Hlavní navigace

Mikuláš Labský: Volný nabídne služby na neaktivních linkách

4. 3. 2008
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: 29
Podle produktového a marketingového ředitele Volný by uživatelé Internetu neměli být omezováni jakoukoli formou Fair User Policy. Mikuláš Labský věří v úspěch IPTV a domnívá se, že budování optických sítí bude i do budoucna regionální záležitostí. Volný se v letošním roce zaměří na rozšiřování své sítě, jako první alternativní operátor v České republice nabídne služby na neaktivních linkách a spolupracuje s Tiscali.

Můžete potvrdit, že Volný převzal zákazníky z řad domácností společnosti Tiscali, kteří využívají vysokorychlostní připojení k Internetu na bázi ADSL?

Je pravda, že jsme zahájili spolupráci s Tiscali na poskytování internetových služeb. Jakékoliv další detaily bych v současné době zatím nekomentoval.

Někteří zákazníci společnosti Tiscali nás kontaktovali s tím, že jim v současné době nefunguje připojení k Internetu a že jim byl nabídnut přechod na DSL služby společnosti Volný.

Tiscali se rozhodlo poskytovat připojení ve spolupráci s námi a jak víte, existují určité technické možnosti, jak zákazníky převést na jiné technologie. Bohužel se zde dostáváme i do závislosti na dominantním operátorovi, který provozuje většinu ADSL v České republice, proto může docházet k určitým výpadkům – jako i v jiných případech přechodů na jinou technologii nebo na jiného poskytovatele. Co se týká nabídky přechodu na DSL služby VOLNÝ, zákazník má samozřejmě možnost rozhodnout se, zda služeb využije.

Mikuláš Labský
Mikuláš Labský
  • Narodil se v Bratislavě v roce 1972.
  • Vystudoval Technickou Univerzitu v Drážďanech v Německu.
  • Svoji profesní dráhu odstartoval v roce 1996 jako systémový inženýr pro systémy PBX ve společnosti BOSCH Telecom v Praze.
  • Od roku 2001 pracuje pro Volný – nejprve jako Network manager, v roce 2003 se stal technickým ředitelem a v současné době je produktovým a marketingovým ředitelem.
  • Je ženatý, má pětiletého syna a ve volném čase se věnuje sportu (cyklistika, fotbal) a cestování.

Máte představu, jak velká je zákaznická báze Tiscali?

Přesné číslo asi v současnou chvíli nejsme schopni odhadnout, může se jednat o počet zákazníků řádově do deseti tisíc, ale skutečný počet vám opravdu neřeknu. Řada zákazníků již od Tiscali odešla během uplynulých dvou let spekulací o prodeji. Toto je tedy spíše otázka na Tiscali.

Proč jste neusilovali o firemní zákazníky Tiscali, které už v minulém roce převzala ČD-Telematika? Souvisí to s tím, že se Volný specializuje na zákazníky z řad domácností?

Naše strategie po převzetí eTelu a přejmenování na Telekom Austria Czech Republic je zaměřovat se jak na rezidentní, tak na firemní sektor. Strategie se tedy minulý rok změnila a to je možná i odpověď na vaši otázku, proč jsme se nezajímali o firemní zákazníky Tiscali. Jednoduše proto, že v té době jsme zrovna integrovali eTel.

Volný v minulém roce spustil IPTV. Jak je tato služba z pohledu počtu zákazníků úspěšná? Naplnila vaše očekávání, co se týče zájmu ze strany zákazníků?

Zájem o Volný TV je. Přiznám se, že jsme očekávali trochu větší zájem, ale možná je to podpořeno tím, že tato služba není až tak známá. Přestože si myslím, že momentálně je nejlepší na trhu, co se týče výkonu a ceny, tak má jeden nedostatek související s pokrytím.

Zatím je dostupná pouze v určitých lokalitách České republiky. Konkrétní počet uživatelů zatím nechceme uvádět, zatím nemůžeme počty zákazníků srovnávat s konkurenční službou od TO2 CR. Volný TV vnímáme jako důležitý doplněk pro další služby, které nabízíme v naší síti.

