Tým Barrandova je kompletní, další změny neočekáváme
Příští pondělí 11. ledna uplyne rok od startu televize Barrandov. Když se ohlédnete, co pro vás jako generální ředitelku bylo v tomto prvním roce vůbec nejtěžší?
Dát dohromady kolektiv lidí, kteří by táhli za jeden provaz a dokázali spolu týmově pracovat. Každá větší společnost závisí na týmové práci, a proto pro mě bylo nejtěžší vytvořit tým, který se bude vzájemně doplňovat, kreativně myslet a posouvat celou firmu dopředu. Myslím si, že se mi to svým způsobem podařilo a doufám, že v průběhu letošního roku tento tým doplníme tak, abychom naplnili cíle, které jsme si stanovili.
Základní tým TV Barrandov je tedy už kompletní a pro letošek nepočítáte s žádnými většími personálními změnami?
V základním týmu šéfů asi ne. Doufám, že máme dotvořeno a že tento tým bude stabilní minimálně pro nejbližší rok.
Pro loňský rok jste si stanovili cíl dvě až tři procenta podílu na sledovanosti. To se vám podařilo. Získali jste i adekvátní podíl na reklamním trhu?
Na to je třeba hledět tak, že jsme startovali v roce, kdy probíhala ekonomická krize. I zavedeným televizím klesly příjmy z prodeje reklamních časů o 20 až 30 procent. Pokud to srovnám s našimi cíli pro loňský rok, odpovídá to i poklesu našich tržeb. Pozitivně hodnotím, že se nám podařilo naplnit cíle ve sledovanosti. Po patnácti letech existence peoplemetrového měření sledovanosti v České republice se nám podařilo do tohoto měření vstoupit a narušit zaběhnutý, stabilní mediální trh, který léta pracoval ustáleným způsobem. Doufám, že to v letošním roce mediální agentury ocení, protože jsme oživili konkurenční prostředí, a vrátí se nám to jiným způsobem. Třeba lepší spoluprací s mediálkami, než tomu tak bylo loni.
Vstoupit do peoplemetrů muselo být pro začínající televizi nesmírně drahé.
Ano, ale určitě se nám tato investice vrátí. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v roce 2009. Sice jsme si pro loňský rok v tržbách stanovili cíl o 30 procent vyšší, než jsme nakonec měli, ale podobně klesaly i zavedené televize, takže to nepovažuji za špatný výsledek.
Můžeme mluvit v konkrétních číslech?
Nerada bych byla konkrétní, protože za sebou máme teprve první rok existence a já ho přirovnávám k malému dítěti, které se teprve učí chodit. Tím pádem občas i zakopne, ale vždycky se zase postaví na nohy a každým dnem je jeho chůze stabilnější. Pokud ale náš výsledek srovnáme s čísly, která jsme si nastavili v projektu, fakticky je kopírujeme, byť s malými odchylkami.
Když nechcete říci přesná čísla, řekněte alespoň, o v jakých řádech se dají počítat loňské příjmy Barrandova z prodeje reklamních časů. Jde o jednotky, nebo o desítky milionů korun?
Jde o desítky milionů. Rozběh prodeje reklamních časů ale odpovídá tomu, že zásadní obrat nastal v září, kdy se poprvé objevila čísla o naší sledovanosti z peoplemetrů. Proto říkám, že se nám vstup do Asociace televizních organizací, která je zadavatelem elektronického průzkumu sledovanosti televizí, vyplatil. Data za poslední tři čtyři měsíce loňského roku nám přinesla řádově vyšší tržby.
Dá se říci, o kolik procent se navýšil počet inzerentů díky zařazení Barrandova do peoplemetrů?
Řekla bych, že šlo až o trojnásobný nárůst. Řádově to už byla opravdu významnější čísla.
Z kterých segmentů se ti noví inzerenti rekrutovali?
