Hlavní navigace

Jakub Ditrich: už jsem na to neměl nervy

30. 3. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Jakub Ditrich je kontroverzní osobností českého Internetu. Na zelené louce spoluzaložil společnost Globe Internet, z níž (spolu)udělal v současné době největšího českého webhostera, alespoň měřeno počtem hostovaných domén. Před 14 dny kvůli interním sporům prodal svůj podíl konkurenční firmě Zoner software.

Čtenářům Lupy je Jakub Ditrich patrně znám především svým angažmá v oblasti domén. Směle jej lze označit za „enfant terrible“ českého doménového trhu a většina lidí spojená s establishmentem spravujícím národní doménu jej nejspíše upřímně nenávidí. Jakub Ditrich však tvrdí, že ve svém boji proti správci národní domény, sdružení CZ.NIC, nikdy nebyl poháněn snahou včlenit marži Globe Internet do procesu registrace, ale faktem, že jej stávající situace „občansky štvala“. V současné době je výkonným ředitelem WiFi operátora WideNet, avšak do budoucna by se rád věnoval věcem, které Globe Internet dělala na začátku, totiž vytváření webových stránek.

1111

Jakub Ditrich

  • narodil se jako Býk v roce 1973
  • má tři vlastní děti a holčičku z Ugandy
  • studoval FAMU obor filmová a televizní produkce
  • v roce 1996 založil Globe Internet
  • v roce 2003 byl presidentem Asociace.BIZ
  • nepravidelně aktualizuje www.ditrich.cz

„K Internetu jsem se dostal na FAMU. Hned vedle produkce byla katedra animované tvorby. Já jsem studoval produkci, ale upřímně řečeno, nikdy mě to moc nebavilo. V podání FAMU byl produkční vždy poskok režiséra. Režiséři, to byli ti open-minded lidé, a produkční byli holka pro všechno. Já jsem chtěl být také "open-minded“, takže jsem jen se skřípěním zubů dělal školní filmy. Zlom nastal, když se na katedru animované tvorby z nějakého grantu koupily počítače od Silicon Graphics a FAMU se připojila optikou na PASNET. A to mě začalo velmi bavit. Postupně jsem rovněž začal zjišťovat, že na katedře animované tvorby jsou dobří grafici, takže jsme to dali dohromady."

„Tak začalo mé podnikání na Internetu. První web, který jsme dělali, byl pro Dell Computers, tedy pro jejich českou pobočku. Dell Computers byla v expanzivní náladě a již tehdy měla ve Spojených státech první online konfigurátor, na němž posléze Michael Dell založil úspěch celé společnosti. Takže jsme udělali stránky pro českou Dell Computers – podle dnešních kritérií byly graficky docela hrozné. Konfigurátor tam nefungoval, byly to pouze informační stránky. Asi po půl roce, co běžely online, se na ně podíval sám "velký“ Michael Dell a řekl, že taková hrůza musí hned pryč. Ale byla to první zajímavě placená zakázka. Pak jsme si řekli, že jako občanské sdružení Globe nemůžeme fungovat do nekonečna a založili jsme Globe Internet, s.r.o."

„Začínali jsme v kanceláři, která sloužila pro Karlovu [Umlauf] firmu vyrábějící plnivo do betonu. Bylo to v laboratořích na ČVUT, které mají asi 4×2 metry a kde z kachlíčkované stěny koukají kohouty na kyslík, dusík atd. Mimo to tam vedla strukturovaná kabeláž, takže jsme k ní připojili počítač a tam jsme začali nějakým způsobem fungovat. Měli jsme tenkrát velmi malou představu, co lze na Internetu dělat, ale už jsme znali komunitu (Antoše, Krska, Haunera), která se scházela každý týden v hospodě. Všechny tyhle lidi jsme sezvali na trachtaci, na které jsme dělali nábor spolupracovníků. I Ivo Lukačovič tenkrát přišel, přestože už tenkrát dělal svůj Seznam…“

„Nakonec jsme měli podchycených asi 50 zájemců, kteří s námi chtěli spolupracovat. Z toho se začal krystalizovat základní tým asi pěti lidí. Já jsem na začátku taky dělal HTML – tabulky a značky -, ale nikdy jsem nebyl příliš zručný. Raději jsem se bavil se zákazníkem, co by to mělo umět. Když jsem věděl, co to může dělat, mohl jsem nabízet, co by to mohlo dělat. To byl velký rozdíl oproti spoustě lidí, kteří nabízeli webové stránky, ale nevěděli, co je na Internetu možné. Brzy jsme začali spolupracovat s reklamními agenturami a nabízet jim stránky pro jejich klienty. Problém byl, že jsme skoro nikdy nebyli puštěni přímo ke klientovi, ale museli jsme se bavit s account managerem reklamky, který nevěděl, co je to počítač, natož internetová prezentace.“

„Důležitý mezník v našem vývoji byly projekty, které jsme začali vytvářet sami. První byl v roce 1997 Post.cz. Tenkrát se strašně rozjel americký Hotmail.com a mě se to velice líbilo, takže jsem se nechal pro Post dost inspirovat. Celé noci jsem trávil se slovníkem a překládal systémové hlášky. Pavel Šimek pak udělal geniální logo a jednoduchou navigaci, která vydržela léta. Post byl něco, čím se Globe dost zviditelnila. Ale my jsme firmu rozjeli na zelené louce a tady bylo potřeba investovat do lidí + hardwaru. Ten projekt byl prostě degradovaný svojí popularitou. Dneska když to vidím, tak jsme si na to snad měli půjčit nějaké peníze, aby to pořádně fungovalo. [Globe Internet Post na konec prodala Czech On Line za 1,5 milionu korun.]“