Na kolika procentech linek, na kterých máte pokrytí, je Volný TV dostupná?

Naše síť pokrývá zhruba 40 procent linek, jedná se o 17 hustě osídlených měst a služba IPTV je dostupná asi v pěti velkých městech, to je asi 30 procent naší sítě.

Do IPTV jste investovali poměrně dost peněz, údajně až 100 milionů korun, protože jste ji vyvíjeli na vlastní technologii. Můžete odhadnout, podle dosavadního vývoje počtu zákazníků, v jakém horizontu se firmě vložené prostředky vrátí?

Konkrétní částku, kterou jsme investovali do vývoje Volný TV, nemůžeme potvrdit. Na vývoji naší IPTV jsme intenzivně spolupracovali s mateřskou společnosti Telekom Austria. Kdybychom brali v potaz pouze na samostatnou IPTV, návratnost bude ne v jednotkách, ale spíše v desítkách let. Pro nás je ale Volný TV důležitá jako doplňková služba. Je součástí balíčků.

Zmiňoval jste spolupráci s vaší mateřskou společností, ta ale provozuje IPTV na trochu jiné technologii. Bylo to tak, že si vaše mateřská společnost chtěla vyzkoušet, jak funguje technologie, na které nyní běží Volný TV?

Pravdou je, že naše mateřská firma spustila jejich IPTV rok před námi. Výměna informací byla hlavně na bázi know-how. Nepřevzali jsme jejich technologickou platformu z různých důvodů. Naše mateřská firma je v Rakousku přece jenom v takové pozici, v jaké je Telefónica v České republice. Nám jako alternativnímu operátorovi vyhovuje technologické řešení Volný TV lépe, zejména co se týče škálovatelnosti.

Je reálné, že by mateřská společnost v budoucnu převzala vaše technologické řešení?

Na takovou otázku je ještě moc brzy. V současné době mají Volný TV a IPTV mateřské společnosti určité výsledky, ale zatím jsme na začátku. IPTV je v Evropě poměrně novou službou a jak zákazníci, tak operátoři si na ni zvykají. Proto je těžké odhadnout, která z technologií bude do budoucna tou nejlepší.

Myslíte si, že IPTV má budoucnost? Za pár let přece bude ve všech domácnostech k dispozici digitální terestrické vysílání…

Myslím si, že IPTV v České republice má budoucnost. Stačí se podívat na výsledky jiných operátorů, případně na úspěšnost IPTV v zemích západní Evropy. Výhodou IPTV je možnost interakce. Ta je u IPTV mnohem lepší než je u jiného druhu digitálního vysílání – mám na mysli digitální, popřípadě satelitní či kabelovou televizi.

Myslíte si, že český zákazník ocení interaktivitu za cenu toho, že za ni bude muset něco zaplatit, nebo se spokojí s digitální televizí, která bude zdarma? Pokud tedy nebereme v potaz rozhlasové a televizní poplatky.

Souhlasím s tím, že lidé v České republice jsou zvyklí sledovat televizi zdarma. Na druhou stranu si myslím, že určitě existuje skupina zákazníků, kteří jsou ochotni zaplatit určitý poplatek za kvalitní obsah a kvalitní provedení, popřípadě i další interaktivní možnosti.Volný TV už například v současné době nabízí propojení určitých aplikací s Internetem. Společně s herním serverem PG24 jsme také nedávno spustili internetovou televizi. V nabídce televizních kanálů Volný TV se tedy již dnes začínají objevovat kanály, které jsou vysílány jenom na Internetu a my je přivádíme k zákazníkovi, který například Internet nechce používat nebo nemá důvod si večer si zapnout Internet.

Zvažujeme i další možnosti interaktivity, jako například propojení Volný TV s bankovními službami. Podle našeho názoru, ale český zákazník není v současné době připraven na veškeré možnosti, které IPTV nabízí. Při zavádění nových funkcionalit se inspirujeme zkušenostmi naší mateřské společnosti, ale i na jiných zahraničních trzích, kde je IPTV úspěšná.

