Obavy digitálních televizí
Jednou z nejkontroverznějších součástí diginovely je pasáž o kompenzačních licencích pro původní vítěze licenčního řízení na programové pozice v přechodných digitálních multiplexech B a C. Autoři novely i vláda tak chtějí televizím Óčko, TV Barrandov, Febio TV, RTA, TV Pohoda a Z 1 udělit licence přímo zákonem, aniž by čekali na výsledek soudu a opakovaného výběru Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Takový postup označil zástupce jednoho z neúspěšných žadatelů o licenci, prezident české pobočky francouzského mediálního domu Lagardere Michel Fleischmann, za protiústavní.
Podle Fleischmanna by totiž licence přidělené ze zákona znamenaly, že tyto televize vysílají na základě politického rozhodnutí a nikoli výsledku férové soutěže. Prezident české pobočky Lagardere, které patří například rozhlasové stanice Frekvence 1 a Evropa 2, přitom doufá, že některý z dalších neúspěšných žadatelů, kteří by při opakovaném hlasování RRTV měli šanci v licenčním řízení uspět, podá proti této části novely ústavní stížnost. Pokud se tak stane, Lagardere je podle Fleischmanna připravena se k takové stížnosti přidat. Pokud by ale neprošla tato část diginovely, neměli by operátoři multiplexů do vypnutí analogového vysílání čím zaplnit digitální sítě.
Zvýšení poplatků za analog
Novela obsahuje také diskutované zvýšení poplatků za využívání analogových kmitočtů, které sice neplatí přímo samy televize, ale provozovatelé vysílačů, kteří tyto poplatky poté přeúčtovávají televizím. Diginovela sama o sobě sice tyto poplatky nezvyšuje, ale umožňuje vládě, aby při jejich určování rozhodovala ve větším finančním rozpětí, protože nejvyšší částka ročního poplatku za jeden kmitočet se zvyšuje stonásobně na 18 milionů korun. Proti tomu by ovšem mohly protestovat současné analogové komerční televize Nova a Prima, protože ze strany státu by to mohlo být vnímané jako diskriminační přístup k jednomu typu vysílání. Připomeňme, že Nova i Prima mají státem vydané licence pro zemské vysílání (jedno jestli analogové nebo digitální, v podstatě ale pro obojí způsob) platné do roku 2017 a 2018.
Zvýšené poplatky mají Novu s Primou, společně s jednou kompenzační licencí pro další celoplošně šířený digitální program, přimět k předčasnému opuštění analogových kmitočtů a plnému přechodu na digitální vysílání. I to ale může být problematické, protože Nova i Prima opakovaně zdůrazňují, že jejich licence pro analogové vysílání, s přesným výčtem analogových kmitočtů, nelze jednoduše zrušit a technických prostředků pro analogové vysílání se mohou vzdát pouze samy a dobrovolně. Novela navíc neřeší, jakým způsobem se mají Nova s Primou přihlásit k plnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání a vzdát se analogových kmitočtů. I to může být předmětem některého z pozměňovacích návrhů. Konkrétně tuto výtku ve středu zmiňoval poslanec za ODS Zbyněk Novotný.
Reklama na České televizi
Novela vrací reklamu na Českou televizi, která měla od 1. ledna 2008, až na výjimky, zcela zmizet. Zároveň ale návrh nepočítá s možností kumulace reklamních časů z jednotlivých programů ČT na jediný kanál, jak se tomu ve velkém děje nyní. Kavčí hory využívají pro reklamu především nejsledovanější program ČT 1. Nyní se budou někteří poslanci, zřejmě za podpory společnosti Arbomedia, která na ČT prodává reklamní časy, snažit tento zákaz kumulace zrušit. Z opačné strany pak může přijít poslanecká iniciativa na úplné zrušení reklamy v ČT, což by se hodilo Nově i Primě. Ty mohly od 1. ledna 2008 počítat s téměř veškerými výdaji do televizní reklamy v České republice, zatímco novela jejich očekávání maří.
