Doba po odnětí licence TV Barrandov, to bylo pro mne depresivní období
Téměř rok jste byl výkonným ředitelem Primy. Jaké to pro vás bylo?
Vůbec svého nástupu do Primy nelituji. Svojí povahou jsem spíš bojovník než alibista. Budu tedy vždycky chodit do soubojů, vždycky budu v první linii a budu se nějakým způsobem snažit věci posouvat. Televize Prima má výborný kolektiv starých „Primáků“, ale i s novými byla radost pracovat – například s Janou Budíkovou. Práce na Primě pro mě byla zajímavá zkušenost.
Co dal Petr Chajda Primě a co dala Prima Petru Chajdovi?
Prima mě obohatila ve znalostech a ve způsobech řízení. Seznámil jsem se s řadou zajímavých lidí a s jejich názory. Co dal Petr Chajda Primě, to si musí tato televize zhodnotit sama. Myslím si, že jsem se sem pokoušel především vnést pohled velké televize, která má jiný ekonomický a politický rozměr. Moje předešlá televizní praxe byla spíš znalostmi chování market leadera. Mým přínosem byla podle mne dohoda s Regionální Televizní Agenturou nebo s Genus TV. Ta před mým odchodem čekala jen na podpis. Určitě pak také nové zpravodajství, nová grafika a to, že jsme začali s novými seriály.
Najdete něco, co považujete za svůj největší úspěch? A naopak věc, kterou jste mohl zvládnout lépe?
Určitě. Vždycky se něco povede a něco se nepovede, ale musíte ty věci zkusit. Samozřejmě televize je o návyku lidí a jeho vytváření je věcí dlouhodobé koncepce. Obrovská šance Primy je v tom, že český televizní trh je dnes unikátní.
Unikátní? Myslíte tím to, že je ve vyspělých evropských zemích jedním z nejuzavřenějších – nebo aspoň dlouhou dobu byl?
Přesně tak. Je unikátní právě proto, že v důsledku nedostatku analogových frekvencí jsou tu pouze tři hráči.
Taková jedinečnost by ale měla dříve nebo později – každopádně s jistotou – skončit.
Řekněme si upřímně, že to bude později. Přes veškerá úsilí si myslím, že největší boj je s návykovostí obyvatelstva, s lidskými zvyky. A digitalizace bude znamenat, že si většina obyvatel v této republice bude muset pořídit set-top-box nebo televizor s digitálním tunerem. Vzhledem k tomu že obměna starých televizorů, nakoupených před rokem 1989, z velké části proběhla, soudím, že tempo nových nákupů nebude tak velké. A opravdu jediným, obrovským motivem pro lidi bude zejména vypnutí analogu. Člověk je totiž ve své podstatě tvor línější, a proto impuls či motiv pro změnu jeho návyku musí být velmi silný.
Souhlasil byste tedy s tvrzením, že do vypnutí analogového vysílání nebudou šance nově vznikajících digitálních televizí stejně rovné, jaké mají dnes v soutěži o diváka Nova s Primou?
Je těžké říci, co to znamená, že taková šance není stejně rovná. Nikdo dopředu nikdy neřekl, že určitá pozice musí být rovná. Nova i Prima mají právní nárok na soubor technických parametrů a takový nárok jim nikdo nevezme. Čili nikdo neříká, že nové televize musí mít soubor technických parametrů stejný, jaký mají dnes Nova s Primou. Je evidentní, že nové televize budou vysílat do území s digitálním pokrytím, které je menší než analogové, a penetrace přístrojů umožňující signál je nízká. Dáte-li si dohromady průnik těchto dvou množin, je jasné, že bude potřeba dlouhodobě financovat ztrátu a tu vydrží pouze ti nejsilnější.
Neptal jsem se teď s cílem konfrontace. Šlo mi spíš o váš názor na myšlenku, že nové televize samy o sobě nezískají své diváky do doby, než dojde k vypnutí analogového vysílání. Nezískají jich v souběhu obou technologií tolik, jako kdyby se už analogově nevysílalo.
Nové digitální televize budou prodávat na menší trh. Je to jako kdybyste šel stavět dvě automobilky, které obě vyrobí 10 tisíc aut ročně. A zatímco první může prodávat na trhu velkém řekněme 500 milionů obyvatel, druhá jen na trhu s 20 miliony obyvatel. To je problém.
