Hlavní navigace

Dva důvody, proč patentový systém komplikuje inovace a je odsouzen k zániku

17. 9. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Apple vs Samsung. Dvě nedávná rozhodnutí dvou soudních tribunálů ve stejné věci – v žalobách firmy Apple o porušování patentů. Soud v USA vyhrál Apple, soud v Japonsku vyhrál Samsung. Kde je vlastně chyba?

K tomu, aby fungoval, musí každý systém splňovat dva základní předpoklady:

  1. Musí být užitečný. To znamená, že musí řešit problém, pro který je poptávka, a který není řešitelný jinými existujícími mechanismy.
  2. Musí být proveditelný. To znamená, že mechanismy, které tento systém používá, musí být v dané situaci a na daném trhu adekvátní a účelné.

Patentový systém ve své dnešní podobě v oboru IT (kam zahrnujeme i konvergentní odvětví, včetně spotřební elektroniky) nesplňuje ani jeden z těchto dvou předpokladů. Jedná se totiž o odvětví s rychlým vývojem a rychlou dynamikou trhu, kde je možné investici do vývoje velmi rychle využít přímo na trhu, bez nutnosti dalších mechanismů, a navíc se zde patentové mechanismy ani nemohou účelně uplatnit, neboť chrání po dobu 20 let výrobky a služby, které zastarají již po několika letech. 

Paradoxně jsou to přitom právě oblasti IT a spotřební elektroniky, kde se dnes patentový systém používá nejvíce.

Motivace patentového systému

Patentový systém je tak dnes založen na dvou základních premisách:

  1. Trvá velmi dlouho, než je možné získat zpět investice do inovací pomocí prodeje na trhu. Nepostačuje k tomu doba, kterou by konkurenti potřebovali k napodobení původního výrobku (můžeme ji nazývat dobou přirozené exkluzivity), je proto zapotřebí ji významně rozšířit – obvykle na 20 let.
  2. Patentovaná inovace má smysl a je užitečná po celou dobu své ochrany, (tedy právě až oněch 20 let). Implicitně se tu předpokládá, že například ještě i dvacátý rok je patentovaný výrobek na trhu stále natolik úspěšný a atraktivní, že dává svému vynálezci příjmy a je účelné jej chránit.

První předpoklad je nutný ke zdůvodnění užitečnosti systému; pokud neplatí, nemá smysl patentový systém vůbec zavádět. Druhý předpoklad je nutnou podmínkou k praktické proveditelnosti systému. Pokud například patentovaný výrobek zastará již po dvou letech natolik, že jej není možné na trhu prodávat, ani patentová ochrana poskytující mu umělý monopol jeho úspěch na trhu nezvýší. V takovém případě pak systém spoléhá na mechanismy, které v praxi nefungují.

Tím už se dostáváme k otázce, která se přímo nabízí: jak jsou tyto dva předpoklady splněny v dnešních segmentech internetových technologií a spotřební elektroniky?

Užitečnost patentů v dnešní době

Tato otázka je samozřejmě řečnická. Dnešní svět je globální a mnohem dynamičtější než svět v době, kdy byly patenty „vynalezeny“. Podívejme se například na svět jen před 33 lety, kdy firma Sony uvedla na trh svůj Walkman. Tehdy se přístroj prodával nejprve na japonském trhu (v roce 1979) a na další trhy vstoupil až o rok později. Během prvních dvou měsíců se Walkmanu prodalo 50 tisíc kusů, což bylo považováno za obrovský úspěch (Sony očekávala prodej 5 tisíc přístrojů měsíčně).

Přesuňme se nyní do roku 2007. Chytrého telefonu Apple iPhone se tehdy za prvního půl roku, tedy ještě v roce uvedení na trh, prodalo 1,4 milionů kusů v ceně 24,578 miliardy dolarů a s hrubou marží 8,152 miliard dolarů. Za prvních pět čtvrtletí bylo prodáno 6,1 milionu kusů iPhone. Dnes se prodává kolem 30 miliónů kusů za čtvrtletí (ve 3. čtvrtletí 2012 to bylo 26 milionu kusů, což je pokles oproti předchozímu čtvrtletí s 35,1 miliony ks, protože trh čekal na uvedení nové páté verze).

Sebelepší výsledek u patentového soudu se tedy nemůže těmto finančním výsledkům ani přiblížit. Dokonce i nedávný spor se Samsungem, který firmě Apple zřejmě vynese odškodnění ve výši 1 miliardy dolarů, je pro firmu z finančního pohledu v podstatě nezajímavý. Apple má dnes roční obrat 148,8 miliard dolarů a zisk 40,13 miliard. Firma toho dosáhla díky svým inovacím a schopnosti okamžitě je využít na trhu. Inovuje proto, že se jí to vyplácí na trhu, nikoliv proto, že ji k tomu motivuje patentový systém.

Sám Apple přitom nejlépe dokazuje, že dnes je možné vytvořit globální trh v podstatě okamžitě a velmi rychle na něm splatit veškeré náklady na vývoj. V takovém světě a v segmentech s tak rychlým vývojem není patentový systém potřeba. Firmy jsou motivovány k inovaci prostě tím, že inovace jim otvírá možnost okamžitých obrovských výdělků na masovém globálním trhu. Žádnou jinou motivaci nepotřebují – patentový systém je tak v podstatě reliktem doby, která už minula.