Jde o nejváženější inzerenty na trhu, kteří disponují nejvyššími částkami. Inzerují v celém spektru televizí a těší mě, že si už vedle ročního budgetu pro Novu, Primu a Českou televizi stanovují zvlášť i reklamní rozpočet pro TV Barrandov. Už nás nezahrnují do skupiny „ostatních televizí“ s dalšími malými kabelovými nebo satelitními programy, ale berou nás jako čtvrtou největší televizi na trhu. Když srovnám jednání s mediálními agenturami v listopadu 2008 a loni v listopadu, byla jsem velmi překvapena změnou jejich přístupu. Mediálky také musely za ten rok projít velmi značnými změnami a odrazilo se to v jejich chování. Hodně nám pomohlo právě zařazení do peoplemetrů, kde vystupujeme sami za sebe, ale mediálky také vidí, že krize mění situaci a postoj klientů. Počítají s námi dlouhodobě dopředu, což je pro mě určitou garancí, že TV Barrandov opravdu vstoupila na mediální trh.
Jednáte s mediálními agenturami sami, nebo vás výhradně zastupuje společnost Media Master, bývalá Arbomedia, která prodává reklamní časy na Barrandově?
Media Master je naším hlavním zástupcem. Všechny začínající televize používají určité zastoupení. Na budování našeho vlastního obchodního oddělení ještě máme čas, počítáme s ním. Není ale nad osobní kontakt, takže i když hlavní obchodní jednání a kontrakty vede Media Master, neznamená to, že nechodíme na vlastní schůzky a nejednáme s mediálkami, abychom si konfrontovali údaje a měli věci pod kontrolou.
Celková finanční bilance TV Barrandov je jistě záporná, protože jste měli velké výdaje do postavení samotné televize a do startu vysílání. Dá se už teď určit, kdy byste se měli dostat na provozní nulu a splatíte i veškeré náklady na vznik televize?
S provozní nulou počítáme v roce 2013, tedy v pátém roce vysílání. To už by neměla být jen nula, ale měli bychom být mírně v plusu. Měli bychom mít už pozici respektované televize. Náš náběh kopíruje rozvoj druhé digitální sítě v České republice. Kdybych to zjednodušila, k provozní nule se přiblížíme, až bude stoprocentní pokrytí signálem multiplexu 2.
Čili na původním plánu, že do pěti let chcete být v zisku, se ani ekonomickou krizí nic nemění?
Ne, protože si myslím, že náklady máme pod kontrolou. Nastolili jsme přísnou finanční disciplínu, ale na druhou stranu je jasné, že všechno záleží na tom, jakého podílu na sledovanosti budeme postupně dosahovat. První rok nám dodává optimismu, že bychom se letos mohli posunout na šest procent.
Výsledky sledovanosti v Praze nás naplňují optimismem
Jak jich ale chcete dosáhnout? Nejsou současné hodnoty podílu Barrandova okolo tři procent stropem při tomto programovém schématu? Nebude ono předpokládané zvýšení podílu na šest procent vyžadovat masivnější investice do programu?
Taková otázka je na místě. Masivní investice do programu ale musí korespondovat s příjmy televize. Když zmiňujete tříprocentní podíl, kterého jsme dosáhli koncem loňského roku, jde o průměr za celou republiku. Kdybyste si vybral pouze Prahu, která je už stoprocentně pokrytá digitálním signálem, a přesto tu ještě vysílají některé malé analogové vysílače, sledovanost v hlavním městě nás naplňuje optimismem, že bychom podobných podílů mohli při rozšiřování digitálního pokrytí dosahovat i jinde.
Jakých výsledků tedy dosahujete v Praze?
První lednový víkend 2010 podíl vybraných pořadů v Praze opakovaně vystoupal nad 10 procent. Věřím, že po zavedení digitálního vysílání v dalších regionech bychom mohli jít ještě výš. Samozřejmě na to musíme navázat ucelenou marketingovou prací, aby si nás diváci vůbec všimli. Ale věříme, že bychom těch šesti procent mohli v příštím roce dosáhnout.
