Až se 20. července otevře nominační fáze Křišťálové Lupy 2015, najdete mezi kategoriemi dvě novinky: nově se bude vyhlašovat Cena popularity, ve které veřejnost rozhodne o nejoblíbenějším projektu. A odborná porota vybere vítěze v nové kategorii Data driven projekt.
Sběr a analýza „velkých dat“ se v poslední době stala jedním z nejskloňovanějších pojmů v IT světě. Množství dat, která dnes mají firmy k dispozici, je ve srovnání s minulostí neuvěřitelné. A jak v rozhovoru pro Lupu podotkl Roman Staněk z firmy GoodData, další příval informací je ještě čeká:
„Před deseti lety firmy analyzovaly interní data a dnes analyzují interakce se svými zákazníky, takže těch dat je desetkrát tolik. Za deset let budou firmy analyzovat interakce se zařízeními svých zákazníků, tedy s mobilními zařízeními, auty, pračkami, ledničkami, hodinkami a tak dále. Firmy budou ze svých produktů dostávat gigabyty dat denně a sledovat, jakým způsobem se s nimi zachází, v jakou dobu a podobně,“ říká Staněk.
Big data, jako každý módní pojem, ale také bojují s počátečním nepochopením. A některé firmy se snaží využít toho, že zákazníci zatím nemají jasno, co od velkých dat čekat.
„Obrovská popularita velkých dat v poslední době dala vzniknout mnoha firmám, které se na tomto fenoménu chtějí přiživit, byť nenabízí nic nového či převratného. Na tradiční produkty tak dávají nálepku big data a prodávají je tak za větší peníze,“ popisoval v nedávném rozhovoru na Lupě Pavel Kysela z Adastra Group.
Nová kategorie Křišťálové Lupy chce nabídnout ty nejlepší tuzemské projekty, které využívají data ke změně chování zákazníků a uživatelů. Data driven projekt bude mít vlastní nominační formulář, ve kterém se nominujících zeptáme na podrobné informace: v čem je projekt unikátní, jakou metodou data zpracovává, jaké využívá technologie či jak je otevřený okolí (například prostřednictvím API). O vítězi pak rozhodne odborná porota.
O nové kategorii jsme mluvili s Janem Sechovcem z České spořitelny, která vznik nové kategorie navrhla.
Proč Česká spořitelna iniciovala vznik právě této kategorie?
V České spořitelně si uvědomujeme, že data a identita jsou témata, která prochází poslední dobou masivním vývojem jak v oblasti technologií, tak v jejich využití ve všech klíčových oblastech naší činnosti. Velmi nás zajímá, co se děje v našem okolí. Jak tato témata vidí naši obchodní a potenciální partneři. Navíc je u nás rozrůstající se skupina nadšenců, srdcařů a korporátních pankáčů, kteří hledají cestu, jak společnost posunout vpřed.
Co si pod pojmem „práce s velkými daty“ představit? Není to jen další buzzword?
Buzzwordy jako „Big Data“, „BI“, „Data-driven whateva..“ jsou slyšet poměrně často. Skrývá se však za nimi mnoho konkrétních věcí. Jednoduše řečeno, analýza velkých dat může poskytnout pohled na dosud netušené souvislosti, poskytnout detailní vhled do řešené problematiky. Pomáhá potvrzovat nebo vyvracet hypotézy. Tvořit z dat informace. A z informací znalosti. Technologie, které to umožňují, jsou dostupné tak, jako nikdy předtím. A hlavně jsou dostupné jednotlivcům a malým týmům.
Jak konkrétně se dá pomocí velkých dat měnit chování zákazníků či uživatelů?
Je fajn, když lze pomocí technologií řešit nějaký velký „lidský“ problém. Například jak se vypořádat s erozí půdy. Nemusí se však hned jednat o supervědecké téma! Pomoci lze zákazníkům kupříkladu vybudováním, anebo změnou nějakého zvyku. Spousta lidí skončí na konci měsíce bez peněz. Prostě všechny utratí. Často je to způsobeno tím, že nemají vybudovaný zvyk být šetrný. Pokud jim ukážete, že existují lidé jako oni, kteří takový zvyk vybudovaný mají, můžete je postavit před výzvu! Poskytnete jim ve správném čase na správném místě vhled do jejich financí a podpoříte je interakcí spontánního utrácení zpětnou vazbou a radou. Pokud takový systém bude dostatečně „sticky“, bude plnit funkci tzv. habit machine.
Jak big data využívá konkrétně Česká spořitelna? Kdy a proč s tím začala?
Česká spořitelna se datovou analytikou zabývá dlouhodobě. Motivací je především poskytovat klientům vhodná řešení jejich potřeb. A to v souvislostech a okamžiku, kdy je taková potřeba aktuální. Dobře poradit znamená poznat a porozumět. V tom nám technologie pomáhají stále více a více.
Dává sběr a analýza velkých dat smysl jen pro velké firmy nebo mohou něco přinést i menším společnostem, které mají nižší rozpočty na technologie?
Samozřejmě. Právě dostupnost technologií je obrovskou motivací pro menší a začínající společnosti. Vždyť v současnosti existuje celá řada takových, kteří na analytice a velkých datech založili vlastní podnikání. A dnes jsou to globální firmy.
Dá se s velkými daty pracovat i mimo internet, v „offline světě“?
Asi ano. Otázkou je, jak efektivní takový přístup je. Většinou znamená nákup drahé infrastruktury a softwaru, který rychle zastarává. „Odpojením“ se zároveň potenciální disconnected firma dobrovolně vzdá nejen přístupu k trendy věcem, ale také přístupu k ohromnému množství již „hotových“ znalostí. Korporace se o to často snaží, zejména ty s regulovaným businessem. I v mastodontních společnostech se ale toto paradigma začíná zásadně posouvat.
Pro koho je podle vás nová kategorie hlavně určena? Jaké firmy by se do ní typicky měly přihlásit?
Ideálně firmy, které za slovy big data a data-driven nevidí pouhé buzzwordy :-)
ČLÁNKY DO MAILU