Členka Rady České televize Hana Lipovská uzavřela červencové zasedání tohoto kontrolního orgánu sdělením, že podala trestní oznámení na vedení televize, členy Dozorčí komise Rady ČT a představitele firmy Médea. Podrobnosti k tomu chce sdělit až na pondělní dopolední tiskové konferenci. Jde v pořadí už o třetí trestní oznámení ve vztahu ke Kavčím horám za tento rok.
Nejprve sdělil generální ředitel Petr Dvořák, že podal trestní oznámení na Hanu Lipovskou. Pak dali radní René Kühn a Zdeněk Šarapatka podnět vrchnímu státnímu zastupitelství kvůli výběru právní kanceláře na posouzení možného střetu zájmů generálního ředitele, přičemž objektem jejich oznámení je předseda Rady ČT Pavel Matocha.
Co se vlastně v kontrolním orgánu České televize děje?
Předně v něm dosud nikdy nebyla tak setrvale konfliktní atmosféra, jaké jsme svědky od loňské obměny většího počtu radních. Část nových členů se zaměřila na hledání vad a chyb v řízení televize, zároveň ale nemá zkušenost s řízením velkého podniku na audiovizuálním trhu. V jejich postupech a vyjádřeních se pak mísí nepochopení obvyklých procesů a postupů s dramatickou sebeprezentací. Radní si s generálním ředitelem i mezi sebou navzájem vyměňují ostré repliky. Mnohem více než dříve se agenda televizní rady přenáší na sociální sítě, a to ještě před jejím jednáním a rozhodováním.
Ačkoliv noví radní mluvili o tom, jak chtějí být důslední při kontrole a chtějí profesionalizovat průběh zasedání, v praxi to tak zatím moc nevypadá. Jednání se neefektivně protahují na osm i devět hodin, počet veřejných zasedání se snížil na zákonné minimum (jednou za měsíc místo dřívějšího dvoutýdenního intervalu) a řada členů si plete kontrolní funkci se snahou o aktivní provozní řízení. Radní na konci roku vyměnili svou Dozorčí komisi, protože nebyli spokojeni s její prací, a už na jaře začali dávat najevo, že se jim nepozdává ani práce té nové.
Velmi rušno je dále například kolem veřejných zakázek pro potřeby Rady České televize. Připomeňme, že Rada České televize sama o sobě žádnou veřejnou zakázku ani výběrové řízení uspořádat nemůže, neboť nemá právní subjektivitu. Proto všechny zakázky musí jejím jménem vypisovat Česká televize a všechna zadání podepisuje generální ředitel – včetně těch zadání, která jsou zaměřena na jeho kontrolu.
Celkem už rada chtěla od loňské obměny tři zakázky. První na hloubkový audit České televize. Na té spolupracoval místopředseda Rady ČT Pavel Kysilka. Celý proces je před finále, čeká se na rozhodnutí antimonopolního úřadu o námitce vyřazeného uchazeče. Teprve potom bude moci televize případně uzavřít smlouvu s vítězem.
Druhá zakázka míří na výběr právních služeb pro Radu České televize. Protože v kontrolním orgánu nesedí žádní kovaní právníci specializovaní na oblasti, jimž se věnuje, rozhodli se radní vybrat externí poradce. Česká televize zajistila tendr, osloveno bylo deset kanceláří, sedm jich podalo nabídky. Tuto zakázku vyhrála společnost Becker a Poliakoff, která předložila nejlepší nabídku podle hodnoticích kritérií. Maximální hodnota smlouvy je 1,5 milionu korun bez DPH, délka trvání je 48 měsíců.
Vybraná právní kancelář se však některým radním nelíbí. Místopředseda Rady ČT Jiří Šlégr rozeslal svým kolegům návrh usnesení, aby Česká televize s touto právní kanceláří rozvázala smlouvu uzavřenou 17. června 2021. „Jsem přesvědčen, že Radě ČT nezbývá nic jiného než tento výběr odmítnout a žádat po generálním řediteli provedení nového transparentního tendru, který bude realizován v koordinaci s radou a pro Radu ČT bude najmuta advokátní kancelář, ke které bude mít rada důvěru,“ argumentoval Šlégr v e-mailu pro své kolegy, který rozeslal 21. června, čtyři dny po uzavření smlouvy a jejím publikování v Registru smluv.
