Hlavní navigace

Pět nejlepších kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu podle DigiZone.cz

Jan Potůček

Rada Českého rozhlasu dnes odpoledne vybere pětici finalistů konkurzu na nového generálního ředitele. DigiZone.cz pročetl projekty všech kandidátů a do finále by poslal těchto pět adeptů.

Doba čtení: 7 minut

Celkem 26 kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu splnilo formální požadavky a postoupilo do prvního kola výběru nástupce Petera Duhana, který k 3. listopadu letošního roku rezignoval, protože mu kvůli porušení zákona o Českém rozhlasu (zaměstnávání syna Andreje v rozhlasu) hrozilo od Rady ČRo odvolání. Z této šestadvacítky budou dnes odpoledne radní veřejnoprávního rozhlasu vybírat pět finalistů, které si pozvou na lednové veřejné slyšení. Na stejné schůzi, která proběhne 20. ledna, pak chtějí vybrat nového generálního ředitele rozhlasu. Letošní tendr je z určitého pohledu přelomový: všichni kandidáti museli souhlasit se zveřejněním svého projektu a Rada ČRo je už minulý týden umístila na svůj web.

Server DigiZone.cz poctivě pročetl všech 26 kandidátských projektů a rozhodl se z nich vybrat pět nejlepších, jejichž autoři by podle jeho mínění měli postoupit do finále konkurzu. Zda a nakolik se bude náš výběr shodovat s rozhodnutím rozhlasových radních, zjistíme již dnes odpoledne. Na mimořádné schůzi Rady ČRo, která začíná ve 14 hodin, dojde k výběru pěti postupujících. V následujících týdnech bychom vám rádi zprostředkovali rozhovory se všemi finalisty a možná i něco víc, ale o tom se dozvíte v pravý čas. Pojďme se tedy podívat na „naši“ finálovou pětku a nejzásadnější teze z jejich projektů. Na konci článku můžete v anketě hlasovat, který z těchto pěti kandidátů by se podle vás měl stát novým generálním ředitelem Českého rozhlasu.

Zdeněk Duspiva

Současný ředitel regionálních studií Český rozhlas České Budějovice a Český rozhlas Region Vysočina (Jihlava) překvapil otevřenou kritikou reorganizace Českého rozhlasu a oddělení výroby pořadů i zpravodajství od vysílání. Zaměřil se především na Centrum zpravodajství, které zaměstnává i redaktory v regionech, a ti jsou tedy odpovědní svým šéfům v Praze, nikoli řediteli krajského studia. Duspiva považuje tento systém za zcela nefunkční a navrhuje jej opustit (nejde však o ojedinělý názor mezi kandidáty na generálního ředitele). Regionální stanice považuje za důležité, ale zároveň dosavadním vedením rozhlasu podceňované. Chtěl by je více marketingově podpořit, dát jim více volnosti.

DOKUMENT: Kandidátský projekt Zdeňka Duspivy

Užitečný je jistě Duspivův plán na prohloubení spolupráce Českého rozhlasu s Českou televizí. Za jednu ze stěžejních částí projektu lze považovat digitalizaci. Zdeněk Duspiva má výhodu v tom, že při televizní digitalizaci plnil roli národního koordinátora přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání a byl u všech důležitých jednání. To by se mu mohlo v pozici generálního ředitele Českého rozhlasu, který chce po schválení „diginovely“ zákona o ČRo již v příštím roce zahájit řádné digitální vysílání, hodit. Naopak projekt neobsahuje Duspivovy konkrétní představy o organizační struktuře ČRo, zejména jeho nejvyššího vedení. Systém tří náměstků generálního ředitele považuje za funkční, zároveň se ale nebrání jeho „revizi“.

