Rada České televize schválila rozpočet veřejnoprávní stanice na příští rok. Česká televize bude hospodařit s částkou 8,5 miliardy Kč. Ve srovnání s letošním rozpočtem je to nárůst o 7 %. Klíčovým zdrojem příjmů zůstávají televizní poplatky, které by měly tvořit 6,73 miliardy Kč. Meziročně je to o 580 milionů Kč víc.
Radní zároveň schválili dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje na léta 2026 až 2030. Schválení obou klíčových dokumentů bylo dosaženo po dlouhé a místy bouřlivé debatě, přičemž dlouhodobé plány byly schváleny až v opakovaném hlasování.
Příjmy z poplatků budou příští rok vyšší o 9 % ve srovnání s letošním rozpočtem a o 17 % proti skutečnosti roku 2024. Je to důsledek květnové mediální novely, která zvýšila televizní poplatek a rozšířila okruh poplatníků. Finanční ředitel David Břinčil zdůraznil, že i přes navýšení příjmů bude Česká televize usilovat o hospodárnost, protože kumulativní inflace od poslední změny poplatku v roce 2008 přesáhla 80 % a průměrná mzda v České republice se za stejnou dobu zvýšila o 117 %.
Rozpočet má nasměrovat prostředky tam, kde je divák nejvíce uvidí, tedy do výroby pořadů. Výrobní úkol je proto kapitolou s největším meziročním nárůstem, objem financí se zvýší o 16 %. Do plánů se promítá také memorandum o veřejné službě České televize, které stanovuje závazky na příštích pět let.
Zůstanou současné kanály
Dlouhodobé plány předpokládají do roku 2030 provozování stávajících kanálů (ČT1, ČT2, ČT :D, ČT art, ČT24 a ČT sport). Zároveň zdůrazňují podporu digitální platformy iVysílání.
V případě, že se nic zásadního nezmění, budou základní parametry rozpočtu obdobné i v následujících letech. Dlouhodobé plány v tuto chvíli počítají se zákonem zavedenou valorizací poplatků, jakmile kumulativní inflace překročí 6 %, což se předpokládá v polovině roku 2028. Pochopitelně však záleží na tom, zda a kdy nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů přikročí k ohlášeným změnám ve financování médií veřejné služby.
„Rozpočet i dlouhodobé plány do roku 2030 jsou koncipovány nejen jako realistické, ale zároveň ambiciózní,“ uvedl finanční ředitel David Břinčil. Televize chce optimalizovat náklady, aniž by musela omezovat rozsah veřejné služby. V plánu je například snížit počet pracovních míst o 10 až 12 % během pěti let. „Nepůjde však o plošné škrty, ale o zvyšování produktivity práce a aktivní řízení efektivity a účelnosti procesů,“ přiblížil David Břinčil.
Nová budova zpravodajství
Velká část diskuse radních se soustředila na plánované investice do nemovitostí. Česká televize aktuálně plánuje dvě významné investice: rekonstrukci a dostavbu objektu SK10 pro zpravodajskou výrobu v Praze a výstavbu v Brně (přesun provozů ze Židenic do Líšně).
Radní Pavel Matocha kritizoval, že investice do ostravského studia, které je považováno za nejvíce zanedbané, jsou odloženy až po roce 2030. Vyjádřil pochyby, že se objekty v Praze a Brně vůbec podaří dokončit do roku 2030. Připomněl, že projekt na instalaci fotovoltaických panelů na střechy na Kavčích horách zabral čtyři roky. „Jestli po čtyřech letech uzavíráme smlouvu na fotovoltaické panely a zároveň počítáme, že za pět let jsme schopni postavit dvě nové budovy, tak se mi to zdá jako nepoměrné,“ prohlásil Pavel Matocha.
Finanční ředitel reagoval, že fotovoltaika je jenom jedna z mnoha investic a u jiných takto velký posun nenastal. Dodal, že plán výstavby je realistický, protože příprava už začala. Memorandum o veřejné službě navíc zavazuje Českou televizi použít 7 % prostředků na investice. „Česká televize v letech 2026–2030 nemůže investovat méně, než je navrženo, protože by tím nedodržela ustanovení memoranda,“ připomněl David Břinčil.
„Nejpropracovanější investicí je SK10, která je skutečně velmi připravená a kdyby nedošlo k výměně ředitele, tak už by se realizovala v minulém roce. V minulém roce došlo k přerušení té investice, ačkoli na ni byly uvolněny investiční peníze,“ dodal generální ředitel Hynek Chudárek.