Proč si myslíte, že je IPTV ve Francii tak úspěšná?

Ve Francii nebylo historicky velké zázemí jedné technologické platformy – kabelové televize. Byl tam velký hlad po digitální televizi. Ve Francii byla IPTV ve správný okamžik na správném místě a byla spuštěna s tím, co zákazník očekával a potřeboval. Tamní operátoři byli navíc schopni spojit televizi do balíčku, který zákazník dostal za „rozumnou cenu”. V České republice jsme schopni udělat podobný balíček, ovšem za jinou cenu, než chce zákazník. Cenová senzitivita českého a francouzského zákazníka je jiná.

Jenže ve Francii za 30 euro měsíčně dostanete neomezené ADSL připojení o rychlosti až 18 Mbit/s a 100 televizních programů na IPTV. Porovnáme-li to s tím, co za podobnou cenu nabízí Volný nebo Telefónica, není to trochu smutné?

My se v současné době snažíme dostat s cenu pod 1000 korun za Tripelplay. V akčních nabídkách jsme pod touto cenou a jsme určitě nejvýhodnější na trhu. Dostáváme se na cenu kolem 900 korun s 2 Mbit/s in­ternetovým připojením, voláním a televizním základem, kde se pohybuje přibližně 12 kanálů. Připlatíte-li si 100 korun, máte všech 37–38 kanálů. Nejsme v pozici Francie, kde je základní rychlost 8 Mbit/s. Český zákazník podle nás takovéto rychlosti zatím nepotřebuje.

Myslíte, že chování českého uživatele na Internetu je natolik rozdílné od chování francouzského uživatele?

V současné době ano. Existují ale určité skupiny českých zákazníků, které potřebují kvůli práci se světovým obsahem rychlé připojení. Jeden z důvodů, proč se objevují vysoké rychlosti, je konkurenční výhoda. Když se podíváte na zahraniční trhy, ětšinou základní rychlosti začínají na 1 Mbit/s, 2 Mbi/t nebo 4 Mbit/s. Francie je z evropského hlediska unikátní. Většina našich zákazníků využívá nejnižší rychlost 2 Mbit/s.

Jaké jsou plány na rozvoj sítě Volný v letošním roce?

Momentálně se zaměřujeme na zahušťování sítě. To znamená, že navyšujeme kapacitu a pokrýváme taková místa, která se nachází v těsné blízkosti současného pokrytí.

O kolik se tedy do konce roku 2008 zvýší pokrytí?

Bude to v řádech jednotek procent.

Technologie ADSL má ale své limity. Pokud se rychlosti budou v budoucnu navyšovat, tak se jednoho dne dostanete na technologické maximum. Uvažujete už dnes o budování optických sítí?

V tomto směru úzce spolupracujeme s naší mateřskou společností, která už realizovala určité pilotní projekty. Nicméně technologie ADSL, konkrétně technologie ADSL 2+, může dosahovat rychlosti až 24 Mbit/s, o čemž si myslím, že pro standardní internetové použití bude naprosto dostačovat.

Problém může nastat v případě pokud bude kapacita připojení plně využita pro doplňkové služby jako je například IPTV, popřípadě jiné obsahové služby. Rodina DSL protokolů ale není ještě zdaleka vyčerpaná. Existují technologie jako VDSL, která je intenzivně používána a budována v Německu. Tato technologie umožňuje na krátké vzdálenosti, řádově stovek metrů až jednoho kilometru, dosáhnout rychlosti 50 až 100 Mbit/s na downstreamu.

Nedávno jsme přinesli informaci o tom, že Telefónica investuje do výstavby optických sítí…

Možnosti optických přístupových sítí jsou samozřejmě kapacitně řádově někde jinde než využití klasické metalické sítě i s novými možnostmi typu VDSL. Otázka zní, jestli tyto rychlosti budou využívány a požadovány a zda se investice vrátí v rozumné době. To je podle mého názoru oříšek, který řeší nejen operátoři v ČR, ale všichni evropští a světoví operátoři.