Tomáš Němeček

Bývalý redaktor Lidových novin a také šéfredaktor časopisu Respekt je jediným z pěti potenciálních finalistů konkurzu podle DigiZone.cz, který nepracuje v Českém rozhlasu, a přichází tedy zvenčí. Němečkův projekt patří k nejpovedenějším, obsahuje celou řadu dat a konkrétních návrhů, hledá inspiraci v zahraničí a je velmi otevřený. Nynější situaci v rozhlasu popisuje jako totální nedůvěru zaměstnanců ve vedení, které by čelil zveřejňováním všech smluv s plněním nad 50 tisíc korun, platových výměrů a odměn členů managementu i rozpočtu ČRo včetně jeho plnění. Němeček chce posílit původní investigativní tým rozhlasu a vytvořit druhou skupinu reportérů s tímto zaměřením, více zapojit zahraniční zpravodaje, včetně vydávání knih v rámci Radioservisu. Velmi trefně popisuje nešvar regionálních stanic ČRo, které se zaměřují na posluchače starší 50 let z menších obcí a měst, což je podle Němečka chyba.

DOKUMENT: Kandidátský projekt Tomáše Němečka

Němeček rovněž myslí na nejmladší posluchače, na něž cílí speciální stanice Rádio Junior. Ta je však podle něj příliš vážná a zaměřuje se na „školní“ vysílání. Požaduje více „dobrodružství“, které by přilákalo nové posluchače. Na „školní“ produkci ale myslí také – navrhuje v rámci projektu Historie do škol lepší využití historických nahrávek Československého rozhlasu. Chtěl by také posílit vysílání do zahraničí a pro cizince dvěma novými jazykovými redakcemi, jednou pro středoevropský region a druhou pro arabské země nebo Čínu. Český rozhlas by podle Němečka měl také otestovat projekt kurzů češtiny pro cizince po vzoru německé Deutsche Welle. Organizační strukturu nastavenou Peterem Duhanem by Tomáš Němeček neměnil. Velkou nevýhodou jeho projektu je absolutní absence rozhlasové digitalizace.

Tomáš Pancíř

Nynější ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu je dalším členem dosavadního vedení veřejnoprávního rozhlasu, který se uchází o nejvyšší post v tomto médiu. Na rozdíl od kolegy Zdeňka Duspivy obhajuje zavedený systém výrobních center. To, že jednotliví redaktoři nejsou podřízeni editorům a šéfredaktorům stanic, ale centru zpravodajství, považuje za výhodu – manažeři stanic se tak podle něj mohou více soustředit na hodnocení vysílání a dávat zpětnou vazbu Centru zpravodajství. Pancíř chce posilovat zahraniční zpravodajství, od roku 2017 zřídit druhý zpravodajský post v Bruselu a obnovit post zahraničního zpravodaje rozhlasu v Číně. Horuje také za samostatnou ekonomickou redakci v rámci Centra zpravodajství.

DOKUMENT: Kandidátský projekt Tomáše Pancíře

Pancíř by zrušil současné dělení prvního stupně řízení na náměstky generálního ředitele a zavedl by deset ředitelů podřízených přímo generálnímu řediteli. Jde o ředitele vysílání, ředitele zpravodajství, ředitele výroby, ředitele nových médií, ředitele regionálního vysílání, ekonomického ředitele, provozního ředitele, technického ředitele, marketingového ředitele a personálního ředitele. Pod šéfa marketingu by měl spadat i obchod a oddělení výzkumu, pod provozního ředitele oddělení veřejných zakázek, právní a analytické oddělení. Pancíř si od této změny slibuje úspory v řádu několika milionů korun ročně. Zmiňuje také rozhlasovou digitalizaci – podmiňuje ji ale i zapojením komerčních rádií a vyřešením otázky financování přechodu na DAB.

