Uživatelé se přestěhovali na sociální sítě. Méně času tráví na obvyklých webech a také méně času tráví v e-mailu. Mládež e-mail dokonce odmítá, daleko raději komunikují přes SMS, Skype či přes chat na Facebooku. Nejenom internetoví uživatelé, ale i spammeři mění své zažité zvyky.
Podle výzkumu společnosti Nexgate spam v sociálních sítích v první polovině letošního roku vzrostl o 355 procent. Vycházejí přitom z analýzy 60 milionů příspěvků na více než 25 milionech účtů na Facebooku, Twitteru, Google+, YouTube a LinkedIn. Závěry výzkumu jsou následující:
- Na Facebooku najdete až stokrát více spamu, než na ostatních sociálních sítích
- Co se týče phishingových útoků, těch na Facebooku najdete čtyřikrát tolik co jinde. Nic neobvyklého, pokud uvážíte snadnou dostupnost řady zajímavých a zneužitelných osobních údajů na Facebooku
- Vedle Facebooku mají spammeři v oblibě YouTube
- Charakteristické pro spammery je používání falešných účtů, které se od reálných odlišují hlavně podstatně vyšším tempem i objemem přispívání
- Mezi aplikacemi na sociálních sítích jich je 5 % spamovacích
- Spamovací aplikace používají na sociálních sítích i značky, dokonce ve 20 % případů
- Počet spammerských účtů roste poměrně rychle, sedm nově založených reálných účtů přinese i pět nově založených spammerských účtů
- Pouze 15 % spamu na sociálních sítích obsahuje internetové adresy vedoucí na spamovací obsah, pornografii či malware
- Ve finále to znamená, že jeden ze dvou stovek příspěvků na sociálních sítích je spam. K tomu jeden z 21 příspěvků obsahuje problematický obsah
Nextgate upozorňuje, že spammeři využívají klasických triků, například stále oblíbené aplikace na „přizpůsobení profilu na Facebooku“, včetně vytváření rozšíření pro prohlížeč. Na Facebooku je též masově využíváno click-jackingu, tedy kliknutí uživatele na určitý obsah či prvek, které ve skutečnosti vede komu, že se uživatel stane fanouškem, aniž by o tom věděl.
Zajímavé je, že Nextgate upozorňuje i na stoupající aktivity „sociálních botů“, tedy různých automatizovaných řešení, která reagují na klíčová slova (velmi časté na Twitteru). V praxi to potom vede ke spamování uživatelů, kteří vůbec neměli v zájmu komunikovat s firmou či institucí.
Spammerům (ale nejenom jim) slouží falešné účty. V souvislosti s nimi Nextgate zmiňuje i existenci trhu s těmito účty. Hlavním smyslem falešných účtů je samozřejmě prodej Líbí. V řadě případů se na falešných účtech ale odvíjí i sofistikované aktivity. Dnešní falešné účty generují obsah, který je ale zpravidla vykrádán z jiných účtů či z vyhledávačů a nejde pouze o text, ale i nahrávané fotografie či videa.
