Ilustrace: Nenad Vitas
Tim Berners-Lee, označovaný jako vynálezce webu, se pro BBC velmi zajímavě a konkrétně vyjádřil k soukromí na Internetu. Prohlásil, že pokud by jeho poskytovatel připojení k Internetu nasadil systém sledující aktivity svých zákazníků, poskytovatele by prostě změnil. Někteří britští poskytovatelé totiž plánují spolupracovat se společností Phorm, která sleduje internetovou aktivitu uživatelů a na základě nashromážděných dat připravuje personalizované reklamní kampaně.
Tim Berners-Lee prostě nechce, aby jeho poskytovatel věděl o tom, které internetové stránky navštěvuje. Uvádí dost jasný a na druhou stranu kontroverzní příklad – co když se jeho pojišťovna dozví, že si na Internetu vyhledává knihy o rakovině? Nepřirazí si pojišťovna na pojistce, když se nějakým způsobem dozví o zájmech svého klienta? Data a „internetová historie“ prý patří pouze uživateli, ne jeho poskytovateli připojení.
Když už se data o pohybu na Internetu mají dostat do rukou nějaké další společnosti, mělo by předcházet „vyjednávání“ mezi uživatelem a třetí stranou. A tedy souhlas s použitím údajů pro přesně definovaný účel. Společnost Phorm se brání tím, že její systém přinese uživatelům i určité výhody, například je bude bránit proti phishingu. Podle Kenta Ertugrula, šéfa Phormu, systém pro sledování pohybu uživatelů po síti chrání soukromí a navíc oproti mnoha dalším podobným aplikacím nabízí jednoduché vypnutí.
I zde jako v marketingu obecně se hraje s pojmy opt-in a opt-out. Případ opt-in (o zahrnutí mezi sledované musí uživatel požádat) podporuje pochopitelně i Tim Berners-Lee. Ale zde jde z pohledu obchodu o nesmysl, kdo by se prosil o to, aby mohl být sledován? Opt-out je pro obchodníky o trochu zajímavější (uživatel požádá o vyřazení ze seznamu sledovaných). Někteří poskytovatelé váhají, jak vlastně pro marketéry velmi důležitá data získat. Kdyby jim šlo striktně o výsledky a peníze, hádejte, kterou cestou by se vydali?
Celý reklamní systém Phormu využívá nashromážděná data k lepšímu zacílení reklamy, což vítají zadavatelé s nadšením. Personalizovaná internetová reklama má být dalším krokem k efektivitě, ale problém je v tom, jak získat relevantní data týkající se zájmů uživatele. Pokud bude sběr dat precizní, balíček dat uživatele prozradí dost. Ještě že existuje záchranná brzda, tedy možnost vypnutí sledování. K tomuto omezení ovšem nedošlo jen tak, ale na základě velkého tlaku veřejnosti. Koneckonců, i standardní bannery je možné prostě zakázat (ale kolik procent uživatelů Internetu tuto možnost využívá?).
Tim Berners-Lee přirovnává poskytovatele internetového připojení k vodárnám – poskytovatel Internetu přivádí do domu Internet, vodárna vodu. Toť vše, nic víc ani nic míň. Srovnání je to sice dost omezené, nicméně trefné. Doplnil bych poznámkou – vodárny také nemusí zajímat, kdy se koupeme, kdy pereme a kdy nejsme vůbec doma. Co kdyby se údaj o tom, že v domě už týden nebyla spotřebována ani kapka vody, dostal do rukou “bytaře“?