Nelíbí se mu, že nabídková cena byla omezena na minimální hodnotu 1500 Kč za hodinu poskytování právních služeb. „Cílem výběrového řízení je vybrat co nejkvalitnějšího poskytovatele daných služeb, který musí splňovat vysoce odborné znalosti a schopnosti s ohledem na agendu České televize. U případného poskytovatele, který je ochoten poskytovat tyto služby za cenu 1500 Kč / 1 hodinu práce, existuje oprávněné podezření o nedostatku těchto odborných znalostí, právě s ohledem na to, že je ochoten poskytovat tyto služby za cenu téměř až pod hranicí samotných nákladů, což nesvědčí o kvalitách dané advokátní kanceláře. Reálná hodinová sazba odborně i personálně zajištěných advokátních kanceláří schopných poskytovat kvalitní právní služby v této oblasti se běžně pohybuje kolem sazby 2500 Kč a výše / 1 hodinu práce poskytování právních služeb v takto specifické agendě, jakou má právě Česká televize,“ tvrdí Šlégr.
Druhým kritériem při výběru právní kanceláře bylo absolvování testu z odborných znalostí z oblastí veřejných zakázek, resp. občanského a správního práva, se zaměřením na problematiku agendy České televize. Test byl koncipován jako písemný test složený ze 40 otázek, na něž existovala jediná správná odpověď z několika možností na výběr.
„Volba znalostního testu o pouhých 40 otázkách, na něž existuje jedna konkrétní správná předem známá odpověď, nicméně představuje velmi snadno zneužitelné kritérium. Existuje důvodné riziko, že lze jednoduše správné odpovědi předem poskytnout jednomu (či více uchazečům), a zajistit tak, aby jejich zástupci měli plný úspěch v tomto kritériu. Znalostní test v podobě nastavené Českou televizí tak neposkytuje jakoukoli garanci, že některý z uchazečů nemohl disponovat správnými odpověďmi přednostně,“ namítá místopředseda rady.
Šlégrovi dále vadí, že společníkem a řídicím partnerem této kanceláře je JUDr. Martin Klimpl. „Řídicí partner advokátní kanceláře Martin Klimpl byl od února 2008 do srpna 2011 členem dozorčí rady společnosti Economia a.s., vlastněné miliardářem spojeným s nevýhodnou privatizací společnosti OKD, Zdeňkem Bakalou. Česká televize se společností Economia udržuje velmi intenzivní obchodní vztah,“ napsal místopředseda Rady ČT.
Bývalý hokejový obránce a politik dále uvádí, že mezi tituly vydavatelství Economia patří týdeník Respekt. „Ten velmi nevyváženě informuje o dění na půdě ČT a zejména v Radě ČT,“ hodnotí Šlégr. „Když se prezident republiky Miloš Zeman v roce 2014 negativně vyjádřil na adresu Zdeňka Bakaly, ČT to zcela vystřihla z dané reportáže. Ačkoli se podle ČT jednalo o chybu editora a ČT se za tuto skutečnost omluvila, lze si jen těžko představit, že se jednalo o svévolný zásah editora. Je nutné podotknout, že v té době byl již generálním ředitelem Petr Dvořák,“ dodal.
Šlégrův návrh dosud Rada ČT neprojednávala. Televize trvá na tom, že šlo o transparentní výběrové řízení a generální ředitel upozornil radní, že pokud by odstoupila od smlouvy, „nelze pominout ani otázku náhrady ušlého zisku této kanceláře“.
Kromě smlouvy na právní služby se radní rozhodli objednat ještě další posudek od jiné právní kanceláře, tentokrát zaměřený na možný střet zájmů generálního ředitele. Tuto kancelář si vybrali radní sami přímo v hlasování na dálku e-mailovou formou ze seznamu sestaveného předsednictvem Rady ČT. Hlasovalo osm radních, šest se jich do hlasování nezapojilo a radní Zdeněk Šarapatka, Martin Doktor a René Kühn tento výběr zpochybňují. Vítězem e-mailového hlasování se stala advokátní kancelář Rex.Law, a Rada ČT požádala generálního ředitele, ať s ní uzavře smlouvu.