Chystáte tedy pro TV Barrandov nové lokální mediální kampaně?
Ano, letos bude kampaň směřovat do míst, kde by se mělo spouštět digitální vysílání. Na jaře to bude například Jihlavsko, na podzim Brněnsko.
S programem vám měl v příštím roce hodně pomoci nový programový ředitel Petr Sládeček. Ten ovšem po necelém měsíci od nástupu na Barrandov na svoji funkci rezignoval. Nastoupil 1. října a už 26. října odešel. Proč tak rychle?
To byste se v první řadě měl ptát jeho. Byla to příliš krátká doba na to, aby se mezi námi vůbec rozvinula nějaká spolupráce. Po čtyřech týdnech se rozhodl své angažmá na Barrandově ukončit. Ale já bych to nehodnotila jako ukončení spolupráce, protože jsme se rozhodli nadále využívat jeho znalosti televizního trhu a programmingu, ale půjde o jinou formu spolupráce.
Jakou?
Poradenství. Petr Sládeček bude pracovat pro naši nadaci, která se zabývá autory scénářů pro filmovou i televizní tvorbu. Jeho rozhodnutí tedy hodnotím tak, že naše spolupráce neskončila, ale je postavena na jiných principech. Po této zkušenosti jsem do pozice programové ředitelky jmenovala Jolanu Dvořákovou, která je v TV Barrandov od jejího vzniku. Není ale zatížená zaběhnutými postupy v zavedených televizích, což může být výhoda, když chceme přicházet s něčím úplně novým.
Znamená to, že Petr Sládeček chtěl na Barrandově postupovat jako na Nově, kde byl v polovině devadesátých let rovněž programovým ředitelem, a zjistil, že máte mnohem nižší rozpočty a možnosti než Nova? Na tom jste se neshodli? Nebo co byl hlavní důvod jeho odchodu?
Vzájemně jsme si to vydiskutovali a dohodli se na jiné formě spolupráce. Dál bych to nechtěla rozvádět.
Ptám se na to opakovaně, protože jste o tom, že Petr Sládeček bude programovým ředitelem TV Barrandov, informovali na tiskové konferenci koncem loňského srpna nebo v září. Do funkce nastoupil 1. října, takže měl spoustu času na to, aby se s touto televizí seznámil a případně se rozhodl do ní vůbec nenastoupit. On to ale udělal a odešel po 25 dnech, což je neobvyklé.
V každém případě je to neobvyklé. Určitě s vámi souhlasím, zaskočilo mě to a musela jsem se s danou situací vyrovnat. Snažila jsem se ho přesvědčit, ať zůstane, ale nepodařilo se mi to a proto jsme po společné dohodě shodli na typu nového programového ředitele a dohodli se na jiné formě spolupráce.
Ta jiná forma spolupráce, tedy poradenství Petra Sládečka ve vaší nadaci, má nějaké časové ohraničení?
Ne, není časově ohraničená.
O programových konzultacích jste jednali také se společností Dramedy, která produkuje televizní seriály, aktuálně Vyprávěj pro Českou televizi. Proč to nevyšlo v jejich případě? Vím, že jste jednali jednak o tom, že by pro vás vyráběli nějaký seriál, ale také o tom, že by vám pomáhali s nákupem akvizičních pořadů.
Tato informace nebyla a není veřejná, protože oni v té době spolupracovali s Českou televizí a myslím, že byli hodně pracovně vytížení. Hodnotím tu spolupráci velmi pozitivně, protože Dramedy na mě působila a působí velmi progresivně. Byli jsme rádi, že jsme se vzájemně poznali a určitě budeme v budoucnu spolupracovat. V dané době to splnilo svůj účel, ale sám víte, že určité vnitřní principy firmy musí být řízeny zevnitř. Dramedy u nás působila jako poradní orgán takzvané programové rady předtím, než jsme obsadili místo programového ředitele TV Barrandov. Nástupem Petra Sládečka a po něm Jolany Dvořákové tato spolupráce ztratila smysl a záleží na programové ředitelce, s kým si co domluví.
