Co ještě brání startu digitálního rozhlasu v Česku?

Dražení kmitočtů se ČTÚ moc nepovedlo

Na rozdíl od zemské digitální televize, kde se kmitočty pro jednotlivé multiplexy udělovaly bezplatně, chtěl ČTÚ na udělování sítí pro zemský digitální rozhlas vydělat. Rozhodl se tedy pro dražbu, a vyvolávací cenu pro každou krajskou rozhlasovou síť stanovil podle počtu obyvatel daného kraje. Za každých celých 10 tisíc obyvatel požadoval tisíc korun. Nakonec se ukázalo, že zájemci o provozování rozhlasových multiplexů se moc špičkovat nechtěli, takže nejvyšší nabízené částky byly jen o něco vyšší než vyvolávací cena. S jedinou výjimkou: u nejlukrativnější sítě pro Prahu a Středočeský kraj se podařilo vítěznou sumu vyšroubovat na šestinásobek vyvolávací, a už ta byla nejvyšší ze všech krajů.

ČTÚ požadoval za pražské kmitočty nejméně 229 tisíc korun, České Radiokomunikace mu nabídly 1,374 milionu Kč a deset korun navíc. O pražské kmitočty byl vedle Karlovarského kraje, o kterém ČTÚ dosud nerozhodl, největší zájem. Naopak na Vysočině, v Pardubickém, Olomouckém a Zlínském kraji nechce zemský digitální rozhlas provozovat nikdo. Celkově dražba dopadla tak, že všechny vyvolávací ceny dohromady dávaly částku něco přes milion korun a nejvyšší nabídky u krajů, o které firmy projevily zájem, daly v součtu téměř dva miliony korun. To není věru moc, ale na druhou stranu je třeba připomenout, že nabízené kmitočty jsou v takzvaném L-pásmu, které je pro provoz digitálního rozhlasu méně lukrativní než všemi očekávané III. televizní pásmo.

Zdroj: Český telekomunikační úřad

Kdo bude v krajských sítích vysílat?

Otázka, která zaměstnává nejen vítězné firmy, ale i ČTÚ. Na rozdíl od tendru na televizní digitální sítě si telekomunikační úřad v zadávací dokumentaci vymohl, že pokud vítěz v daném kraji nezpřístupní signál zemského digitálního rozhlasu alespoň polovině obyvatel, může o kmitočty přijít. Stávající komerční rádia se však do digitálních sítí hrnout nebudou, protože si prosadila novelu vysílacího zákona, podle které mohou analogově vysílat až do roku 2025 a pokud do té doby projeví zájem o přechod na digitální vysílání, automaticky se jim na tuto dobu prodlouží jejich stávající licence pro provoz v analogovém FM pásmu. Jinými slovy, stávající hráči zablokovali rozhlasový trh pro vstup jakékoli konkurence a ta má jedinou šanci skrze nové digitální sítě.

Jenže digitální vysílání není pro nová rádia úplná výhra. Na českém trhu nejsou žádné digitální rozhlasové přijímače, posluchači o digitálním rozhlasovém vysílání nic nevědí a ani netuší, co od něj mohou očekávat. Velkým problémem jsou i autorádia, protože mnoho lidí omezuje poslech rádia především na cestu autem. V sousedním Německu už musí mít všechny nové modely automobilů povinně zabudovaná autorádia s digitálním tunerem DAB a DAB+, u nás tato povinnost není. A pokud se podíváme na kraje, pro které byly uděleny první rozhlasové digitální sítě, ne ve všech by se novým rádiím vyplatilo digitálně vysílat. Jednoznačným lídrem je Praha, v úvahu připadají možná ještě Brno a Ostravsko, přinejlepším Plzeňsko. U ostatních krajů by se počet posluchačů pohyboval na hranici statistické chyby.

Digitální rozhlasový přijímač Iriver B20. Právě nedostatek digitálních rádií a jejich malá penetrace v domácnostech bude zpočátku velký problém rozhlasové digitalizace.

Rozhodující bude postoj Českého rozhlasu

Stejně jako u televizní digitalizace, i tu té rozhlasové bude rozhodující postoj veřejnoprávního Českého rozhlasu. Jeho bývalý ředitel Václav Kasík, kterého rozhlasová rada loni v létě odvolala po deseti letech z funkce, plánoval už na loňský rok start samostatného veřejnoprávního rozhlasového multiplexu, který by byl celoplošný a nabídl posluchačům stanice, které zatím mohou poslouchat jen prostřednictvím internetu, satelitu, kabelu a televizního veřejnoprávního multiplexu České televize. Jde o ČRo Leonardo, ČRo D-dur, ČRo Radio Wave a ČRo Rádio Česko, které kromě toho vysílá i na analogových frekvencích české verze rozhlasové stanice BBC. Kasíkův nástupce Richard Medek ale plány s rozhlasovou digitalizací zarazil s tím, že rozhlas musí šetřit.

Medkovu linii drží i současný prozatímní ředitel ČRo Peter Duhan, vědom si toho, že Rada ČRo v nynějším složení je odpůrkyní rozhlasové digitalizace (nezapomeňme, že je stále před volbou řádného generálního ředitele). Bez Českého rozhlasu se ale tento proces nedokáže nastartovat – někdo na sebe musí vzít roli průkopníka, který bude ostatním provozovatelům prošlapávat cestu v době, kdy na trhu nebude dostatek digitálních rozhlasových přijímačů a lidé nebudou vědět, co jim digitální rádio nabízí. Kdo jiný by to měl být než Český rozhlas, který si veřejnost platí prostřednictvím koncesionářských poplatků? Přímo v zákoně o ČRo se napsáno, že rozhlas má podporovat rozvoj nových technologií a typů vysílání. I to je služba veřejnosti, pro kterou byl zřízen.

Prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan to možná neví, ale má v rukou osud rozhlasové digitalizace v Česku. Na druhou stranu musí vyhovět Radě ČRo, od které by chtěl být zvolen za řádného generálního ředitele, a která je odpůrkyní digitálního vysílání. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Začne se s dlouhodobým testem v Praze?

Mezi vítězi konkurzu na operátory krajských sítí pro zemský digitální rozhlas je nejčastěji skloňované jméno příbramské firmy Teleko, která se testům tohoto typu vysílání věnuje již řadu let a je v tuzemsku největším odborníkem na tuto oblast. Hlavní roli při zavádění digitálního rozhlasu však budou mít patrně České Radiokomunikace, vítěz klání o pražské a středočeské kmitočty. Právě Praha je pro zavedení digitálního rozhlasu nejvhodnější, žije zde nejvíc obyvatel a je tu i nejvíc příznivců nových technologií, ochotných kvůli digitálnímu rozhlasu investovat vyšší částky do nákupu nových přijímačů. Budou to právě tito nadšenci, kdo pomůže operátorovi sítě vychytat první „mouchy“ a upozorní na případné chyby.

Jenže co v pražském testu vysílat? Ideální by byly právě „nové“ digitální stanice Českého rozhlasu. Platit vysílání jenom v Praze by nemuselo být tak drahé jako plánovaný Kasíkův celoplošný multiplex. Rozhlas by si mohl po nějaké době vyhodnotit, jaký má takové vysílání dopad a rozhodnout se pro expanzi do dalších regionů. Něco to ale přeci jenom stát bude, takže management ČRo čeká rozhodování, kde na takový experiment ušetřit. A možná by se v Praze přidalo i nějaké stávající komerční rádio, vždyť Frekvence 1, Impuls nebo Evropa 2 provozují svoje tematická rádia na internetu a digitální vysílání by si měly před rokem 2025 také otestovat.