Hlavní navigace

Jiří Horyna (eMan): Lidi ve fabrikách nahradí stroje a někdo bude muset vyvíjet software

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Jablotron investoval desítky milionů do vývojářů eMan. Ti teď dělají s hardwarem a cítí velké změny v IT a průmyslu.

Česká vývojářská společnost eMan se nedávno přestěhovala do nově rekonstruovaných kanceláří v zapadlejší části Holešovic. Tu koupil Jablotron s tím, že prostory využije pro další firmy v budované skupině. 

Právě „eMani“ do skupiny spadají, společnost Dalibora Dědka v ní zhruba před rokem za desítky milionů odkoupila podíl. To eManu dalo provozní kapitál, umožnilo nastartovat růst a společnost přiblížilo k hardwaru. Ředitel podniku Jiří Horyna v rozhovoru pro Lupu popisuje i to, jak se IT mění a jak toho využít.

Před více než rokem jste oznámili vstup Jablotronu do vaší firmy. Jak se to od té doby vyvinulo?

Když jsme se s Jablotronem spojovali, primárně jsme se domluvili na klíčové věci, a sice abychom velký objem práce byli stále schopní dodávat na venkovní trh, tedy abychom se nestali pouze interní vývojářskou jednotkou, jako se to stalo někomu jinému (spojení Inmite s Avastem – poznámka redakce). Bylo by nám líto přijít o to, co jsme budovali. Domluvili jsme se, že nikdy více než 50 procent naší produkce nepůjde do Jablotronu. Takže v loňském roce jsme pokračovali na zakázkách a rozjeli jsme nové aktivity, na kterých se snažíme dělat s Jablotronem. To je samozřejmě proces, který bude trvat, a nejde to tak rychle, jak by si obě strany představovaly. Nicméně obě strany chtějí.

Jablotron hodně cílí na to, čemu se dnes říká smart home, což je projekt, na kterém chceme spolupracovat. Byla to také jedna z hlavních ambicí, proč jsme do spojení šli. My jsme vývojáři a Jablotron je silný hardwarový hráč. Parťáci v této oblasti nám chyběli. Jablotron v loňském roce udělal několik dalších akvizic, často malé startupy, ještě menší než my. Jsou to třeba Logic Elements, kteří působili na plzeňské univerzitě. To jsou pro nás nyní velcí parťáci.

Proč Jablotron kupoval zrovna část vývojářské firmy a nezaložil si přímo něco interního?

My už dnes nejsme jenom o mobilních aplikacích, profilujeme se jako software house nového IT světa. Začali jsme mobilními řešeními, dnes je mobilní všechno. Začíná přicházet IoT a podobně. Nezaměřujeme se na IT, které zde v posledních 20 letech běželo, tedy různé CRM systémy a podobně, na tom jsme nevyrostli a nemáme tam přidanou hodnotu. Snažíme se sledovat trendy a tlačit se do nových oblastí typu Watson od IBM. Jablotron zčásti dělá akvizice z toho důvodu, aby do skupiny získal mladou krev a aby získal nový pohled na věc. Jablotron si buduje silnou softwarovou jednotku, ale je to dnes už firma s obratem 2,5 miliardy a rychlost je jiná než u firmy s obratem 60 milionů. Navíc jsou to primárně lidi přes hardware a tak dále.

Jiří Horyna, eMan
Autor: Jan Sedlák

Jiří Horyna, eMan

Souvisí velikost Jablotronu i s tím, jak jste mluvil o tom, že ne všechno jde tak rychle, jak si obě strany představovaly?

Jablotron už má nějakou velikost. Během naší historie jsme dělali pro padesát, šedesát velkých subjektů na našem trhu a Jablotron zde už z tohoto pohledu nevyčnívá a samozřejmě některé věci nejdou tak rychle, jako když je vás ve firmě padesát. A druhá věc je to, že se s Jablotronem snažíme budovat produktové řešení, které teprve vzniká, vznikají ty myšlenky. A od myšlenek k realizaci je dlouhá cesta.

Na čem tedy konkrétně s Jablotronem děláte?

Konkrétně zatím úplně mluvit nemohu, ale týká se to zejména té chytré domácnosti. Můžete si to spojit i s tím, že Jablotron kupuje společnosti na rekuperační jednotky, na přístupové systémy a tak dále. Tam je všude obrovská synergie k vytváření uceleného softwaru. Strategií Jablotronu je, aby jeho software nebyl využíván jen interně, ale i partnerskými firmami. Takže rámec spolupráce je i v tomto směru.

Jak ta spolupráce funguje? Dostáváte od Jablotronu tradiční zakázky?

Děláme projekty pro „core“ systémy Jablotronu. Snažíme se třeba připravovat novou webovou část. Jablotron se také snaží budovat velký cloud, aby mohl všechny subjekty a produkty na cloud párovat. Na tom se také podílíme. Pak je zde pro nás další věc. Jablotron se hodně zaměřuje na koncové uživatele, my zase na firemní zákazníky. Hodně našich klientů je z energetiky a těm nyní čím dál větší smysl dávají nové oblasti jako dálkové odpočty a podobně. Nějaké řešení hardwaru a softwaru dohromady a navazování toho všeho na klientská data. Takže jedna z oblastí, kde se snažíme s Jablotronem spolupracovat, jsou naši klienti z energetiky nebo je to automobilový průmysl.