René Zavoral

Pravá ruka Petera Duhana, nynější náměstek generálního ředitele pro program a vysílání, usiloval už o post prozatímního ředitele rozhlasu. Ve volbě, v níž jeho kolega, náměstek pro regionální vysílání Jan Menger, předvedl názorový veletoč, však pohořel a zkazil si reputaci u radních. Kandidatury na šéfa celého rozhlasu se ale nevzdal a přichází s ambiciózním projektem, v němž přiznává i část viny za ne zcela povedený projekt reorganizace Českého rozhlasu. Pokud by byl zvolen, chce se vypořádat s přebujelým vedením rozhlasu a snížit počet manažerských míst. Nejvyšší vedení by tak tvořilo místo tří náměstků sedm ředitelů. Šlo by o ředitele zpravodajství, ředitele programu, ředitele regionálního vysílání, ředitele výroby, ředitele nových médií, ředitele pro ekonomiku a provoz a ředitele techniky.

DOKUMENT: Kandidátský projekt Reného Zavorala

Zavoral chce posílit regionální vysílání a vrátit do regionů výrobu uměleckých pořadů. Jestliže za Petera Duhana docházelo k určité formě slučování jednotlivých regionálních studií, René Zavoral by naopak chtěl osamostatnit a posílit studia v Liberci, Karlových Varech a Zlíně, která fungují spíše jako regionální redakce přidružené ke studiím v Ústí nad Labem, Plzni a Brnu. Zavoral překvapuje návrhem spojení Radiožurnálu, stanice Plus a Centra zpravodajství do jednoho společného celku, který by nahradil současný systém, kdy Centrum zpravodajství dodává všem stanicím ČRo zpravodajství a publicistiku. Podle Zavorala jde o zbytečné zdvojení editorské struktury. Místo dvojnásobného počtu editorů chce spíše posilovat počty redaktorů. Ambice má i v internetovém zpravodajství, které by nemělo pouze překlápět rozhlasový obsah na internet, ale produkovat i vlastní zprávy a konkurovat zavedeným zpravodajským serverům na českém trhu. K rozhlasové digitalizaci se René Zavoral staví opatrně, píše o odpovědnosti rozhlasu s ohledem na posluchačské návyky a společenskou poptávku.

Karel Zýka

Aktuálně nejvyšší manažer Českého rozhlasu překvapil úspěchem ve volbě prozatímního ředitele, v níž zastínil ambiciózního Reného Zavorala. Svůj projekt jednoznačně staví na plánech s digitalizací rozhlasového vysílání, které připravoval z pozice ředitele odboru techniky. Pokud v příštím roce projde novela zákona o ČRo, která potvrdí vznik veřejnoprávního multiplexu, chce překlopit stávající experiment DAB v Praze do řádného provozu již v prosinci 2016 a následující rok rozšířit pokrytí na Brno, Ostravu a Plzeň. Do konce roku 2019 chce pokrýt 80 procent českých dálnic signálem veřejnoprávního multiplexu. Další rozšiřování DAB vysílání podmiňuje Zýka vyřešením otázky financování souběhu analogu a digitálu, nicméně pokrytí čtyř největších měst a dálnic podle něj rozhlas dokáže po dobu deseti let platit sám ze svého.

KL2018 Tip nominace

DOKUMENT: Kandidátský projekt Karla Zýky

Při zavádění nových stanic Zýka slibuje, že všechny tyto projekty budou muset projít „Testem veřejné hodnoty“. Podobně jako šéf Centra zpravodajství Tomáš Pancíř chce posílit zahraniční zpravodajství a obnovit post zahraničního zpravodaje ČRo v Číně. Regionálním stanicím slibuje plnohodnotné vysílání ve všech 14 krajích, studia chce otevřít veřejnosti a plánuje i spolupráci s místními kapelami, které by mohly v regionálních studiích ČRo produkovat své nahrávky a rozhlas by k nim za to získal na určitou dobu vysílací práva. Zýka chce rozhlas rozdělit do sedmi divizí, které povedou ředitelé na prvním stupni řízení (ředitel zpravodajství, ředitel výroby, ředitel regionálního vysílání, ředitel ekonomiky a správy, ředitel centrálních služeb), kteří budou podléhat dvěma náměstkům (náměstek pro program, náměstek pro provoz).

Anketa

Který z těchto kandidátů se podle vás stane novým generálním ředitelem Českého rozhlasu?

Našli jste v článku chybu?