Jak to bylo na počátku
První vypuštěné satelity měly své rádiové aparatury (nicméně pouze pro vysílání dat, někdy i přijímání povelů – ne však pro předávání dat od jednoho pozemního cíle druhému). Protože se o možnosti využití družic pro komunikace již dříve hovořilo, první satelit s tímto úkolem startoval v prosinci 1958. Přibližně rok poté, co lidstvo vypustilo na oběžnou dráhu první umělou družici. V prosinci 1958 byla vypuštěna družice SCORE (Signal Communications Orbit Relay Equipment), která vážila 68 kilogramů. Pohybovala se po nízké eliptické dráze a pracovala pouhých dvanáct dní. Nicméně i tak se zapsala do historie jako první komunikační družice, když zprostředkovala pozdrav amerického prezidenta Eisenhowera celému světu. Princip „komunikace“ byl jednoduchý: družice přijala data, uložila je do svého palubního magnetofonu – a ve stanoveném čase a nad stanoveným místem je odvysílala.
Partnerem tohoto seriálu je společnost SES Astra
Veškeré informace o příjmu satelitní televize v České republice a přehled nabídek jednotlivých satelitních operátorů najdete ve stálé příloze serveru DigiZone.cz Satelitní televize v České republice.
Odborníci hledali i jiné způsoby komunikace: aktivní (přijmout zprávu, odvysílat ji) jim totiž s tehdejší elektronikou (rozměr, spotřeba, výkon, spolehlivost…) přišel jako velmi neefektivní. Proto se snažili využít družic pro pasivní zprostředkování komunikace. Už v roce 1960 startovala družice Echo, což byl vlastně balon o průměru třiceti metrů (nafoukl se až na oběžné dráze), jehož plášť byl pokrytý tenkou vrstvou hliníkové fólie. Myšlenka byla jednoduchá: rádiové paprsky se od balonu odrazí a na jiném místě zemského povrchu budou tyto odražené paprsky zachycené. Praxe se ale ukázala jako složitější – odraz byl velmi slabý, protože kulovitá družice odrážela paprsky do všech stran, ale především se kulovitá družice velmi rychle zbortila, takže měla tvar naprosto nevhodný pro „odráženou“ komunikaci.
Ještě v roce 1960 se do vesmíru dostala první komunikační družice světa v takovém pojetí, jak ji známe dnes. Byl to satelit Courier-1B (1A byl zničený při explozi nosné rakety Atlas), který v reálném čase přijímal data, zesiloval je a ihned vysílal. Pohyboval se – podobně jako všechny výše uvedené družice – na nízké oběžné dráze. Což mj. znamenalo, že nemohl být používán nepřetržitě, ale vždy jen několik minut. A ještě jednu „slepou uličku“ zde musíme zmínit, a to projekt West Ford realizovaný v roce 1963. Tehdy byly do vesmíru umístěny miliardy měděných jehliček o délce 2 cm a průměru 0,038 mm. Ty byly „vysypány“ na oběžné dráze a měly kolem naší planety vytvořit jakýsi reflexní obal, který by odrážel rádiové vlny na podobném principu jako třeba družice Echo. Nápad nefungoval, jehličky zůstaly ve vesmíru – a některé z nich krouží vesmírem dodnes, čímž se přidaly k dlouhé řadě kosmického smetí.
Historie společnosti Astra
Protože partnerem našeho seriálu je společnost Astra, bylo by na místě jmenovat některá významná data v její historii. Asi tím nejzásadnějším je rok 1985, kdy byla založena společnost Société Européenne des Satelilites (SES), později SES Astra, která byla prvním evropským soukromým satelitním operátorem. Vše pak začalo v roce 1988, kdy Astra umístila svůj první satelit na oběžnou dráhu. Byla to Astra 1A. Družice odstartovala pomocí rakety Ariane-4. Díky tomu mohli diváci v Evropě přijímat např. některé německé stanice. V roce 1991 pak Astra jako první operátor umístila na pozici 19.2 st. vých. více satelitů. Éra digitálního vysílání začala před dvanácti lety v roce 1996. Koncem roku 1995 se totiž na již jmenovanou pozici dostal satelit Astra 1E. V roce 1998 byl zahájen provoz na 28.2 st. vých. se satelitem Astra 2A. Družice byla určena především pro oblast Velké Británie. Astře se ale dařilo, a proto nechtěla setrvat jen v Evropě, ale expandovat i na jiné trhy. To se jí podařilo v roce 1999, kdy expandovala do Asie. Zde koupila přibližně 34% podíl akcií společnosti AsiaSat. O rok později pak Astra expandovala do Nordic Satellite AB (NSAB), z ní vznikla SES Sirius, a také do Spojených států. Koupila téměř dvacetiprocentní podíl brazilské Embaratel Satellite Division.
V roce 2001 byl na pozici 28.2 st. vých. zaparkován satelit Astra 2D, který je využíván vysílateli BBC a ITV. Je určen výhradně pro oblast Velké Británie. Došlo také k založení SES Global v Lucembursku, která pod sebe spojila všechny dosud vzniklé společnosti včetně SES Astra, které právě tento operátor pohltil. Již v té době vlastnila SES Global 41 aktivních satelitů. Nejdůležitějším milníkem z pohledu českého satelitního diváka byl ale pravděpodobně až rok 2002, kdy Astra vynesla na pozici 23.5 st. vých. první družici, kterou byla Astra 3A. Toto „parkoviště“ je v současné době používáno českými i slovenskými platformami CS Link i Skylink. V roce 2004 přichází další technický milník. Divákům je představena televize ve vysokém rozlišení obrazu, tzv. HDTV. Na pozici 23.5 st. vých. bylo zahájeno vysílání belgického kanálu Euro1080 (Češi si museli počkat ještě další čtyři roky).
Některé milníky satelitní komunikace
– říjen 1957 – první družice světa, Sputnik (SSSR)
- prosinec 1958 – první experimentální komunikační družice SCORE (USA)
- srpen 1960 – první družice ke komunikaci pomocí pasivních odrazů, Echo (USA)
- říjen 1960 – první družice s aktivním zesilováním signálu, Courier-1B (USA)
- červenec 1962 – první družice pro přenos televizního signálu, Telstar (USA)
- srpen 1964 – první družice na stacionární oběžné dráze, Syncom (USA)
- březen 1965 – první radioamatérská komunikační družice, OSCAR-III (organizace AMSAT)
- říjen 1965 – první komunikační družice systému Molnija (SSSR)
- duben 1983 – první civilní družice vypuštěná pro komunikaci s dalšími satelity, TDRS (USA)
- prosinec 1988 – první družice z komunikačního systému Astra (společnost SES)
- listopad 1996 – první komunikační družice na oběžné dráze jiné planety, Mars Global Surveyor (USA)
Zpracováno s využitím PR materiálů společnosti SES Astra; foto: archiv SES Astra
ČLÁNKY DO MAILU