Komplexní přehled cen bezdrátů

Bezdrátový přístup k Internetu se v podobě, jakou známe dnes, na našem trhu objevil teprve poměrně nedávno. Pod pojmem bezdrát si dnes v souvislosti s Internetem většina lidí představí zařízení typu point-to-multipoint pracující na frekvenci 2,4 GHz. To nás vedlo k tomu, že tento přehled bude fakticky rozdělen na dva díly, které však budou na sobě zcela nezávislé. První (tento) obsahuje právě nabídky přístupu k Internetu typu point-to-multipoint na frekvenci 2,4 GHz (případně 3,5 GHz). V druhém přehledu (který vyjde příští týden) se naopak budeme zabývat řešeními typu point-to-point. Důvodem pro rozdělení přehledu však není pouze to, že pod pojmem bezdráty nejsou chápána všechna bezdrátová zařízení. Hlavním důvodem je skutečnost, že oba typy bezdrátového připojení se nám zdají neporovnatelné, a to především v kvalitě nabízených služeb. Pro zjednodušení pak budeme v textu pod pojmem „bezdráty“ myslet zařízení typu point-to-multipoint pracující na frekvenci 2,4 GHz (případně 3,5GHz).

Technickými aspekty bezdrátového přístupu k Internetu se vzhledem k tomu, že již byly na Lupě několikráte rozebírány, věnovat příliš nebudeme, zájemce bych odkázal např. na tento článek. Vystačíme si s tím, že technologie pracuje v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz (případně licencovaném 3,5 GHz). To má řadu důsledků. Vzhledem k charakteru technologie je využíváno k připojení sdílené přenosové pásmo. Zde je však nutno důsledně odlišit sdílené přenosové pásmo bezdrátové technologie od sdíleného připojení k Internetu. Sdílené přenosové pásmo znamená, že všichni uživatelé připojení přes jednu přístupovou buňku (stejná jako BTS v mobilní síti) sdílí nějaké fyzické přenosové pásmo pracující na rychlostech v řádu Mb/s. Toto sdílené pásmo však můžeme rozdělit mezi několik uživatelů, a to tak, že každý bude mít v jeho rámci garantovánu nějakou přenosovou rychlost. Např. pásmo o kapacitě 3 Mb/s můžeme rozdělit na několik desítek linek o garantované přenosové kapacitě 64 kb/s. Jde tedy o sdílení přenosové kapacity bezdrátového spoje, což nás u nižších rychlostí nemusí příliš zajímat. Sdílené připojení k Internetu naopak znamená, že samotná linka do Internetu je sdílena více uživateli. Např. linku na Internet o kapacitě 64 kb/s sdílí osm uživatelů.

Většina nabídek je tvořena linkami s nesdíleným připojením k Internetu, ty odpovídají klasickým pevným linkám. Specialitou bezdrátů a některých dalších technologií je pak již zmiňované sdílené připojení k Internetu. To je samozřejmě levnější než nesdílené připojení, protože o poplatek se dělí více uživatelů. Skýtá však jedno velké nebezpečí. Jak již název napovídá, sdílíme připojení s více uživateli, což je právě onen „kámen úrazu“. Čím je počet těchto uživatelů vyšší, tím levnější, ale zároveň méně kvalitní, služba je. Standardně se užívá termín agregace, který udává poměr k počtu uživatelů, např. 1:8 znamená, že linku sdílí osm uživatelů. Pokud se však dostaneme do skupiny s několika notorickými stahovači, může se ze sdílené linky o kapacitě 64 kb/s stát ve skutečnosti linka s rychlostí několika kb/s. Díky tomu, že k vytváření skupin uživatelů, kteří linku sdílí, dochází až u poskytovatele Internetu, může pozitivně ovlivnit dění v jednotlivých skupinách, např. tím, že soustředí notorické stahovače do jedné skupiny. Přesto se dá tento způsob připojení doporučit jen domácnostem a malým firmám.

Stejně jako u kabelového vedení může u bezdrátových linek dojít k přerušení spojení. Problém vychází již z povahy komunikace v pásmu 2,4 GHz. Toto pásmo je tzv. bezlicenční, což znamená, že jeho používání je zdarma a nepodléhá registraci. To má za následek, že provoz v tomto pásmu se řídí především zásadami solidarity, respektive by se řídit měl. V některých lukrativních lokalitách (především centrum Prahy) je již na této frekvenci značně přecpáno a často dochází k rušení jednotlivých spojů. Jde však o značně individuální problémy, které by mělo odhalit měření prováděné před instalací linky. Osobně mám přístup k několika bezdrátům a všechny fungují bez větších problémů, všichni uživatelé však toto štěstí nemají.

