Nestává se často, aby se technologické firmy, které s nadšením zdůrazňují moderní pracovní prostředí, flexibilitu a rychlý vývoj, dostaly do souvislosti s pravidly práce z dob průmyslové revoluce. Když proto zaměstnanci firmy Mews oznámili založení odborů, vyvolalo to v českém ekosystému několik zdvižených obočí. Stalo se tak krátce poté, co Mews oznámila propouštění zhruba 15 procent z celkového počtu 1 350 zaměstnanců. Oficiálně kvůli změnám, které přináší umělá inteligence.
Mews je technologický obr, jeden z mála tzv. jednorožců s českým zakladatelem, tedy firem s hodnotou alespoň miliardy dolarů. Krok zaměstnanců ukazuje, jak velký dopad mají nové technologie. Nejsou ostatně sami, kdo se snaží zachovat si nějakou formu jistoty na pracovním trhu v IT prostředí. Ve spojitosti s odchody pracovníků se umělá inteligence v posledních měsících skloňuje často. Ve světě technologií se k ní jako k důvodu propouštění veřejně vyjádřil Productboard a v podobných souvislostech se hovořilo o propouštění v Kiwi.com nebo v Luigi's Box.
Není ale vždy úplně jasné, jak moc je AI u firem clonou, která zní při snižování stavů lépe než to, že se společnosti jednoduše nedaří. Nejnovější data ale ukazují, jak umělá inteligence reálně práci v technologických firmách mění.
Asociace softwarových agentur (ASWA) provedla mezi svými členy sondu, v rámci níž se ptala také Lupa na to, jak AI ovlivňuje velikost týmů. Z jedenácti oslovených firem už některé propustily lidi, jejichž práci převzala AI. Dohromady šlo o 13 úvazků, většinou o juniory a méně zkušené vývojáře. Další firmy vědomě neobsazují místa, na která by dříve někoho přijaly.
Z širší analýzy trhu pak vyplývá, že devět z deseti větších českých technologických firem v roce 2025 nezvětšilo své vývojářské týmy. A necelá třetina firem se co do počtu IT pracovníků zmenšila – konkrétně si tyto společnosti „dobraly“ zpět méně než 70 % lidí, kteří odešli. Tato čísla přinesl analytický projekt Mitonu s názvem Alister, který sleduje trendy na trhu IT pracovníků.
„Velká vlna propouštění se nekoná, ale růst také ne. Headcount zamrzl,“ shrnuje Markéta Pařízek, HR business partnerka ve fondu Miton, která Alister vybudovala. Upozorňuje na to, že firmy nemusejí nikoho hromadně propouštět, aby jejich týmy reálně řídly.
U těch největších, které mají 30 a víc vývojářů, se počet ajťáků zmenšuje na první pohled neviditelně. „Vlnu odchodů nahuštěnou do jednoho měsíce vidíme jen u 14 firem ze 320. Zbytek se zmenšil potichu, lidé odcházeli sami a za ně se už nenabíralo,“ vysvětluje Pařízek.
Data raději vztahuje na větší firmy, protože ty menší ukazují ještě výraznější propady a mohly by naznačovat, že IT pracovníci odcházejí v daleko větším měřítku, případně, že jednorázové rozhodnutí je reálný trend. „Jeden odchod by tam překlopil celý tým,“ vysvětluje specialistka.
A ještě něco: podle dat, která Pařízek ukazuje, je dnes mnohem těžší najít práci než před covidem. Alister sleduje ty, kteří v daném roce odešli z práce, a hledá, jestli se jim do tří měsíců objevil na profilu nový zaměstnavatel. Pracuje přitom se všemi zhruba 220 tisíci lidmi z českého technologického sektoru v databázi, vedle vývojářů jde třeba o produktové nebo projektové manažery.
Vývojářům nyní trvá najít si práci nejdéle od roku 2018, ukazují data projektu Alister od Mitonu. Tato analýza sleduje zhruba 12 tisíc odchodů ročně.
