Na úvod mi dovolte ujasnit pár základních pojmů: pokud píšu o „programu Primy“, „televizi“ nebo „televizi Prima“, mám tím vždy na mysli Prima TV, hlavní program Prima Group, nikoliv její nikové programy, pokud není uvedeno jinak. A pokud píšu o „divákovi“, mám tím na mysli člověka konzumujícího výhradně lineární vysílání, opět pokud není uvedeno jinak.
PŮVODNÍ ROZHOVOR: Roman Mrázek – Na americké filmy kouká stále méně diváků, prioritou je vlastní tvorba
Nejprve bych se pozastavil nad leitmotivem rozhovoru s programovým ředitelem FTV Prima Romanem Mrázkem: Na americké filmy kouká stále méně diváků, prioritou je vlastní tvorba
. To je zcela účelová fabulace, a to jak v části před čárkou, tak za ní.
Rozeberu. Část první: Na americké filmy kouká stále méně diváků…
Naprosto účelové a zcela lživé tvrzení. Nejprve by totiž mělo být jaksi na co koukat. Televize Prima v aktuálním týdnu vysílá pouhé čtyři americké filmy, z toho jeden koprodukční. A to v pátek ve 21:35 hodin film Zlomený šíp, v sobotu ve 20:15 hodin komedii Moje tlustá řecká svatba, což je zmíněná koprodukce s Kanadou, v sobotu ve 22:20 hodin snímek Válečná banda a v neděli ve 22:45 hodin Zelená zóna.
Blíže: Zlomený šíp (1996) je dobrý, nicméně již mnohokrát reprízovaný film režiséra Johna Woo s Johnem Travoltou a Christianem Slaterem. Ve filmové databázi serveru ČSFD dostal od fanoušků nadprůměrných 64 procent. Řecká svatba (2002) je další slušný film Joela Zwicka, ale také již mnohokrát reprízovaný. Na ČSFD dosáhl 67 procent. Válečná banda, režie Ryan Little, má sice v letopočtu vzniku rok 2015, a jde tedy zřejmě o premiéru, ale podle uživatelů ČSFD a jejích 38 procent jde patrně o film nevalný.
Nejkvalitnější ze všech čtyř, Zelená zóna (rok vzniku 2010, hodnocení na ČSFD 74 procent) známého a uznávaného režiséra Paula Greengrasse s Mattem Damonem v hlavní roli, je naprosto zcestně nasazen v neděli až ve 22:45. Vycházejme z předpokladu, že divák jde druhý den ráno do práce, a proto je tento čas je pro něj naprosto nevhodný. Má tedy tři možnosti: vzhledem k délce filmu a k němu přilepeným reklamním breakům riskovat ranní nevyspalost, neboť papírový konec je v 1:05 pondělí. Ze zkušeností s prací s reklamním breaky Prima TV však kvalifikovaně odhaduji, že se divák nedostane do postele dříve než o půl druhé v noci. K tomu se ale ještě vrátím. Další možností je film zaznamenat nebo zhlédnout v některé ze služeb nelineárního vysílání, nebo film prostě oželet.
Závěr: Na americké filmy se kouká stále stejný počet diváků, jen z důvodu vytrvalého opakování titulů či zcestných vysílacích časů si již divák daleko více vybírá. Doba, kdy divák spotřeboval nadšeně jakýkoliv zahraniční brak z čiré vyprahlosti, dávno pominula.
Následuje rozbor druhé části ústředního motivu celého rozhovoru: …prioritou je vlastní tvorba
. Ovšem, a to hlavně – čí prioritou, diváka, nebo televize? Opět v aktuálním týdnu máme pět ze sedmi dní obsazeno v prime time „vlastní tvorbou“, přičemž ve třech z oněch pěti dní zasahuje „vlastní tvorba“ až někam k půlnoci.
A protože to není divák, ale programové oddělení televize, které je tvůrcem programu (tedy snad až na program Qyou HD, dostupný v nabídce Skylinku), je zcela jasné, že vlastní tvorba není priorita diváka, ale výhradně televize, a divák, který hodlá sledovat právě Primu TV, je vlastně ke sledování „vlastní tvorby“ mnohdy zcela nevalné úrovně televizí prakticky nucen. A to ještě z dalšího důvodu: konkurenční TV Nova používá do značné míry totožné schéma, kdy v aktuálním týdnu jsou čtyři ze sedmi dní rovněž v prime time obsazeny „vlastní tvorbou“ kvality, k níž se ani nehodlám vyjadřovat z důvodu absence veřejně publikovatelných výrazů.
