Hlavní navigace

Převádění digitálu v STA do analogu? Starší diváci to chtějí, říká anténář

6. 4. 2010
Doba čtení: 19 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Na Pardubicku začalo minulý týden zemské digitální televizní vysílání. Diváci teď mají patnáct měsíců na to, aby přešli k digitálnímu příjmu televize, než jim v červnu 2011 skončí analogové vysílání České televize, Novy a Primy z vysílačů Krásné a Černá hora. Největší problém bude se společnými televizními anténami. „Češi jsou národ, který všechno nechává na poslední chvíli a pak to chce mít hotové pokud možno hned,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz Oldřich Korynta z pardubické společnosti Star-mont, která se specializuje na úpravu antén.

Jsou úpravy společných televizních antén (STA) pro příjem digitální televize opravdu tak náročné?

Je to pouze věc praxe, výběru technologie a peněz, které do toho chtějí lidé investovat. Musíme jim objasnit, co která technologie umí, že existují tři druhy digitálního vysílání: DVB-S, DVB-T a DVB-C, a zjistit, kterou chtějí využít v jejich domě. V současné době je nejvyužívanějším způsobem rozvod zemského digitálního signálu. Umožňuje přijímat programy z pozemních vysílačů, a pokud by k nim náhodou někdo chtěl další, můžeme je zajistit převodem ze satelitu do DVB-T.

Analogové vysílání divákům necháváte, nebo ho úpravou STA na digitální příjem televize rušíte?

Pokud jsou v STA zavedené analogové signály, necháváme je tam do doby, dokud bude toto vysílání fungovat. Pokud už tam funguje převod satelitního signálu do analogové podoby, tak ten také ponecháváme, protože bude pokračovat dál, a pouze STA doplníme o signál zemského digitálního vysílání, tedy DVB-T. Diváci, kteří nemají televizory s DVB-T tunery se pak musí pořídit buď set-top-box, nebo nový televizor. Základem všeho je ale dobrá kvalita anténních rozvodů v těchto objektech.

Oldřich Korynta - 6

S jakým předstihem před startem digitálního vysílání na Pardubicku se vám hlásili zájemci o úpravu STA?

Chcete to vědět v procentech?

Třeba.

Kolik lidí nosí daňové přiznání včas a ne poslední dva dny? To je moje odpověď. S úpravami antén to je stejné. Minulý pátek mi volalo snad dvanáct lidí, kteří to chtěli mít na Velikonoce hotové. Český národ je takový, vyčkává do maximální možné poslední chvíle a pak to chce mít pokud možno hned.

Na Pardubicku ale mají lidé na úpravy STA čas do konce června příštího roku, kdy se bude ve východních Čechách vypínat zemské analogové televizní vysílání.

Samozřejmě, ale zase na druhou stranu v pozemním digitálu vysílá TV Barrandov nebo Prima Cool a diváci je po nás chtějí, pokud možno teď hned.

Když vám tedy dnes zavolá nějaký zájemce a bude chtít teď hned upravit STA, za jak dlouho to stihnete?

Záleží na tom, jaký je to objekt. Teprve po jeho prohlídce můžeme říct nějaký termín. Kdyby to byl dům s jedenácti obyvateli, ve kterém jsme už před rokem vyměňovali rozvody, jako je to v případě jedné zakázky, kterou jsme dostali minulý týden, je to otázka jednoho dne. Během tohoto týdne jim to zapojíme. Když se ale ozve nějaký zákazník s velkým objektem s osmdesáti nebo sto obyvateli, a mají staré rozvody, musíme se nejdříve domluvit, co s nimi uděláme. Zda kabel, který tam mají, vyhovuje digitálnímu vysílání, protože kabelů, které se dříve používaly pro společné rozvody, bylo hrozně moc typů, a ne každý je pro digitál vhodný.

Na konferenci „Digitální televize přichází na Pardubicko“ předminulý týden v Pardubicích jste mluvil o nešvaru se zeleným koaxiálním kabelem, který často bývá v rozvodech STA a vy ho musíte měnit. O co jde?