Takže vám Dramedy radila s nákupy akvizičních pořadů ze zahraničí?
Měli jsme celkovou smlouvu o poradenství v programu.
Jak dlouho ta smlouva trvala?
Dohodli jsme se na určité formě mlčenlivosti, takže jsem překvapená, že o tom vůbec víte. Proto bych to nerada nějak rozváděla. Je to etapa, která je za námi, vztahy máme přátelské. Jsem ráda, že jejich seriál Vyprávěj má na ČT dobrá čísla. Řekli jsme si, že se budeme vzájemně informovat o možných programových novinkách. Takže naše vztahy jsou opravdu přátelské.
Jednáme s ČT o nákupu dalších českých seriálů
Mezi neúspěšnější pořady na TV Barrandov patří starší české filmy a seriály. I ty, které nakupujete od České televize a byly vyrobeny ještě za Československé televize. Máte už na letošní rok nakoupené nějaké další starší české tituly?
České filmy a seriály bereme jako takovou svoji devizu, věnujeme jim u nás „český pátek“. Je to takový přirozený marketing, díky názvu naší televize, a kdybychom ho nevyužili, byli bychom sami proti sobě. O to jsem raději, že tyto pátky už mají svoje stálé diváky a že se nám podařilo na obrazovku dostat filmy, které na ní delší dobu nebyly. Názory diváků na tyto pátky jsou víc než pozitivní. Není těžké si udělat analýzu, co zrovna běží na jiných televizích, třeba že jedním z nejúspěšnějších formátů Novy je jejich starší seriál Hospoda. Český divák je konzervativní a rád se vrací ke klasice a hercům, které si oblíbil. Proto jsme požádali ČT, stejně jako ostatní plnoformátové televize, aby nám prodala vysílací práva na některé tituly z jejich archivu. Momentálně však ČT nastavila nová obchodní pravidla, takže zatím od nich nemáme žádnou zpětnou vazbu, které tituly z naší objednávky bude akceptovat.
Nová obchodní pravidla znamenají co?
Sumarizují poptávku od komerčních televizí a na základě výsledku budou odpovídat zájemcům, jako v běžném tendru.
Jak finančně náročné je pořídit si starší český seriál od ČT?
Určitě jsou tyto ceny srovnatelné s normální akvizicí, kdy nakupujete pořady ze zahraničí. Nevyjde to levněji, takže jsou to normální tržní ceny.
Kdybyste měli zájem o stejný seriál jako Nova nebo Prima, jak potom ČT vybírá, komu prodá vysílací práva? Vítězí nejvyšší nabídka? Nebo ten, kdo přijde dřív?
Nová obchodní pravidla ČT zatím neznáme, ale dozvěděli jsme se, že by se měla měnit v tomto duchu. Ale to asi není otázka na mě. My jsme podali žádost, a ČT nám na ni musí ve smyslu zákona do nějaké doby odpovědět. A vyhovět, pokud se zrovna nechystají ten daný seriál sami vysílat. Archivní pořady Československé televize jsou bohatstvím celého národa, nejen ČT. Takže čekáme na jejich odpověď.
A tu poptávku, co po ČT chcete, nebudete specifikovat? Třeba jestli usilujete o Ženu za pultem, Chalupáře a podobně?
Zrovna Žena za pultem v našem seznamu není, ale jsou v něm určitě známé tituly, které český divák už delší dobu neviděl a určitě by je uvítal.
Společně se slovenskou televizí Joj jste koprodukovali seriál Odsouzené. Ten se zpočátku nesetkal na TV Barrandov s příliš velkou diváckou odezvou. Dokonce jste měnili jeho vysílací čas. Jak jste spokojeni s touto spoluprácí a výsledky sledovanosti?
Odpověď bych trošku rozvedla, protože si myslím, že jedním z přínosů TV Barrandov je i fakt, že vrátila slovenštinu na obrazovky českých televizí.
