Otázka redakční nezávislosti, budoucnost nedělní politické diskuse i odchody výrazných tváří z obrazovky patřily mezi klíčová témata jednání Rady České televize. Ta se ve středu 18. března sešla poprvé od chvíle, kdy moderátor Václav Moravec oznámil odchod z televize.
Debata členů kontrolního orgánu České televize o odchodu Václava Moravce zabrala více než hodinu a půl a patřila k nejemotivnějším v posledních měsících. Radní se opakovaně přeli o to, zda byl Moravcův odchod ztrátou pro veřejnoprávní vysílání, nebo naopak příležitostí ke zlepšení diskusních pořadů.
Generální ředitel Hynek Chudárek na úvod jednání potvrdil, že pracovní poměr Václava Moravce skončil k 10. březnu a s ním spojený pořad Otázky Václava Moravce byl zrušen. Nedělní vysílací čas nahradila narychlo připravená Debata ČT, kterou 15. března moderoval Lukáš Dolanský.
„Byli jsme postaveni před velmi mimořádnou situaci, o které jsme nikdo nevěděli, že nastane, a museli jsme víceméně do pár dnů postavit novou debatu,“ popsal Chudárek okolnosti vzniku náhradního pořadu. Místopředseda rady Ivan Tesař tým, který dokázal náhradní vysílání během několika dnů připravit, veřejně ocenil.
Vedení České televize přiznalo, že premiérový díl Debaty ČT měl technické nedostatky, zejména nekvalitní zvuk, a chyběla adekvátní grafická výbava. Ředitel zpravodajství Petr Mrzena vysvětlil, že veškerá grafická výbava původního pořadu byla úzce spjata s osobou a jménem moderátora Moravce, a bylo ji proto nutné vytvořit znovu. „Minulou neděli jsme udělali titulky narychlo. Neměli jsme úvodní znělku a neměli jsme ani závěrečnou znělku,“ uvedl Mrzena s tím, že nejbližší nedělní vysílání by už mělo být po technické stránce kompletní. Důsledkem kvapné přípravy bylo také vynechání jmen tvůrců ze závěrečných titulků.
Česká televize podle Chudárkových slov počítá s tím, že do konce prvního pololetí bude v nedělním čase střídat různé moderátory podle témat a pracovního vytížení. Nadcházející neděli bude moderovat Martin Řezníček, protože půjde o zahraniční téma.
Zcela nový diskusní pořad plánuje televize spustit v podzimním schématu, ideálně už koncem srpna. „Připravujeme ho v podzimním termínu, ale velmi rádi bychom zahájili s nějakým předstihem. Musí to být naprosto perfektní – studio, grafika, znělky, svým způsobem i formát,“ řekl Chudárek. Na otázku, zda moderátorem nového pořadu bude právě Řezníček, generální ředitel odpověděl, že s ním v této roli nepočítá. Televize se podle něj dívá na kandidáty z vlastních řad i mimo ně, je však předčasné jmenovat konkrétní osoby.
Diskusní měsíčník Fokus, který Václav Moravec také moderoval, naopak zrušen nebude. Bude pokračovat s jiným moderátorem. Chudárek rovněž potvrdil, že Česká televize trvá na uplatnění konkurenční doložky vůči Moravcovi, která moderátorovi na půl roku omezuje působení v jiných médiích.
Značnou část debaty zabrala otázka redakční nezávislosti. Radní Tomáš Řehák připomněl, že Moravec ve své „abdikační řeči“ vyjádřil vážnou obavu o redakční nezávislost, což je podmínka zakotvená v Kodexu České televize.
Proto se radní generálního ředitele zeptal, jakými konkrétními kroky chce Česká televize veřejnost přesvědčit, že nezávislost redakce je zajištěna. „Rozhodně s tím tvrzením nesouhlasíme a vrhá to špatný stín na fungování celé divize zpravodajství,“ reagoval Chudárek. Když Řehák namítl, že pouhé ohrazení není v rozjitřené společnosti dostatečným argumentem, generální ředitel odkázal na stávající kontrolní mechanismy a dodal, že „rozjitření nastalo víceméně prohlášením jednoho jediného bývalého pracovníka České televize“.
Ředitel zpravodajství Mrzena doplnil, že se v uplynulých dnech spolu s šéfredaktorem sešel s desítkami až stovkami zaměstnanců divize zpravodajství a publicistiky. „Nezaznamenal jsem jeden jediný podnět, který by se týkal ohrožení nezávislosti jednoho jediného pracovníka v divizi zpravodajství,“ prohlásil.