Jak číst tabulku? Čísla ukazují poměr proti výchozímu roku, ne absolutní podíl. Hodnota 100 je průměr let 2018 a 2019. Číslo 92 u roku 2025 znamená, že lidem, kteří tehdy odešli z práce, se nový zaměstnavatel objevil do tří měsíců o osm procent méně často než před covidem. Čím nižší číslo, tím hůř se hledalo.
|
Rok odchodu |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
|
Index |
100 |
100 |
93 |
107 |
102 |
96 |
94 |
92 |
Daleko za fází experimentu
Firmy se potřebují přizpůsobovat trhu. Odborníci z ASWA vysvětlují, že softwarové agentury s pomocí umělé inteligence zrychlují vývoj a zvládají více práce se stejnými týmy. Reálně pak AI ve firmách přebírá jednodušší úkoly, na kterých se začínající programátoři dosud učili. A tím pro juniory ubývá prostoru. „Díky AI zvládneme se stejným týmem víc práce. Můžeme rychleji ověřovat různé možnosti řešení a důkladněji je testovat. Klient tak za stejný rozpočet dostane víc než dřív,“ říká Vratislav Zima, předseda představenstva ASWA.
Vypočítává, že ve všech oslovených firmách už AI překročila fázi experimentování. Společnosti uvádějí, že technologie šetří čas hlavně při generování kódu, testech, dokumentaci, analýze zadání, přípravě nabídek a vytváření rychlých prototypů. Většina firem říká, že se jim AI do produktivity propisuje výrazně. V každé pracuje na vývoji, testování i marketingu.
Například ve firmě Simplo se umělá inteligence vrhla na práci frontendových a backendových vývojářů. U společnosti integritty AI píše zadání, generuje kód, vytváří analýzy, nacenění i zápisy z meetingů. „Převzala práci juniornějších programátorů a velkou část marketingu, od kreativy a copy přes videa a obrázky až po kampaňové plány a rámcové nabídky,“ uvádí řídící partner firmy Martin Kučera. Celkově z popisů společností pro ASWA vyplývá, že díky umělé inteligenci tak teď senior s AI pracuje za sebe a k tomu ještě za půl juniora.
To potvrzuje i Markéta Pařízek. V červenci se totiž komunita s názvem Miton AI Times ptala českých vývojářů, jak s AI reálně pracují. Jde o komunitu takzvaných early adopterů, tedy těch, kteří technologie zkouší mezi prvními. Reakce jsou také spíše vzorkem vzhledem k tomu, že odpovědělo 59 lidí.
„Ukazují ale mechanismus. 73 procent respondentů uvádí, že jim AI nejvíc pomáhá právě s juniorními úkoly, se seniorní architekturou jen 32 procent. Práce, na které se dřív junior učil první rok, dnes dělá AI, a firmy to vidí jako první,“ komentuje Pařízek.
S tím je spojena řada dalších trendů, kterých si projekt Alister všiml. Lidé méně mění práci, přesunů mezi firmami bylo v roce 2025 zhruba o pětinu méně než v roce 2022. A z odpovědí early adopters vyplývá také to, že u víc než poloviny z nich píše AI dohromady 80 až 100 % kódu.
Výchova juniorů v Čechách
Přestože řada firem za poslední půlrok nepřijala žádného juniora, část z nich je podle ASWA dál vychovává. „S AI si dnes může aplikaci vytvořit skoro každý. Bez znalostí ale těžko pozná, kde udělala chybu nebo co nebude fungovat v provozu. Tohle se musí naučit i junioři. Odbornost je pořád zásadní, jen napsat kód už nestačí,“ věří Vratislav Zima, předseda představenstva ASWA a CEO MeguMethod.
