosti firem nebo dokonce jejich násilné rozdělování povede jedině ke zhoršení služeb a technického vývoje. Neumíme odhadnout, zda se regulační choutky Evropské komise dají jakkoliv zastavit. V souladu s programem Svobodných budu hlasovat proti.“

Miroslav Poche (ČSSD, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů): „Samotná společnost Google není v návrhu rezoluce nikde výslovně zmíněna, text se vztahuje obecně na všechny podobné případy. Hovoří se v něm o oddělení vyhledávačů od ostatních poskytovaných služeb. Z hlediska ochrany spotřebitelů je podle mého názoru krok správným směrem, neboť řada lidí si neuvědomuje, jak úzce jsou výsledky vyhledávání spjaty s obchodními zájmy a jak je tím pádem ovlivněno jejich spotřebitelské rozhodování. Na druhou stranu je třeba říct, že postihování monopolního chování společností by mělo zůstat primárně v gesci Evropské komise. Nejsem si proto jist, že rezoluce je v současném okamžiku adekvátním krokem ze strany Evropského parlamentu. Jak jsem již ale uvedl, společnost Google není v samotné rezoluci nikde explicitně zmíněna, navrhovaný text se navíc zabývá daleko širším spektrem témat na poli digitálního trhu. Rezoluce sama osobě hovoří ve prospěch férovějšího digitálního trhu a práv jeho každodenních uživatelů. Dojde-li k hlasování, rezoluci podpořím.“

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, Evropská lidová strana): „Návrh finálního textu usnesení o jednotném digitálním trhu znám a firma Google v něm není vůbec jmenována. Zdá se, že Financial Times si usnesení vyložily svým způsobem a vyvodily z něj předčasné závěry. Evropský parlament, pokud bude rezoluce schválena, pouze vyzve Evropskou komisi, aby dohlížela na dodržování antimonopolních pravidel a ochranu volné soutěže na evropském digitálním trhu, stejně jako Komise dohlíží na dodržování těchto pravidel na vnitřním trhu EU. Pokud Parlament rezoluci přijme, vyzve Komisi k přezkoumání stávajícího fungování vyhledávačů s ohledem na to, zda nedochází ke zneužívání dat o uživatelích, zda jsou výsledky vyhledávání nezaujaté a zda nejsou upřednostňovány určité výsledky s ohledem na finanční zájem majitele vyhledávače. Zároveň Parlament Komisi vyzývá, aby posoudila, zda nedochází ke zneužívání výjimečné pozice vyhledávačů, které mají přístup k velkému množství informací o uživatelích, a zda nedochází k druhotné komercializaci těchto dat. Zjednodušeně lze tedy říci, že Komise má za úkol přezkoumat praktiky vyhledávačů s ohledem na pravidla volné soutěže, nezaujaté výsledky vyhledávání a s ohledem na možné zneužívání informací o uživatelích internetu pocházejících z vyhledávání. Pokud Komise narazí na nějaké pochybení, má navrhnout kroky k nápravě situace. Z toho je, myslím, zřejmé, že Evropský parlament nenavrhuje rozdělení firmy Google. Návrh jsem připravena podpořit, protože nikdo kromě Evropské komise nemá dnes pravomoc zjistit, zda nejsou data o nás uživatelích vyhledávači zneužívána, včetně zajištění rovného postavení firem působících na internetu. Myslím si ale, že mnohem podstatnější je pasáž o zajištění síťové neutrality – rovnosti v přesouvání dat na internetu.“

