Hlavní navigace

Kellner a zpravodajská televize? Aby to nedopadlo jako s Naší adresou

Jan Potůček

Zpravodajský kanál může být bezesporu silným vlivovým médiem, ale také bezednou dírou na peníze. Přesvědčit se o tom mohla investiční skupina J&T, jejíž televize Z1 existovala jen dva roky.

Doba čtení: 7 minut

Televize je drahá legrace, a zvlášť zpravodajská

Pokusí se nejbohatší Čech Petr Kellner postavit vlastní zpravodajskou televizi? A pokud ano, bude vysílat v rámci jeho placené televizní služby O2TV, jak minulý týden naznačily Lidové noviny, podle kterých jsou v O2 „přímo posedlí“ myšlenkou posilování vlastního mediálního vlivu? Určitý smysl by to dávalo, vždyť Petr Kellner a jeho PPF jsou snad jedinou velkou podnikatelskou skupinou v Česku, která si nevydržuje žádné zpravodajské médium. Před časem se zbavila i týdeníku Euro, který měl kdysi na starosti tehdejší manažer PPF a Expandia banky Petr Dvořák, dnešní generální ředitel České televize. A to si můžeme být jisti, že se v té době o PPF na stránkách Eura nepsalo nic špatného. Ale byla to poměrně drahá „legrace“.

Televize, a ještě k tomu zpravodajská, je však z hlediska nákladů ještě o několik řádů dražší koníček. Pokud se do jejího provozování pustí soukromník na tak malém trhu, jako je český, nemůže počítat s brzkou návratností investic. Pokud tedy k návratnosti vůbec někdy dojde. Zpravodajské kanály rozhodně nepatří mezi nejúspěšnější televize na trhu, tedy pokud se zrovna neděje něco extra mimořádného, což má ale zase ten háček, že těžko můžete přímý přenos z pádu Dvojčat v New Yorku přerušit reklamním blokem. Soukromá zpravodajská televize na trhu velikosti České republiky má tedy smysl pouze v případě, že od ní majitel očekává něco jiného než prostý zisk. A je připraven její provoz navždy dotovat, protože se mu to vyplatí jinak: může ovlivňovat veřejné mínění.


Repro: DigiZone.cz

Oproti Andreji Babišovi nemá Petr Kellner žádné vlivové médium. Pokud tedy nepočítáme nadstandardní vztahy s ředitelem ČT Petrem Dvořákem, kterého ale může Andrej Babiš vyhodit ze sedla.

Silný zpravodajský kanál na O2TV? Protimluv

Vlivným médiem se ale nestává každá televize, natož pak každý zpravodajský kanál. Jestliže by Petr Kellner chtěl pro svou údajnou zpravodajskou televizi využít existující platformu O2TV, dosah takového programu by byl marginální. Ano, O2TV má předplacenu skoro 200 tisíc domácností, to je ale z celkového počtu téměř 4,4 milionu přeci jenom minimální číslo. I kdyby nový zpravodajský kanál byl součástí té nejzákladnější programové nabídky O2TV a přístup k němu by měli všichni zákazníci, kolik z nich by si ho reálně pustilo? Reálný zásah by rozhodně nebyl stoprocentní, ba ani padesátiprocentní. Vysílací platforma IPTV, na které funguje O2TV, je v Česku obecně nejméně využívaným způsobem příjmu televizního signálu (pod 5 % domácností), byť ve srovnání s klasickou kabelovou televizí má mnohem vyšší potenciál.

Vlivové médium se zkrátka nedá stavět na uzavřené platformě, zvláště pak když má jít o zcela novou televizi, kterou nikdo nezná. Jak by se takový zpravodajský kanál mohl poměřovat s existující ČT 24, jež vysílá pozemní cestou na víc než 99 % území České republiky, je dostupná volně na satelitu, v kabelu, IPTV i na internetu? ČT 24 průměrně oslovuje asi 5 % dospělého publika, v době nejexponovanějších událostí se ale nezřídka stává nejsledovanější televizí na trhu. Především díky tomu, že je dostupná v DVB-T, a to zatím peoplemetry nedokáží změřit její zásah přes internet. Zpravodajský kanál O2 by se mohl spoléhat pouze na platformu IPTV a možná na internetové vysílání. Byl by ale dostupný zcela volně? Pokud ano, mohl by se stát alespoň na webu určitou alternativou k ČT 24. Bez pozemního vysílání v DVB-T by ale jeho zásah byl minimální.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

O2TV má i s mobilní verzí stovky tisíc zákazníků, ale ČT 24 jich může přes DVB-T a satelit oslovit miliony.

Případ televize Z1 varuje

Vzpomeňme jen na krátkou historii soukromé zpravodajské televize Z1, kterou v Česku provozovala slovenská investiční skupina J&T. Té se podařilo úspěšně rozjet rovněž zpravodajský kanál TA3 na Slovensku a se stejnou myšlenkou v Česku přišla ještě v době, kdy neexistovala ČT 24. Jenže průtahy se zaváděním digitálního vysílání u nás a s udělováním prvních digitálních licencí vedly k tomu, že ČT 24 odstartovala dříve než Z1 a ovládla trh. Soukromý zpravodajský kanál pak těžko konkuroval stanici, která nemusela vysílat reklamu a měla takřka neomezené finanční možnosti, krajské štáby po celé republice a skupinu stálých zahraničních zpravodajů ve všech důležitých státech světa. Z1 přitom od začátku vysílala celoplošně v DVB-T, byla volně na satelitu, v kabelu, IPTV i na internetu. V distribuci tedy nebyl problém, byť to J&T muselo stát slušné peníze. Problém byl zkrátka v načasování startu a nerovném boji s veřejnoprávní ČT 24.

