Poměrně zevrubnou analýzu statistik provozu v NIX.CZ provedl krátce po jejich oficiálním zveřejnění Marek Antoš ve svém článku. Od této doby se příliš nezměnilo, základní charakteristiky zůstávají stejné. Není se ani čemu divit, žádná převratná změna, která by se v provozu na českém Internetu mohla projevit, se totiž od této doby neudála. V tomto smyslu je třeba upřesnit termín „provoz na českém Internetu“, který je chápán jako provoz v rámci českého Internetu, tedy přes NIX.CZ, a nikoliv přes zahraniční konektivitu. Tohoto zjednodušení se lze vzhledem ke stavu peeringu v České republice bez větších problému dopustit.
Statistika provozu v NIX.CZ (9.10.2002 0:00)
Zdroj: NIX.CZ
Při pohledu na týdenní graf provozu NIX.CZ je možné vysledovat základní rysy. Z našeho pohledu jsou zajímavé především rozdíly mezi provozem v pracovní době a ve večerních hodinách během všedních dnů, odlišnost mezi víkendovým a běžným provozem a konečně také disproporce mezi denním a nočním provozem. Na první pohled jsou všechny tyto charakteristiky logické a odráží očekávané výsledky. Situace na Internetu však není zdaleka tak triviální.
Statistika provozu v LINX (8.10.2002 23:47)
Zdroj: LINX
Podívejme se na statistiky z patrně nejvýznamnějšího evropského peeringového centra LINX v Londýně. Situace je jiná. Ani jeden z námi uvedených rysů provozu v NIX.CZ zde neplatí. Jak je to možné? Vysvětlení není jednoduché. Internet je médium globálního dosahu. Faktory, které se v České republice neprojevují, se mohou naopak v Londýně projevovat významně. Tento provoz nemusí generovat pouze obyvatelé Velké Británie. LINX je významný z celoevropského pohledu a tedy částečně i celosvětově. Takže zatímco Britové se chystají k spánku, mohou LINX zatěžovat např. Američané. Přestože častější bude přesně opačný případ, nelze podobnou situaci vyloučit.
V případně podobných mezinárodně významných peeringových center je nutné přehodnotit náš pohled na národní provoz jako na provoz přes příslušné peeringové středisko v daném státě. Pomineme-li, že jich může být v jedné zemi několik, zůstává nám stále podstatnější problém. Členy těchto center jsou i významní poskytovatelé tranzitní konektivity, takže přes ně může procházet i čilý mezinárodní provoz. To je případ Američanů, jejichž přístup na servery v evropských zemích jde přes LINX.
Výše uvedený problém se může projevovat nepatrným rozdílem mezi denní a noční konektivitou (je poloviční) a slušným večerním provozem, který si v ničem nezadá s denním. Mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je však vysokorychlostní přístup k Internetu z domácností, respektive alespoň tak rychlý či početný, že dokáže generovat stejný objem přenesených dat jako firemní zákazníci během dne. Ještě významnější výsledky jsou pozorovatelné o víkendu, kdy provoz neklesá a je nepochybné, že odpovídá domácím uživatelům.
Celý tento dlouhý exkurz má směřovat k jednomu zásadnímu rozdílu mezi českým a vyspělým evropským či světovým Internetem. Tím je nepochybně nepoměr firemních a domácích uživatelů v České republice.
Statistika provozu v SIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: SIX
Abychom si však nepřipadali poněkud zaostale, východní sousedé jsou na tom s večerním provozem ve všedních dnech ještě hůře. Podobně jsou na tom v Maďarsku, kde je však zajímavé sledovat velký objem přenesených dat.
Statistika provozu v BIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: BIX
Ze západněji položených zemí jsou to částečně milánský MIX. Zde je však nutno si uvědomit, že hodnoty přenosové rychlosti v grafu nezačínají na nule! Poněkud překvapivě lze podobný trend sledovat i v newyorském NYIIXu. Důvody jsou však patrně ještě složitější než v případě evropských peeringových středisek.
Statistika provozu v MIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: MIX
Statistika provozu v NYIIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: NYIIX
Většina významných evropských peeringových center se více či méně blíží modelu, který jsme ukázali na londýnském LINXu. Ať již to je amsterodamský AMS-IX, španělský ESPANIX, pařížský PARIX či nám nejbližší a mezinárodními vlivy patrně nejméně ovlivněný vídeňský VIX. V tomto případě ale upozorňuji na opačné směrování časové osy. U všech grafů byla zachována jejich původní podoba převzatá ze stránek příslušného peeringového centra, a to především z důvodu jejich snadné ověřitelnosti čtenářem.
Statistika provozu v ESPANIX (11.10.2002 0:16)
Zdroj: ESPANIX
Statistika provozu v PARIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: PARIX
Statistika provozu v VIXu (9.10.2002 0:00)
Zdroj: VIX
Zajímavým srovnáním s výše uvedenými příklady může být provoz japonského peeringové centra JPIX a izraelského IIXu.
Statistika provozu (IN) v JPIX (9.10.2002 0:00) a (10.10.2002 0:00)
Zdroj: JPIX
Statistika provozu v IIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: IIX
A jako úplné dokreslení, jak se mohou jednotlivé země světa lišit, uvádíme athénský AIX a jeho unikáním statistiky.
Statistika provozu v AIX (9.10.2002 0:00)
Zdroj: AIX
Vraťme se však zpět k situaci v České republice. Na rozdíl od opravdu významných internetových uzlů v Evropě se Praha nemůže pochlubit ve svém peeringovém středisku přítomností tranzitních operátorů a tedy ani tím, že by si přes NIX.CZ vyměňovali data. Tento stav však asi těžko můžeme považovat za katastrofu, popravdě by bylo naopak velmi překvapivé, kdyby se Praha takovým centrem stala. Problémem však je již několikrát zmiňovaná situace domácích uživatelů a jejich vysokorychlostní „nepřístup“ k Internetu. Je však pravda, že jde spíše o problém přístupu obecně, a to nejen v jeho vysokorychlostní podobě, s tou totiž mají potíže prakticky všichni. Bude nepochybně zajímavé sledovat, jak se statistiky změní v momentě, kdy se některá z technologií pro přístup k Internetu stane velmi dobře (především finančně) dostupnou domácím uživatelům a dále pak po masivním nástupu vysokorychlostního připojení.
ČLÁNKY DO MAILU