Titulek jedné včerejší zprávy ČTK má v sobě hodně novinářského potu. Prima začne digitálně vysílat i mimo Prahu asi do několika měsíců, hlásá agenturní zpráva, která svým textem utvrdí čtenáře, že nic lepšího z tiskové konference komerční dvojky opravdu vybrat nešlo. Už samotný horizont „několika měsíců“ vypadá hrozivě neurčitě, ale příslovce „asi“ mu dává korunu.
Diváky přitom – zcela logicky – zajímá, kdy si budou moci naladit digitální vysílání, případně tu kterou stanici, kterou ještě nemají v nabídce. Do několika měsíců, ale jenom asi,
je nová odpověď, kterou se mohou vyzbrojit prodejci set-top-boxů na dotazy svých mimopražských zákazníků, kdy jim konečně pojede digitálně i Prima.
„Státe, mluv s námi, ale hlavně dávej“
Výkonný ředitel televize Prima Petr Chajda nasměroval proud informací na včerejší tiskové konferenci stanice nikoli k řadovým divákům, ale ke státu a tvůrcům digitální novely. Tady si dokáže klást požadavky srozumitelně a jasně. Licenci? Prosíme vyčistit, použijte zákon. Kompenzace? Dali bychom si čtyři, ale zatím se tedy smíříme alespoň se dvěma. Zákaz křížení vlastnictví? Jak neliberální, odstranit! Prima tu dala tvůrcům zábavných pořadů inspiraci na nový soutěžní formát, jmenovat by se mohl třeba „Ber, ber, ber“.
Naopak k přechodným licencím pro šest nových televizí je Petr Chajda kritický. Vzkázal to dopisem nejprve soukromě ministru průmyslu a obchodu Martinovi Římanovi (ODS) a s ním celé vládě, včera to zopakoval i novinářům a jejich prostřednictvím také veřejnosti. Připomněl jsem si v tu chvíli přenášku profesora Jiřího Krause z Fakulty sociálních věd a jeho zmínku ke slovu „profesionál“.
Profesionál je člověkem, který vykonává určitou činnost za peníze. Takový je původní význam,
říkal nám, studentům, Kraus. Dodal také pozdější posunutí významu stejného pojmu: Dnes je to člověk, který vykonává svoje povolání bez osobního zaujetí, ale zato dokonale.
Petr Chajda je opravdu profesionálem v původním i současném slova smyslu. Jinak by si musel vyřešit se svým svědomím, jak mohl před několika měsíci šéfovat TV Barrandov, která o přechodnou licenci a šanci vysílat usilovala, a které by v roli šéfa Primy rád přibouchnul pootevřené dveře.
Mohli bychom se zkusit zamýšlet, jak to se zákonným obkročením rozhodnutí nezávislých soudů vypadá, a lamentovat, že kdyby i po roce nebyl finální verdikt v nedohlednu, nic z toho by se nestalo. Institut přechodných licencí je ale nejspíš mrtvý, alespoň soudě podle včerejšího vyjádření národního koordinátora Zdeňka Duspivy. S digitalizací se má i zemské vysílání otevřít neviditelné ruce trhu pomocí principu registrací, který funguje už u dalších tří televizních platforem (satelit, kabel, IPTV). Uvidíme, jak to s ním dopadne a jestli se to bude Primě líbit.
„Tohle zákonem neřešit, a tohle zas ano“
Je zajímavé, že zatímco v případě přechodných licencí horoval Petr Chajda za jejich neuzákoňování, v případě očisty od regionálních vysílatelů, se kterými televize sdílí kmitočty, by stejný Petr Chajda zákonné řešení uvítal. Proč raději nezkusí požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o změnu licenčních podmínek?
Nebylo by to čistší řešení? Může se zkusit poradit zase na Barrandově, ovšem v kancelářích CET 21 (majitel licence na TV Nova), jak se taková věc dělá. Právě CET 21 uspěla v historicky prvním televizním licenčním řízením s projektem, který se později změnil k nepoznání. Třeba by našli lék i pro Primu, jak se deregionalizovat. Ale hádám, že komerční jedničce podvečerní přidušení sledovanosti na konkurenční stanici asi vyhovuje.
O nekonzistentních názorech výkonného ředitele Primy
Nelibost v připravované legislativě vyvolává v Petru Chajdovi také zákaz křížení vlastnictví. Považuje to za něco nad evropský rámec, za brzdu rozvoje televizního podnikání. Ani nevím proč. Když jsem se na zakládacím setkání Koalice pro digitální televizi ptal Leoše Pohla z Czech Digital Group (CDG), firmy provozující multiplex B právě s televizí Prima, potvrdil mi, že zákonem požadovaná „dePrimace“ už proběhla.