Závěr: Takzvaná vlastní tvorba je prioritou televize, nikoliv diváka, jak by se mohlo zdát z významu věty. Je nám zde předkládán úplný opak, tedy, že vlastní tvorba je priorita divákova a vlastně ji vyžaduje, což je zdůvodnění tvorby řady levných kulisových, obvykle vztahových seriálů zcela nevalné kvality.
A nyní se dostávám k článku samotnému. Vypíchnu zde tvrzení, která mne zaujala:
Náš hlavní kanál je z principu věci postaven na vlastní tvorbě…
Ano, a proto diváci, které zajímá kvalita, ne vztahové seriály, utíkají jinam. Samozřejmě typický konzument „pravidelné dávky emocí“ zůstává, ale jak pozoruji, i tady dochází k podstatnému (a stálému) poklesu diváků z důvodu vyčerpanosti tématu, čemuž se snaží tvůrci tzv. vlastní tvorby čelit stále méně uvěřitelnými příběhy. Kupříkladu já osobně sleduji hlavní kanál Prima TV přesně jednu hodinu a dvacet minut v neděli při premiéře seriálu V.I.P. vraždy (přiznejme si, že zmíněný seriál není zase až tak vlastní tvorbou, ale chytrým mixem námětů a postav ze známých amerických kriminálek a knižní série Smrtící… od J. D. Robb). A pokud nebude po ukončení tohoto seriálu nahrazen jiným, stejně kvalitním, bude můj celkový čas věnovaný Prima TV čistá 0, tedy nula.Chceme, aby se hlavní Prima opírala o vlastní tvorbu…
A je pan programový ředitel stoprocentně a naprosto tutově přesvědčen, že to chtějí i diváci?…a do budoucna ji ještě posílit.
Jako že zmizí i těch pár zahraničních filmů, vysílaných v naprosto nevhodných časech? A co na to zadavatelé reklamy?…Primu diváci chápou jako kanál, kde vlastní tvorbu očekávají…
Ano, skvěle řečeno. A proto jdou jinam. Divák si stejně jako spotřebitel čím dále více vybírá, čemu věnuje svůj čas nebo do čeho investuje své peníze.…a to platí pro Primu, stejně jako pro Novu nebo Českou televizi.
Ad Nova: platí totéž, co jsem psal výše. U vlastní kupříkladu seriálové tvorby Novy, která se v současné době de facto skládá jen z Ordinace v růžové zahradě a Ulice, prostě nenacházím slov, kterými bych ohodnotil jejich (ne)kvalitu. Naopak Česká televize bývá zpravidla zdrojem překvapení, a to na obě strany. Už z toho důvodu, že na rozdíl od TV Nova, kde se zřejmě šetří i na dopisních papírech, si může dovolit alespoň jistou úroveň výpravy.…divák mainstreamový…
Tady má pan ředitel trochu zmatek v popisu hlavního proudu diváků. Nejprve nám smíchává do kupy žánry, které divák hlavního proudu sleduje. Zde se mýlí. Kupříkladu já sice sleduji V.I.P. vraždy, ale Ohnivý kuře jsem ani nevyzkoušel z toho důvodu, že mi čas, který mi zbývá ke sledování televizní produkce (všech programů) už pomalu ze 150 % vytěžují díla opravdu kvalitní od kvalitních tvůrců. A o Přístav bych nezavadil ani chlorovanou tyčí. Ten řadím přesně tam, kde já vidím diváka mainstreamového: sledovatele Přístavů, Vinařů, Cest domů a Ordinací. Z filmů Kameňáky a Babovřesky. Jenže nic není černobílé a i v tomto musíme být odlišní od světa a máme dva základní druhy mainstreamových diváků, rozdělené přibližně na dvě stejné poloviny. První se koncentruje právě kolem hlavní Primy a hlavní Novy, miluje (a vyžaduje) pokleslý humor, průhledné zápletky a laciné kulisy. Sleduje Ordinaci a ostatní klony vztahových seriálů, Ulici, Partičku a Televizní noviny. Z filmů Babovřesky a Kameňáky. Vyhledávají laciné senzace, pořady, kde se druzí ztrapňují před kamerou, a tak podobně. Rovněž jsou vděčnými diváky různých kontejnerových show. Druhá polovina se koncentruje hlavně u nikových programů a „vyzobává“ si to kvalitnější na hlavní Nově a Primě, přičemž sleduje i určité věci na ČT. Sleduje kupříkladu níže zmíněného Zdeňka Pohlreicha, Jana Krause nebo americké kriminální seriály, jako třeba různé NCIS. No a pak je divák fajnšmekr, sledující z volných programů ČT, zcela výjimečně nikové programy a hlavně programy placené. Sleduje třeba Hru o trůny nebo Dům z karet.…pořady se Zdeňkem Pohlreichem…Show Jana Krause…
Tyto pořady jsou sice diváckým evergreenem, ale ty obvykle sledují příznivci kultivovanější zábavy, než jsou výše zmíněné Troškoviny.…Prostřeno!…
To zase naopak sleduje ta první výše zmiňovaná polovina.Nejsme si jisti, jestli už čas talentových soutěží neskončil.