Ale tu vrátila i Nova se svojí Česko Slovenskou SuperStar.
Ano, ale my jsme byli určitě první. Právě Česko Slovenská SuperStar potvrdila, že tento trend také akceptuje složitou dobu ekonomické krize, kdy se spojí dva subjekty a sníží finanční náročnost takových projektů. Proto chceme i my v takové spolupráci pokračovat, protože když se spojí dva subjekty, může vzniknout lepší a kvalitnější dílo, a teritorium bývalé federace je pro jeho odvysílání přece jenom větší než jen samotná Česká republika nebo Slovensko.
A jak jste tedy spokojeni s projektem seriálu Odsouzené?
Je to dobře zpracovaný nový původní seriál. Jeho hloubka je v tom, že popisuje situaci, do které se může dostat kdokoli z nás. Hlavní hrdinka měla normální autonehodu a najednou se ocitla v úplně jiném prostředí, byla odsouzena, uvězněna a musí se s touto situací vyrovnat. Od diváků máme na tento seriál velmi pozitivní reakce. Jsou dost smutní z toho, že tento seriál nedávno skončil a ptají se, kdy bude mít pokračování.
Proč jste tedy po několika prvních dílech měnili jeho vysílací čas z osmé večer na devátou?
Pondělí a středa, kdy jsme Odsouzené vysílali, jsou v České republice seriálové dny a my ještě nejsme televize, která může jít do přímého střetu se silnými hráči. Proto jsme posunuli jeho vysílací čas na devátou večer. Ukázalo se, že to bylo takticky správně, protože sledovanost Odsouzených vzrostla. Sám dobře víte, že seriál je typem pořadu, u kterého se divák ztotožňuje s hrdiny a potom postupně začne žít jejich život. A snaží se být včas doma u televize, aby viděl další pokračování.
Určitě ten divák poběží domů, aby stihl Odsouzené na Barrandově, když všechny díly vyvěšujete na web, kde si je může kdykoli přehrát?
Snaha přinutit diváka, aby vyhledával nové díly seriálu v televizi, je daná požadavkem mediálního trhu. Pro nás je ale zajímavou zpětnou vazbou i počet lidí, kteří si Odsouzené přehráli na internetu. Tam jde hodně o mladší diváky, nebo spíš divačky, což je dobře, protože se chceme jako televize více zaměřovat na ženy. Nejvíc přístupů v internetovém archivu máme právě u seriálu Odsouzené.
Budete na internet vyvěšovat i další pořady vlastní výroby?
Jistě, v tomto trendu budeme pokračovat. Myslím si, že tyto techniky, které dnes může používat téměř každý divák, jsou samozřejmou součástí digitální televize.
Internetové archivy Novy nebo České televize jsou hodně navštěvované a televize využívají tato videa také jako nosiče reklamy. Bude Barrandov prodávat reklamu ve svém internetovém archivu?
Ano, internetová reklama je součástí naší obchodní politiky pro letošní rok.
Už máte nějaké inzerenty, kteří projevili zájem umístit svoji reklamu do vašeho internetového archivu?
Už v loňském roce jsme měli první zájemce, takže doufám, že tomu tak bude i letos. Teď je právě období, kdy se uzavírají kontrakty pro letošní rok, a s průběžnými výsledky jednání jsem spokojena.
Zmínili jsme, že jste seriál Odsouzené koprodukovali se slovenskou televizí Joj. Jak velký podíl koprodukce připadl na TV Barrandov? Většinu nákladů asi nesla Joj.
Náš koprodukční vklad je dvacetiprocentní, ale v letošním roce ho navýšíme.
Půjdete s Jojkou půl na půl?
Když to bude mít úspěch u diváků a budeme v této spolupráci pokračovat, určitě se k této hranici přiblížíme.
