Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o tom, jaké zemětřesení ve svých cenových programech provedl Český Telecom, v návaznosti na (tehdy) tři dny stará cenová rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Podstatou změn je to, že až na dvě výjimky se dosavadní cenové programy ruší a místo nich se zavádí úplně nové. Lidé mají jen jeden měsíc (květen) na to, aby si sami vybrali nový cenový program, a pokud si nevyberou sami, Český Telecom vybere za ně.
V uvedeném článku jsem se také pozastavil nad otázkou, zda má Český Telecom právo převádět uživatele na nové cenové programy, které leckdy představují pro uživatele zhoršení, aniž by k tomu potřeboval jejich souhlas. Pro připomenutí: regulátor sám ve svém rozhodnutí (01/2005) nastavil základní pravidla takto:
- Český Telecom obecně nesmí převést uživatele na jiný cenový program (cenový plán) bez jeho souhlasu,
- pokud ale bude Český Telecom plnit rozhodnutí regulátora nebo jiného správního úřadu, pak souhlas mít nemusí.
Kromě toho regulátor ve svém rozhodnutí zmínil i to, že pokud bude Český Telecom chtít nějaký cenový program zrušit, musí mu předložit příslušný návrh, a to „nejméně jeden měsíc před zamýšleným zrušením“. Český Telecom sám však ve své tiskové zprávě z minulého čtvrtka uvedl, že
"Nabídka starých programů byla ukončena rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu.
Tolik tedy rekapitulace výchozích skutečností.
Co říká ČTÚ
Zpět ale k původní otázce: má Český Telecom právo převádět uživatele na nové tarify bez jejich souhlasu, nebo toto právo nemá? S tím nutně souvisí i otázka, zda vůbec musel rušit původní cenové programy – zda mu to nařídil ČTÚ, nebo zda je mohl ponechat, ale sám se rozhodl je zrušit.
K zodpovězení těchto otázek je relevantní stanovisko regulátora. Nebyl jsem sám, kdo regulátora o takovéto stanovisko požádal. Mně sice ČTÚ neodpovědělo, ale sdružení SOS ČR (Sdružení obrany spotřebitelů) bylo úspěšnější. Alespoň tak to vyplývá z tiskové zprávy, kterou sdružení včera vydalo. V něm cituje z odpovědi ČTÚ na svůj dotaz:
Cenovým rozhodnutím č. 01/2005 Úřad nezrušil stávající cenové plány poskytované společností Český Telecom, a.s., a ani nenařídil Českému Telecomu, a.s., aby začal poskytovat novou strukturu cenových plánů a všechny účastníky převáděl na nové cenové programy. Postup, který zvolil Český Telecom, a.s., je zcela na jeho obchodním a strategickém rozhodnutí…".
Co říká SOS ČR
Na základě tohoto vyjádření regulátora sdružení SOS ČR logicky došlo k závěru, že právo Českého Telecomu (ČTc) převádět zákazníky na nové tarify i bez jejich souhlasu je sporné – a nabádá uživatele, aby si sami rozmysleli, co a jak je pro ně výhodné:
Sdružení obrany spotřebitelů České republiky doporučuje všem uživatelům, aby si spočítali, zda je pro ně nový cenový program výhodnější, a jinak svůj stávající neměnili. Právo Českého Telecomu na avizované převedení všech uživatelů na nový program je sporné."
Tisková zpráva SOS ČR jde ještě o krok dále, když konstatuje, že:
Z propagační kampaně Českého Telecomu se zdá, že ČTc zavádějícím způsobem informuje spotřebitele o obsahu Cenového rozhodnutí ČTÚ tak, aby své zákazníky přiměl přistoupit na změnu produktu.
Připojuje také vyjádření svého právníka:
‚Domníváme se, že pokud ze strany ČTÚ nedošlo ke zrušení těchto cenových programů, není pro spotřebitele, kteří jsou se stávajícím cenovým programem spokojeni, důvod pro jeho změnu. Automatické převádění zákazníků ze starých cenových programů na nové by mohlo znamenat značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran,‘ uvedla Klára Přikrylová, která se v SOS věnuje právním otázkám.
Těm zákazníkům, kteří budou proti své vůli přece jen převedeni, sdružení SOS doporučuje bránit se:
‚Těm, kteří nesouhlasí se změnou cenového progamu a přesto jim podmínky budou změněny, SOS doporučuje obrátit se nejprve na ČTc a posléze na Český telekomunikační úřad,‘ zdůraznil Karel Pavlík z SOS a dodal: ‚Z Cenového rozhodnutí ČTÚ totiž vyplývá, že účastníka, přihlášeného ke konkrétnímu cenovému plánu, nesmí poskytovatel převést na jiný cenový plán bez jeho souhlasu.‘
Co říká Český Telecom?
Stanovisko ČTc k celé kauze je podle očekávání diametrálně odlišné:
Český Telecom jednoznačně odmítá názor, že nemusí ukončit platnost starých cenových programů a může je provozovat současně s novými pohodovými tarify.
Toto své stanovisko ČTc opírá o ustanovení z rozhodnutí regulátora, citované již v úvodu (že obecně potřebuje souhlas s převodem, ale když plní rozhodnutí regulátora, tak jej mít nemusí). Přitom argumentuje tím, že regulátor stanovil novou maximální cenu, která platí pro všechny cenové programy (plány) – regulované i neregulované:
Vzhledem k tomu, že se zásadním způsobem změnila struktura regulovaných cenových plánů, ale maximální cena měsíčního paušálu platí přes všechny cenové plány i neregulované cenové plány Českého Telecomu, je navržený postup převodu cenových programů zákazníků na novou strukturu tarifů zcela v souladu s cenovým rozhodnutím.
Pokud by toto byla pravda, pak by dosavadní ceny asi skutečně nemohly být dále nabízeny, protože by nebyly v souladu s cenovým rozhodnutím. ČTc by je pak skutečně musel zrušit a zákazníky převést na nové cenové programy (plány), jak ve svém stanovisku zdůrazňuje, i s odvoláním na zákon o cenách.
Otázkou ovšem je, zda tento předpoklad platí. Základní úvaha by asi měla být taková, že regulátor mluví pouze do regulovaných tarifů, a nikoli do neregulovaných. Sám také ve svém rozhodnutí uvádí, že
2. Maximální ceny a určené podmínky platí pro telekomunikační služby zahrnuté do univerzální služby dle par. 29 zákona o telekomunikacích, poskytované společností Český Telecom, a.s.…"
Jenže definice služeb, zařazených do univerzální služby (viz např. zde [PDF, 247 kB]), hovoří velmi obecně o
používání telefonní účastnické stanice se samostatným nebo podvojným připojením na veřejnou telefonní ústřednu…
a ne o konkrétních cenových programech. Také samotné cenové rozhodnutí regulátora je v tomto ohledu (alespoň podle mého názoru) poněkud neurčité, když hovoří obecně o „ceně za používání telefonních stanic“, kterou sice pevně stanovuje, ale na druhou stranu ji neváže na žádný konkrétní cenový program, ani ne na „základní cenový plán“ (kterým se stal Telefon Standard). To zase vychází vstříc stanovisku Českého Telecomu.
V každém případě zde máme výrazně protichůdná stanoviska – od Českého Telecomu na straně jedné a od sdružení SOS ČR (opírající se o stanovisko regulátora) na straně druhé. Které z nich vzít za bernou minci? V tuto chvíli bych doporučovat spíše rozvahu a ještě počkat na další vývoj a vyjasnění situace.