To je stará VK 630, která neměla stínění, ale jenom takzvanou „punčošku“ z drátků kolem samotného kabelu. Nebyla tam izolační fólie, která bývá u dnešních kabelů. Dnes se těch kabelů dělá několik typů. Pro digitální vysílání je ideální mít kabely, které mají opředení, tedy že se ta „punčoška“ skládá z podstatně více drátků. Některé firmy používají kabely, kde je v ní třeba patnáct drátků, ale na ty nenasunete kvalitně konektor. Fólie je odizolovaná, je nastříkaná lakem, takže ta nic nevede.

V čem se ty jednotlivé kabely liší? A jaké používáte nejčastěji?

Typů kabelů je mnoho, liší se jak v technických parametrech, tak v tloušťce. Když předěláváme STA v panelových domech, vytahujeme z trubek původní staré kabely a nahrazujeme je mikrokabely. Ke každému zákazníkovi dostaneme samostatný kabel. Dřív se tyto rozvody dělaly kaskádovitým způsobem, takže jednotlivé účastnické zásuvky byly zapojované za sebou, ale z důvodu různých služeb a příjmů, ať už internetu nebo rozšířené programové nabídky, se snažíme tyto objekty překabelovat takzvaným hvězdicovým systémem.

Co to znamená?

Ze skříně, která je umístěná buď nahoře v posledním poschodí, nebo dole v takzvaném technickém podlaží, vede od každé televizní zásuvky samostatný kabel. Tím dojde k jedné velké výhodě: pokud někdo u sebe doma odpojí účastnickou zásuvku, zruší si příjem televize jen u sebe doma, zatímco u kaskádovitého řešení by odpojil všechny domácnosti za sebou.

Jak řešíte situaci, když upravujete STA v panelovém domě a někdo z toho domu ji nechce připojit u sebe doma? Přesto mu ji zavedete? Loni jsem dělal rozhovor s anténářem Jaroslavem Jirušem z Prahy a ten vedl kabely vždy jen k dveřím od bytu a pak záleželo na každém nájemníkovi, zda si nechal STA dovést až domů do účastnické zásuvky.

Existují dvě možnosti. Pokud ten objekt patří nějaké samosprávě, ať je to společenství vlastníků, bytové družstvo, nebo městský bytový fond, je STA součástí tohoto objektu, podobně jako ústřední topení. Když se většina lidí v tomto domě dohodne, že chtějí upravit STA, vymění se rozvody a konkrétní člověk tu službu sice nemusí používat, ale vlastní rozvody jsou součástí objektu a musí tedy umožnit vstup do bytu, abychom tam zavedli účastnickou zásuvku. Pokud máte hvězdicový systém připojení jednotlivých bytů, nájemník zásuvku nemusí používat, dokonce se mu ani nemusí připojovat účastnický kabel do rozvodné skříně.

Kolik by stála úprava STA v klasickém panelovém domě se sto obyvateli, pokud byste museli měnit všechny kabely?

Celkovou cenu vám z hlavy neřeknu, ale na jeden byt počítáme od 1200 do 1500 korun. Je to takový koeficient, včetně práce, úpravy a materiálu. Zahrnuje koaxiální kabely včetně účastnických zásuvek.

Setkáváte se s případy, že si majitel domu objedná úpravu STA a někdo z toho domu to odmítne a nepustí vás do bytu?

Stává se to, ale pokud jde o společenství vlastníků, většinou mají napsáno ve svých povinnostech, že mají umožnit přístup do bytu. Vždyť by to bylo stejné, jako kdyby si nechtěl zavést ústřední topení nebo přípojku vody, či kanalizaci. Je zavázaný smlouvou, aby umožnil přístup ke společným rozvodům televize v daném objektu.

Pardubice leží v oblasti, kde lze přijímat digitální televizi hned z několika vysílačů: Černé hory, Ještědu nebo Krásného. Začali jste s úpravami STA dříve, než se minulý týden začalo digitálně vysílat z Krásného, což je asi nejvyužívanější vysílač na Pardubicku?

Samozřejmě. Hodně panelových domů máme nastavených na příjem první digitální sítě z Černé hory, odkud se takto vysílá od loňského roku.