Kancelář Rex.Law nemá vlastní webové stránky, podle rejstříku České advokátní komory ji zastupují Šimon Peták a Petr Nevola. Kritéria výběru ani kvalifikaci zvolené právní kanceláře není možné z veřejných zdrojů ověřit.
„Ve snaze zajistit ochranu majetku České televize jsme s kolegou Kühnem podali na Vrchním státním zastupitelství v Praze oznámení o podezření ze spáchání přečinu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, přečinu porušení povinností při správě cizího majetku a přečinu podvodu předsedou Rady ČT Pavlem Matochou,“ oznámil 12. července 2021 člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka.
„Výběr právní kanceláře pro posouzení možného střetu zájmů generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a jeho nerespektování zákona o střetu zájmů a nepodávání majetkových přiznání, jak mu tento zákon ukládá, proběhl zcela v souladu s usnesením Rady ČT. Na základě usnesení č. 125/08/21 vybralo vedení Rady ČT (tedy společně předseda rady a tři místopředsedové) tři kandidáty a z nich radní hlasováním per-rollam vybrali právní kancelář Rex.Law (Šimon Peták). Po hlasování o výběru dostali všichni členové Rady ČT nejen výsledky hlasování (kdo z kandidátů dostal kolik bodů), ale i tabulku, jak kdo z radních hlasoval. Nikdo z radních své hlasování nerozporoval. K jedinému porušování toho usnesení č. 125/08/21 dochází ze strany generálního ředitele Petra Dvořáka, který do dnešního dne neuzavřel s vybranou právní kanceláří smlouvu o zpracování právní analýzy, jak na květnovém jednání Rady ČT přislíbil a jak byl i následně vyzván tím usnesením. Zjevně tedy k žádnému porušení zákona z mé strany nedošlo a vzhledem k tomu, že to údajné trestní oznámení jsem neviděl, policie mě nekontaktovala, tak se k tomu nemohu detailněji vyjádřit, protože není k čemu. Jestli radní Šarapatka a Kühn takové trestní oznámení skutečně podali, pak se domnívám, že to je jen pokračování jejich snah o destruování činnosti Rady ČT," reagoval předseda Rady ČT Pavel Matocha.
Z dostupných informací je problém v tom, že když má Česká televize na základě veřejné zakázky uzavřenou smlouvu s jednou právní kanceláří na služby pro potřeby Rady ČT, nemůže jen tak paralelně uzavřít další zaměřenou také na právní služby pro Radu ČT. Částečně by to bylo možné, kdyby se Rex.Law specializovala na střet zájmů a publikovala o tom odbornou studii nebo komentář. Proces veřejných soutěží je ale regulovaný zákonem, i podlimitní zakázka má být transparentní a přiměřená. Televize musí jednat s péčí řádného hospodáře. Musí tedy být jasné, proč byl k podání nabídky osloven jen jediný dodavatel.
Generální ředitel Petr Dvořák minulý týden odeslal radním dopis, v němž je upozorňuje, že za současných podmínek by uzavření smlouvy s Rex.Law mohlo být porušením zákona o zadávání veřejných zakázek. Služby kanceláře by byly za vyšší hodinovou sazbu než u vysoutěžené kanceláře Becker a Poliakoff. Odpovědnost nese statutární zástupce, který by byl pod smlouvou podepsán – a tím je Petr Dvořák. Kdyby se trestní oznámení podané Zdeňkem Šarapatkou a René Kühnem ukázalo jako důvodné, hrozila by mu trestní odpovědnost kvůli podílnictví. Trestní odpovědnost by nesla i Česká televize jako právnická osoba.
Jiří Šlégr na začátku jednání Rady ČT 21. července 2021 navrhl stáhnout původně zařazený bod zaměřený na právní služby pro potřeby Rady ČT. Zdůvodnil to tím, že dopis generálního ředitele přišel den předtím, a tak se s ním nemohli radní důkladně obeznámit. K tématu se má rada vrátit na některém z příštích jednání.