Takže si myslíte, že v blízké budoucnosti budou optické sítě spíše lokální záležitostí?

Lokální, maximálně regionální. Nemyslím si, že se v budoucnu dočkáme celoplošného budování optické sítě. Například na Slovensku je v budování optických sítí velmi progresivní společnost Orange, která v současné době pokrývá už desítku důležitých měst, převážně residenčních čtvrtí. Výhodou této firmy ale je, že za ní stojí silná mateřská společnost, která si na Slovensku chce ověřit, jak zákazníci vnímají podobné produkty.

Telefónice se podařilo v posledním čtvrtletí roku 2007 zabrzdit úbytek nových zákazníků na ADSL službách. Když se ale podíváte na ADSL služby na bázi LLU, zde přírůstky od začátku minulého roku kontinuálně klesají. Proč si myslíte, že se alternativním operátorům, kteří nabízejí služby na bázi LLU, nedaří zvyšovat tempo v počtech nově zřizovaných přípojek?

Myslím si, že to je to způsobeno několika faktory. Jedním z nich je regulace trhu. Alternativní operátoři jsou schopni na vlastnících sítí, na bázi LLU postavit cenově a parametrově lepší nabídku než Telefónica. Na druhou stranu zákazník zatím vnímá celou věc tak, že Telefónica mu nabízí balíčky, které nejsme schopni nabídnout, viz například balíček s mobilními službami.

Poslední dobou nás také velmi trápí procesní záležitosti (ve smyslu procesu zřizování služeb a převádění služeb) v Telefónice, které nás brzdí a pro zákazníka mohou být nepříjemné. V současné době zákazníci ve městech většinou připojení k Internetu mají a rozhodují se na základě toho, jestli jim změna operátora přinese velkou a zásadní úsporu. Bohužel v tomto případě je momentálně regulační oblast nastavena tak, že změnu jak po cenové, tak procesní stránce, do té doby, dokud není zákazník v našich rukách, nejsme schopni stoprocentně zajistit.

Vidíte problém ve výši poplatků za zpřístupnění místní smyčky, kolokací nebo za zřízení a plný přístup?

Určitě.

Je možné odhadnout, za jak dlouho vám zákazník, který si objedná čistě ADSL službu na vaší platformě, přináší zisk? Ptám se proto, že minimální úvazek u Volného je 24 měsíců.

Určitě je to více než rok.

Chystáte se v letošním roce představit nové služby?

Co se týče nových služeb, budeme se hlavně zaměřovat na naši platformu LLU. Konkrétně se bude jednat o služby na neaktivním vedení. Nově bude možné si od nás objednat služby i bez telefonní linky.

Bude nutné, aby bylo do objektu zavedené metalické vedení?

Pokud Telefónica nebude dělat velké investiční výstavby, tak je možné připojit i objekt, kde metalická vedení v současné době nejsou. Ale to se spíše bavíme řádově o desítkách metrů. Neočekávám, že by Telefónica prováděla kvůli připojení našeho zákazníka nějaké rozsáhlé výkopové práce. Předpokládáme, že o služby na neaktivní vedení bude zájem.

Zákaznická báze na neaktivních linkách je velká a pro alternativní operátory určitě zajímavá. Nemyslíte si ale, že zákazník, který v minulosti zrušil pevnou telefonní linku, využívá internetové připojení jiného typu?

Je to dost možné. Víme, že zákazníci využívají kabelové nebo bezdrátové připojení. Myslíme si, že naše nabídka zákazníky osloví už z toho důvodu, že za rozumnou cenu dostanou velice dobrou kvalitu, kterou na některých jiných technologiích získat nemohou. Navíc zákazníkovi nabídneme i doplňkové služby jako IPTV a volání.

Můžete už nyní odhadnout, jak dlouho bude trvat proces od objednání služby na neaktivní lince do okamžiku, kdy bude služba spuštěna?