Z1 startovala po několika letech příprav v červnu 2008 jako vůbec první čistě digitální televizní stanice v České republice. Obsadila programovou pozici v celoplošném multiplexu 3, který původně měl pokrývat především velká města a nabídnout alternativu k masivnímu pokrytí konkurenčního multiplexu 2 Českých Radiokomunikací. Jenže operátora multiplexu 3, společnost Czech Digital Group, pohltily právě České Radiokomunikace a ty měly poněkud jiné představy o robustnosti této sítě. Pro televizi Z1 to znamenalo významný růst nákladů za distribuci signálu. Jestliže začátkem roku 2010 platila za vysílání v DVB-T okolo tří milionů korun měsíčně, po přechodu multiplexu 3 pod České Radiokomunikace se tato suma zvýšila na dvojnásobek a po spuštění dalších silných vysílačů měla růst až na sedm milionů korun měsíčně.

Jan Zika oznamuje konec vysílání zpravodajského kanálu Z1 v lednu 2011.
Repro: DigiZone.cz

Jan Zika oznamuje v lednu 2011 konec vysílání zpravodajského kanálu Z1.

Zkušenosti z Novy jsou PPF na nic

Nutno dodat, že jde o ceník, kterého se ještě nedotkl konkurenční boj, jemuž byly České Radiokomunikace vystaveny od roku 2012 restartem multiplexu 4 a pozdějším vznikem Regionální sítě 7 (oba multiplexy provozuje Radim Pařízek), což vedlo k radikálnímu poklesu cen za distribuci televizního signálu přes DVB-T v Česku. Pro zpravodajskou televizi Z1 ale přišel tento krok až příliš pozdě. Pro Petra Kellnera a jeho případnou zpravodajskou televizi by ale ani levnější ceník za vysílání v DVB-T nemusel automaticky znamenat výhru. Dostupnost programu je jedna věc, zájem diváků a inzerentů věc druhá. Nakonec i J&T vzdala nejen pokus se Z1 v Česku, ale zbavila se i zpravodajské televize TA3 na Slovensku a místo ní si pořídila mnohem sledovanější plnoformátovou televizi JOJ, jejíž zprávy mají řádově víc diváků.

Zkušenost se zpravodajskou relací na plnoformátové televizi má i Petr Kellner, vždyť jeho PPF svého času ovládala Novu a tím pádem i nejsledovanější zprávy na českém trhu – Televizní noviny. Ty jsou však ve srovnání s čistě zpravodajským kanálem úplně jinou ligou a zkušenost s Novou tak není pro budování nového zpravodajského kanálu nijak využitelná. Leda tak k oslovování zkušených „televizáků“, které v té době PPF na Nově platila a mohla by je využít pro stavbu nové televize na zelené louce. Mnozí by však byli po krachu Z1 obezřetní. PPF navíc v minulosti prokázala, že médiím tak úplně nerozumí, když utratila horentní sumy za projekt tištěných regionálních týdeníků a zpravodajských webů Naše adresa, aniž by ho v reálu pořádně rozjela. U televizní stanice by ty ztráty byly mnohem vyšší.

Content 2018 tip Kavka


Foto: archiv DigiZone.cz

Souvisí Kellnerův zájem o vlastní zpravodajský kanál s nejistou budoucností generálního ředitele ČT Petra Dvořáka?

Chce se Kellner jistit, kdyby skončil Dvořák v ČT?

Nabízí se tedy otázka, proč by Petr Kellner chtěl mít vlastní zpravodajský kanál. Souvisí to nějak s vyhrocenou situací okolo generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, který má stále k PPF i Kellnerovi blízko, ale hnutí ANO vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše se ho snaží dostat z funkce? Že Kavčí hory dokáží dát prostor projektům PPF, bylo vidět na případu koncertní šňůry obnovené skupiny Lucie, již dal dohromady právě zájem majitele PPF Petra Kellnera. Česká televize tehdy vysílala nejen záznam vystoupení Lucie, ale i dokument o celé šňůře či přípravě jednoho koncertu. Poté, co PPF získala mobilního operátora O2, se zintenzivnila jeho spolupráce s ČT. Určité náznaky symbiózy PPF a ČT tu tedy jsou a pokud by výměnou ředitele ČT přišla PPF o jistotu „neútočení“ ze strany ČT, dával by vznik jejího vlastního zpravodajského kanálu jistě smysl.

Ale i PPF musí tušit, že ať bude ředitelem ČT kdokoli, ČT 24 bude i nadále coby zpravodajský kanál neporazitelná a její možnosti ve srovnání s jakoukoli soukromou televizí nesrovnatelně lepší. Připomeňme si slova dnešního programového ředitele ČT Milana Fridricha, který se v lednu 2011 coby tehdejší ředitel zpravodajství ČT na DigiZone.cz vyjadřoval k zániku konkurenční televize Z1: Na českém trhu se nemohou uživit dvě životaschopné zpravodajské stanice. Ani jedna v kvalitě a šíři, jakou poskytuje ČT 24, by nebyla možná, pokud by nebyla financována jako veřejná služba. Na to je český trh příliš uzavřený a finančně podhodnocený. Takže pokud vznikne další zpravodajská televize, kvůli výdělku z prodeje reklamních časů to určitě nebude.

Našli jste v článku chybu?