Současné dění na české politické scéně začíná připomínat starý a otřelý vtip o postupném zdražování: páni politici to vzali pěkně popořadě, podle abecedy, a již se dostali přes písmeno E (když zdražili mj. elektronické komunikace). Nyní dospěli k písmenu F a chystají se zdražit „fšecko“.
Tak nějak to skutečně vypadá, když člověk sleduje přípravy druhé fáze reformy veřejných financí. Pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí vzít kauzu „vysílacích“ služeb kabelových televizí (šíření televizního a rozhlasového signálu): ještě v loňském roce si poslanci stihli uvědomit, že není nutné je zdražovat, resp. zatížit vyšší (základní sazbou) DPH, a dokonce na poslední chvíli přijali novelu, která napravila předchozí omyl s jejich zařazením do sazby základní. To zřejmě ještě byli u písmene E. Nyní ale již pokročili k písmenu F, a tak revidovali své předchozí rozhodnutí z konce minulého roku: i kabelovky mají být přeřazeny do základní sazby DPH, a tudíž zatíženy vyšší daní než dosud. A to i přesto, že k tomuto kroku nás požadavky EU nenutí.
Jak to je se sazbami DPH?
Připomeňme si nejprve zásadní skutečnost: EU nám skutečně ukládá povinnost respektovat určité zásady ohledně daně z přidané hodnoty. Ty mají povahu taxativního vymezení služeb a produktů, které mohou být zdaněny sníženou sazbou daně z přidané hodnoty (s tím, že vše ostatní, na co není udělena výjimka, pak musí být zařazeno do sazby základní). EU přitom neříká, jak vysoká má být základní a snížená sazba – jen u sazby základní říká, že nesmí být nižší než 15 procent. Takže máme-li dnes základní sazbu ve výši 22 procent, je to naše volba. Stejně tak bude jen naší volbou avizované snížení této základní sazby na 19 procent.
Evropská pravidla o uplatňování DPH definuje direktiva 77/388/EHS z roku 1977 (Direktiva o DPH), která byla v roce 1992 aktualizována a doplněna o přílohu H, obsahující zmíněný taxativní výčet. To, co v tomto taxativním výčtu zahrnuto není, by mělo být zdaněno základní sazbou. Co na tomto seznamu obsaženo je, to může, ale nemusí být zařazeno v sazbě snížené. Pravidla EU tedy nenařizují zařazení do snížené sazby, ale pouze jej umožňují. Je tedy opět na nás, zda využijeme možnosti zařadit konkrétní službu či produkt do snížené sazby (je-li obsažen v taxativním výčtu), nebo zda tuto možnost nevyužijeme.
Loňský omyl
Ještě v loňském roce, při přípravě novely českého zákona o DPH (dnes je zákonem č. 322/2003 Sb., účinným od 1. října 2003), poslanci nejprve zařadili „vysílací“ služby kabelových televizí (tj. služby spočívající v šíření rozhlasového a televizního signálu skrze kabelové rozvody) do základní sazby DPH. Posléze ale zjistili, že to byl omyl (údajně již od předkladatele návrhu, ministerstva financí), neboť služby spočívající v šíření rozhlasového a televizního vysílání jsou obsaženy v taxativním výčtu v příloze H evropské směrnice 77/388/EHS, a tudíž mohou zůstat ve snížené sazbě. Naštěstí se na to přišlo ještě včas na to, aby se doslova na poslední chvíli stihla náprava (novelizace novely) – zvláště když chystaný „velký“ zákon o DPH (připravovaný k 1. květnu 2004) obdobnou chybu již neobsahoval a vysílací služby kabelových televizí definitivně zařazoval do sazby snížené.
Letošní záměr
„Novela novely“, kterou se podařilo přijmout ještě před koncem loňského roku, měla podobu „vsuvky“ do zcela jiného zákona – zákona č. 438/2003 Sb., který novelizuje zákon o dani z příjmů. Podstatné ale je, že tato vsuvka vrátila:
64.20.3: služby spojené s kabelovou televizí a rozhlasem po drátě
zpět do snížené sazby DPH.
Nyní se ale koalice, jednající o druhé fázi reformy veřejných financí, dohodla na dalších změnách v oblasti DPH. Pozitivní zprávou je určitě záměr snížit základní sazbu ze stávajících 22 procent na 19 procent, s účinností již k 1. květnu 2004 (tedy ke vstupu do EU). Mnohem méně pozitivní zprávou, alespoň pro neplátce DPH, pak je záměr přeřadit řadu dalších služeb ze snížené sazby DPH do sazby základní. Mezi nimi by se mělo jednat i o služby kabelových televizí…
Proč najednou takovýto obrat o 180 stupňů v případě kabelovek? Navíc doslova jen několik málo týdnů po zcela opačném legislativním kroku (novele vracející tyto služby do snížené sazby)? Kvůli požadavkům EU to není, což jsme si sami dokázali předchozím legislativním krokem. Zbývá tedy potřeba zacelit prázdnou státní kasu, ber kde ber…
Jak reagují kabelovky?