Ano, skončil, a to už před nějakou dobou. Alespoň u nás, v České republice. To však nebrání tu jedné, tu druhé televizi nás otravně masírovat vlezlou reklamou na něco, co ve skutečnosti bude mít mizernou sledovanost. Ať si speciálně pan programový ředitel Prima Group zapátrá v paměti, kdy byl divák naposled po celou dobu délky pořadu obtěžován logem takové soutěže v rohu obrazovky.
- Celé dva odstavce věnované
programové skladbě
aodbornému názoru na americkou produkci
Této pasáži musím věnovat větší prostor a možná i více odstavců. Nejprve mě napadá citace výborné české komedie Zabil jsem Einsteina, pánové! Mimochodem, proč se podobně kvalitní filmy u nás už netočí? „Vy jste doktor?“ „Ano.“ „Historie?“ „Ano.“ „Katastrofa!“ Tedy v tomto případě s veškerou úctou: „Vy jste programový ředitel?“ „Televize?“ „Katastrofa!“
Tak předně české komerční televize opouštějí filmové blockbustery z jiných důvodů, než které Roman Mrázek uvádí. Je to primárně ten nejstarší a nejobvyklejší důvod na světě: peníze. Televize zcela prostě na divácích šetří. A sekundárně proto, že divák již film viděl stažený z internetu nebo v kině. Laskavě pochopte, že nikdo nebude čekat rok nebo dva, než se některá televize milostivě uráčí ten který blockbuster odvysílat. Tedy nikoliv z důvodů jejich klesající úrovně, jak uvádíte. Jediné, co má stále sestupnou tendenci, a to již od revoluce, je kvalita české filmové produkce.
Ráčil pan ředitel číst nějaký žebříček návštěvnosti nebo oblíbenosti filmů? Ujišťuji vás, že americké publikum na rozdíl od toho českého neodpustí tvůrci naprosto nic včetně největších hvězd.
Dali by podle údajů serveru Boxofficemojo.com Američané za vstupné na Avengers: Age Of Ultron při premiéře ve 4276 sálech 191,3 milionů dolarů, pokud by to byl film špatný? Nebo řekněme takový San Andreas (2015, podle mezinárodního serveru IMDB 6,1 z 10 a ČSFD 57 procent). Při vyčerpanosti tohoto námětu, před tím byl Den nezávislosti a 2012, za oba opusy slovutného režiséra Emmericha dali Američané i tak při premiéře v 3172 sálech 54,59 milionu dolarů. A vy tvrdíte, že kvalita amerických blockbusterů má klesající tendenci? Podle vás tedy Američané platí desítky milionů dolarů za vstupné na nekvalitní filmy?
