Ilustrace: Nenad Vitas
Koncový uživatel je prazvláštní tvor, který dokáže zamotat hlavy nejedné softwarové firmě. Zvláštní situace nastala třeba u webových prohlížečů. Co uživatel vlastně od svého prohlížeče očekává? Dnes nejrozšířenější prohlížeče Internet Explorer a Mozilla Firefox určitě nejsou nejlépe vybavenými programy ve své kategorii, byť s posledními major verzemi oba udělaly krok kupředu.
Naproti tomu taková Opera se krčí ve většině lokálních i globálních statistik až někde na konci žebříčku, a i když se o ní relativně dost mluví a píše, pořád ji můžeme chápat jako exotický prohlížeč.
Samozřejmě se můžete pokusit tyto statistiky zpochybnit, což jistě nejeden čtenář právě spěchá udělat v diskusi pod touto glosou. Častým argumentem v minulosti bylo, že se Opera maskuje za jiný prohlížeč, čímž jsou statistiky zkresleny. Obejít toto maskování je však otázka jen pár řádků měřícího skriptu navíc, a ke všemu si už Opera ve výchozím nastavení hezkých pár měsíců nehraje na svou konkurenci.
Ani zadarmo Operu skoro nikdo nechce
Nevelký úspěch Opery se často přisuzoval tomu, že až do verze 8.5 šlo o placený produkt. Kdo se chtěl zbavit dosti rušivého reklamního proužku, musel zaplatit registrační poplatek. Osobně ale nevím, proč by v tomto měl být problém. Milionům uživatelů ICQ po celém světě poblikávající reklama nevadí, resp. nevadí natolik, aby ICQ nepoužívali.
Navíc na odstranění banneru stačilo trochu šikovnosti, nebo alespoň základní počítačové dovednosti pro stažení a spuštění utilitky, která z vás udělala platícího klienta, aniž by vaše peněženka trpěla. Ne že bych takové chování podporoval, ale krade se jiný, podstatně dražší a i horší software, tak proč by nějaké používání Opery v rozporu s licencí mělo najednou být hamletovskou otázkou?
Autoři Opery se před dvěma roky rozhodli, že jejich výtvor bude dostupný zdarma a bez reklamy. Na chleba si začali nadále vydělávat jen prodejem prohlížečů pro mobilní zařízení a spoluprací s předními vyhledávači. Čekal se nárůst podílu Opery a minimálně konec růstu Firefoxu. Firefox však stále mírně roste, maximálně občas v některých statistikách zakolísá, ale Opera je pořád tam, kde byla dříve. Možná si někde polepšila o pár desetinek procenta, ale v globálu je výsledek plus mínus nula.
Hrátky s widgets také příliš netáhnou
Opera je velmi dobře nastavitelný program, za tím si stojím. Chováni i podobu můžete změnit k nepoznání. Horší už to bývávalo s doplňováním nových funkcí, tedy pokud by snad někomu nějaká v takto dobře vybaveném prohlížeči chyběla. Spousta lidí vychvaluje Firefox právě kvůli možnosti snadno doplnit prakticky jakoukoliv funkci. Hodně se tedy čekalo od podpory widgets v Opeře 9.
Jenže Opera 9 je tu už nějakých deset měsíců a raketový start směrem na čelní pozice ve statistikách jaksi pořád nikde. Tomu bych se ale nedivil. Technicky nemohou widgets přinést do Opery to samé co rozšíření pro Firefox. Navíc ono opravdu už není mnoho funkcí, které by se měly přidat, spíš naopak.
Dobrý prohlížeč se špatnou koncepcí?
Nemyslím si, že Opera je špatným programem. Ba naopak! Tolik funkcí pod jednou střechou snad žádný jiný prohlížeč ve výchozí instalaci dnes nenabízí. Jejím vývojářům nové a neotřelé nápady rozhodně nechybí, a tak není divu, že se konkurence čas od času inspiruje. Inspirace ostatně probíhá v obou směrech, i když si to militantní zastánci jednotlivých prohlížečů nechtějí přiznat.
Osobně se domnívám, že Opera je při prvním kontaktu na řadové uživatele příliš velkým mamutem. Samé toolbary, sidebary, přetékající nabídky… Srdce náročného a zkušenějšího uživatele sice zaplesá, ale řadový uživatel naopak uvítá nekomplikované prostředí Internet Exploreru nebo Firefoxu. Ze stejného důvodu se podle mě nikdy příliš nerozšířila Mozilla a dnes zrovna dvakrát neboduje ani SeaMonkey.
Co uživatelé chtějí, zřejmě už pochopili vývojáři Maxthonu, relativně populární nadstavby pro MSIE. Nový Maxthon 2 si zachovává funkčnost předešlých verzí a navíc nové funkce přidává, ovšem na první pohled působí jednoduše, přehledně a svěže. Můžeme totéž říci o Opeře?
ČLÁNKY DO MAILU