Další členka rady Bára Procházková přesto trvala na tom, zda vedení televize vyhodnotilo mechanismy ochrany redakční autonomie a zda je hodlá případně posílit. Mrzena připustil, že je to legitimní podnět k přemýšlení, ale zdůraznil, že principy považuje za dobře nastavené a že obsahy vznikající v redakci zpravodajství mohou řídit a ovlivňovat pouze osoby ve strukturách zpravodajství.
„Nemám pocit, že by tam převažoval názor, že Českou televizi je v těchto komplikovaných dnech třeba opouštět. Naopak mám pocit, že jsou si lidé velmi dobře vědomi toho, že Česká televize čelí poměrně komplikované situaci, kdy je docela důležité, abychom naší každodenní prací veřejnost přesvědčovali o tom, že sledovat naše zpravodajství má smysl,“ zhodnotil ředitel zpravodajství atmosféru v redakci.
Radní Petr Šafařík vidí Moravcův odchod jako příležitost pro zlepšení diskusních pořadů a ostře kritizoval jeho moderátorský styl. Podle Šafaříka bylo dlouhodobě znát, kteří politici jsou Moravcovi sympatičtí a kteří ne, a míra konfrontačnosti, skákání do řeči či ironizování se lišila podle hostů. Citoval také Moravcův výrok z rozhovoru pro deník Blesk, v němž bývalý moderátor tvrdil, že vedení České televize „velmi naslouchá“ radnímu Xaveru Veselému, a zhodnotil toto Moravcovo tvrzení jako „nehorázný nesmysl“.
Šafaříkovo vystoupení nenechalo klidným radního Tomáše Řeháka, který se následně moderátorovi na dálku omluvil za některé výroky, které Petr Šafařík pronesl. Způsob vystupování Petra Šafaříka v pozici člena kontrolního orgánu veřejnoprávní televize označil za vrcholně neslušný.
Místopředseda rady Vlastimil Ježek otevřel širší téma odchodů výrazných osobností ze zpravodajství a publicistiky České televize. Připomněl mimo jiné zrušení pořadu 168 hodin s Norou Fridrichovou a zeptal se, zda nejde o trend, na jehož konci budou ve zpravodajství pracovat jen nevýrazní lidé.
Generální ředitel Chudárek odpověděl, že v průběhu let vždy docházelo k obměně tváří a nejde o masivní odchody. Mrzena upozornil na rostoucí konkurenci na televizním trhu, kde o zkušené profesionály projevují zájem i netelevizní mediální domy. Lituje také ochodu moderátorky Báry Kroužkové, ale zdůraznil, že změna zaměstnavatele patří k televiznímu povolání.
Radní Ivana Chmel Denčevová upozornila na kumulaci funkcí ve vedení zpravodajství, kdy šéfredaktor Michal Kubal i jeho zástupce Martin Řezníček zastávají současně manažerské i moderátorské role. Podle Denčevové není možné dlouhodobě kvalifikovaně vykonávat několik takto exponovaných pozic a může docházet ke střetu zájmů. Chudárek uvedl, že oba byli uvolněni z moderování Událostí, komentářů, a považuje to za dostatečné.
Denčevová také zmínila veřejná vyjádření moderátorky Kroužkové o údajných osobních útocích ze strany ředitele Mrzeny a podobné výhrady bývalé ředitelky výzkumu a analýz Renaty Týmové. Mrzena reagoval, že s Kroužkovou měl léta dobrý pracovní vztah a během něj nezaznamenal žádné stížnosti na nevhodné zacházení. Připustil, že v okamžiku, kdy jí oznamovali, že už nebude moderovat hlavní zpravodajskou relaci, mohlo k napětí dojít, ale spolu se šéfredaktorem se jinak nedopátrali ničeho, co by opravňovalo její současné výroky v médiích.
Člen rady Roman Bradáč poukázal na systémový problém v podobě chybějícího kariérního řádu, který by zajistil plynulou generační obměnu. „Žádný člověk v takhle velikánské firmě nemůže být garantem vyváženosti a nestrannosti. Pokud ta televize není schopná nahrazovat lidi kvalitními náhradami, tak je někde problém,“ řekl Bradáč a vyzval vedení, aby s mladými novináři systematicky pracovalo a připravovalo je na exponované pozice. Radní Jefim Fištejn pak navrhl inspirovat se německým modelem, kde veřejnoprávní televize provozuje publicistické pořady s odlišným ideovým zaměřením, namísto snahy vložit zdánlivou neutralitu do úst jednomu moderátorovi.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU