Hlavní navigace

Podpora rozvoje vysokorychlostního internetu státem stále pokulhává

Autor: Depositphotos
Jakub Rejzek

V posledních letech investují do optických sítí jak regionální hráči, tak velké nadnárodní korporace, jakými jsou mobilní operátoři.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Telekomunikace plní stránky českých médií poslední dobou stále více, což je dobrá zpráva. Bylo by daleko více potěšující, kdyby se o našem sektoru psalo mnohem více v pozitivním slova smyslu. Média jsou plná článků o předražených službách mobilního internetu, jedněch z nejvyšších v Evropě. Také hodně rezonovalo téma nevyčerpaných miliard z evropských fondů pro podporu vysokorychlostního internetu na venkově. Ne všechny zprávy z českého trhu jsou ale špatné.

Tak třeba: z výroční zprávy českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) za rok 2017 vyplývá, že počet aktivních optických přístupů do domu a bytu (FTTH/B) v České republice rok od roku neustále roste. Zatímco v roce 2012 bylo na optice necelých tři sta tisíc zákazníků, předloni už to bylo skoro 570 tisíc a loni jsme podle čísel agentury IDATE dosáhli na skoro sedm set tisíc zákazníků, kteří využívají tuto nejmodernější formu připojení k internetu. Zprávu za rok 2018 ČTÚ zatím nevydal.

Abychom pochopili skutečný stav trhu, je důležité pochopit definiční termíny. Ne každá existující optická přípojka je aktivní, daleko více je jich disponibilních – tedy připravených pro využití svým zákazníkem. V naší zemi je podle IDATE disponibilních 1,8 milionu FTTH/B zásuvek.

Uvědomme si, že přípojka slouží celé domácnosti, celkový počet domácností v České republice přesahuje o něco málo 4 miliony. K tomu je třeba připočítat více nežli 2 miliony přípojek k internetu, využívají technologii koaxiálního kabelu. Jenom 0,8 milionu z nich je aktivních, dalších 1,2 milionu je nevyužitých.

Jistě, část těchto přípojek končí na stejném adresním místě a některé šťastné domácnosti si mohou vybírat hned mezi několika vysokorychlostními infrastrukturami. Z tvrdých dat je zjevné – infrastruktura ultravysokorychlostních přípojek k internetu je rozvinutá, ale poptávka po jejich využití není dostatečná, a to ani v hustě zabydlených oblastech.

To je logické chování spotřebitelů. Statistiky čistě optických operátorů, kteří poskytují gigabitové rychlosti, přisuzují jako naprosto dostatečnou pro drtivou většinu domácností rychlost kolem 30 Mb/s. Největší zátěží jsou IPTV televize ve vysokém rozlišení. Domácnosti bez IPTV mají trvalý odběr v řádech jednotek Mb/s, a vyšší rychlosti připojení vykrývají občasné stahování a špičky. Pro většinu domácností je důležitá spíše kvalita, než kvantita. Roste totiž celkový objem dat stahovaných z internetu. Čím dál důležitější je rychlost nahrávání dat na servery, cloudy se staly běžnou součástí života. 

Regionální internet

Česká republika je zejména u optických sítí v Evropě výjimečná i tím, že zde největší podíl v kategorii optické přípojky FTTH/B nepatří bývalému státnímu monopolu či velkým mobilním operátorům, ale regionálním poskytovatelům. Tito regionální hráči byli většinou ve svém kraji také první, kteří začali nabízet vysokorychlostní internet pro své zákazníky.

Jistě, většina začala s bezdrátovou technologií založenou na Wi-Fi standardech, případně koaxiálních kabelech. Tak, jak se požadavky a technologie vyvíjely, už celkem dlouho jsou vyšší vrstvy sítě založené na optických vláknech. Nižší vrstvy sítě a jejich technologie jsou otázkou ekonomické kalkulace. Optická síť je investičně náročná, ale její provoz je relativně levný, u bezdrátových technologií je to přesně naopak.

Tam, kde to jenom trochu šlo, regionální hráči investovali do FTTH/B technologií již v době, kdy španělská Telefónica propagovala ADSL2 jako nejlepší dostupnou technologii připojení. Tím je český trh skutečně „specifický“, což je dědictví zoufalé a zastaralé nabídky tehdejšího Českého Telecomu ze začátku tisíciletí.

Regionální operátoři samozřejmě existují po celém světě a i ve vyspělých státech EU se regionální internet stále silněji rozvíjí. Takový trend je třeba podporovat, dává kvalifikovanou práci lidem v celé ploše státu, nikoliv pouze v hlavním městě. Koneckonců, často je v menších městech daleko rychlejší připojení než na mnohých místech v Praze.

Paradoxem sítí pevného připojení k internetu v ČR je, že konkurenční prostředí vytvořili regionálové i v místech, kde to nebývá v zahraničí obvyklé. Okřídlené rčení o zlatých českých ručičkách a chycení příležitosti za pačesy zde určitě platí dvojnásob. Mějme z té situace radost. Je úplně opačná než v případě mobilních sítí.

Státní podpora

Jaký byl pro český internet rok 2018? Nejvíce ukáže sběr dat od operátorů, který pravidelně provádí ČTÚ. Očekáváme dobrá čísla, protože za poslední roky dochází k poměrně velkým investicím do optických sítí v regionech, českými regionálními hráči počínaje až po velké nadnárodní korporace, jakými jsou mobilní operátoři.

Miliardové investice plynou do telekomunikací ze soukromých zdrojů. Na nějaké dotace zapomeňte, kde jsou zákazníci, probíhá lítý konkurenční boj. Dotační programy měly především přivést přípojnou optiku do malých obcí, protože tam se prostě nevyplatí postavit nikomu.

Snad se to podaří v dalším kohezním období po roce 2020 připravit správně. A ministerstvo průmyslu a obchodu konečně podpoří české podnikatele, kteří ve venkovských oblastech investují zdaleka nejvíc. Jsou to právě malí a střední operátoři, kteří staví optiku na místech, kde dobře znají své zákazníky a kde velké korporace nevidí ekonomickou výhodnost.

Co určitě pokulhává, je podpora rozvoje vysokorychlostního internetu státem. Nejde jenom o zdlouhavé stavební řízení, ale také o zcela otřesný přístup společností a organizací vlastněných státem a jimi nastavované výše služebností či nejrůznější obstrukce, které dělají operátorům, co chtějí stavět přes jejich infrastrukturu i pozemky. Vznikají tak paradoxní situace, kdy státní organizace požaduje nejvyšší platby za uložení optických sítí.

Optika do malých obcí

S některými obcemi se občas nějak domluvíte, nejmenší problémy bývají u soukromých vlastníků. U obcí jsem schválně použil termín některé a občas. Některé municipality volají po dotacích na internet a požadují státní zásah do rozvoje sítí, zatímco ocenily služebnost pro umístění optické infrastruktury na stejnou cenu, kolik stojí její umístění do země. Jiné se domluvily, snížily cenu věcných břemen na desetikorunu, ale požadují závazek operátora, aby možnou přeložku sítě provedl na vlastní náklady. Jak elegantní a jednoduché řešení…

Pokud si uděláme drobný průzkum mezi operátory, snad každý má nějaký neuvěřitelný příběh o tom, jak se potýkal s veřejnou správou. Stavební úřady se neřídí novelizovanou legislativou, jejich rozhodnutí bývá nejednotné. Úředníci státních úřadů vydávají metodické pokyny bez právních analýz, tak nějak podle sebe a ze zvyku. Velké komplikace pro realizaci staveb bývají v již zmíněných ocenění služebností. Bohužel běžnou praxí bývá, že například státní podnik nejenže neakceptuje znalecké posudky a cenu obvyklou v daném místě, ale dokonce se nebrání říct si o deseti- až stonásobek znalecké ceny, ačkoliv znalecký posudek ze zákona rozhoduje.

ebf19

Můžeme mít tolik krásných státních strategií typu Digitální Česko, kolik jich jenom úředníci stihnou napsat, ale nic z nich se nestane, pokud budou státní strategie torpédovat zaměstnanci státu. Mnozí vidí východisko v kompletní rekodifikaci stavebního práva, ale k čemu jsou nám síťařům nové zákony, když ani stávající opatření nepropadnou do ucha a oka úředníka? Stavět optiku do katastrů malých obcí je nutné právě teď, nemůžeme čekat do dalšího desetiletí. Dnešní technologie přístupových sítí umožní gigabitové rychlosti i na bezdrátových sítích. Ale co s nimi, pokud je nebudete moci připojit na kapacitní optické dálnice, vedoucí do centra?

Pokud se chcete dozvědět o vývoji českého internetu, je vám k dispozici největší setkání českých telekomunikačních operátorů. Kam kráčí telekomunikační sítě v České republice, se zeptáme v 17. dubna v Brně. KKTS Brno 2019 předchází 16. dubna seminář pro starosty a zástupce obcí, ISP Municipality. Lupa.cz je mediálním partnerem akce.