Příjem VKV rozhlasu z extrémních dálek - Dánska a Švédska

Podzim je pro příjem podmínek vhodným obdobím

Letošní podzim je sice teprve na svém počátku, ale o uplynulých dnech můžeme říci, že přinesly do České republiky mimořádně dobré příjmové podmínky. Připomeňme například dálkový příjem televizního signálu z Rakouska, který bylo možné bez problémů realizovat také v hlavním městě. Náš externí spolupracovník Čestmír Polák před pár dny informoval, že se začíná na 21. a 31. kanálu „ozývat“ digitální televize z vysílače Jauerling, který je v našich končinách (z pohledu autora myšleny střední Čechy) oblíbený především kvůli dálkovému příjmu rozhlasu v pásmu VKV. Na zmíněných televizních kanálech šíří telekomunikační operátor ORS programy veřejnoprávní ORF a komerční stanice ATV, Puls 4, 3sat (veřejnoprávní projekt Německa, Rakouska a Švýcarska) a Servus TV. Zvyklí jsme byli také na příjem rozhlasových stanic z poměrně blízkých vysílačů, jakými jsou například Gaisberg nad Salzburgem, Hochries v německých Alpách, Lichtenberg u Linzu, případně z opačného směru některé stanice z Berlína. Takové podmínky, které ovšem nastaly letošního 28. září, zdaleka předčily očekávání všech. Ozvaly se stanice nejen ze vzdálených koutů našich západních sousedů, ale také okruhy dánského a dokonce švédského veřejnoprávního rozhlasu.

Vynikající podmínky zachytili lovci dálkových signálů

Mimořádně dobré příjmové podmínky, které byly shodné s těmi z prosince 2007, kdy se ozvaly stanice z Dánska a Švédska, zaznamenali jako první lovci vzdálených signálů, takzvaní DXeři, kteří jsou zastřešeni Československým DX klubem, spolkem, jenž už v naší republice funguje oficiálně přes dvacet let. V klubové konferenci DX listy reportoval jeden z jejich členů, že v Kněžmostu se mu na frekvenci 91,9 MHz, kde běžně slýchává pražské Rádio 1, ozývá němčina. Po delší době poslechu a následné identifikaci stanice zjistil, že se jedná o vysílání německého veřejnoprávního rozhlasu pro severní oblast tohoto státu. Stanice NDR přitom hrála ve stereu, i když její signál přicházel ze vzdálenosti přes 500 km. Čtenáři, kteří ráno zasedli ke svým rozhlasovým přijímačům, se museli divit, co se to v éteru děje. Docházelo totiž k velice zajímavému jevu. Běžně zachytitelné stanice od našich západních sousedů, které jsou například slabší, avšak blíže hranic, nebyly vůbec slyšet, naopak se velice zesílila síla těch, které jsou vzdálené i více než čtyři sta kilometrů. V Praze se ozvaly desítky nových stanic (okolo čtyřiceti), jež tu byly zachyceny vůbec poprvé. Přijímací anténa, kterou jsem používal pro sledování těchto zahraničních rádií, přitom byla natočena stále jedním směrem a nijak jsem s ní nehýbal! Nejlépe podmínky popíše tabulka, která je uvedena níže.

Až z této dálky bylo možné 28. září zachytit v Praze rozhlasové vysílání. (Zdroj: Google Maps)

Jak lze dobré podmínky předpovídat a kde hledat informace

I když není možné se zcela spolehlivě na zlepšené nebo ještě lepší příjmové podmínky připravit, existuje několik nástrojů, které vám v tomto úsilí mohou pomoci. Jde například o takzvané DX Infocentrum Williama Hepburna. Najdete ho na webových stránkách: www.dxinfocen­tre.com/tropo_e­ur.html. Na tomto portálu najdete v podstatě podobné mapy, jaké znáte z předpovědi počasí. Je tu pouze ten rozdíl, že mapy vám ukážou s několikadenním předstihem, ne vždy spolehlivě, jaké nás čekají podmínky pro příjem rozhlasu. Barevná škála pak ukazuje, jak moc dobré podmínky budou. Šedivá barva zobrazuje základní stav, růžová extrémně dobré příjmové podmínky. Ta se ale snad na našem území nikdy nevyskytovala. Většinou jde o barvy fialovou, modrou a zelenou, tedy maximálně dobré podmínky. Stojí ale za zmínku uvést, že během dneška hlásily Hepburnovy mapy barvu fialovou a příjem signálu byl v dopoledních hodinách skutečně excelentní. Co má stěžejní vliv na šíření, je velmi vysoká sluneční aktivita a s pootočením slunce a "nasměrováním " aktivních oblastí k zemi se to jen zlepší, popsal nedávno pod naši aktualitou o dálkovém příjmu náš čtenář s přezdívkou Petr Moje. Blíží se maximum sluneční činnosti v tomto 11letém cyklu (má to být 2013), takže je ideální období pro dálkový příjem, zejména na VHF pásmech, dodal Moje.