Děkuji za příklad, kterého bych rád využil. Vy jste byl před příchodem na televizi Prima v té menší automobilce, která měla navíc ještě zavřená vrata. Jak jste se tehdy cítil? Sám říkáte, že jste orientovaný spíš na vedoucí hráče trhu, kterým TV Barrandov v době, kdy přišla o licenci, těžko mohla být.
Pokud bych se přirovnal k pilotovi, jsem spíš tím, který musí létat letadlem, a ne neustále cvičit na simulátoru. Doba po odnětí licence, to bylo pro mne depresivní období… Snažil jsem se proto najít náhradní program, který by umožnil zachování základních životních funkcí kolektivu a pomohl snížit výdaje akcionářům. Proto TV Barrandov začala vyrábět pro Primu soutěž „Ber nebo neber“, poměrně úspěšný pořad, a „Hvězdy u piana“, což už tak úspěšný pořad nebyl. Takový je život, ne vždycky se všechno povede. Byly připraveny další pořady, např. pro HBO. Těch věcí bylo víc. Pro mě osobně jako pro Petra Chajdu bylo v TV Barrandov ale hrozně těžké být stále v simulátoru. Já jsem chtěl létat doopravdy.
Mám nějaké nabídky
Měsíce jdou, časy se mění. TV Barrandov získala jako první z celé šestice svoji digitální licenci. Přemýšlel jste o tom, že byste o práci v ní měl znovu zájem?
Ne. Myslím si, že ani jedna ze stran o tom nepřemýšlela. Já TV Barrandov samozřejmě přeji všechno nejlepší, protože tam mám řadu dobrých přátel a kamarádů. Konkurence bude prospěšná pro vytvoření efektivity v televizní branži.
Plánujete zůstat dál v české televizní branži?
Já si chci teď zejména odpočinout. Musím si dát do pořádku svoje soukromé záležitosti, které jsem v důsledku svého velkého nasazení pro Primu zanedbával. Chci se malinko věnovat dětem. A dál uvidím. Mám nějaké nabídky. Objevily se téměř ihned po tom, co se v médiích objevila zpráva o mém odchodu z Primy. Až mě překvapilo, jak rychle někdo dokázal zareagovat.
Jmenoval byste některé?
Ne, nejmenoval.
Alespoň tématicky? Jestli je mezi nimi třeba jiná ze šestice digitálních televizí, když ne TV Barrandov.
Neřeknu. Opravdu ne. Bylo by to nekorektní.
Je to aspoň z televizního byznysu?
Nechtějte to po mně. Já vám to neřeknu. Připouštím ale, že televize je obrovská droga pro každého, kdo v ní pracoval. A ať v ní zůstane, nebo pokračuje někde jinde, tak vždycky vzpomíná na televizní práci s láskou.
Jaké byly okolnosti vašeho odchodu z Primy? Spekulovalo se o tom, že byste to mohl být vy, kdo nahradí dříve odešlého Aleksandrase Cesnaviciuse na pozici generálního ředitele. Přiznám se, že pro mě byl ředitelem, který nebyl prakticky vidět, a naopak vy tím, kdo za Primu všude vystupoval.
Já jsem se snažil – protože si myslím, že každá televize potřebuje mít nějakou tvář a rozměr – vysvětlovat kroky té televize a obhajovat je vůči vnějšímu světu. Bez ohledu na to, jestli jsem s nimi osobně souhlasil, nebo ne. Ostatní nesmí mít ani potuchy, že je v organizaci nějaký problém, protože by ji to mohlo vnitřně oslabit. To budete dělat vždycky za kohokoli, pokud je taková vaše úloha. Generálním ředitelem jsem ale nebyl.
Myslel jste si ale po odchodu pana Cesnaviciuse, že byste jím mohl být? Blesklo vám to hlavou?
Já si myslím, že mě v tomto smyslu ani nikdo neoslovil – abych jím byl. Myslím, že se nehledal člověk se zkušenostmi z televize. Nevím o tom, že by byl nějaký osloven.
Jaké bylo vnitřní dělení kompetencí na Primě? O čem jste mohl rozhodovat vy, o čem generální ředitel a v čem měli hlavní slovo manažeři polovičního zahraničního akcionáře, společnosti Modern Times Group?
Nechejme to na úrovni tajemství televize. Myslím se, že tyto interní věci by bylo nekorektní a nefér komunikovat směrem do médií.
Přesto se musím zeptat na věc, kterou média už přinesla. A sice to, že jste nebyl spokojený s kroky švédských spolumajitelů Primy.
