Uz jsme v Pohřebišti měli kdeco, ale herní server to ještě nebyl. A aby těch premiér nebylo málo, hned si zkusíme pohřbít projekt, který ještě není oficiálně prohlášen za padlý – říkejte tomu třeba euthanasie.
Za vším opět stojí fámy, drby a pomluvy. Právě tímto kanálem se mi v závěru roku doneslo, že údajně by měl Gamenet mít nějaké problémy v redakci. Kdo by tomu ale věnoval větší pozornost, že. Inzerát na nového redaktora také visí na Lupě už skoro čtvrt roku. Pak se ale začaly dít divné věci na serveru. Dnes byste tam našli jen následující vzkaz: „Z důvodu nezbytných úprav systému a výměny hardware je momentálně server mimo provoz. Omlouváme se uživatelům. Vaše redakce.“
Podle sdělení Pavla Doležala z Atlasu server není mrtvý, pouze po několika útocích na linuxový stroj došla Atlasu trpělivost a Gamenet se stěhuje na platformu Windows. S tím také souvisí současný výpadek – nějakou dobu potrvá, nežli programátoři přepíší redakční systém atd.
Kde se vzal Gamenet?
Gamenet se vylíhnul před rokem a půl. Do té doby se mezi sebou neustále handrkovali provozovatelé Bonuswebu a Doupěte, kdo z nich je lepší. Spojení Gamenetu s Atlasem však pořádně zamíchalo kartami. Marketingová podpora třetího největšího portálu pomohla do té doby neznámému webu prosadit se. Vedle návštěvnosti se Atlas zavázal zvýšit i příjmy Gamenetu.
O pozici Gamenetu mezi konkurenty dí jeho provozovatel, Michal Škach, toto: Gamenet měl v první řadě ojedinělou strukturu a koncepci, která byla pro čtenáře velmi výhodná. Na druhou stranu nabízel velké množství kvalitních článků, a jeho úspěch tak byl závislý zejména na propagaci, jak už to u většiny dobrých projektů bývá. Pokud jde o jeho pozici, co se návštěvnosti týče, byl přibližně na stejné úrovni jako Doupě.
Realita versus fámy
Fámy, které se do redakce Lupy dostaly, vidí současnou situaci Gamenetu trochu jinak. Získat ale od někoho přímou odpověď na položené otázky, bylo nad mé síly. A tak jsem se od Doležala ani od Škacha nedozvěděl, zda je pravda, co si vrabci na střechách štěbetají. Říká se, že Gamenet tvořila redakce složená především z nadšenců, ale po roce u Atlasu si i páni redaktoři slibovali finanční ohodnocení za svou práci. Vzhledem k tomu, že Mobil Media, Computer Press i Tiscali své herní specialisty platí, nedivil bych se tomu, že by redaktoři Gamenetu požadovali od Gamenetu totéž – vždyť je to přeci jen komerční server.
Doležal na otáku, zda Atlas zaznamenal nějaké problémy se zajištěním obsahu, dpověděl, že „Michal Škach zajišťuje obsah a provozuje Gamenet a Atlas zajišťuje návštěvnost a prodává reklamu,“ což nevím, jak označit jinak, než jako vyhýbavou odpověď. Škach sice popírá, že by byl kvůli penězům s Atlasem ve sporu, ale přiznává, že: „objem reklamy prodané na našich serverech nebyl dostatečně vysoký, aby pokryl náklady na plnohodnotný chod serveru, který by se vyrovnal konkurenci.“ Obrázek si udělejte sami.
Gamenet má za sebou už jeden podobný pohřeb. Přede dvěma lety totiž opustil hnízdo Seznamu, který si obratem pořídil vlastní herní server. Pokud jste o něm také nikdy neslyšeli, pak vězte, že se jmenuje Hrej! a najdete ho buď v doméně www.hrej.cz nebo jako rubriku na Novinkách. Jestli Atlas potichu připravuje vlastní projekt, který by měl Gamenet nahradit, o tom silně pochybuji. Spíše si myslím, že počítačové hry na Atlasu už skončily.
Český trh je příliš malý na to, aby uživil téměř desítku serverů o počítačových hrách. Právo na ekonomicky rentabilní život mají maximálně tři, ale možná spíše jen dva. Ty ostatní musejí ustoupit neviditelné ruce trhu, nebo rezignovat na komerční úspěšnost. V současnosti, pokud chce mít každý portál svůj herní server, nejlepší cestou by bylo uzavření smlouvy o syndikování obsahu se specializovaným provozovatelem úspěšného projektu. Stejný způsob portály volí třeba u fotoalb. Je nejvyšší čas oddělit zrno od plev.
Game Over
Pohřebiště představuje ve všech kulturách místo posvátné. Prostor, kde potomci a přeživší vzdávají hold svým předkům. V seriálu Pohřebiště se na Lupě zamýšlíme nad „životem“ aktivit, projektů a serverů, které zásadním způsobem změnily Internet nebo jeho chápání. Připomínáme si nesmrtelné činy často již zapomenutých hrdinů a vyprávíme legendy z krátké historie českého Internetu.