Máte případy, kdy jste směřovali antény na Ještěd?

Ne, Ještěd nepoužíváme. Podle mně by to byla zbytečná investice, i když u zájemců, kteří budou chtít v Pardubicích přijímat multiplex 3, budeme muset vyřešit příjem z jiného vysílače než z Krásného. Navíc jsem slyšel, že by se tu teoreticky měl z věže Telefonní ústředny vysílat i multiplex 4, ale to zatím nikdo neví stoprocentně. Proč však používat jiný vysílač, když se digitálně vysílá na kanálech 32 a 39 z Krásného? Je zbytečné dávat další anténu pro příjem multiplexu 1 z Černé hory nebo Ještědu.

Oldřich Korynta - 7

Budete nějak upravovat antény v domech, kde jste od loňského roku upravovali STA na příjem digitálního vysílání České televize z Černé hory? Teď začal vysílat multiplex 2 s komerčními televizemi z Krásného, ale na Černé hoře tato síť začne vysílat až koncem srpna. Nebudou po vás chtít diváci doplnění multiplexu 2 už dnes? Znamenalo by to doplnění nové antény, směrované na vysílač Krásné?

Ne, všude jsme montovali širokopásmové antény pro příjem digitálního vysílání z různých směrů. Technologie, která je v těchto domech osazena, dokáže přeladit vstupní kanál. Výstupní kanál zůstane, takže diváci nepoznají vůbec nic. Nezaznamenají, že došlo k nějaké změně.

Digitální vysílání z Krásného začalo s omezeným výkonem 25 kW místo plánovaných 100 kW, a bude v něm pokračovat i nadále. Zaznamenali jste kvůli tomu nějaké problémy se signálem?

Ne. Signál na panelových domech v Pardubicích je velmi dobrý. Zjistili jsme, že třeba i u Sezemic v Lukovně, kde byl problém s příjmem analogového vysílání z Krásného, je digitální signál u rodinného domu dostatečný. U tohoto rodinného domu jsme kvůli špatnému analogovému signálu museli v minulosti zavést satelitní příjem. Diváci ale nezůstávají jen u programů šířených v pozemním digitálu, chtějí jich mít víc. Hodně využívají satelitní služby, jako je Skylink nebo CS Link, takže vedle pozemního digitálu, který používají pro druhou televizi, si na hlavní televizor v domácnosti pouští většinou satelitní programy. Mohou tak mít až čtrnáct programů v základní nabídce zdarma.

To jsou kombinované STA se satelitním a pozemním příjmem digitální televize. Je o ně velký zájem?

V dřívější době nebyla jiná možnost z důvodu kvality signálu. Proto se do STA chytala digitální satelitní televize a převáděla se do analogu, případně do DVB-T. V současné době je boom pozemního digitálu, takže se převod satelitu trošičku pozastavil. Ale už se začínají ozývat hlasy, že diváci chtějí programy ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), hlavně kvůli sportovním přenosům. Můžeme je do STA doplnit převodem z DVB-S do DVB-T. Tato kombinace je možná, technologie to umožňuje. Všechno je umístěno v jedné skříni a ovládá se to společně.

Nemusíte tedy kvůli příjmu HD programů ze satelitu nějak speciálně znovu upravovat rozvody STA?

Ne, nemusíme. U rozvodů, které jsme dělali v minulosti, to není nutné. Rozvody, které se využily z dřívějška, řekněme koaxiální kabel mezi tím zeleným, který jsem zmiňoval na konferenci, černým a dnešním bílým, jakž takž vyhovují pro příjem pozemního digitálu, ale pro satelit je to na hraně. Záleží na důkladném změření toho objektu. Musíte si změřit kvalitu rozvodů, útlumy a teprve pak se můžete rozhodnout, jak je upravíte.

Na diskusních fórech na internetu jsem četl, že ještě před spuštěním digitálního vysílání z Krásného a Černé hory chytala spousta diváků v Pardubicích zemskou digitální televizi dálkově z Prahy. Upravovali jste někomu STA na takový dálkový příjem?