Akcionář je váš pán. Vy s ním samozřejmě můžete nesouhlasit, ale pak musíte počítat s těmi kroky, které nastanou, tj. je to souboj, který nemůžete vyhrát. Nicméně je věcí vaší osobní povahy, jak se k nim postavíte. Podle mě je důležitější, jak je vnímaná televize Prima jako taková. Je to o rozměru ekonomickém, kulturním, sociálním a politickém.
Čekal jste, že s příchodem Marka Singera do pozice generálního ředitele vaše angažmá na Primě skončí?
To vůbec nemůžete dávat do souvislosti. Příchod Marka Singera s mým odchodem nijak nesouvisel. Moje odvolání bylo spíše politickým rozhodnutím.
V souvislosti s vašimi dřívějšími přechody mě překvapila skutečnost, že to bylo prakticky ze dne na den. V roce 2006 jste na konci června ukončil svoje angažmá pro CME a od 1. července jste nastoupil jako generální ředitel TV Barrandov. Změna z Barrandova na Primu byla podobná. Tehdy nebyly žádné konkurenční doložky?
Byly. Ale já jsem se vždycky domluvil na jejich odstranění. Snažil jsem se vyhovět přání nového zaměstnavatele, který říkal: Prosím vás, nastupte co nejdříve.
Dělal jsem tedy všechno proto, abych co nejdřív skutečně nastoupil, a tak jsem se domluvit s předcházejícím zaměstnavatelem, aby mě co nejdříve uvolnil.
Konkurenční doložku má na vás nyní předpokládám i Prima.
Toto nechám bez komentáře. Považuji to za interní věc mezi mnou a Primou.
Prima by neměla s digitalizací váhat
O týden dříve, než se předpokládalo, nastoupil do funkce generálního ředitele televize Prima Marek Singer, dosavadní šéf marketingu Karlovarských minerálních vod. Nejdříve se rozloučil s Petrem Chajdou a ve čtvrtek už na zasedání senátní mediální komise kritizoval průběh české digitalizace. Primě by přitom hodně pomohlo, kdyby na rozdíl od Novy digitalizovala co nejrychleji.Já si myslím, že digitalizace je pro Primu příležitost
Zeptám se vás na vztah Primy a digitalizace. Ten byl poměrně dlouho dobu nejasný. Prima nemohla těžit z pozice Novy, která se „vezla ve vlaku“ s Českou televizí (ČT) a mohla se prohlašovat za lídra tuzemské digitalizace. Jak to bylo se vztahem Primy k digitálnímu vysílání a rozšiřování zemského digitálního pokrytí za dobu vašeho působení?
Já si myslím, že digitalizace je pro Primu příležitost. Analogové pokrytí, jaké má, je takové, jaké je.
Nejhorší z celoplošné „čtyřky“.
Ano, přesně tak. A není možné ho zvětšit, protože fyzicky není kudy. Vzhledem k tomu, že Česká republika musí digitalizovat, tak bych tento proces vnímal spíš jako příležitost pro televizi Prima, aby svoji konkurenční nevýhodu proti Nově a ČT zmenšila. Je samozřejmě otázka, jakým způsobem k tomu dojde. Celá digitalizace je velmi složitý proces, který má svou historii, složitý je i samotný Technický plán přechodu. Pro Primu bude velmi důležité, zachová-li si v tomto procesu vlastní tvář.
Proč ale Prima tedy už dnes nevysílá kromě Prahy také v Brně a Ostravě?
Stojí za tím ekonomické důvody.
Myslíte tím chybějící partnery do multiplexu?
Ano, taky. Ale vezměte si, že když chcete šířit kanál analogově i digitálně, tak budete platit za distribuci dvakrát větší peníze. A musíte si spočítat, kdo je vašim potencionálním zákazníkem, kolik lidí má set-top-box nebo televizor s digitálním tunerem. Jinými slovy, v DVB-T platíte distribuci, která je v přepočtu na jednoho diváka příšerně drahá. Když si vezmete, že v analogovém vysílání vás průměrný divák stojí pět korun – a teď si ta čísla vymýšlím -, tak v digitální distribuci vás takový divák stojí místo pěti třeba třicet, padesát nebo sto korun.
Pokud se ale programů do jednoho multiplexu naskládá víc, mohou se o náklady podělit.
To máte pravdu. Pokud máte v digitálním multiplexu pět programů, můžete dělit náklady mezi nimi pěti. Když je v něm však Prima sama a musí ho sama i platit, tak nic pěti nedělíte. A vysíláte pro zatím úzký okruh lidí, kteří mají techniku pro zemský digitální příjem. Proto znovu říkám, že vás náklady na distribuci vycházejí strašně draho. Jiný důvod než ekonomický v tom, že se Prima dosud v DVB-T nerozšířila do dalších lokalit, nebyl.