Dění nad severní Evropou ukazovalo, že lovci vzdálených signálů se mají na co těšit. (Zdroj: dxinfocentre.com)

Tato tabulka obsahuje pouze stanice, které byly zachyceny v místě příjmu – Praha, Jižní Město – vůbec poprvé. Je z ní mimo jiné patrné, jak moc extrémně dobré příjmové podmínky vládly. Je z ní možné vybrat několik případů. Například na frekvenci 87,6 MHz je možné běžně zachytit ČRo Region z Mělníka. Jeho signál byl ale ve středu úplně vymazán a nahradila ho Antenne Brandenburg. Zajímavý byl i příjem RBB infoRADIA na frekvenci 93,1 MHz. Znalí vědí, že na této frekvenci šíří signál Radiožurnálu velice silný vysílač Votice. Přesto se zde protlačila stanice z Berlína. Pokud si chcete udělat kompletní představu o tom, co je možné v Praze s kvalitním tunerem zachytit, můžete se podívat na tento odkaz.

Přijímací soustava – tuner Onkyo T-4511 s filtry 110+80+56+56 kHz a anténa Kathrein ABH 01.

Švédské stanice jsou tím nejvzdálenějším, co se podařilo v Praze zachytit. Odpovídá tomu i zvuková kvalita. Stanici bylo nutné porovnat s internetovým streamem.

Švédské stanice jsou tím nejvzdálenějším, co se podařilo v Praze zachytit. Odpovídá tomu i zvuková kvalita. Stanici bylo nutné porovnat s internetovým streamem.

Kvalita dánských stanic nezůstala pozadu. Tato není příliš velká, ovšem rozumět jí je.

Nejlepší kvalita dánské rozhlasové stanice. Po ránu hrála dokonce v čistém stereu. S blížícím se polednem kvalita příjmu klesala.

Stejná rozhlasová stanice jako na frekvenci 100,5 MHz. Velice dobrá zvuková nahrávka.

Do této rozhlasové stanice se plete velice silný Impuls ze Žižkova. Přesto je zvuku rozumět.

Velice dobrá kvalita zvuku, proto vám nabízíme z ukázky hned více než dvě a půl minuty.

Bez identifikace rozhlasové stanice. Kvalita příjmu není nejlepší.

Stanice, které hrály do 450 km, bylo možné většinou poslouchat úplně bez problémů. Ukázkovým příkladem je příjem Rádia Zet ze Szczecina.

Severoněmecká NDR 2 v čase 0:11 i s identifikací.

Velice špatná kvalita nahrávky. Stanice NDR 1 Welle Nord je zvuk v pozadí – písnička Everybody od DJ Boba. Bohužel chybí zvuk pro porovnání z internetu.

Velice dobrá kvalita nahrávky rozhlasová stanice RBB Kulturradio.

Poslech německé rozhlasové stanice NDR 2 opět naprosto bez problémů.

Berlínská rozhlasová stanice Jazz Radio má výkon pouze 2 kW. Její zachycení na vzdálenost téměř 300 km je opravdovou raritou. Odpovídá tomu i kvalita zvuku.

Identifikace Hitradia Ostseewelle v čase 2:46. Zatím nejlepší příjem, jaký byl v Praze zaznamenán.

Identifikace stanice je slyšet v čase 1:43. Běžně na této frekvenci hraje silná Frekvence 1 z Pradědu nebo Hitradio Faktor z Kletě.

V čase 0:40 dojde k přepnutí z úzkých na široké filtry – kvalita se zlepší na bezproblémový příjem.