Spolupráce s Jablotronem je tedy na bázi klient-zákazník, nebo jste spíše jakási divize?

Vlastnická struktura je taková, že Jablotron má rozhodovací práva na 50 procent a 50 procent mají stávající společníci, pak je tam nějaké patové řízení. Jablotron tedy nemá pravomoc nás tlačit třeba k tomu, že eMan od příštího měsíce bude pekárna. A za druhé, Jablotron tento direktivní přístup nemá. Máme domluveny společné plány a cíle, toho se snažíme držet. A když někdo něco ve skupině chce, nemusí si to nutně brát od nás. A naopak. Máme také právo první a poslední noci.

Plánujete současný stav ponechat, nebo budete prodávat další podíl?

Prodávat nechceme. Nicméně je připraveno, že pokud se domluvíme, Jablotron by mohl získat celkově 60% vlastnický podíl s tím, že mu zůstane 50% rozhodovací podíl. Firmě eMan se v loňském roce hodně dařilo, vyrostli jsme asi o 60 procent. Letos vyrosteme o více než 100 procent, to víme už teď. Tato čísla jsou de facto konsolidovaná, to znamená bez zakázek od Jablotronu.

V roce 2015 jste oznamovali tržby asi 40 milionů, takže jste vyrostli na nějakých 60 milionů?

V loňském roce jsme měli tržby 57 milionů a letos plánujeme obrat 110 až 120 milionů. To jsou čísla bez Jablotronu.

S Jablotronem byste se v loňském roce dostali na kolik?

V loňském roce finančního plnění ještě nebylo tolik. Dělali jsme projekty, které se spíše rozbíhají. Plnění očekáváme v následujících letech včetně toho letošního. Naše participace funguje také na produktové účasti. To znamená i na finanční účasti eMana na společných produktech. Nemusí to být čistě s Jablotron Alarms, ale i s jinými společnostmi v rámci skupiny. To by se postupně mohlo rozrůstat.

Jiří Horyna, eMan
Autor: Jan Sedlák

Jiří Horyna, eMan

Na co přesně jste použili peníze, které vám Jablotron zaplatil za koupi podílu? Jsou to investice do růstu?

Ano. Díky Jablotronu mimo jiné vidíme, kam IT oblast směřuje, vidíme hardware, IoT. Jablotron nám přinesl velkou pomoc v rámci finančních investic. Snažíme se dělat komplexnější informační systémy s návazností na mobilní prvky. Třeba pro energetiku. Tam je naší vlajkovou lodí Bohemia Energy a řešení pak dostáváme dále na trh. Když takový velký systém s back-endem i aplikací vyvíjíme, první etapa zabere šest měsíců a na to je vázána první platba. To je něco, co musíme umět financovat. Stát sice vypráví, jak malým firmám pomáhá, ale firmám našeho typu pomáhá minimálně. Nikdy jsme neměli šanci dosáhnout na nějaké rozumné bankovní produkty. Banky nám byly ochotné půjčit velmi málo a úroky byly obrovské. Velká firma si je schopná půjčovat za půl procenta, procento, my jsme byli někde na sedmi. Provozní kapitál od Jablotronu je věc, která nám hodně pomohla.

Peníze jsme investovali do financování dalšího vývoje. V loňském roce nám dozráli někteří klienti, které jsme dlouho obchodovali a museli jsme k nim dorůst. Děláme další energetiku, třeba E.ON. Další velký klient je Škoda Auto. Tam teď děláme hodně „core“ aplikací nové generace, jde to do nových kodiaqů a octavií. To jsou věci, kam jsme dospěli a máme možnosti to financovat. Pak jsme se také stěhovali a také jsme dali prostředky do lidí.

Už jsem zaslechl, že nabíráte tak pět lidí měsíčně…

Je to tak. A asi bychom byli schopní nabírat více, ale lidi nejsou. Začali jsme investovat velké prostředky do budování podpůrných útvarů, jako je HR, marketing a tak dále. Takové ty věci, na kterých jsme vždycky šetřili, protože jsme potřebovali hlavně prodávat a vše realizovat. Nyní se snažíme investovat i do dalších oblastí, jasných procesů.

Kolik vás tedy teď je?

Nyní osmdesát. Letos bychom se chtěli dostat přes stovku.

To, že lidi nejsou, říkají v každé firmě, kam přijdu. Jaký je váš fígl, jak vývojáře sehnat?

Fígl hledáme. Snažíme se lidem dát hezké podmínky. Když občas zajdu někde na ministerstvo nebo k větším firmám a srovnám podmínky a prostředí u nás i dalších společností, přijdou mi ty rozdíly obrovské.

Vývojáři nyní žijí v dobré době.

Přesně tak. A nemyslím si, že se to v dohledné době změní. Lidé ve fabrikách a na dalších pozicích budou nahrazováni stroji a někdo k tomu bude muset vyvíjet software. Auta spolu budou komunikovat a tak dále. Tím vzniká velebení vývojářských rolí a my tu roli musíme hrát také.