Stejně jako v předešlých přehledech jsou zahrnuti pouze členové peeringového střediska NIX.CZ. Ačkoli právě u tohoto přehledu je omezení výběru pouze na členy NIX.CZ nejproblematič­tější, není mi znám jiný objektivní způsob výběru, který by byl kvalitnější. Oproti ostatním technologiím je také specifikem bezdrátů význam přístupových bodů. Vzhledem k nutnosti přímé viditelnosti nemusí nutně platit, že pokud poskytovatel nabízí přístup v některém městě, je signálem pokryto město celé, tedy je možný přístup z celého města. Zpravidla bývají pokryty pouze nejlukrativnější oblasti. Zde je také značný rozdíl mezi malými a velkými městy. Zatímco u malého města znamená přítomnost i jedné vhodně umístěné přístupové buňky zpravidla pokrytí celého města i s okolím, u velkých měst toto neplatí a jen málo poskytovatelů se může pochlubit opravdu kvalitním pokrytím např. Prahy. Nejlepší způsob, jak zjistit, zda je ve vaší lokalitě signál, je dotaz přímo na daného poskytovatele, definitivně však může vše potvrdit či vyvrátit pouze přeměření na místě, které však řada poskytovatelů nabízí za poplatek. Z hlediska počtu přístupových bodů je tak nutno brát absolutní číslo trochu s rezervou. Pokud bychom brali místo IPEXu celou síť GIN, tak možnost bezdrátového přístupu je ve všech jejích uzlech.

Sledované hodnoty jsou nesdílené linky o kapacitách 64 kb/s a 256 kb/s, a to varianty s neomezeným i počítaným přenosem. Jako doplněk jsou pak uvedeny sdílené linky o kapacitě 64 kb/s, kdy jsou v jedné tabulce zahrnuty nepočítané i počítané linky. Zájemce o podrobnosti o počítaných linkách bych odkázal na předešlý článek, který se jim poměrně obšírně věnoval a uvedené údaje platí i pro bezdráty. Největším problémem při sestavování tabulek bylo, jak do ceny zahrnout poplatek za pronájem či nákup bezdrátové jednotky. Vzhledem k tomu, že někteří poskytovatelé nabízejí nákup i pronájem zařízení současně, rozhodli jsme se uvést v případě ceníkové nabídky obou řešení obě varianty do našeho přehledu a to jako samostatné služby. Proto jsou někteří poskytovatelé v jedné tabulce uvedeni dvakrát. Vzhledem k tomu, aby bylo dosaženo co možná největší přehlednosti, byly do položky Zřízení zahrnuty všechny nutné náklady spojené s realizací bezdrátového připojení. Mohou se značně lišit, protože některé služby obsahují nutnost nákupu zařízení, jiné obsahují jeho pronájem. Cena bezdrátových jednotek se v závislosti na značce a typu pohybuje od cca 20.000 Kč. V rámci měsíčního poplatku jsou pak zavedeny všechny nutné měsíční náklady, tedy např. včetně pronájmu zařízení. Pokud jsou nabízeny obě řešení, je nutno zvážit dlouhodobá hlediska a posoudit, které je výhodnější. Z poznámek k jednotlivým nabídkám je nutno uvést snad jen to, že u Skynetu jsou brány ceny platné pro Prahu, protože se v jednotlivých městech liší.

64kb/s s počítaným přenosem

256kb/s s neo­mezeným přenosem

256kb/s s počí­taným přenosem

Sdílené 64kb/s s neomezeným i počítaným přenosem

Legenda k poznámkám:
A) společnost upřednostňuje individuální jednání a nezveřejňuje ceník
B) data nad limit účtována po 1 MB
C) data nad limit účtována po 50 MB
D) počítá se větší z obou směrů přenosu dat
E) počítají se pouze data přenesená směrem k uživateli
F) zřizovací cena záleží na druhu koncového zařízení
G) součástí je nákup koncového zařízení, jeho cena je zahrnuta v instalačním poplatku
H) možnost pronájmu koncového zařízení
I) v případě uzavření smlouvy na 18 měsíců se platí za zřízení pouze 490 korun
J) každý uživatel má zajištěno min. 8 kbit/s
K) smlouva se uzavíra na dobu minimálně 12 měsíců