To je právě oblast, kterou musíme ještě s Telefónikou doladit. Momentálně se pohybuje řádově asi ve třech týdnech. Ale rádi bychom tuto dobu zkrátili na dobu jednoho, maximálně dvou týdnů.

Inzerujete připojení na vaší platformě jako připojení neomezené, tzn. bez datových limitů. Mohu tedy jako zákazník měsíčně stáhnout například 500 GB?

Jsme jedni z mála, kteří nemají žádnou skrytou Fair User Policy. Nemyslím si, že v dnešní době je správné zákazníka omezovat.

Nemáte problémy s notorickými „stahovači“?

Myslím, že ne. Samozřejmě se vždy objeví zákazníci, kteří využívají síť více a ti, kteří jí využívají méně. V síti se to vyrovná. V minulosti jsme zaznamenali několik případů, kdy jsme museli zákazníky upozorňovat, že stahují více, než je zdrávo. Nikdy jsme ale zákazníka neodpojili. Spíše se nám objevily určité případy, kdy zákazníci generovali datový provoz nevědomky – jejich počítač byl napaden virem.

Je možné odhadnout rozvrstvení zákazníků podle rychlostí připojení, které ve vaší síti využívají?

Ano, dá se říct, že valná většina zákazníků na naší síti využívá základní službu, a to je 2 Mbit/s. Menší část pak využívá 4 Mbit/s. Zákazníci potřebují základní Internet a momentálně rychlost 2 Mbit/s jim naprosto vyhovuje.

Zmínil jste, že oproti Telefónice máte problém v tom, že nemůžete nabídnout balíček, který by kombinoval pevné a mobilní služby. Neuvažujete do budoucna o spolupráci s některým z mobilních operátorů?

Uvažujeme a rádi bychom se dostali do pozice, kdy bychom byli schopni nabídnout zákazníkovi asi to nejžádanější, co je dnes na trhu. Tedy Internet a mobil, popřípadě televizi.

V současné době zatím nevyjednáváte s mobilními operátory?

Mohu potvrdit, že spolupracujeme s T-Mobile právě na bázi ADSL. T-Mobile využívá našich služeb pro zapojování zákazníků na ADSL. Jsme v jednání o možných rozšířeních produktových řad.

Máte představu, kolik zákazníků využívá váš dial-up?

Počet takových zákazníků relativně klesá, ale na druhou stranu křivka neklesá strmě, dostala se do pevnějšího bodu. Bavíme se řádově o počtu zákazníků do 50 tisíc.

To je docela vysoké číslo…

V jednom momentě nás začalo překvapovat, že zákazníci neubývají a nepřechází na vysokorychlostní připojení. Na základě průzkumů jsme ale zjistili, že dial-up využívají určité skupiny zákazníků jako doplněk k jinému typu připojení, nebo ti, kteří využívají Internet dvakrát až třikrát do měsíce.

Jaký je váš osobní názor na internetovou telefonii? Bude většina hovorů v budoucnu realizována prostřednictvím VoIP? Může internetová telefonie začít ohrožovat i mobilní operátory, pokud lidé prostřednictvím hybridních telefonů budou používat k volání levnější datové tarify?

Bude záležet na cenové struktuře, neboli kolik bude minuta takového volání pro koncového zákazníka stát. Oproti mobilnímu světu nabízí VoIP větší aplikační možnosti například ENUM, který už v České republice běží.VoIP je u nás v hezkých začátcích, lidé ho vnímají pozitivně a možnosti, jak technologické tak aplikační ještě vůbec nejsou vyčerpány.

Může to dojít až tak daleko, že by mobilní operátoři začali blokovat internetovou telefonii ve svých sítí?

Může. Ve světě už se objevilo pár případů, kdy mobilní, ale i klasický operátor začal blokovat internetovou telefonii.

Dovedete si představit, že by Volný blokoval internetovou telefonii ve své síti?

BRAND24

Myslím si, že ne.

Děkuji za rozhovor.

Využili byste připojení více než 2 Mbit/s?

  • Ano.
    90 %
  • Ne.
    7 %
  • Nevím.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).