Ne, bránili jsme tomu, protože nám záleželo na dobré kvalitě signálu. Při dálkovém příjmu z Prahy byl někdy dobrý, ale jindy špatný. Když byste někomu upravil STA na takový dálkový příjem, a neupozornil ho na rizika, najednou by mu začal kostičkovat a vypadávat obraz… Nemělo by to smysl. Stálo by to zbytečné peníze, a kvalita by nebyla taková, jakou bychom v tom rozvodu potřebovali. Nesvědčilo by to o dobrém rozhodnutí firmy, která takovou úpravu STA provedla. Ano, dělaly to tady nějaké menší firmičky, ale větší firma by si to nikdy nedovolila, protože by jí to kazilo pověst. Něco by namontovala, nechala by si za to zaplatit, a ono by to nefungovalo tak, jak by mělo.

Teď už by to asi nikdo nedělal, ale v době, kdy se ve východních Čechách digitálně nevysílalo, byl hlad pro DVB-T velký.

V této souvislosti si vzpomínám na rok 1971, kdy začínal vysílat druhý program Československé televize. Tehdy se také dělaly různé úpravy na anténách, „čtyřčata“, „dvojčata“, diváci v Pardubicích ho chtěli přijímat z Ještědu. Šli do toho vyloženě nadšenci, nepočítali si čas, práci ani materiál. Prostě si jen chtěli něco dokázat. Dnes je naprosto jiná situace, zákazník chce kvalitu. Koupí televizor s úhlopříčkou 120 centimetrů, LCD nebo plazmu, a teď by mu to mělo kostičkovat? To by tu televizi vyhodil z okna. Dřív, při analogovém vysílání, by taková televize začala šumět. Obrázek jste ale stále viděl. Dnes televize buď jde, a nebo nejde. To je laický rozdíl mezi digitálním a analogovým vysíláním.

Dá se říct, jak blízko by měl být vysílač, z něhož STA přijímá signál, aby se zachovala dobrá kvalita obrazu digitální televize?

To takhle nelze říct. Musíte si na bodu, kde je přijímací anténa, změřit přijímaný signál. Na základě tohoto měření se rozhodnete. Měřit by se mělo zpravidla, a to je teorie ještě z dob, kdy jsem dělal na přijímacích zařízeních Tamara, jednou na jaře, jednou v létě, jednou na podzim a dvakrát v zimě. Mezi prvním měřením a instalací by tedy měl uplynout rok, a z tohoto měření se měly zprůměrovat příjmové hodnoty. Dnes je to trošku jiné, existují počítačové animace, kde to spočítá počítač. Ale v praxi to také nemusí vždycky odpovídat.

Při tom měření v zimě zase může nadělat neplechu inverze.

U digitálního vysílání asi moc ne, ale řeknu vám příklad: když se podíváte na počítačovou animaci údolí na Bradle v Železných horách, neměl by tam být žádný signál, a já ho tam mám 57 dB. Takže teorie a praxe bývají trošku rozdílné. Jsem starší pán, vždycky se spoléhám spíš na praxi, kterou si člověk dovede ohodnotit a podle toho se rozhodnout.

Oldřich Korynta - 1

Řešili jste i případy, kdy jste signál přijímali odrazem od nějakého kopce nebo překážky, a ne přímo z vysílače?

Velký problém byl v Pardubicích ve třetím a čtvrtém obvodě s analogovou Novou. Vysílala ve III. televizním pásmu, které je na šíření analogového signálu přes odrazy problematické. Měl jsem u monoskopu Novy druhý proužek, asi o dva centimetry vedle. Proto jsme museli na konkrétním objektu zvolit příjem signálu až z Pradědu, i když byl trošku podložený šumem, ale nebylo tam tolik duchů jako z Krásného. Dnes je to v digitálu jednoznačné: buď to jde, nebo nejde.

