Základním a nepovinným prvkem jsou metropolitní sítě – MAN. Jelikož MAN nejsou pro systém LUPAnet povinnou komponentou, předpokládáme jejich budování na základě grantového principu. Důležitou věcí je motivace jednotlivých subjektů, aby se snažily vybudovat takovou síť s co nejlepším přizpůsobením lokálním podmínkám. Takovou věc nemůže zabezpečit žádný globální dodavatel. Předpokládáme, že MAN budou budovány dvojím způsobem. Jednak bezdrátovou technologií (především v menších městech) a jednak optickými kabely (ve velkých aglomeracích). MAN mohou sloužit při oddělení provozu i k jiným (neprofitabilním) účelům – například pro propojení škol a obcí.
Nadřazeným prvkem jsou tranzitní sítě. Tranzitní síť má z úrovně školy či MAN svést tranzitní konektivitu do krajů. Propojení se dodává jako L2 konektivita, úroveň IP dodávají kraje. Pro zachování konkurence je pro dodávku tranzitní konektivity vybráno několik (3–5) partnerů, kteří definovanou technologií za definovanou cenu dodávají v rámci celého kraje (existuje několik dalších důvodů, proč zachovat konkurenci v tranzitních sítích, jejich popis přesahuje rozsah tohoto článku). Jednotlivé školy potom mohou z těchto partnerů vybírat toho, který jim nejvíce vyhovuje. Pokud škola požaduje větší přenosové pásmo, než by jí připadlo na základě rozklíčování v celkové koncepci, je možné, aby si připlatila pro povýšení na potřebnou rychlost.
Technologie tranzitních sítí musí být taková, aby umožnila transparentní přenos dat definovanou rychlostí do krajského centra. Pro tyto technologie musíme připravit IP prvky v krajském centru. V úvahu připadají následující technologie:
- Klasické digitální okruhy, kdy je ve škole či MAN ukončen digitální tok (např. 64 Kb/s) a v krajském centru jsou tyto toky agregovány do strukturovaných rozhraní E1 (2 Mb/s) nebo E3 (34 Mb/s). Dodavateli takových linek mohou být např. Český Telecom, Aliatel, České Radiokomunikace a další.
- Frame Relay je jen doplňkem digitálních okruhů, způsob agregace, ukončení a oblast poskytovatelů je podobný.
- Technologie xDSL, kdy je služba poskytnuta DSLAMem poskytovatele a kanály jsou ukončeny v IP prvku krajského centra – například jako ATM PVC. Potencionálním dodavatelem je Český Telecom, je ovšem otázkou, zda bude schopen takovou službu v námi požadovaném termínu poskytnout.
- Zajímavá je služba IP VPN, kdy pro rozsáhlé IP sítě, které disponují levnou poslední mílí. Předpokládané ukončení je 100 BaseTX – fast ethernet, který vytvoří cenově efektivní a přitom dostatečně propustné rozhraní. Největším problémem této technologie je potřeba dodržet QoS (Quality of Service), jež potřebujeme pro zabezpečení potřebné šířky pásma. Jako příklady operátorů vhodných pro tento typ služeb můžeme uvést například Contactel nebo GIN.
- Kapitolou sama pro sebe mohou být bezdrátové technologie, které mohou vycházet buď z technologie ethernet (jako jsou pojítka dle normy IEEE 802.11) nebo ATM, což vede na některé systémy v rámci frekvenčního pásma 26 GHz.
Krajské centrum bude jedno a bude sloužit jednak jako agregační místo pro tranzitní sítě a jednak jako místo pro distribuci celoplošných aplikací. Kromě serverů na LAN, které předpokládají jako síťovou vrstvu ethernet, budeme potřebovat ještě možnosti strukturované E1 či E3, ATM a dalšího ethernetu. Zároveň musí poskytovat možnost ukončení IP VPN tunelu.
Pokud zprůměrujeme počty škol, získáme cca 500 škol na jeden region.
Jako příklad jednoho z vhodných kandidátů se hodí rodina CISCO 7500, která je dostatečně modulární, disponuje patřičnými rozhraními i výkonem. Existuje i varianta použití více menších směrovačů (např. CISCO 7200), nicméně z hlediska správy systému není tento model optimální. Patřičné moduly skutečně existují a i varianta co největšího rozptýlení technologií pro tranzitní sítě poskytuje např. v modelu CISCO 7507 dostatek místa.
Páteřní síť by měla být technologicky homogenní (tj. je třeba vybrat jednoho operátora) a měla by poskytovat služby v deseti krajských centrech. Existuje několik operátorů, kteří takovou síť mohou dodat – komerční Český Telecom, Aliatel, České Radiokomunikace, GTS nebo vysokými školami vlastněný CESNET. Existuje několik možných topologií, z hlediska spolehlivosti je vhodné uvažovat o topologii kruhové s přihlédnutím k faktu, že pokud operátoři nebudou držet kruh fyzicky, je třeba uvažovat i o hvězdicové či dvojhvězdicové (centra Praha a Brno) topologii.
Kapacita, kterou bude 500 škol potřebovat, je kolem 30 Mb/s (budou-li mít všichni 64 Kb/s kapacitu). Rozhraní o kapacitě E3 (34 Mb/s) se z tohoto hlediska nejeví jako optimální a další možnosti jsou ATM PVC či POS (Packet over SDH) přes STM-1 rozhraní (až 155 Mb/s) nebo připojení pomocí ethernetu – 100 BaseTX – na MPLS páteřní síť operátora. Kapacita kolem 100 Mb/s vytvoří zároveň dostatečnou rezervu pro přesun dat mezi krajskými centry (například zálohování, distribuce aplikací a další). Při využití kruhové topologie je třeba u uzlů bližších k centru tyto kapacity sčítat.
Centrum, které bude mít síť LUPAnet v Praze, bude agregovat datové okruhy do páteřní sítě. Zde se nejvíce projeví, zda-li je topologie hvězdicová nebo kruhová. Při topologii hvězdicové budeme potřebovat deset vysokorychlostních rozhraní (například STM-1) jen pro napojení jednotlivých bodů páteře. V případě topologie kruhové budeme potřebovat pouze dvě rozhraní, ale s odpovídající kapacitou.
Jako vhodné páteřní směrovače se jeví například CISCO 12000, které mají dostatečný výkon pro efektivní provoz a disponují i patřičným potenciálem rozšiřitelnosti. Je třeba oddělit pražský přípojný bod od páteřního směrovače, tudíž v centru budou směrovače nejméně dva.
Provoz centra by měl zabezpečovat buď dodavatel páteřní sítě nebo dodavatel externí konektivity či garant celého řešení.
Poslední částí je externí konektivita. Na počátku musí uvedené síti stačit 10 Mb/s do zahraničí a 100 – 1000 Mb/s do propojovacího centra NIX.CZ. Důvod je jasný. Jakkoliv nepodceňuji schopnost středo a základoškoláků objevovat anglofonní svět, směrem ven z Prahy a směrem ke snižujícímu se věku se zvyšuje poměr datových toků po ČR proti datovým tokům do zahraničí.
Kromě dodavatelů tranzitních sítí, kde by výběrové řízení mělo být složitější (ve výběrové komisi by měl být výrazně zastoupen krajský element a mělo by být možno vybrat více dodavatelů), jsou všechna ostatní výběrová řízení zcela triviální a řídí se pouze dvěma parametry. Prvním z nich je splnění zadávací dokumentace a druhým z nich je cena služeb.
A zítra se podíváme na rozpočet takové sítě…