Paradoxní svět dnešních patentů

Dnešní patentový systém tedy není ani užitečný (neslouží jako nástroj ke zvýšení motivace k inovacím na trhu), ani proveditelný (příklad firmy Apple ukazuje, že obrovského úspěchu na trhu lze dosáhnout mnohem dříve než za 20 let. A naopak, výrobky z doby před pouhými 5 lety jsou už dnes zastaralé a ani se neprodávají – výrobce je tak nemůže použít k splácení svých inovačních nákladů).

K tomu však přistupuje ještě třetí problém. Tím je implementace patentového systému, která jej činí nepřehledným, nejednoznačným, geograficky roztříštěným a ve svém důsledku velmi těžko použitelným. Tento problém ve skutečnosti není úplně nový, ale vyplývá ze dvou předchozích problémů: systém, který není užitečný a spoléhá na mechanismy, které nejsou proveditelné, totiž nemůže být ani dobře implementovaný.

Důsledkem bohužel je, že dnešní patentový systém nejenže nepodporuje inovaci, ale dokonce ji činí mnohem komplikovanější, než kdyby neexistoval. Implementace dnešního patentového systému je totiž zatížena třemi problémy:

  1. Principiálně nepřesný popis patentu, který spoléhá na přirozený jazyk a musí být teprve interpretován soudem.
  2. Geografická roztříštěnost patentového systému. Každý stát má vlastní patentový systém. Pokud už soud rozhoduje o určitém patentovém nároku, jeho rozhodnutí je platné pouze na určitém území. Jiný soud jiného státu může rozhodnout zcela jinak.
  3. Exponenciálně narůstající počet patentů. Ten první dva problémy komplikuje do té míry, že činí patentový systém prakticky nepoužitelným.

Podrobnější rozbor těchto tři slabin patentového systému uvádím ve svém článku na serveru Start2Cloud.

Tři implementační problémy dnešního patentového systému

Paradoxní situaci dnešního patentového systému si ilustrujme na příkladu. Průměrný chytrý telefon dnes obsahuje více než 200 000 patentů (důsledek bodu 3), z nichž většina je sporných (důsledek bodu 1 a 2). V takovém prostředí je velmi obtížné vyvinout jakýkoli produkt, který by nemohl být potenciálně žalován. Dokonce i v době elektronických databází je téměř nemožné se vyhnout třeba i nechtěnému vstupu na území, které si nárokuje někdo jiný.

Než začnu vyvíjet vlastní telefon, měl bych se tedy teoreticky seznámit s 200 000 patenty. Už to je zcela neproveditelné. I kdybych to ale nějakým zázrakem zvládl, ani to mně nepomůže se vyhnout případnému sporu, protože v důsledku nepřesného popisu “claimů” mně nepřísluší interpretovat, zda některý z patentů se nemůže vztahovat na některé součásti mého přístroje. Tento výklad přísluší pouze soudu, který má však právo rozhodovat pouze na určitém území. Jiný soud v jiném státě může rozhodnout ve stejné věci zcela jinak – některé věci v tomto státě například nemusí být vůbec patentovatelné.

Každý vynálezce tak čelí reálné hrozbě, že bude žalován za porušení některého patentu. Tato hrozba je mimochodem tím větší, čím větší úspěch bude mít vynálezce na trhu. A žalující strana přitom vůbec nemusí být původním vynálezcem myšlenky.

Svoji původní roli motivovat inovace tak patentový systém paradoxně přeměnil na roli brzdy inovací. Patentový systém totiž znepříjemňuje život každé firmě, která dnes chce na trhu vytvořit něco nového.

Komplikují patenty inovaci?

Role patentového systému v podpoře inovací je dnes zanedbatelná, neboť mnohem přímočařejší a lukrativnější možnost odměnit inovace nabízí přímo trh. Žádný další systém k tomu zapotřebí není. 

Křisťálová Lupa 24 hlasovani

V důsledku komplikované podoby dnešního patentového systému se navíc stal přesný opak původního záměru patentů: patentový systém ve své dnešní podobě inovace komplikuje. Nikdo, kdo dnes inovuje, si nemůže být jist tím, že jej nezažaluje například některý patentový troll, tedy specializovaná firma, jejímž obchodním modelem je skupovat levné patenty a investovat do sporů proti úspěšným. Jak jsme si ukázali výše, takovému sporu se principiálně nedá předejít, i kdybychom měli tu nejlepší vůli.

Patentový systém se tak stal trhem sám o sobě. Původní ideály jsou pryč a nyní je to byznys jako každý jiný. Živí se na něm mimochodem dost lidí. Bylo by možná lepší, kdyby tito lidé šli raději vytvářet nové věci a nové myšlenky. Tím by podpořili inovaci lépe, než tvrdošíjnou podporou systému, který stojí na špatných předpokladech.

Autor článku

Koníčkem Jiřího Donáta je domýšlení vývojových trendů informačních technologií a jejich dlouhodobějšího vlivu na společnost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).