Evžen Tošenovský (ODS, Skupina Evropských konzervativců a reformistů): „Většinový názor naší frakce evropských konzervativců a reformistů (ECR) je takový, že je legitimní diskutovat do budoucna i variantu unbundlingu, čili oddělení vyhledávacích služeb, jako jednu z mnoha. Žádné usnesení ale explicitně nezmiňuje Google. Osobně mám problém s tím, že by v důsledku stížností na některé praktiky Googlu mohlo být postiženo celé odvětví včetně např. českých vyhledávačů jako je Seznam.cz nebo Centrum.cz. Navíc by vždy mělo platit: než začneme regulovat, měli bychom velmi pečlivě vážit, zda problém nemůže vyřešit trh, čili zdravý konkurenční boj a svobodná volba spotřebitelů. Uvidíme, v jaké podobě celkový text projde, a podle toho se rozhodnu. Otázka unbundlingu vyhledávacích služeb je jen jednou z mnoha oblastí obsažených v usnesení Evropského parlamentu. Vidím řadu dalších důležitých bodů týkajících se jednotného digitálního trhu EU, které plně podporuji.“

Pro úplnost: na naše dotazy odpověděli ještě tři další poslanci či jejich asistenti – Miloslav Ransdorf je podle své asistentky hospitalizován v nemocnici, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka ještě neměli o rezoluci dost informací, aby na ni mohli formulovat názor.

Aktualizace 27.11. 10:10 - Doplňujeme stanovisko europoslance TOP 09 Luďka Niedermayera, který je publikoval na své facebookové stránce: „Nad rezolucí o „Googlu bez Googlu“ bude skoro 100 pozměňovacích návrhů. Stalo se z ní monstrum překračující rozsah rezoluce a mé podpory se zřejmě nedočká (což jsem kolegům pochopitelně sdělil).“ 

A v pondělí publikoval ještě tento text: „Dělíme GO-OGLE? Nikoliv. Rozdělení Googlu není v moci Evropského parlamentu. Oddělení vyhledávače od ostatních komerčních aktivit nebo přímo prodej některé firemní divize, by mohlo být pouze součástí dohody ukončující řízení o zneužití dominantního postavení, které proti Googlu vede Evropská komise, nebo požadavkem vyplývajícím z legislativního aktu vztahujícího se na všechny provozovatele internetových prohlížečů. Evropský parlament nemá pravomoc stíhat Google za případné nekalé soutěžní praktiky, ani zákonodárnou iniciativu ve vztahu k obecně závazné právní regulaci., Navíc vůbec není jasné, zda by se na oddělení vyhledávacích služeb poslanci shodli. Evropská komise již čtyři roky vyšetřuje možné zneužití dominantního postavení Google v souvislosti s tím, že výsledky vyhledávání upřednostňují jeho vlastní aplikace a jeho partnery. Toto řízení dnes vede dánská komisařka M. Vestager, která si díky své skvělé reputaci jistě s problémem poradí (v jednání jsou například úpravy, které by Google na vyhledávači provedl). Ale do tohoto řízení EP pochopitelně zasahovat nemůže. Rezoluce, o které se bude ve Štrasburku hlasovat a, kterou jsem podpisem nepodpořil, možnost oddělení zmiňuje. Výzva Evropské komisi, aby zvážila návrhy na oddělení vyhledávače od jiných komerčních aktivit, může mít politickou váhu, ale záleží jen na Komisi samotné, jak ji vyhodnotí a jak s ní následně naloží. Každopádně bude o čem diskutovat. V případě Googlu, který do výsledků vyhledávače promítá své ekonomické zájmy a svůj pohled na klienty, jde o to, že produkt je již na míle vzdálený od ‚neutrálního‘ vyhledavače informací (tržní valuace Googlu to dokládá). Ale nejde jen o Google. Nedávná kauza Uber taxi, a jeho "božské oko“, které umožní špehovat pohyb jeho klientů, zase ukazuje, že část veřejnosti je rizikem útoku na své soukromí" znepokojena. Hledat rovnováhu mezi podporou digitálního trhu, dnes nezbytného pro rozvoj prakticky všech oblastí ekonomiky, a zajištění bezpečnosti dat, osobních informací i ‚férovosti‘ trhu a neklamáním klientů, je gigantický úkol dneška. Nesmíme při hledání řešení zavírat oči před problémy, ale ani přestřelit regulaci. A nenechat se svést touhou některých Evropanů za každou cenu zregulovat a přistřihnout křídla úspěšným firmám z druhé strany Atlantiku."