Na konferenci k zahájení digitálního vysílání z Krásného padl dotaz, zda divák bude potřebovat dál zesilovač pro příjem televizního signálu, který používal pro příjem analogové Primy. V době digitálního vysílání ale budou zesilovače působit spíš jako rušičky signálu, ne? Přebudí anténu…

Ono to nebude ani tak o přebuzení, jde o další vlastnosti těch zesilovačů. Měli jsme teď případ v Popkovicích na okraji Pardubic, kde si pán, aby dobře zesílil signál, zapojil extra zesilovač pro Primu, a ještě měl jeden zesilovač na rozvody v celém objektu. Takže mu samozřejmě příjem digitálního vysílání nefungoval. Stačilo jeden zesilovač odpojit, a začalo mu to jít. U digitálního příjmu je doopravdy nutné mít měřící zařízení, kterým změříte jak vstupní, tak výstupní signál. A signál, který máte na televizní zásuvce, nebo který vchází do set-top-boxu. Jiné řešení neexistuje. Měříte chybovost tohoto signálu a další věci. Těch veličin je hodně. Třeba odstup signálu od šumu, apod.

Neřešili jste problém vzájemného rušení digitálního vysílání různých sítí na jednom kanále? Nedávno se například objevil problém rušení na 40. kanále mezi Černou horou a brněnským vysílačem Hády na pomezí Pardubického a Jihomoravského kra­je.

Nemyslím si, že by to bylo tak horké. České Radiokomunikace mohou otočit polarizaci, udělat s tím cokoli. Technicky to jde vyřešit. Na Pardubicku byl velký problém s rušením analogové Novy z vysílače Krásné. Při dobrých podmínkách ho rušilo analogové vysílání z Vídně. Nova vysílá na kanálu R6, Vídeň vysílala na kanálu 5. Další případ se týkal kanálu 50, na kterém se v Pardubicích a okolí setkávaly signály z Bukové hory a Pradědu, byť by teoreticky ani neměly. Ale poslední dobou se setkáváme i s tím, že zemské digitální vysílání může rušit kabelovou televizi.

Jak to?

Způsobují to levné účastnické šňůry, které si diváci kupují za dvacet korun, aby ušetřili. Mezi účastnickou zásuvkou a televizorem se signál nakmitá a ruší to kabelovou televizi. Známe takový případ ze sídliště v Sezemicích, kde kvůli tomu budeme muset odladit konkrétní kanál na kabelové televizi. Zjistili jsme, že problém dělá kanál 43 z Ještědu, který v bytech umístěných na sever dělá tento problém, zatímco v bytech situovaných na jih kabelová televize rušená není.

Říkal jste, že pro úpravy STA používáte širokopásmové antény. Z vysílače Krásné se pro Pardubicko nebudou vysílat všechny multiplexy, například multiplex 3 poběží jen z Černé hory. Znamená to, že lidem, kterým upravíte STA na příjem digitálního vysílání z Krásného, potom nakonec půjde i multiplex 3 z Černé hory?

Používáme technologii Grundig a ta má jeden zásuvný díl do rozvodné skříně pro dva multiplexy. Čili jednou anténou přijmeme dva multiplexy, například z vysílače Krásné. A pokud budou další dva multiplexy, jeden teoreticky z Telefonní ústředny v Pardubicích a jeden z Černé hory, budeme je muset řešit nasazením dvou dalších antén, jedné pro Černou horu a druhé pro Telefonní ústřednu. Svedeme od těch dvou antén kabel do jednoho zásuvného dílu Grundig a namodulujeme signál do STA. Většinou se snažíme ty signály upravit tak, aby byly multiplexy jeden vedle druhého, například na kanálech 21, 22, 23 a 24.

Na některých objektech si od nás rovnou objednali dvě vložky pro čtyři multiplexy, používají v nich ale vždy jen po jednom multiplexu a pro druhý je tam rezerva. Už tam máme i namontované antény na Černou horu a jednu pro čtvrtý multiplex, s kterou můžeme točit podle toho, odkud se bude vysílat. Pak už jenom nastavíme kanál, na kterém se bude vysílat, zkontrolujeme úroveň příjmu, a budeme mít hotovo.

Na Pardubicku se v minulosti často přijímaly dálkově televize z Polska. Počítáte s tím, že byste časem, až se začne v pohraničí vysílat digitálně, přidali do STA i polské multiplexy?