Ředitel zpravodajství Petr Mrzena zopakoval, že současná budova zpravodajství je místy v havarijním stavu, neodpovídá moderním standardům a prostory jsou na hranici bezpečnostních a hygienických předpisů. Navíc se zpravodajství dělí o prostory s kanálem ČT sport, jehož vysílání také vyžaduje více prostoru.
Pavla Matochu dále znepokojilo, že navzdory rostoucím příjmům z poplatků je rozpočet na výrobní úkol pro srovnatelný sudý rok 2028 naplánován o 450 milionů Kč nižší než v roce 2026. Vedení připomnělo, že pokles v letech 2028–2030 bere v úvahu konzervativně spočítané kumulativní zvýšení nákladů na DPH. České televizi totiž nejspíš skončí výjimka v zákoně, takže je nutné to v plánech zohlednit, neboť se jedná zhruba o 350 milionů Kč. V roce 2026 se začne dohánět výrobní skluz za poslední roky a na nejbližší roky se obecně plánuje přesněji než na rok 2028.
A co mládež?
Nejsilnější výhrady, zejména ze strany radních Báry Procházkové a Tomáše Řeháka, směřovaly k financování tvorby pro mládež a digitálních služeb. Radní Procházková uvedla, že pro věkovou skupinu 12 až 17 let, která řeší složitá témata jako psychické zdraví či šikana, chybí „bezpečný prostor“ podobný programu ČT:D (Déčko) pro mladší děti. Kritizovala, že v rozpočtu ani v dlouhodobých plánech není uvedena explicitní alokace peněz pro tuto věkovou skupinu, která se navíc digitálně osamostatňuje.
Programový ředitel Milan Fridrich popsal, že rozpočet ČT se nedělí podle věkových skupin. Obsah pro teenagery je skryt v různých kapitolách, včetně sportovních přenosů a populárních pořadů (StarDance, Peče celá země). Připomněl projekty jako nové DouČTo. Dále uvedl, že většina prostředků alokovaných v položce „internet“ je určena na originální tvorbu pro tuto věkovou skupinu a mladé dospělé, a slíbil, že z nealokovaných peněz bude do této tvorby investováno dalších zhruba 10 milionů Kč.
S další kritikou přišel radní David Brabec kvůli financování distribučních filmů, respektive koprodukčních vkladů České televize. David Brabec označil za alarmující, že alokovaná částka je o 21 % nižší oproti rozpočtu roku 2024. Zdůraznil, že ČT by měla být klíčovým koproducentem české kinematografie a snížení rozpočtu v této oblasti vysílá do branže negativní signál.
Manažeři ČT argumentovali, že i když je rozpočet oproti roku 2024 nižší, je meziročně navýšen o 36 % oproti rozpočtu roku 2025 a skutečné čerpání v roce 2024 bylo o 20 milionů Kč nižší, než bylo původně plánováno. Milan Fridrich uvedl, že ČT nyní více využívá možnost předkupu vysílacích práv (presale), a v takovém případě jdou prostředky z rozpočtu na akvizice, nikoliv z rozpočtu distribučních filmů, což je evropský standard. Ujistil, že všechny relevantní filmové projekty, které byly do ČT předloženy, byly schváleny a financovány, a ČT je připravena využít nealokované rezervy pro mimořádné koprodukční příležitosti.
O dlouhodobých plánech se nakonec hlasovalo opakovaně. Napoprvé neprošly, když je podpořilo pouze devět přítomných radních, zákon ale v tomto případě vyžaduje alespoň deset hlasů. Radní Tomáš Řehák po přestávce přišel s kompromisním návrhem, aby Rada ČT dlouhodobé plány schválila, ale zároveň uložila generálnímu řediteli předložit revizi těchto plánů do konce února 2026, a to zejména v oblasti digitálních služeb. Pro tuto verzi už se deset potřebných hlasů našlo.
Současně s ročním rozpočtem bylo přijato dodatečné usnesení, které žádá generálního ředitele, aby v nejbližším možném termínu předložil materiál, jenž přiblíží, jak se ČT postaví ke své nezastupitelné roli klíčového koproducenta české kinematografie, a objasní, jakým způsobem podpoří tvorbu pro cílovou skupinu teenagerů jako důležitou diváckou kategorii z pohledu plnění úkolů veřejné služby, s přihlédnutím k digitálním službám. V tomto směru by měl podrobit opětovné úvaze i rozpočet na rok 2026.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