Pozměnit se také mohou adresáti reklamních příjmů ČT. Podle novely by měly peníze, které ČT vydělá prodejem reklamních časů, plynout na budování veřejnoprávního multiplexu, do fondu na podporu digitalizace spravovaného Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), a také do Státního fondu na podporu kinematografie. Zatímco ČTÚ i fond na podporu kinematografie mohou o využití peněz rozhodovat samy, ČT musí u výdajů na budování veřejnoprávního multiplexu žádat o svolení vládu. I to by chtěli někteří poslanci změnit, nehledě na to, že by se mohly proměnit i podíly jednotlivých adresátů těchto reklamních příjmů. Odpůrci zachování reklamy na ČT mohou také argumentovat tím, že od 1. ledna 2008 opět vzroste koncesionářský poplatek, za což poslanci divákům slibovali konec reklamy ve veřejnoprávní televizi.
Očištění licence televize Prima
Velký boj svedou ve sněmovně také lobbyisté televize Prima, která nevzdává snahu „očistit“ svoji licenci pro zemské digitální vysílání o povinnost sdílet kmitočty s regionálními televizemi. Prima argumentuje tím, že licenční podmínka, která ji nutí sdílet kmitočty a v přesně stanovený čas pouštět do celostátního vysílání regionální provozovatele, nemluví vyloženě o tom, že by se regiony měly připojovat do vysílání Primy, ale do celostátního programu provozovaného společností FTV Prima. Podle zástupců Primy je tedy možné regionům nabídnout jiný centrální program, zřejmě provozovaný na základě kompenzační licence, za to, že Prima předčasně opustí analogové kmitočty, a poskytnout jim dokonce větší prostor pro vlastní vysílání než dnes.
Proti tomu regiony, především pak ty, které jsou sdružené v Regionální televizní agentuře (RTA) namítají, že žádný jiný centrální program nechtějí. Je to logické: Prima jim dodává dostatečný počet diváků na to, aby mohly prodávat reklamu. Nový centrální program by ani zdaleka nepřitáhl takovou pozornost a regiony by musely investovat značné prostředky do atraktivních pořadů, aby si udržely sledovanost. Sdílené kmitočty nemají v digitální éře své opodstatnění, faktem ale je, že pokud chce televize Prima i v DVB-T vysílat na základě současné, už prodloužené licence, bude se muset smířit i s licenční podmínkou o sdílení kmitočtů. Jinak by totiž politici museli zákonem upravit její licenci. I když Prima má po ruce vážný argument: když jde zákonem obejít soud a udělit šesti digitálním televizím licenci, proč by nešlo Primu zbavit regionů?
Kompenzační licence pro Novu a Primu
Nova i Prima se také pokusí změnit návrh, podle kterého by kompenzační licence získané za předčasné opuštění analogových kmitočtů a přihlášení k Technickému plánu přechodu na zemské digitální vysílání, platily pouze do data, kdy Česká republika definitivně ukončí analogové vysílání. Původní návrhy novely počítaly pro Novu i Primu až se dvěma kompenzačními licencemi, platnými na dvanáct let. Nyní se Nova s Primou pokusí vrátit tuto verzi do hry, přinejhorším se zasadí o to, aby v diginovele zůstala alespoň jedna kompenzační licence, ale platná dvanáct let. Jinak by ji totiž Nova s Primou musely získat znovu v licenčním řízení, což by asi nebyl po změně systému udělování licence problém, ale spíš zbytečné papírování bez nároku na umístění nového programu v zemské digitální síti.
Námětů k pozměňovacím návrhům může být samozřejmě více, výčet těchto pěti ale představuje nejzásadnější okruhy, u kterých se dá poslanecká iniciativa předem očekávat. Diginovelu by nyní měly projednat sněmovní výbory a komise. Podle ministra vnitra Ivana Langera (ODS) by na to měly mít čas do 25. září, kdy by sněmovna měla o diginovele hlasovat ve druhém čtení. Existuje na to i ústní dohoda mezi předsedy všech poslaneckých klubů. Veřejně se ale o zkrácení lhůty na projednání novely ve výborech nehlasovalo, a standardně mají výbory na projednání návrhů zákonů šedesát dnů. Do třetího čtení by měla diginovela vstoupit již 27. září tak, aby do konce září byla definitivně schválena poslanci a mohla odejít do Senátu.