Byl tu záměr, abychom došli před fotbalovým šampionátem ještě do Brna a Ostravy
Když jsme se ale na tiskové konferenci k novému zpravodajství Primy spolu bavili o tomto tématu naposledy, uvedl jste, že situace by se brzy měla změnit.
Ano, já věřím, že ano.
Jak byly tehdy nastavené termíny pro další rozšíření?
Já v tuto chvíli už nemůžu mluvit za Primu.
Ale můžete si vzpomenout na sebe v pozici výkonného ředitele.
Já si myslím, že k významnému rozšíření zemského digitálního signálu Primy by mělo zcela určitě dojít před letošním Mistrovstvím Evropy ve fotbale.
Proslýchalo se, že společnost Czech Digital Group (CDG) jako operátor multiplexu Primy má už nakoupenou techniku pro Ostravu a Brno…
Ano. Je to pravda.
Je pravda, že CDG už potřebnou techniku má nakoupenou?
To nevím, na takovou věc se musíte zeptat CDG. Ale byl tu záměr, abychom došli před fotbalovým šampionátem ještě do Brna a Ostravy. Upřímně však říkám, že to pro tu televizi není v dané chvíli výhodné – dokud nedosáhne penetrace set-top-boxů určité úrovně. Brno jsme zvolili proto, že současné analogové pokrytí analogové Primy tu není úplně optimální. V Ostravě je problém stejný, tam ale navíc nebyly dosud volné frekvence.
Pro jednokanálovou televizi je fotbalové mistrovství Evropy velká zátěž
Když jsme se dotkli fotbalového Eura, nedá mi to, abych se nezeptal na přeprodej práv České televizi (ČT), o kterém se v médiích psalo. ČT potvrdila, že Prima s ní na toto téma jednala.
Bylo by nekorektní, kdybych se k tomu jakkoli vyjádřil. Bylo to interní věcí obou televizí. Obě televize se k tomu nějakým způsobem vyjádřily a nechal bych to proto na úrovni sdělení, které k tomu podali tiskoví mluvčí Primy a ČT.
Důvodem zájmu o tento přeprodej práv bylo výrazné narušení programového schématu Primy fotbalovými zápasy. Jako výkonný ředitel jste se neobával, že místo Velmi křehkých vztahů poběží fotbal a že jeho cílová skupina se nebude krýt s tou, jakou má tento seriál?
Já jsem práva na Euro 2008 nekupoval. Musel jsem se ale snažit pracovat s tím, co bylo. Problém, který zmiňujete, se dal řešit ještě v minulém roce.
Myslíte druhým programem Primy? Jiné řešení, jak vysílat ve stejný čas dva různé pořady, si neumím představit.
Novým programem Primy nebo postoupením práv někomu jinému. Třeba ČT.
Z toho, co říkáte, mám pocit, že záležet jen na vás, tak byste zmíněná práva vůbec nekupoval.
Pro jednokanálovou televizi je fotbalové mistrovství Evropy s povinností vysílat všechny zápasy velká zátěž.
Já si ale vzpomínám na vaše vystoupení v pořadu Média a svět, kdy jste fotbal na Primě entuziasticky obhajoval. A říkal jste, že třeba přinutí ty tatínky, aby si nasměrovali svoji anténu na signál Primy.
Určitě. Nečekal jste, že budu přede všemi truchlit nebo láteřit nad touto situací. Musíte se tím poprat a je potřeba hledat na takových věcech i pozitiva.
Při takovém záměru mi přijde ale jako ideální kombinace spojit sportovní událost s rozšířením digitálního signálu. Vzpomeňme zimní olympiádu v Turíně v roce 2006, při které nastal boom prodeje set-top-boxů.
Sportovní události jsou obrovským impulsem pro rodiny, aby si nakoupily novou techniku. Zajímavý program a pohledné sportovní výkony mohou dostat před obrazovku celou rodinu. Mistrovství Evropy, především pak zápasy českého národního týmu, to bude velký divácký hit. A já mám ve svém okolí řadu lidí, kteří si koupili satelitní komplety nebo nakoupili lepší zemské antény kvůli tomu, aby se k signálu Primy dostali a mohli tak Euro 2008 sledovat. Předtím se přitom spokojili s tím, že mají výběr jen ze tří programů, mezi kterými Prima chyběla.