Kabeloví operátoři celkem pochopitelně reagují na nynější záměr politiků velmi negativně. Asociace ČAKK (Česká asociace kompetitivních komunikací), sdružující právě kabelové operátory, včera vydala tiskovou zprávu, ve které uvádí:
Rozhodnutí o přesunu řady položek ze snížené sazby (5%) do základní sazby DPH (19%) vzbuzuje značné rozpaky a pochybnosti, prohlašuje ČAKK. ‚Pokud by se skutečně mělo na kabelové televize vztahovat, v konečné výsledku nic pro státní rozpočet nepřinese. Vedlo by jen k dalšímu zatížení rozpočtů zákazníků. Nemělo by tedy žádný efekt pro státní pokladnu, ale negativně by dopadlo na velký počet domácností,‘ řekl Zdeněk Vaníček, prezident České asociace kompetitivních komunikací, která zastupuje zájmy tuzemských kabelových operátorů.
Jaké ale jsou hlavní argumenty kabelových operátorů?
- Nový záměr je zcela nekonzistentní s předchozím jednáním Senátu a Sněmovny (míněno je předchozí vrácení do snížené sazby) a stávající obrat o 180 stupňů „nelze v žádném případě zdůvodnit změnou situace během několika málo týdnů“.
- Zvýšení DPH se netýká jiných způsobů šíření televizního a rozhlasového signálu (např. skrze společné TV antény.
- Vyšší výběr DPH by podle odhadu v letošním roce nepřesáhl 150 milionů korun, což je pro státní rozpočet částka v podstatě marginální, zatímco zvýšení ceny o 13,3 procenta pro zhruba 700 tisíc domácností je částka významná.
- „V delším časovém výhledu by vyšší sazba znamenala celkové zpomalení růstu odvětví, které by vedlo dominovým efektem k dalšímu nižšímu výběru daně pro státní rozpočet. Navíc by zásadním způsobem ztížila dostupnost kabelové televize pro další zhruba dva miliony lidí, kteří mají přípojku této služby, ale dosud nejsou uživateli.“
Celkové zpomalení růstu „kabelového odvětví“ pak samozřejmě negativně ovlivní i dostupnost kabelového Internetu a dalších datových služeb poskytovaných přes kabelové rozvody.
Jak je to v zahraničí?
Příloha H evropské směrnice, která taxativně vymezuje, co smí být ve snížené sazbě, obsahuje jako jeden ze svých bodů (v pořadí sedmý):
Vstupné na představení, do divadla, cirkusu, zábavních parků, muzeí, na veletrhy, koncerty, do zoologických zahrad, kin, na výstavy, na další podobné podniky a do podobných zařízení. Příjem rozhlasových a televizních programů.
Právě poslední část je podkladem pro interpretaci v tom smyslu, že služby kabelových sítí, které zajišťují příjem rozhlasových a televizních programů, mohou být zařazeny ve snížené sazbě. Tuto interpretaci ale nesdílí v EU všude. Například ji nesdílí v Nizozemí, kde argumentují tím, že kabelové rozvody mohou nabízet i jiné služby, například hlasovou službu, přenos dat a přístup k rychlému Internetu. V České republice se to od 1. ledna „řeší“ tím, že služby šíření kabelové TV a rozhlasu jsou daněny sníženou sazbou DPH (pět procent), zatímco kabelový Internet je daněn základní sazbou (22 procent).
Pravdou ale je, že bez ohledu na možnost, kterou dává direktiva EU, existují v EU země, které „vysílací“ služby kabelových televizí řadí do základní sazby DPH. Jde například o Dánsko, Finsko či Portugalsko. Z kandidátských zemí pak základní sazbu aplikuje Slovensko, Slovinsko, Polsko či Maďarsko (s výjimkou komerčního TV vysílání, kde je zvláštní snížená sazba 12 procent).
Home PC
Zatímco tedy v oblasti kabelových televizí se blýská na horší časy, přeci jen existují jiné oblasti, kde je alespoň určitá naděje na jisté zlepšení. Kde konkrétně?
Ministr informatiky Vladimír Mlynář již dlouhou dobu avizuje, že znovu předloží svůj plán, pracovně označovaný jako Home PC. Jde o daňové zvýhodnění připojení k Internetu a pořízení počítačů pro domácnosti, a pro firmy pak možnost poskytnout svým zaměstnancům počítače za zvýhodněných podmínek. Jaká konkrétní ustanovení návrh obsahuje?
- Připojení k Internetu: poplatníci by si od svého daňového základu mohli odpočítat zaplacené DPH za své připojení, až do výše 2400 korun za rok a domácnost. Dokladovalo by se telefonním účtem a dokladem o zaplacení.
- Pořízení domácího PC: každý poplatník by si mohl odečíst od svého daňového základu za nákup počítače pro osobní (nepodnikatelské) použití částku 1000 korun za každý měsíc, nejvíce však 24 000 korun za 24 měsíců. Podmínkou je, aby počítač umožňoval připojení k Internetu.
- Pořízení počítače od zaměstnavatele: zaměstnavatel by mohl nakoupit počítače a pak je za stejnou cenu (bez marže) odprodat svým zaměstnancům, třeba i na splátky. Pořizovací náklady by si mohl ihned započítat do svých nákladů, a zdaňovaným příjmem pro něj budou až jednotlivé splátky. Pro zaměstnance by takto poskytnuté zvýhodnění bylo osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob.
Tento návrh byl prý již předjednán s resortem financí. Nyní se o něm jedná v rámci příprav druhé fáze reformy veřejných financí.