A když dále tvrdíte, že se odpoutávají od toho, co zajímá lidi v Evropě, opět vám s pomocí údajů serveru Boxofficemojo.com demonstruji následující:
Nejprve Velká Británie, Irsko a Malta, opět premiéry a vámi zmiňované žánry spolu s prvním místem žebříčku:
Spectre: 63 735 131 $ (1. místo v All Time žebříčku)
Star Wars: The Force Awakens: 50 686 789 $ (2. místo v All Time žebříčku)
Shrek 3: 33 513 478 $ (animovaný film studia Pixar, 5. místo All Time žebříčku)
Avengers: Age Of Ultron: 27 368 366 $ (komiksová adptace, 14. místo v All Time žebříčku)
Dále Francie (a Alžírsko, Monako, Maroko a Tunis) opět opening a vámi zmiňované žánry spolu s prvním místem žebříčku. Podotýkám, že Francie o sobě vytrvale mluví jako o „baště evropské kultury“:
Bienvenue chez les Ch'tis 31 674 375 $ (1. místo v All Time žebříčku)
Asterix a olympijské hry: 23 354 658 $ (komiksová adaptace, 5. místo All Time žebříčku)
Star Wars: The Force Awakens: 21 378 320 $ (7. místo v All Time žebříčku)
Shrek 2: 15 182 674 $ (animovaný film studia Pixar, 27. místo v All Time žebříčku)
Dodávám, že z TOP 30 Francie je amerických nebo koprodukčních blockbusterů celých 24. A vy nám tu klidně řeknete, že se americké filmy odpoutávají od toho, co zajímá diváky v Evropě?
A čistě pro úplnost, žebříček český, přímo z Unie filmových distributorů, opět premiéry, prvních pět míst, umístění nejlepší komiksové adaptace a také první český zářez, zvýrazněn počet diváků (klikněte pro zvětšení):
A copak nám z tabulky vyplývá? Pan programový ředitel si lže do kapsy. Rozdíl mezi počtem diváků Babovřesek jako nejvyššího českého zástupce a Padesáti odstínů je nějakých 110 tisíc v neprospěch českého filmu a rozdíl v tržbách je ještě markantnější, nějaký cca 80 % navíc pro film americký. Rozdíl v kvalitě propastný. A když srovnáme komiksovou adaptaci, o které se pan ředitel stále otírá, je sice rozdíl jak v tržbách, tak v návštěvnosti minimální, ale opět rozdíl v kvalitě propastný. Tím se odlišujeme od okolní Evropy, kde se na prachmizerné filmy prostě nechodí. Jen u nás utrží komunální odpad jako Babovřesky stejně jako o několik tříd lepší film americký.
Pro srovnání ještě tabulka premiér výhradně českých filmů, opět opening, opět prvních pět míst, pro srovnání jsem opět zvýraznil počet diváků (klikněte pro zvětšení):
Takže prosím, na co že to chodí český divák?
A ještě jedna tabulka, TOP 5 celého loňského roku, opět první kritizovaná komiksová věc, první a druhá česká věc, jsou zvýrazněni diváci a tržby (klikněte pro zvětšení):
Takže znovu: na co že to chodí český divák? Nejvíce na animovaný film. Tím padá argument pana programového ředitele ad a)…to jsou možná zajímavé příběhy, ale pro zaoceánské diváky.
No fajn, tak Česko je za oceánem? Rovněž tak i ad b)… americké filmy generují stále horší sledovanost, to je prostě jasně viditelný trend.
Takže k neznalosti zeměpisu tu máme i neznalost základní matematiky? Ale ale, pane programový řediteli…
Shrnuto k této věci: pan programový ředitel zde zcela účelovými nepravdami položil kouřovou clonu nad tou skutečnosti, že české komerční televize zcela prostě nemají na americké blockbustery peníze a omlouvají to, jako v případě Primy, tím, že tyto filmy mají stále klesající úroveň a klesající sledovanost a vlastně nejsou pro evropského diváka vhodné. Evropského diváka nezajímají. Opravdu, že se nestydíte takhle lhát, vážený pane, když důvěryhodné prameny ukazují naprostý opak.
Dále se navážíte do toho, že se v Americe teď tvoří primárně komiksové adaptace a animované snímky.
To je zásadní nepochopení problému a speciálně u vás mě to značně zaráží. Připomínáte mi tu pana senátora Velebu, který na dotaz v rozhovoru pro DVTV, jestli ví, kdo jsou Monty Python, odpověděl záporně. V této chvíli naprosto žádný problém. Jenže když bylo sděleno, že Monty Python jsou britská komediální skupina a její díla běží i v České televizi, zazdil to jmenovaný zcela buranským prohlášením, že on je Čech, a proto kouká jen na české věci. Samozřejmě u povoláním odborníka na chov prasat, současného senátora a předsedy prezidentovy Strany práv občanů, je takový mediální výstup sice zarážející, ale pochopitelný. Vyjadřuje se k něčemu, čemu nerozumí. Stejně tak má každý právo se veřejně naprosto ztrapnit, což podle Wikipedie není první páně Velebův čin. A prosím, nechápejte mne tak, že sugeruji, že senátor Veleba je buran, to v žádném případě. Ale u programového ředitele celé televizní skupiny bych očekával alespoň nějakou fundovanou znalost reálií jak filmového průmyslu, tak reálií zemí, odkud pochází majoritní část vysílaných pořadů.