Podle mého názoru by fotbalový šampionát mohl mít vliv i na lepší penetraci analogového signálu Primy v českých domácnostech. Otázka je, nakolik se tento fakt odrazí, nebo neodrazí v měření peoplemetrů. To už je věc druhá.
Říkáte tedy, že v i v době, kdy v České republice probíhá přechod na DVB-T, má smysl uvažovat o vyšší penetraci analogového signálu? Myslím ve smyslu lepšího nastavení antén nebo přímo v jejich výměně za jiné.
Myslím si, že mistrovství Evropy je pro něco takového obrovský impuls. Nevím, jestli o čem takovém bylo uvažováno i při nákupu práv.
Pavel Zuna: Zprávy na Primě od 19:30 jsou průzkum bojem
Celoplošné komerční televize v Česku začaly v únoru největší boj o diváka od doby, kdy Nova nasadila proti tehdy dominujícím Rodinným poutům svoji Ordinaci v růžové zahradě. Nová bitva se vede o zprávy v tradičním čase 19:30, ze kterého se po zavedení peoplemetrů před více jedenácti lety stáhla veřejnoprávní televize. Primě se přes úvodní úspěch nedaří nalomit více než dvoumilionovou sledovanost Televizních novin. Vedoucí zpravodajství Primy Pavel Zuna si ale před přesunem zpráv na Primě myslel, že po sedmi letech šéfování zpráv na Nově zná slabá místa své dnešní konkurence do nejmenších detailů. Proto 4. února vyrazil do boje o diváckou přízeň.Jestli se k Zprávám TV Prima něco povedlo, tak to byla marketingová kampaň
Jak jste spokojený s výkonem nového večerního zpravodajství Primy v návaznosti na další večerní program? Ptám se záměrně širší otázkou, protože pohled jen na čísla sledovanosti večerních zpráv není pro Primu příznivý. Zajímá mě ale, kolik diváků navíc získávají díky přesunutému zpravodajství pořady od osmé hodiny.
Neměl jsem možnost, abych si to nějak víc propočítával. Ale jsem přesvědčený, že nějaký příznivý důsledek tu bude. Co se sledovanosti Zpráv TV Prima týče, je nutné si uvědomit, že bojujete proti návyku, které se vytvářel 14 let. Televize je zejména návyk. Je to návyková záležitost a vy ten návyk musíte vytvořit.
Spoléháte tedy na Pavla Zunu a na jeho tým, že se mu takový návyk povede vytvořit?
Přál bych jim úspěch. Mají to samozřejmě hrozně těžké. V těchto záležitost je potřeba být trpělivý.
Vrátím se ještě k samotnému startu Zpráv TV Prima. Tehdy se hodně spekulovalo o tom, jestli budou začínat v 19:30 a jestli je bude moderovat Pavel Zuna s Mirkou Čejkovou. Prima dlouho váhala, než něco řekla. Novináři se nakonec dozvěděli dřív odjinud než od vás, že nové zprávy budou skutečně začínat v půl osmé. Byl to záměr? Napínali jste média schválně?
Jestli se k Zprávám TV Prima něco povedlo, tak to byla zejména marketingová kampaň. Oficiální – placená – a pak i ta podlinková, kdy se o zprávách psalo a spekulovalo. Marketingový rozpočet na nové zprávy nebyl úplně tak přemrštěný a my jsme ho museli něčím nahradit. Myslím si, že se nám velmi dobře dařilo neustále stupňovat napětí. Psalo se o nás, mluvilo se o nás. A mluvilo se o nás ne kvůli tomu, že bychom si zaplatili billboardy nebo obrovskou kampaň, ale proto, že jsme něco připravovali. Byla to obrovská reklama a myslím i ten důvod, proč se na Zprávy TV Prima první den dívalo 1,4 milionu diváků. Honza Müller, který za oficiální kampaň zodpovídal, podle mne udělal velký kus práce a za to mu patří dík.
Jako výkonný ředitel Primy jste minulý týden skončil. Už víte, co budete dělat dál?
Já mám nějaké plány. Bojují mezi sebou dvě varianty. Buď si trochu víc odpočinout, opravdu se věnovat věcem, které jsem zanedbával. Nebo se opět vrhnout do nějakého pracovního boje. Nabídky jsou, já ale zatím nevím, jak si vybrat. Za posledních pár let jsem si toho prožil poměrně hodně a je možné, že v současné době převáží spíš ta možnost, že si odpočinu.