Přesun práce z více lidí na méně se podle všeho neodráží v jejich finančním ocenění. „V asociaci žádné razantní zvyšování platů u vývojářů nevidíme, a to právě proto, že se situace na trhu proměňuje. Platy rostou tam, kde je po lidech skutečná poptávka: u seniorních vývojářů, kteří se specializují na práci s AI. Ti dokážou firmě ušetřit značnou část nákladů i času, a firmy jsou proto ochotné za ně zaplatit víc. Svou roli hraje i to, že firmy dnes nabírají méně juniorů. Když obsazují hlavně pozice pro zkušenější lidi, průměrná nástupní odměna ve statistikách roste, i když se plošně nepřidává,“ říká Zima.
Firmy nicméně počítají s tím, že se jejich týmy budou dál proměňovat. Důvodem má být tlak klientů i nový způsob práce. Lidé by měli zastat více rolí. „Začíná se pracovat úplně jinak. Zákazník očekává za určitou cenu mnohem více,“ popisuje Jan Hořejší, CEO firmy NetGlade.
Změnu by mohlo přinést případné zdražení umělé inteligence. Odborníci předpokládají, že je zatím předplatné levné a růst ceny tokenů by podle firem dokázal celou kalkulaci ještě přepsat.
Prostě nehledají
Data, která Alister poskytuje, jsou rekonstrukcí z veřejných zdrojů, poskládaná napříč platformami. Stojí na několika vrstvách, které sledují kariérní historii z LinkedInu (přes 107 tisíc vývojářů a víc než 325 tisíc jejich pracovních angažmá), na informacích z GitHubu, u části spárovaných s LinkedInem, na vývoji počtu pracovníků podle informací z firem a informačním zdrojem jsou i diplomové práce, které Alister používá i pro hledání talentu. Těch má mimochodem v databázi přes 730 tisíc.
Projekt tak dokáže změřit mimo jiné pohyb pracovníků mezi zaměstnavateli, délku setrvání a titul role, a k tomu vzdělání či roky praxe, neumějí ale rozlišit například to, jestli daný člověk dostal výpověď, nebo se o odchodu sám rozhodl. Zároveň vidí jen to, co si lidé sami napíšou na LinkedIn. Kdo si novou práci nezapsal, ten pro projekt nenastoupil. Alister nesleduje každého vývojáře v Česku, ale pracuje s podstatně velkým vzorkem. Určitým omezením je pak časová prodleva mezi tím, kdy daný člověk do nové práce nastoupí, a tím, kdy se informace objeví na internetu. Na profilu je to prý zhruba do půl roku, u juniorů ještě později, proto se data z projektu vztahují ke konci roku 2025.
„Data mi dost sedí s tím, co vidím při práci s firmami. Zatím bych určitě neřekla, že firmy ve velkém propouštějí čistě kvůli AI. Ta je často jen jeden z důvodů a mnohdy ani ne ten hlavní. Mnohem zajímavější mi přijde to, co se děje v hiringu technických rolí,“ komentuje data Pařízek.
Tam je podle ní jasně vidět, že celý trh výrazně zpomalil. „Lidé práci méně mění, firmy otevírají méně rolí a mnohem víc řeší, jestli dalšího člověka vůbec potřebují. A přesně to vidíme i u nových startupů v našem Miton portfoliu. Startupy se už od začátku staví s výrazně menším počtem lidí,“ popisuje s dovětkem, že nejvíc je to znát na vývoji softwaru. Tam, kde ještě před pár lety nabrali dva nebo tři lidi, je to dnes častěji jeden silný.
„Dřív jsem věděla, že když řeknu React, Node.js nebo TypeScript, firmy mi skoro utrhnou ruce. Dnes je mnohem běžnější, že prostě nikoho dalšího nehledají,“ komentuje. AI podle ní posouvá představu firem o tom, kolik lidí vlastně potřebují. „Tenhle efekt je možná méně viditelný než velké layoffs, ale podle mě je pro pracovní trh ve výsledku mnohem důležitější,“ říká.
