Pokud se začtete do UK.Gov passes Instagram Act: All your pics belong to everyone now a odfiltrujete obvyklé mírně bulvární komentáře a poznámky (The Register je prostě The Register), tak jde o hodně zajímavé informace. Velká Británie se podle nich na jednu stranu vydává do zajímavého experimentu; na druhou stranu to vypadá, jako kdyby v novém autorském zákoně zvítězil zájem něčího lobbingu.
Osiřelá díla bude možné volně použít?
O co vlastně ve Velké Británii jde? Podle nové podoby autorského zákona bude možné „z Internetu“ vzít jakýkoliv „osiřelý“ obrázek či fotografii a použít jej. Komerčně, libovolně a dle vlastní chuti. Za předpokladu, že u fotografie nebude uveden zdroj a že nebude možné zdroj zjistit pomocí jednoduchého a základního ověření.
Možná namítnete, že něco takového se děje běžně. Veřejnost takto Internet chápe běžně, „našel jsem to na Internetu, mohu si s tím dělat co chci“. Chápou to tak i firmy a média (naposledy to bylo skvěle vidět u výbuchu plynu v Praze, česká média kradla fotografie i videa z Internetu ve velkém, občas ani „zdroj: internet“ neuváděla). A možná je tedy čas na revoluci v pojetí autorského zákona, která vyřeší i otázku „osiřelých“ děl.
Možná ano. Jenže pokud by k tomu takto mělo dojít, bude to brzy znamenat, že na Internetu se žádné použitelné fotografie ani obrázky neobjeví. Nebude totiž možné ochránit autorská práva. Nejenže autoři nebudou za svou práci moci dostat zaplaceno, ale také bude možné jejich díla využít i způsobem, který jim vůbec nemusí vyhovovat. A popře se to nejzásadnější, právo autora na to, aby určil, jak má být s jeho prací zacházeno.
Není to nakonec celé jenom nějaký vtip? Nevypadá to, byť obsah z The Register je vždy vhodné brát s rezervou. The Copyright Fight – David Bailey weighs in… na webu Britské asociace tiskových fotografů informuje o tom samém.
Skvělé řešení: ochráním vás za vaše peníze
Na příkladu Velké Británie je ale zajímavé, že nabízí také řešení. Spočívá v tom, že budou existovat registry autorských děl, ve kterých bude možné si každé jednotlivé dílo za poplatek zaregistrovat. Jeden takový už dokonce mají, PLUS Registry. A další jsou na cestě. Geniální řešení, otevřeně řečeno, umožňující další záplavě příživníků získat peníze z dění okolo autorských práv.
Samozřejmě existuje ještě další řešení - pokud už budete na Internet umisťovat své fotografie (obecně ale jakákoliv díla), tak je stačí doprovodit odpovídajícími metadaty a dodatky, které jasně určí, kdo je autorem. Zdánlivě snadné řešení má ale zásadní úskalí – bude totiž stačit, aby kdokoliv (či cokoliv) tyto informace vyjmul a fotografie se objevila někde jinde (už bez těchto metadat). A kdokoliv bude chtít, tak si ji prostě vezme. Samozřejmě poté, co vyvine minimální snahu najít, jestli někomu nepatří.
Velký experiment s autorským právem je sice možná potřeba, ale pro Británii by mohl mít řadu zajímavých následků. Hlavně na základě toho, že ignoruje platné mezinárodní dohody týkající se autorského práva. A lze tak očekávat, že se na Británii sesypou všechny ostatní země. A patřičně se na tamním „legálním kradení“ fotografií zahojí.
Ještě stále to vypadá jako vtip? Na Out-law.com, kterému rozhodně věřit lze, můžete najít článek Copyright law reforms in pipeline after Royal Assent given to Enterprise and Regulatory Reform Bill, ve kterém se lze přesvědit, že se opravdu „osiřelá díla“ z Internetu mohou stát volně použitelnými, přesně tak, jak varují fotografové.
V principu jde ale opravdu o řešení problému „osiřelých“ děl, tedy problému známého řadu let a prozatím bez uspokojivého řešení. Shodou okolností ale Velká Británie chce zkusit řešení, které může být více škodlivé než užitečné.
Co ale za tímto „experimentem“ může být?
Možnosti je několik. Od snahy přizpůsobit autorské právo době, ve které žijeme (málo pravděpodobné), až po výsledek lobbingu velkých korporací, které na něčem podobném mohou vydělat – pro média může něco podobného být skvělé. Své vlastní fotografie (autorská díla) si zaregistrují, ale nová podoba práva jim dá možnost legálně „vykrádat“ dílo kohokoliv, kdo nebude na registraci mít čas ani peníze. Samozřejmě může jít o ďábelský plán těch, kteří si vzápětí otevřou služby a organizace, které umožní fotografie registrovat. Libra k libře za každou registrovanou fotku může ve výsledku dát milionové příjmy.
Nebo je to chytrý plán Velké Británie, jak přijít k dalším penězům? Součástí totiž nejspíš bude i vytvoření organizací kolektivně spravujících osiřelá díla. Tedy něco ne nepodobného kolektivním správcům hudebním a jiných děl, které máme zde v České republice (a aktivně se přiživujících nebývalým způsobem). A je tedy možné, že nakonec sice bude možné použít libovolné „osiřelé dílo“, ale pouze na základě zaplacení kolektivnímu správci.
Pokud nevěříte na konspirace, tak je tu samozřejmě jednoduché vysvětlení. Někdo vymyslel legislativní zmetek, tak jako to klasicky v parlamentech a státních úřadech a institucích funguje. A vůbec mu nedošla souvislost.