„Druhá aktivita, kde jsem cítil, že se bude něco dít, byla doménová jména. Abych získal doménu pro POST, musel jsem Jiřího Orsága [tehdejší správce národní domény] ukecávat a dokonce jsem musel dát čestné prohlášení, že jsem si vědom, že na doménu by mohla mít nárok i Česká pošta. Řekl jsem si, že domény bude něco, co bude lidi zajímat. Takže v okamžiku, kdy se otevřela možnost registrace domén, už jsme měli první verzi služby Domeny.cz. Byla s tím hrozná práce, všechno se formátovalo a posílalo ručně. Ale díky tomu, že proces registrace domény byl tak komplikovaný, tak jsme z toho profitovali. A protože část lidí chtěla registrované domény i hostovat, vymysleli jsme službu Servery.cz.“

„Pokud jde o WiFi – ta věc mě chytla za srdce hned jak jsem se s ní poprvé setkal. Postavili jsme před rokem a půl hotspot na Petřinách [sídlo Globe Internet], a protože jsme 4 Mbit/s linku nevytěžovali na 100 procent, dali jsme mega k dispozici kolemjdoucím… Poskytování Internetu přes WiFi se zdálo být zajímavé i jako nový business – jako webhoster jsme měli množství ochozích dat a téměř žádna příchozí, avšak linky se platí tak jako tak. Ale nějak jsme se v Globe nedokázali dohodnout. V rámci firmy bylo rozjeto tolik aktivit, že zde nebyl žádný tým lidí, který by tlačil nový produkt. Já jsem dokonce napsal projekt metropolitní sítě, ale v Globe se nikdy nezrealizoval. Mě to zajímalo – a stále mě to zajímá – především z marketingové roviny; je to zajímavá služba, která se dá prodat.“

„Ale existoval nějaký investor, který do toho hodlal nacpat peníze a nějaká WIA, která už měla část té sítě hotovou. Takže bylo velmi jednoduché dát to dohromady a zkusit vytvořit nějakou novou věc. A když jsem zjistil, že v rámci Globe není vůle společníků se tomuto tématu nějak dál věnovat, začal jsem této nově vzniklé společnosti [WideNet] trošku pomáhat. Seděl jsem tak na dvou židlích, ale WiFi jsem se věnoval jako zájmové činnosti. V podstatě i realizace WiFi haly na Invexu [WiFi LiFe 2003] měla přesah do Globe Internet, protože jsem pro firmu hledal nějaké hezké, netradiční umístění stánku. Bohužel to zcela logicky začalo mít nějaké třecí plochy s ostatními společníky, kteří se cítili dotčeni, že se realizuji ještě někde jinde.“

„Vyvrcholilo to pak tím, že jsem odešel z exekutivní pozice ve společnosti a ani svůj obchodní podíl už dnes nedržím. Z počátku jsem nechtěl ani slyšet, že bych se toho podílu zbavil, společnost byla moje dítě a všechny procesy, které tam probíhaly, jsem se snažil mít pod kontrolou. Když jsem z firmy odešel, zjistil jsem, že nad tím už logicky kontrolu nemám, takže nemělo cenu držet podíl dál. Sám jsem se po žádném investorovi moc nepídil, dostal jsem několik nabídek a nejzajímavější a nejreálnější jsem využil. Jedna nabídka šla i od bývalých společníků, že by mě vyplatili formou splátek, ale to je nesmyl – když se člověk zbavuje takové srdcovky, nejde to jinak než najednou.“

„Ondřej Bartoš [Tuesday Business Network] na to reagoval způsobem: ‚To je pěkný podraz.' Já si nemyslím, že je to vůči společníkům podraz. Naopak je to docela zajímavé, protože se Zonery jsme se o nějakých společných aktivitách obecně bavili už před dvěma lety. Domnívám se, že jsem naopak přispěl ke konsolidaci tohoto trhu, pokud tady dojde k nějaké dohodě, mohlo by to mít zajímavý efekt vůči klientům. Nebylo absolutně mým zájmem firmu poškodit – žádná zlomyslnost. Naopak. Já jsem všechno pečlivě zvážil. Mohl by vzniknout subjekt, který bude mít podchycenou značnou část trhu. Dneska je sice Globe Internet v hostingu největší, ale řada společností jí šlape na paty.“

BRAND24

„WideNet mě nyní vytěžuje úplně, ale do budoucna bych byl rád, aby to bylo maximálně z 50 procent, abych si opravdu ty marketingové věci pouze vymýšlel. Já chci především dělat to, co jsem dělal na začátku – weby. V současné době se na mě obrátilo několik spřátelených web-integrátorů a nabídli mi, zda bych pro ně nechtěl fungovat jako externí konzultant. Také bych se rád věnoval věcem spojeným s egovernmentem, hlavně užitné hodnotě webových aplikací, které stát nabízí svým občanům a firmám. Ve srovnání s Německem nebo s Anglií je tuzemská nabídka zatím bídná.“


Tento článek je dalším dílem profilů (rozhovorů) lidí (s lidmi), kteří významnou měrou přispěli nebo přispívají k rozvoji českého Internetu a telekomunikací. Za týden se můžete těšit na Jakubem Dousoudilem, se kterým si povídala Markéta Kaclová.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Score => Lupa.cz => M&W => Advertures => McCann Prague => Leagas Delaney Hamburg / Prague => Dark Side => [?]

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).