Odpovím jednoznačně: až budou vysílat, změří se úrovně kolísání signálu, a teprve potom se můžeme rozhodnout. Dálkové příjmy tady byly problematické, na Pardubicku se pro ně využíval kanál 30 a 35. Jenže když máte z Polska vysílání v analogu na kanálu 35 a z vysílače Krásné naše analogové vysílání na kanálu 34, není to pro tuto technologii dobré. Samozřejmě to lze odladit, ale je to dost náročné. Je to dálkový příjem, a u toho se musí všechno pořádně změřit a zjistit, zda to je vůbec finančně zajímavé. Některé polské programy se dají chytit volně na satelitu. Myslím si, že s nárůstem počtu programů v češtině, satelitních služeb jako je Skylink nebo UPC, zájem o pozemní příjem polské televize trošku pominul. Zájem je hlavně o Eurosport a další sportovní programy, a o programy pro ženy a pro děti. Nedávno jsme ale dělali úpravy v Náchodě, a tam zájem mají – jenže to je blízko hranic a tam ty programy znají už léta.

Taky je pravda, proč by Poláci vysílali směrem do českého vnitrozemí.

Přesně tak.

Oldřich Korynta - 4

Jakým způsobem se vlastně majitelé domů, kteří potřebují upravit STA, o vás dozví? Děláte si nějakou kampaň, nebo si vás najdou v telefonním seznamu, na internetu?

Vytvářením a úpravou STA zabývám od roku 1974. Zájemci se o nás dozvídají mezi sebou, řeknou si to. Dávají si navzájem tipy. Nějaké kampaně nebo ankety v domech nemají smysl. Vždycky je nějaký člověk, který to má na starost a má zájem, aby lidé mohli přijímat další programy. Nejedná se jen o televizní anténu, ale i další věci jako internet. Děláme hlavně pro bytové družstvo v Pardubicích, ale i pro společenství vlastníků, dříve jsme dělali i pro pardubický magistrát. Když jsme začínali, podobných firem tady moc nebylo, protože k úpravě antén jste dřív musel mít koncesní listinu a zkoušky. Dnes stačí živnostenský list, proškolení a určitá zkušenost. Úpravy antén nabízí více firem, ale my to neděláme takovým tím úsporným způsobem, protože víme, že se nám to nemusí vyplatit.

Co výběrová řízení měst a obcí na úpravy STA v jejich domech?

Účastníme se jich. Pokud nás osloví, dáváme jim cenový návrh.

Má to tedy smysl? Nejsou ta výběrová řízení už dopředu rozhodnutá, kdo je vyhraje?

Spíš jde o to, že jsou někdy špatně specifikovaná. Máme určitou výhodu v tom, že většinu objektů v Pardubicích a okolí známe, dělali jsme na nich. Přeci jenom se tomu věnujeme od roku 1974. Ono je sice hezké vypsat výběrové řízení, ale kdo rozhoduje o technické specifikaci? Jaká skupina lidí volí, zda je nabízená technologie v pořádku, nebo ne? Jestli to nebude za dva roky k ničemu? To je příliš důležitá otázka, takže by si bytová družstva, radnice nebo magistrát měly obstarat člověka, který by jim měl posoudit nabízená technická řešení. Ono může být levné řešení, které vydrží nějakou omezenou dobu, ale i kvalitnější, která vydrží dvacet let – tedy v závislosti na tom, jak rychle se bude vyvíjet vysílací technologie a zda nepřijde něco nového.

Už teď se mluví o přechodu od systému DVB-T na DVB-T2.

Ano. Když to tak vezmu, já jsem se ještě učil elektronky, ale dnes máte mikroprocesory a všechny je řízené softwarem. Proto je důležité, aby u každého výběrového řízení byl nějaký odborník, který by při otevírání obálek rovnou kladl zástupcům firem otázky, proč volí tu nebo tu technologii. Aby to dokázal správně posoudit. Osobně si myslím, že by se měla volit taková technologie, která by se nemusela za dva roky znovu měnit. I kdyby by to bylo třeba o patnáct tisíc korun dražší.