Jak byste popsal dnešní trh, kde působíte?

Trh zakázkového vývoje v Česku je takový, že jsme prozatím bohužel hodně lokální. Když jsme začínali, dělali jsme skoro všechno. Hlavně, abychom měli referenci, práci, přiměřený zisk. Poslední dva roky se snažíme na něco profilovat. Jednomu našemu konkurentovi se v minulosti podařilo získat jistého klienta na relativně „core“ produkt, a to se jim teď daří klonovat na další zákazníky. Dozráli jsme v některých oblastech, v energetice, automobilovém průmyslu. Orientujeme se spíše na průmysl než například finančnictví. Tlačíme se v podstatě do fabrik a k hardwarovým krabičkám. To nás hodně baví. Už se nezaměřujeme na to vytvořit vánoční reklamní aplikaci pro operátora. Ten to bude chtít udělat co nejrychleji, nejlevněji. My chceme dělat složitější systém, který můžeme neustále rozvíjet. Díky tomu se v tendrech potkáváme s řádově většími software housy. Myslím si, že se IT začne hodně měnit, a chci, abychom byli u toho. Změna už začíná.

V jakém smyslu se IT bude měnit?

Je to nástup nových technologií a software se mnohem více začne uplatňovat v oborech, kde doteď tolik nebyl. Nebo tam byl, ale dělaly ho pouze specializované firmy. Mnohem více bude právě v průmyslu, automobilkách a podobně.

Takže eMan najednou může začít pronikat do oblastí, kde doteď působil dejme tomu Siemens a další?

To si přesně myslím, že se začne dít. Už to není sci-fi, přicházejí věci jako IoT, umělá inteligence, je tu cloud. Už je to tady. To mění celý segment. Komunikace bude „všude a se vším“. Do jisté míry se vrací doba, kdy všichni ti Jobsové navrhovali počítače a k němu software. To se pak oddělilo a teď to k sobě zase začíná mít blízko. I proto jsme chtěli to spojení s Jablotronem. Máme ve firmě kluky od softwaru, ale čím dál více k nám do kanceláří proudí krabice s hardwarem. Ať už je to kufr ze Škody nebo nějaká pumpa, co jsme tady teď měli (smích). Myslím si, že přichází nová vlna a někteří IT dodavatelé budou muset reagovat a nedělat už jen pořád to samé dokola. To je může semlít.

Teď jsme nějakou dobu měli éru technologických firem, které na vybudovaném podvozku (cloud, platformy, chytré telefony a podobně) stavěly všemožné služby, které se od „hardcore“ technologií celkem vzdálily. Myslíte si tedy, že se díky IoT a spol. vracíme k pro mne osobně mnohem zajímavějším oblastem?

Je to rozhodně můj pocit. Blížíme se k tomu.

Tomu, o čem se bavíme, se souhrnně říká Průmysl 4.0. Myslíte si, že Česko na tuto věc aktivně naskakuje a má šanci být v celé oblasti inovátorem, který prodává přidanou hodnotu, a ne pouze součástky?

To je těžké říci, hodně bych si to přál. Běžně chodíme do tendru do velké firmy, kde proti nám stojí násobně větší konkurenti. Zakázku naceníme přiměřenou sazbou. Pak nevyhrajeme, protože naši násobně větší konkurenti nabídnou cenu, která je klidně poloviční. A pak je tady trend, který tady byl před krizí, a to je body shop. To je věc, která křiví trh. Firmy nechtějí platit za zakázkový vývoj, ale z různých OPEX/CAPEX důvodů a podobně berou obrovské množství lidí na body shop. Lidi jsou schopní prodávat se sami a mají řádově více, než kolik mají u nás lidi na zakázkových projektech. Ale jsou u nás firmy, které dělají dobré produkty a jsou schopné jít ven.

Pomůže vám, že vedle sebe máte Jablotron, v tom jít na trhy mimo Česko?

My chceme jít ven, rozhodně. Dáváme si to do vize každý rok, letos to tam máme znovu (smích). Musíme postupně. Hodně rosteme a musíme firmu stabilizovat, aby nás to nesemlelo. Jít ven znamená další investice. Někteří naši konkurenti chodí ven s tím, že prodávají vývojářské kapacity. To se asi dá, ale není to úplně to, co bychom chtěli. Postupně jdeme ven přes naše klienty. Jedním z našich klientů je Honeywell. Děláme třeba aplikace pro ovládání kotlů. Jsme doporučovaní a nyní v Honeywellu jsme preferovaný dodavatel v mobilitě. Jsme v tendrech na celosvětové úrovni u některých případů.

EBF17_braverman

Takže se dá říci, že byste mohli být schopní do světa „probublat“ skrze lokální pobočky, podobně jako se to v případě finančních domů daří Zentity?

Ano. Teď to například vypadá, že to, co děláme pro Škodu, bychom mohli dělat pro Seat. To je jedna z cest. Druhou možností je jít přes partnery.

Našli jste v článku chybu?