Zatímco u nás bylo slovo i forma komiks po celou dobu vlády jedné strany v podstatě na indexu a jediný skutečný komiksový tvůrce byl Kája Saudek, Amerika na komiksu od konce druhé války v podstatě vyrůstala. Což platí dodnes. Zatímco my se komiksům nejblíže přiblížili v kultovních filmech jako Kdo chce zabít Jessii? nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku…, v Americe to byl (a stále je) obrovský průmysl. Společnosti jako Marvel, Dark Horse nebo DC Comics jsou obrovské koncerny s obrovským obratem. Marvel je nyní součástí impéria Disney, jehož tržní podíl v roce 2013 dosáhl 33,5 procenta. DC Comics vlastní společnost Warner Bros., která měla v roce 2013 podíl na trhu 30,3 procenta. Dark Horse je soukromá společnost ve vlastnictví několika hvězd v tomto byznysu, jako je její zakladatel Mike Richardson, dále tvůrce Buffy, zabíječky upírů Joss Whedon nebo Frank Miller, autor kultovního černobílého komiksu Sin City nebo historické ságy 300: Bitva u Thermopyl.
Jinak se mýlíte, v USA se netvoří primárně komiksové adaptace. Zase použiji údajů ze serveru Boxofficemojo.com: v probíhajícím roce byly v první pětce premiér pouhé dvě komiksové adaptace z produkce majors, a to v únoru Deadpool a v březnu Batman vs. Superman: The Dawn of Justice. Navíc komiksové adaptace se tvoří již od osmdesátých let minulého století a až na výjimečné propadáky, jako byly filmy Batman Forever nebo Batman & Robin, což zmíněnou netopýří sérii málem zlikvidovalo a vedlo k osmileté pauze, než se našel režisér tak odvážný, že se znovu pustil do batmanovské tématiky, jsou obvykle velkými hity s obrovským rozpočtem a následnými obrovskými tržbami. Jsou tak kvalitně řemeslně zpracované, že k něčemu takovému se místní tvůrci (včetně těch neustále protežovaných jako Jan Hřebejk nebo Jan Svěrák) ani nepřiblíží za dalších dvacet let, i kdyby se na hlavu stavěli. Tolik ke komiksu.
Ještě krátce k animované tvorbě. Ve Spojených státech patří mezi dvě největší specializovaná studia na animáky společnosti Disney a Pixar. Platí to samé jako o komiksových adaptacích. Velké rozpočty, velké blockbustery, obrovské tržby, a to celosvětově. Jinak opět podle Boxofficemojo.com: v probíhajícím roce v první pětce od majors tři kousky.
A dodatek k americké tvorbě: to, čím vy se tu pyšníte jako vlastní tvorbou, těmi lacinými studiovými vztahovými seriály, na kterých hodláte stavět i nadále, by v Americe sledovali maximálně tak jihoameričtí nebo asijští imigranti, a to ještě jenom ti, co dělají někde pomocné práce v domácnosti apod. Takové věci obvykle nemají ani anglickou jazykovou stopu a primárně jsou točeny en espaňol. Ani podprůměrný Američan by o věci typu Kameňáků, Babovřesek nebo Ordinací a Přístavů, které tu dosahují sledovaností a milionových tržeb, ani okem nezavadil. I takový stavební dělník chce být baven televizí kvalitně.
Český divák očekává v prime time českou produkci, primárně seriál nebo tradiční velkou zábavu.
