Hlavní navigace

Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělí devět miliard na digitalizaci státu

Autor: Wikimedia Commons
Jan Sedlák

Digitalizace dokumentů, kybernetická bezpečnost, státní datová centra, e-government. V IROPu jsou na digitalizaci státu k dispozici miliardy.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) začíná rozdělovat miliardy korun z evropských fondů a státního kofinancování na služby kolem e-governmentu a elektronizace státní správy a samosprávy. V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) je na tyto účely konkrétně k dispozici zhruba devět miliard korun (340 milionů eur) pro programové období trvající do roku 2020.

Elektronizace státní správy je součástí prioritní oblasti číslo tři, kde je celkem k dispozici kolem 800 milionů eur. MMR má na starost přípravu výzev, pravidel a samotné vydávání prostředků.

„Elektronizace je jednou ze stěžejních agend Evropské unie a Česká republika nesmí usnout na vavřínech. Osobně podporuji veškeré tyto aktivity. Vývoj jde totiž kupředu a my touto výzvou chceme dát příjemcům podpory možnost pořídit takové technologie, které budou srozumitelné a snadno využitelné pro všechny občany i pro samotné orgány veřejné správy,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Peníze i pro staré projekty

Peníze z nového programového období lze čerpat i na ty projekty, které peníze získaly v období předchozím. „Ovšem zde není možná pouhá obnova hardwaru či softwaru bez přidaných nových funkcí,“ vysvětluje Zdeněk Semorád z MMR.

Některé úřady měly v minulosti s čerpáním peněz problémy. Tomu teď chce MMR zabránit. „Už se nám snad nestane, že budou projekty hromadně stahovány,“ navazuje Semorád.

Jeden problematický projekt vznikal třeba na ministerstvu spravedlnosti v době, kdy je vedl tehdejší ministr Jiří Pospíšil (ODS). Projekt elektronických spisů či eJustice měl vyjít na tři čtvrtě miliardy. 

„Tenkrát vznikl jakýsi projekt, vznikly rozpočty a zablokovaly se evropské peníze v poměrně astronomické výši. Pak – asi naštěstí – ministerstvo samo dospělo k názoru, že by to nezvládlo, tak se peníze neutratily. Což je dobře, protože ta výše byla skutečně ohromující za něco, co by tu hodnotu celkem určitě nemělo,“ popisuje současný šéf resortu Robert Pelikán (ANO) s tím, že jím načatá akce by mohla být do roku 2020 hotová.

Zatím pět výzev

Výzev v oblasti elektronizace v současném programovém období IROPu se prozatím rozjelo pět. Nejmenší, i když stále velkou část prostředků, získala ta první zaměřená na úplné elektronické podání. Jedním z cílů je mimo jiné vytváření elektronických formulářů veřejné správy. K dispozici je přes 470 milionů korun.

V druhé výzvě se počítá s více než 1,4 miliardou korun a zaměřená je na kybernetickou bezpečnost, konkrétně především na zabezpečení takzvané kritické infrastruktury státu či ověřování identity uživatelů.

V rámci třetí výzvy do hry opět vstupují věci jako eSbírka, eLegislativa a další. Za 742 milionů korun mohou ministerstvo vnitra, Poslanecká sněmovna, Národní archiv, Úřad vlády a další možní příjemci řešit to, jak zpřístupnit zákony v digitální podobě.

Čtvrtá kategorie zaměřená na takzvané „specifické informační a komunikační systémy“ má k dispozici 1,4 miliardy korun. Určena je pro státní složky a v rámci kategorie lze například stavět i další národní datová centra, aby všechna ta digitalizace z nových výzev mohla být někde skladována a provozována. Eurofondy na datacentra mimochodem mohou čerpat v rámci programu OPPIK také soukromé firmy.

KL17_hlasovani

Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době chystá také druhou výzvu specifických ICT systémů, kde bude moci rozdělit 1,04 miliard korun, tentokrát státní samosprávě.

Pátou aktuální výzvou s 2,3 miliardami korun v banku je e-government. Ministryně tvrdí, že program nastavuje „přísné podmínky, jen pro smysluplné projekty“. Peníze lze využít na projekty kolem elektronického zdravotnictví, vzdělávání, justice, digitalizace sociálních dávek či pojištění nebo třeba na akce spojené s nasazováním systému identity eIDAS (o něm více v článku).

Našli jste v článku chybu?