Čtyři miliony lidí umírají ročně v nemocnicích kvůli infekcím a v sedmdesáti procentech zdravotnický zařízení zaviruje sám personál. Indická trojice to chce změnit a začala v Brně. „Uvědomili jsme si, že náš produkt může být i globální, tak jsme zkusili hledat akcelerátor ve světě. Brno bylo první, na které jsme narazili a hned nás vzali,“ vysvětluje Aanan Khurma, rodák z pandžábského Amritsaru.
Porotcům se Indové líbili i přes obavy z možného okopírování služby některou z velkých korporací. Během tří měsíců v Brně začal exotický startup spolupracovat i s Czech ICT Aliancí a teď pokukuje po akcelerátoru ve Spojených státech. „Rádi bychom to tam zkusili a sehnali dalšího investora. Hledáme především někoho, kdo má zkušenosti se zdravotnickým byznysem,“ dodává Khurma.
Zbytek medailí zůstal v Česku
Šestý ročník Starcube Show se vrátil zase do modernizované brněnské hvězdárny a prezentace pitchujících startupových „maturantů“ se promítaly na hvězdnou oblohu. Druhým úspěšným a oceněným startupem se stali BitcoinPay. Bitcoinový platební systém očekává rychlý růst virtuální měny. „Počítáme, že vydělávat bychom mohli začít do dvou let a do tří let bychom chtěli zpracovávat platby kolem 50 tisíc dolarů denně,“ tvrdil porotě šéf a zakladatel firmy Roman Valihrach.
Valihrachův tým zaujal evidentně nejen místní porotu, ale i skauty zahraničních akcelerátorů. „Jejich prezentace byla ta nejlepší prezentace o bitcoinové službě, co jsem viděl. A to nepotřebovali ani žádné odborné termíny,“ tvrdí Luka Sucic z krakovského hub:raumu s tím, že právě týmy jako BitcoinPay do akcelerátoru Deutsche Telekom hledá.
Bronzovou medaili a průhlednou skleněnou kostku si z hvězdárny na Kraví hoře odnesl Giriton. Systém Jana Gřeše je zaměřený na sledování efektivity výroby a procesů v reálném čase, a to včetně úspor materiálu. „Dokážeme zařídit časovou úsporu až třicet minut na zaměstnance denně a cílíme na firmy do dvou set zaměstnanců,“ tvrdí Gřeš s tím, že kdykoliv je možné dohledat, kdo a kdy na zakázce co dělal.
Zakladatel svůj projekt testoval v rámci diplomové práce na rodinné továrně, a zpočátku byl model nastaven především na menší textilní nebo obuvnické dílny. Teď už staví systémy na míru podle oboru zákazníka.
První hardwarové vlaštovky
Stejně jako pražský StartupYard má letos jako hlavní téma data a vyhledávání, v Brně se zaměřili na hardware. A minimálně dva projekty uspěly.
„Dokážeme poznat, jestli po vašem pozemku chodí muž nebo žena, odhalíme rozdíl mezi naloženým a prázdným autem a víme i o každé kočce, která po hlídaném pozemku proběhne,“ tvrdí Vojtěch Havlíček z projektu Perisa. Ten sleduje seismické vibrace pomocí speciálních tyčí, které se zapustí do země na pozemku. „Jedna tyč vyjde na dvacet tisíc korun, není to proto úplně pro domácnosti, ale spíš na hlídání velkých průmyslových areálů nebo třeba lesních cest, využití je mnoho,“ dodává Havlíček.
Druhým hardwarovým abiturientem byl Štěpán Bechyňský a jeho projekt Inundat.io. Ten zase svými senzory měří hladinu vody a dokáže předpovídat, respektive varovat před blížící se povodní. „Spolupracujeme s Technickou universitou v Ostravě a sbíráme data, která by mohla být zajímavá i pro stát,“ vysvětluje Bechyňský.
JIC expanduje do Ameriky
Letošní ročník Starcube byl zatím věkově nejstarší. Skoro třetina přihlášek přišla z ciziny, respektive ze šestnácti zemí. Průměrný věk účastníků se vyšplhal na 28 let a vzhledem k rostoucímu počtu uchazečů se dostal jen jeden z deseti přihlášených startupů.
Jihomoravské inovační centrum ale začíná roztahovat svá křídla i za oceán. Atlantický. „Posunuli jsme naši spolupráci s akcelerátorem US MAC, který si otevře pobočku u nás a my na oplátku dostaneme prostor u nich,“ tvrdí šéf Starcube Michal Hrabí.
K tomu se v Brně chystají i na práci s půlmiliardovým fondem Raiffeisenbank. Nově by totiž Jihomoravské inovační centrum mělo rakouské bance radit, do jakých startupů se vyplatí investovat.