Nicméně v průběhu času, od vzniku NIX.CZ (rok 1996) do dneška, došlo k vývoji technologií, které NIX.CZ technologicky posunuly na úroveň nejvyspělejších peeringových center Evropy (LINX a AMSIX) – tj. před většinu zemí EU. Takové konstatování je příjemné, pokud ho srovnáme miliardami korun, které jsou plýtvány na resuscitaci českého průmyslu.
Propojovací místo funguje tak, že je vybráno sdílené přenosové médium, ke kterému operátoři připojí vlastní datové okruhy. Sdíleným médiem je v Evropě nejčastěji varianta ethernetu nebo FDDI (v severských zemích). V USA se potom ve větší míře používá ATM (zvláště v místech provozovaných MCI WorldComem). Na úrovni IP potom existují varianty provozu s vlastním autonomním systémem (AS) a bez něj. V případě provozu s vlastním AS má provozovatel propojovacího místa více kontroly nad provozem a může nabídnout další služby – jako příklad může být brán LINX. Provozováním bez AS se potom zjednoduší operativa. NIX.CZ od počátku provozoval AS6881 – všichni zakládající operátoři měli propojeni přes tento AS.
Pro NIX.CZ byla vybrána technologie ethernet. Jako místo bylo zvoleno 10. patro žižkovského vysílače. Ke sdílenému segmentu, který představoval ethernet rozbočovač (hub), si jednotliví operátoři připojili ethernet porty svých směrovačů (typicky rodiny CISCO 25×x), které s jejich centry komunikovaly prostřednictvím digitálních okruhů – typicky o kapacitách 2 Mb/s. Tyto směrovače potom tvořily již avizovaný AS6881. Jak datový provoz rostl, bylo potřeba kontinuálně provádět změny. První změnou tedy byla náhrada ethernet rozbočovače za ethernet přepínač (switch). Tímto způsobem se zvýšila kapacita páteře. Na druhou stranu operátorům zůstával černý Petr v oblasti navyšování kapacit jejich přípojných linek, které vzhledem k růstu provozu bylo komplikované.
Navíc se provozovatel žižkovského vysílače nechoval příliš vstřícně k požadavkům a představám o cenách operátorů. Do tohoto období spadá většina problémů, které jednotliví operátoři přičítali fungování NIX.CZ jako takovému, ale příčinou byla nestejná rychlost reakce u plnění potřeb jednotlivých operátorů. I směrovače CISCO 2500 narazily na své limity (například pro ethernet porty směrovačů CISCO až do řad 4500 nebyla možná práce v režimu full duplex, což vede k maximální efektivní rychlosti kolem 6–7 Mb/s). Jako příklady zajímavých konfigurací můžeme uvést E2 (8 Mb/s) kanály ukončené jako ethernet, které využíval CESNET pro obě své sítě nebo řešení Global One, které kapacity 8 Mb/s dosáhlo PPP spřažením (PPP multilink) čtyřech 2 Mb/s okruhů. V této době operátoři postupně přestávají využívat AS6881 a přecházejí na přímá propojení svých AS.
Jako reakci na tyto problémy NIX.CZ vypsal výběrové řízení na provozovatele druhého propojovacího místa. Ukázalo se, že se nenašla žádná společnost, která by byla skutečně neutrální a zároveň nabízela reálnou dobu pokrytí (zcela evidentně v Praze – ještě stále – chybí nezávislý provozovatel hostovacího centra). I proto se provozovatelem druhé lokality NIX.CZ stala společnost Dattel (nyní součást GTS). Jako reakce na poptávku vznikla také aktivita společnosti Gemma, která hledala uplatnění pro jistou formu převzetí aktivit NIX.CZ, provozovaných na plně neutrální půdě. Bohužel se nepodařilo v konečné fázi získat dostatečnou podporu jednotlivých operátorů, potřebnou pro synergický přechod či kooperaci obou propojovacích center.
Kromě výběru nové lokality padlo rozhodnutí o výběru technické platformy pro další rozvoj. Pro další expanzi byla vybrána zvláštní technickou skupinou technologie fast ethernet.
Postupem času se NIX.CZ technologicky dopracoval až k současnému řešení, kdy sdílený segment představují dvě lokality s přepínači CISCO Systems (Catalyst 2948G a Catalyst 4000), které jsou propojeny gigabitovým ethernetem. Pro operátory potom standardně slouží 100Base TX porty. Operátoři jsou připojeni dvěma způsoby. Pokud je rychlost připojení menší než 10 Mb/s, mají v jedné z lokalit směrovač, který je připojen k přepínačům ethernetem. Pokud je rychlost vyšší nebo rovna 10 Mb/s, existuje zpravidla přímé spojení mezi páteřním směrovačem operátora a přepínačem v NIX.CZ. Tabulka připojení jednotlivých operátorů vypadá následovně (vzhledem k vlně fůzí, prodejů a dalších aktivit nemusí odpovídat datům uvedeným na www.nix.cz).
Operátor | Rychlost/typ |
---|---|
AT&T | 5,5 Mb/s |
Bohemia.Net | 100 Mb/s |
CESNET/TEN-155 CZ | 100 Mb/s |
Contactel | 100 Mb/s |
Czech On Line | 100 Mb/s |
DirectNet EOS | 2 Mb/s |
GIN | 10 Mb/s |
Global One | 100 Mb/s |
GTS | 100 Mb/s |
Internet On Line | 100 Mb/s |
Inway | 10 Mb/s |
IPNet | 2 Mb/s |
KPNQwest | 100 Mb/s |
LUKO Czech Net | 10 Mb/s |
Nextra | 100 Mb/s |
PragoNET | 100 Mb/s |
Telenor ČR | 2 Mb/s |
World Online | 100 Mb/s |
Co tedy ještě schází českému peeringovému centru, aby mohlo být počítáno mezi centra velká? Především je to absence tranzitních operátorů, kteří se na českém trhu teprve rozkoukávají. Bohužel současná pravidla nejsou jejich příchodu do NIX.CZ nakloněna, na druhou stranu je pravděpodobné, že tato pravidla doznají změn. Prvním velkým tranzitním operátorem, který v NIX.CZ působí, je Nextbone (panevropský operátor budovaný Telenorem), který umožňuje peering se všemi k sobě připojenými sítěmi přes AS místní Nextry. Díky tomuto operátorovi a podobné politice, kterou uplatňuje na Slovensku, je možné propojit se, byť nepřímo, s některými členy slovenského SIXu. Nicméně v souladu s rozmachem operátorských aktivit (příchod UUNET, Teleglobe a dalších) se dá očekávat, že nadnárodních operátorů bude přibývat.
Technicky lze vytknout snad jen to, že propojení obou lokalit není zálohováno druhým spojem (jak to má například AMSIX), nicméně výpadek tohoto spoje byl zaznamenán pouze jednou a je otázkou, zda by byla taková investice efektivní.
Tento článek byl napsán pouze na základě publikovaných nebo jinak zveřejněných materiálů.