Ovšem když už to výkonnému řediteli Primy leží v žaludku, proč to nevyužít jako další ukázky nekonzistence jeho názorů. Křížení vlastnictví provozovatele multiplexu a stanice, která v něm vysílá, naznačuje možnost protežování jednoho druhým a nerovného přístupu k jiným programům v síti – například při vyjednávání o cenách. Proč by se pak Leoš Pohl s Petrem Chajdou nemohli bavit na jednáních stylem: Tak Balvína jsem skásnul, Feniče jsem skásnul, ale na tebe, Petře, pamatuju s dobrou cenou – jsme přece jedna rodina.
Samozřejmě je to hypotetický příklad s Febio TV a Óčkem vysílajícími v multiplexu s Primou (1, 2 a 3). Ale nemusí být daleko od reality. Bylo by sice teoreticky možné, že by Jiří Balvín i Fero Fenič udělali na CDG dlouhý nos a šli si hledat místo v jiné síti. Ale co když by už jinde bylo plno? Navíc nikde není záruka, že by se o cenách pro „domácí“ televizi dozvěděli – taková čísla jsou přeci obchodím tajemstvím. Myslím, že minimálně do definitivního vypnutí analogu má zákaz křížení vlastnictví v legislativě svoje místo.
Jeho kritiku jsem zmínil ale kvůli Chajdově názorové nekonzistenci a teď to doložím. Zákaz křížení pro neliberálnost v zákoně kritizuje, ovšem ani liberálně vyhlížející ustanovení o programovém multiplexu se panu řediteli nelíbí. Obává se, aby slabší televize v síti nepodlehly diktátu těch silnějších. Skutečně? A bylo by to ke škodě?
Uvažujme, že v multiplexu vysílá TV Pohoda, Z 1 a kromě nich tři programy Novy. Stanice se v příhodném roce dohodnou s operátorem na přechodu ke standardu MPEG-4 a jako houby po dešti tu najednou vyroste Nova HD, Nova 4 a kromě nich třeba i Stodolní Pohoda a Z 2. Na tom by přeci diváci (po překousnutí nákupu nového set-top-boxu) viděli už jen pozitiva, ne? Ale vzhledem k tomu, že registrace se po konci analogového vysílání má stát běžným nástrojem, není potřeba ani téma programového multiplexu dál řešit.
Problémy s komunikací
Je zajímavé, jaké protiklady dokáže vysázet během jedné tiskovky výkonný ředitel druhé české komerční televize. V kritizování jeho výroků bychom mohli ještě dále pokračovat. Třeba toho, jak se Prima zatím nestane členem Koalice pro digitální televizi (platformy pro vzájemnou komunikaci všech subjektů, kterých se digitalizace týká), ve spojení s tím, že si Petr Chajda stěžuje na nedostatečnou komunikaci ze strany státu. Autor digitální novely Zdeněk Zajíček by měl na Palmovku asi přihopkat vždy, když Prima ucítí, že by se jí stát měl na něco zeptat.
Problémy s komunikací nejsou u komerční dvojky ale pravděpodobně jen směrem navenek. Tuším je i při pohledu dovnitř. Jejich ztělesněním je tiskový mluvčí Ladislav Pavlík. Nechápu, jak může vedení stanice zanechávat svého vedoucího PR pracovníka tak běžně v nevědomosti. Když do médií pronikla zpráva o dopise Petra Chajdy politikům, nemohl k tomu mluvčí Pavlík nejdřív říct ani tolik, že to nemůže komentovat (1 2). Zkrátka o dopise, aspoň podle svých slov, nevěděl.
Podobné to bylo i s nedávnou schůzkou představitelů Primy a Novy u ministra Martina Římana. Když mi tisková mluvčí Novy Veronika Šmítková řekla, že o ničem takovém neví, chápal jsem to. Měla zrovna dovolenou a byla na vodě. Ladislav Pavlík byl ale v práci a nevěděl o schůzce o nic víc, než jeho rekreující se protějšek. To by se myslím stávat nemělo. PR se bez dostatku informací dělat nedá. Když něco nevíte, nemůžete to ani zatajit, ani vhodně upravit.
Když generální ředitel Novy Petr Dvořák v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že jeho televize z Bukové hory začne vysílat pravděpodobně od 1. srpna, je to pro lidi o řád lepší informace než asi do několika měsíců
Petra Chajdy. Přitom příslovce neurčitosti je v obou případech.
ČLÁNKY DO MAILU