Tak se podívejme do podkladů z peoplemetrového měření, které pro Asociaci televizních organizací realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere, co divák ve věku od 15 do 54 let sledoval v minulém roce nejvíce. Když oddělíme tradiční vánoční pohádky, nebyl to ani seriál, ani nějaká zábava, ale sportovní přenosy z MS v hokeji 2015 na třetím, sedmém, osmém, desátém a třináctém místě TOP 50 nejsledovanějších pořadů loňského roku. Mezi to se vklínil na šesté, deváté, jedenácté, dvanácté a čtrnácté místo jediný seriál, a to ještě od konkurence, kterým je Policie Modrava. Dále až do padesátého místa je to poněkud monotematické: Televizní a Sportovní Noviny TV Nova a dva nebo tři díly Výměny manželek, patrně ty nejkontroverznější. Ať koukám, jak koukám, nevidím tam žádnou „velkou zábavu“ a ani žádnou vlastní tvorbu TV Prima, na které tak stavíte. Kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu?…v klasickém prime time nic jiného nezabere…
Jakpak to jen to HBO dělá, že lidi jsou natěšení na premiéru Game of Thrones půl roku dopředu? A vím i o vysoce postavených osobách z okruhu svých facebookových přátel. A to prosím běží zmíněný seriál kdy? Že by v prime time?…doba nekonečných seriálů už je nenávratně pryč…
Ano, tak to je první věc, ve které s vámi plně souhlasím. Jen ta Nova to ne a ne pochopit, protože by potom jaksi neměla co vysílat.…náš Přístav v pátek generuje vyšší sledovanost než filmy na Nově…
Ano, o nějakých 110 až 120 tisíc duší. Ale co říci k tomu místo toho, že se Primě daří, ještě jednu nepodstatnou skutečnost, že vaši premiéru strká do kapsy ČT s několikátou reprízou Četnických humoresek, a to o řádných 300 tisíc? To už by tak hezky nevypadalo, že?…máme velké štěstí, že…tu nemáme všude dostatečně rychlý internet…
Ach bože, prosím, proč a za co? Proč se milý pane programový řediteli nedržíte svého kopyta, tedy televize, a vyjadřujete se k věcem z oboru IT? Podle údajů serveru InternetWorldStats.com má Evropa pokrytí internetu více než dvacet procent nad světovým průměrem a Česká republika měla k loňskému listopadu pokrytí 79,7 procenta populace, což je třicet procent nad světovým průměrem a šest procent nad průměrem evropským. A je to více než Itálie, Polsko, Portugalsko nebo Španělsko. Proč se nepodíváte třeba na server Rychlost.cz, abyste nešířil veřejně takové bludy?- A nakonec:
… můj tajný tip: Bollywood.
A to, co tu máme teď, se od produkce Bollywoodu liší čím? Pouze lokacemi.
Na začátku polemiky jsem zmínil, že se vrátím k nasazování reklamních breaků u Prima Group: pozoruji už delší dobu, že nasazování reklamních breaků (posuzováno na Love a Zoom ze zpětného zhlédnutí IPTV) se přesně kryje se začátkem pořadu a je to nasazování zcela úmyslné. Film či seriál začne až poté, co je divák dostatečně „nakrmen“ reklamou v délce někdy až 10 minut, čímž si „zaslouží“ zhlédnutí programu, který si vybral. O tom, že existuje nějaký čas začátku pořadu oficiálně uvedený v programových věstnících a programových průvodcích ani nemluvě. Připomínám, že začátek pořadu kupříkladu ve 20:15 hodin neznamená začátek reklamního breaku ve 20:15 a skutečný začátek pořadu ve 20:20. Tento zcela úmyslný postup mi rozhodně nepřipadá košer. Divák jde sledovat pořad, ne reklamu. A když je ve 20:15 oficiálně oznámený začátek pořadu, civilizovaný člověk očekává, že opravdu začne, a ne, že se bude pět až deset minut podílet na zisku soukromé společnosti, ze kterého pranic nemá.
A úplně nakonec: tuto polemiku nevede nějaký dvacetiletý cucák s mlíkem na bradě, co čerstvě vylezl z gymnázia. Za dva roky mně bude padesát a okolo televize a médií se motám už nějakých 20 let. Od roku 1990 jsem prodával černé elektro se specializací na značku Sony. Pamatuji start OK3, Premiéry i Novy. Pamatuji a možná ještě i někde mám i pirátské kopie amerických blockbusterů na VHS. Dělám multimédia, pracoval jsem jak s VHS, tak s DVD/BluRay technologií. Od roku 2011 se věnuji IPTV technologii.