Na pardubické konferenci jste říkal, že v některých domech diváci vyžadují převod zemského digitálního signálu do analogové podoby, protože odmítají používat set-top-boxy a nemají nové digitální televizory. Technický ředitel České televize Rudolf Pop na to namítal, že to je zbytečné a celou rekonstrukci STA to jen prodražuje.

V zásadě má pravdu, ale jak se chcete jako firma zachovat k lidem, kteří to vyloženě chtějí? Jiné řešení nemáte. Buď jim splníte jejich požadavek, i když se je od něj snažíme odradit, nebo si najdou nějakou jinou firmu, která jim to udělá. Zrovna minulý týden jsem v Pardubicích řešil požadavek od správce objektu, že chtějí digitální vysílání přes STA převést na analog, jinak že si objednají někoho jiného.

A to jim tedy převedete do analogu úplně všechny programy, které jinak vysílají digitálně?

Ne, snažíme se je dostat alespoň do toho stavu, že do rozvodu pošleme kompletní digitální nabídku tak, jak ji dostaneme z vysílače, a do analogu převedeme pouze čtyři základní programy. A když se nás lidé ptají, proč tam nemají další programy, snažíme se jim vysvětlit, že je budou mít, ale jenom když si pořídí set-top-box nebo novou televizi. Prostě se je musíme snažit přivést na myšlenku koupě nového televizoru, aby to řešení bylo co nejméně drahé. Jakmile si pořídí set-top-box nebo nový televizor, toto řešení STA bude pomalu zanikat. Technický ředitel ČT měl pravdu.

Takže to analogové vysílání převedené z digitálu je jen takový přívěšek k digitálnímu rozvodu.

Ano. Pak je druhá varianta, kdy jsme kvůli nekvalitnímu analogovému signálu Novy a Primy převáděli tyto programy ze satelitu prostřednictvím STA do analogu. V té době nebyla žádná jiná možnost. Nikdo by vám nepovolil převést signál do DVB-T, protože na to tehdy nebyly přijímače. Když to už takhle v některých objektech funguje, proč bychom to rušili? Maximálně uděláme to, že jakmile všichni v tom objektu budou mít televizor s DVB-T tunerem, použijeme kanály pro DVB-T na další programy, které na Pardubicku pozemně v digitálu nevysílají. Bude to určité navýšení programové nabídky, ale na to ještě spousta času. Viděl bych to tak za dva, tři nebo čtyři roky. Záleží ale na zájmu zákazníků. Máme důchodce, kteří nechtějí žádný digitální přijímač, a potom důchodce, kteří mají nejmodernější techniku a pomalu nás buzerují za to, že jim nejde internet. Spektrum těch lidí je rozsáhlé a vždycky musíte vybrat tu nejlepší variantu pro každého z nich.

Oldřich Korynta - 8

Také jste na konferenci říkal, že se vám zpomalují dodávky technického zařízení pro úpravy STA. Lidé by tedy měli na rekonstrukci STA myslet hodně dlouho dopředu.

Dodávky se sice zpomalují, ale jenom teď v tom boomu, kdy se začalo v Pardubicích vysílat digitálně. Ale myslím si, že během tohoto roku budeme schopni požadavky všech našich klientů bez problému vyřídit.

Jenže budou i tací, co si vzpomenou až příští rok v červnu, kdy se bude ve východních Čechách vypínat analog.

BRAND24

Ale to je jejich starost. V pátek mi volal jeden člověk, že chtějí jenom jeden multiplex a druhý až ve chvíli, kdy začne vysílat – aby potom měli oba funkční. Aby ho hned viděli. Pak jsou lidé, kteří to chtějí mít všechno připravené najednou a pak budou chtít jen odladit STA, jakmile začne vysílání dalších plánovaných multiplexů. Jde o to tomu zákazníkovi vyhovět, jinak s vámi skončí.

Foto: Tomáš Kubelka, týdeník Sedmička pro Pardubice a Chrudim

Řešíte úpravu společné televizní antény ve vašem domě?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).