V List of BBC web pages which have been removed from Google's search results najdete seznam adres (stránek, článků), které Google musel odstranit z výsledků vyhledávání. Není jich málo, uvedený článek BBC navíc slibuje aktualizovat. Připomeňme, že „právo na zapomnění“ v pojetí EU umožňuje cenzurovat vyhledávače, ale předmětné stránky na webu stále zůstávají.
Jak to vypadá, když na vás dopadne výmaz stránky z vyhledávače, můžete vidět třeba v A je to tady: Notice of removal from Google Search: Tak z Eduard Outú je už Eduard Piňos. Pokud se rozhodnete tento případ studovat, tak zjistíte, že je to celé pěkně zmatené. Stejně dopadnete, pokud budete zkoumat adresy z přehledu v BBC – stále jsou přes index Google dostupné.
BBC není jediné, kdo se věnuje cenzurovaným odkazům – hiddenfromgoogle.afaqtariq.com je jeden malý přehled (původně měla tato služba velké plány, ale nevypadá to na jakýkoliv vývoj pozitivním směrem), i The Telegraph zveřejňuje přehled v článku Telegraph stories affected by EU ‚right to be forgotten‘ podobně jako BBC, stejně tak International Business Times.
V únoru 2015 Google uvedl, že byl „právem na zapomnění“ donucen smazat 260 tisíc odkazů – celkem obdržel 216 810 žádostí obsahujících 783 510 odkazů, které byly kontrolovány a následně jich 262 280 bylo z vyhledávání odstraněno. Na počátku června se navíc Francie začala dožadovat toho, aby se „právo na zapomnění“ rozšířilo i mimo Evropu – stávající „cenzura“ totiž probíhá v závislosti na místě, odkud hledáte.
Mezi blokované odkazy v Google patří i například stránky z Wikipedie, které se týkají konkrétních lidí (například Renato Vallanzasca či Gerry Hutch).
Z českých končin toho moc nevíme, v loňském článku Právo být zapomenut jako kladivo na média? V Česku zatím ne se objevily pouze dvě cenzurované zprávy na Českém rozhlase, několik adres na iDnes.cz a rovněž jednotky u Czech News Center. Absurdně působí cenzura záznamů z Obchodního rejstříku či ARESu, které se vyskytují na Peníze.cz či na Podnikatel.cz.
Aktuální přehled o počtu žádostí a úspěšnosti či neúspěšnosti najdete u Googlu v European privacy requests for search removals a od výše zmíněného února se počet odkazů zvýšil na 999 948 (v 275 259 žádostech) a vyhověno bylo 41.3 % případů. V Česku jde o požadavek na 12 094 adres (v 2 762 žádostech) s 36,1 % úspěšností.
Nejvíce cenzurovaných odkazů má paradoxně Facebook, následuje Profleegine.com, youtube.com, Google Group, Badoo, Google a Twitter. Bohužel přístup k přehledu cenzurovaných údajů poskytován není, ani k informacím o žadatelích.