Prime time máme později než Nova
Řekla jste, že v současné době nemůžete konkurovat hlavním televizím v hlavním vysílacím čase. Kdy si myslíte, že si budete moci dovolit nasazovat velké programové trháky od osmé hodiny večer, aniž byste dopředu věděli, že je „vyhazujete do koše“?
Úplně srovnatelné podmínky nastanou až po analogové tmě. Vezměte si, že výroba určitého formátu stojí všechny televize stejné peníze. Pro nás by v současné době nebylo vhodné investovat stejné prostředky jako zaběhnuté televize do pořadu, který poběží ve stejném čase jako u nich. Nemáme srovnatelné podmínky ve vysílání z hlediska možnosti příjmu naší televize. Proto budeme tyto pořady nasazovat postupně.
Čili prime time Barrandova je dnes spíš od 21 hodin, abyste nemuseli bojovat s Novou, Primou nebo ČT 1 v osm hodin večer?
V oficiálních výstupech z peoplemetrů nás hodnotí stejně jako všechny ostatní televize, ale častokrát se nám osvědčuje, že si na nás divák přepne třeba v devět nebo v deset hodin večer. Často v tuto dobu míváme velmi dobré výsledky v porovnání s naší průměrnou sledovaností.
V kterém čase bývá TV Barrandov nejsledovanější?
Velmi nás překvapilo, že to bývá během dne, v odpoledních časech, kdy vysíláme seriál Sladká Laura.
Toho jsem si všiml, Sladká Laura je asi neúspěšnějším pořadem TV Barrandov vůbec.
Na to, že ho vysíláme v průběhu dne, dosahuje opravdu velmi dobrých čísel.
Mívá často více než desetiprocentní podíl na sledovanosti, což je mnohonásobně víc než je průměrný celodenní podíl celé TV Barrandov.
Běžně mívá 10 nebo 11, ale dokonce i 15 procent podílu na trhu, a v celkové sledovanosti 1,2 nebo 1,3 procenta všech diváků (jedno procento odpovídá 85 tisícům diváků starších patnácti let, pozn, red.), což je v průběhu dne v odpoledních časech velmi dobrá sledovanost.
Nasadili jste tuto telenovelu do odpoledních časů schválně, protože je zrušila Nova s Primou, které je dříve vysílaly také v takových časech?
Na tom je vidět, že určitým divačkám, které jsou doma, tento typ pořadu chyběl. Jsem ráda, že jsme tento prostor zaplnili a pokud jsou diváci spokojeni, jsme spokojeni i my.
Nedávno jste zrušili některé vlastní pořady, konkrétně 60 minut, který jste dříve vysílali pod názvem 90 minut, ale také Talk show Jana Saudka. Proč?
Pořad jako bylo 60 minut televize našeho typu určitě potřebuje, ale protože jsme hodnoceni podle dosažených výsledků, objektivně musím říci, že nedosahoval sledovanosti, jakou jsme si představovali. Běžel v době, která už pomalu přechází do prime time. Nova už dokonce oficiálně hovoří o tom, že její prime time začíná v 18 hodin, kdy začíná její seriál Ulice. Okolo šesté přicházejí lidé domů z práce, a my jsme si mysleli, že tento pořad zaujme právě tyto diváky. Tedy ty, co nechtějí sledovat seriál a zajímá je mix zpráv, populárních informací a počasí. Jenže nám to nevyšlo a já si myslím, že tento typ relace nikdy nebude dosahovat čísel, která jsme chtěli. Určitě se k nějakému takovému pořadu časem vrátíme, ale teď potřebujeme pracovat na vyšší sledovanosti. Ta nás živí.
Co se stane s lidmi, kteří připravovali pořad 60 minut?
Jádro týmu zůstává pracovat v TV Barrandov jako naše štáby a budou se věnovat vývoji jiných formátů. Spolupráce s těmito lidmi globálně neskončila, ale z pohledu našich cílů ve sledovanosti a podílu na trhu jsme tento pořad pro letošní rok zrušili.
A proč rušíte Talk show Jana Saudka?
Jan Saudek není profesionální moderátor, je mu 74 let a sám v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, už vyčerpal všechny možnosti, co divákům předvést. Cílů, které jsme si stanovili při domlouvání spolupráce s Janem Saudkem, jsme dosáhli. Původně jsme se dohodli na půlroční spolupráci, ale vzhledem k tomu, že jeho pořad měl stále vyšší sledovanost a zároveň k němu začali chodit hosté, kteří se jinak televizím vyhýbali, viděli jsme v jeho show přidanou hodnotu a prodloužili jsme kontrakt na celý rok. Tato dohoda splnila svůj účel a pořad skončil. Jana Saudka si dokážu představit i v jiné roli. Jeho talk show má pro nás velkou archivní hodnotu, ale pro budoucí strategii potřebujeme nasadit někoho nového.
Už víte koho?
Víme, a až nastane pravý čas, řekneme to. 11. ledna budeme mít tiskovou konferenci, kde tohoto člověka představíme.
Ještě k pořadu 60 minut. Nebudete jeho zrušením porušovat své vlastní licenční podmínky, když jako plnoformátová televize máte vysílat i zpravodajství?
Zpravodajství budeme vysílat dál, pořad Hlavní zprávy nerušíme. Určité shrnující zpravodajství budeme dávat v celotýdenních speciálech, takže určitě licenční podmínky naplníme.
Souvisí rušení některých pořadů na Barrandově s ekonomickou krizí?
Ne, je to naše programová strategie. Když jsme měli v plánu vyrábět nějaký pořad rok, vyrábíme ho rok. Vyvíjíme se, takže naše formáty nejsou myšleny jako „never ending“. Ano, pokud si vezmeme čísla, jichž dosahují pořady Zuzany Bubílkové, které jsou z naší původní tvorby nejúspěšnější, protože Zuzana Bubílková má svůj fanklub a stálé diváky, určitě tuto spolupráci nebudeme zastavovat, dokud budou mít tyto pořady vzestupný trend sledovanosti.
Jak se vlastně projevila letošní finanční krize na televizi Barrandov? Museli jste propouštět zaměstnance a omezovat náklady?
Jak jsem už řekla na začátku rozhovoru, máme nějaká projektová čísla a těch se držíme. Nesahali jsme ani na platy, ani na počty lidí. Stále si držíme 66 lidí v zaměstnaneckém poměru a 30 lidí jako stálé externisty. To je náš základní tým, z něhož největší část tvoří technický kádr. Zbytek si najímáme na konkrétní formáty a tito lidé jsou součástí nákladů na vývoj takového formátu. Je to tak čitelné a dobře kontrolovatelné.
Ani majitel Barrandova Tomáš Chrenek po vás nežádal snížit provozní náklady televize?
Nákladové položky jsme měli vyčísleny dopředu v plánu, ale během loňského roku jsme samozřejmě realizovali nějaké úspory. Je to jasně vyčíslitelné. Majitel musí vidět, že to nebereme jenom podle toho, že máme určitý rozpočet a musíme ho vyčerpat. S každou korunou se snažíme nakládat hospodárně a motivovat lidi v rámci možností, které máme.
Týdeníku Marketing a Media jste řekla, že vedle šestiprocentního podílu na sledovanosti chcete v příštím roce dosáhnout i šestiprocentního podílu na výnosech z reklamy, které jdou v České republice do televizí. Jak toho chcete dosáhnout? S výjimkou Novy žádná z tuzemských televizí nedosahuje v reklamě stejného podílu, jaký má na sledovanosti.
To je správná otázka, ale já si musím dávat vyšší cíle, než je reálné splnit. Náš plán se týká součtu všech možných výnosů, které může televize mít. Počítám do nich i některé bartery, kdy naši partneři vstupují do výroby určitých formátů a financují část výroby. Svým způsobem to je také pro televizi zisk. V celkovém součtu všech těchto výnosů bychom rádi skutečně dosáhli šestiprocentního podílu. Je to pro nás spíš taková výzva.
Už jste zmínila, že Barrandov začíná cílit spíše na ženy. Mění se tím nějak původně deklarované zaměření na cílovou skupinu diváků starších třiceti let?
Ne, stále si držíme model rodinné televize. Vycházíme z toho, že průměrný věk, kdy lidé vstupují do manželství, a nebo mají nějaké závazky, se dnes pohybuje plus mínus okolo třiceti let. To je ta rodina, která se víc soustředí doma, má děti, ale v domácnosti s ní mohou žít i prarodiče. Naší cílovou skupinou je tato rodina, a protože ústředním bodem každé rodiny je žena – matka, jsme trošku víc nakloněni k ženám, které mohou ovlivňovat děti a říkat jim, na jaký pořad se mají dívat. Žena také častěji zapíná televizi. Takže chceme, aby to byl program, který zaujme i muže, ale je více směřovaný k ženám.
To je přesně strategie, kterou se kdysi řídila televize Prima. Zaměřila se na rodinu s příklonem na ženy a hodně tím bodovala.
My se samozřejmě díváme, kdo je na trhu a na koho se zaměřuje. Víme, že Nova dnes jasně cílí na skupinu diváků od 15 do 54 let, a dělá to dobře. Na stejnou skupinu se začala zaměřovat i Prima. Nemyslím si, že by bylo správné, kdybychom teď začali na tuto skupinu cílit i my, i když nám mediální agentury říkají, že jde o nejsolventnější diváky. Domnívám se, že i tento požadavek mediálek postupně dozná určitých změn, protože se mění sociální struktura obyvatelstva. Jak mediálky, tak zadavatelé reklamy budou muset přehodnocovat svůj vztah k různým cílovým skupinám. Z mého pohledu je správné, že jako začínající televize cílíme na širší cílovou skupinu, protože pro nás je důležité, abychom oslovili co nejširší spektrum diváků. Doufám, že se to odrazí na našich výsledcích.
Zkusíme nabídnout alternativu proti zprávám velkých televizí
Všiml jsem si, že chcete oslovovat i dětské diváky. Od února nasazujete Šmouly.
Právě na tom vidíte náš koncept rodinné televize. Rádi bychom určitý prostor věnovali dětem a dětským pořadům. Oblíbené dětské kreslené pohádky mají ve vysílání určitě své místo. Vysílali jsme už Lokomotivu Tomáš a na daný čas měla velmi dobré výsledky, tak doufám, že když vrátíme na obrazovku Šmouly, kteří tu už delší dobu nebyli, najdou nejenom dětského diváka, ale i dospělé. Je to velmi relaxační a zábavný seriál, není dlouhý, a tak doufám, že to přinese další oživení trhu.
Takže dojde k rannímu souboji televizí o dětského diváka? Česká televize od ledna zrušila na Dvojce svůj ranní proud Dobré ráno a nahradila ho vysíláním pro děti. Stejně tak ráno pro děti vysílá i Prima.
My toto vysílání pro děti nenasadíme ráno, ale spíše večer. Nechceme soutěžit se zavedenými televizemi na poli zpravodajství, ale tak ho nasadíme od 19 do 20 hodin. To je přesně ten čas, kdy rodiče přicházejí domů z práce a chtějí dětem uvařit večeři, připravit jim věci na ráno. Navíc to je takový uklidňující prostředek před spaním.
Takže nabídnete dětské pořady v době, kdy ostatní televize vysílají hlavní zpravodajské pořady?
Ano.
To je zajímavé řešení.
Analýzou jsme dospěli k tomu, že to zkusíme. Tento vysílací čas je velmi náročný, protože většina dospělých sleduje Televizní noviny, o kterých víme, že to je finančně nejnáročnější typ televizního formátu. Tak zkusíme nabídnout dětskému divákovi alternativu.
Čili Šmoulové půjdou proti Televizním novinám?
Dá se to tak říct.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
