Studie University of Houston uvádí, že lidé přijímající zprávy z papírových novin si z textů pamatují více než ti, kteří zprávy čtou v digitální podobě online. Otázkou samozřejmě zůstává, zda studie opravdu popisuje realitu, nebo jde o další z řady chybně interpretovaných výsledků.
Ve studii je uvedeno, že ti, kdo četli online, si v průměru pamatují 3,35 zprávy, zatímco ti, co četli na papíře, si v průměru pamatují 4,24 zpráv. Výzkumníkům z toho vychází závěr, že je lepší číst zprávy na papíře.
Klasickou otázkou ale zůstává, jak velký byl studovaný vzorek a jaké měl složení nebo to, zda je možné zjištěné výsledky reprodukovat (jeden ze zásadních požadavků). Nemluvě o tom, že „některé“ zprávy jsou snadno zapamatovatelné a jiné nikoliv.
Konec e-knih
Zajímavé je, že se podobných studií během poslední doby objevilo několik. V srpnu The Guardian upozornil na výzkum, který zjistil, že čtení na Kindle vede k nižší míře zapamatování informací z psaného textu. Média následně začala hovořit o konci e-knih, probírat nevhodnost e-čtení pro vzdělávání a řešit věci, které nelze označit jinak, než za klasické bulvárně zaměřené snahy o získání pozornosti.
Tento druhý příklad trpí stejnými problémy – vzorek 50 lidí, který je příliš malý, nicméně alespoň dostal shodný text, povídku o 28 stránkách. Velikost vzorku utrpěla ještě více tím, že polovina četla na Kindle a polovina na papíře. Trochu lépe o této studii psali v New York Times – věnovali pozornost kompletním výsledkům, takže už nevyzněly tak jednoznačně v neprospěch čtení na Kindle.
Problém už v březnu 2012 řešil i Time a na otázku, zda e-knihy ztěžují zapamatování čteného textu, má odpověď ne. Ale samotný dva roky starý článek toho říká podstatně více a všímá si i dalších věcí – například toho, že hodně záleží na tom, jaký text vlastně čteme.
Jak lidé čtou
Nakonec se můžeme ještě vrátit do dubna letošního roku, kdy se objevila studie West Chester University všímající si čtení knih na iPadech. Ta například zjistila, že výsledek čtení ovlivňuje samotná kniha – lepší výsledky mají klasické knihy než vylepšené e-knihy.
Což by mohlo ukazovat na jeden z logicky možných problémů – míru ovlivnění pozornosti většinou zbytečnými věcmi, které právě v e-knihách často najdete. V Enhanced eBooks Don’t Necessarily Enhance Education jsou případně bližší informace o tomto experimentu.
Otázkou, nakolik prostředí a zpracování e-knihy dokáže rušit a odvádět pozornost, se zabývá i Researchers Voice Concern Over E-Books' Effect on Reading Comprehension. A upozorňuje na jednu podstatnou věc: tvůrci e-knih velmi málo ví něco o tom, jak je lidé čtou. A měli by se spíš věnovat tomu, aby (zejména) studijní materiály byly méně hravé ale více funkční.
ČLÁNKY DO MAILU