Hlavní navigace

readme.txt: Cenzura Internetu na turecký způsob

Marek Antoš

Necelá polovina českých zaměstnanců musí počítat s kontrolou svých e-mailů ˙ Dagmar Patrasová utrpěla morální újmu v ceně pěti milionů korun ˙ Český Telecom zveřejnil toužebně očekávanou nabídku připojení přes ADSL ˙ Turecko zavádí nepříliš chytrou formu cenzury Internetu ˙ KPNQwest se posunul za hranu propasti.

Pondělí – TNSI vydalo zprávu o výzkumu itMonitor B2B, který mapuje informační technologie v českých podnicích. Jedna z otázek se týkala kontroly přístupu k Internetu a čtení soukromé e-mailové korespondence zaměstnanců. Podle výsledků se e-maily pravidelně kontrolují v 17 procentech firem, 12 procent firem je kontroluje občas a 10 procent zřídka. Celkově tedy 39:58 ve prospěch firem, které ctí e-mailové soukromí; zbylá tři procenta IT managerů odpověděla, že nevědí.

Na Lupě jsme o problematice čtení cizích e-mailů v minulosti opakovaně diskutovali. Horliví odpůrci monitorování argumentují tím, že se jedná o nepřípustný zásah do soukromí, příznivci naopak upozorňují na právo záměstnavatele sledovat, co zaměstnanci za jeho peníze dělají. Oběma stranám je nutné přiznat část pravdy, jedno je však důležité zdůraznit: čtení cizích zpráv – e-maily podle mého názoru nevyjímaje – před jejich doručením je podle našich zákonů trestným činem.

Udělejte si názor sami:

Pondělí – Na stránkách Dagmar Patrasové, které jsou určené především dětem, se prostřednictvím výměnného systému newLinx zobrazovaly bannery s erotickými motivy. Patrasová kvůli tomu podle svých slov dostala řadu rozhořčených dopisů od rodičů, což jí způsobilo značnou morální újmu. Ta byla vyčíslena na pět milionů korun, o které se chce podle deníku Blesk soudit s firmou, jež se jí o stránky starala.

Příběh o zlé firmě, která poškodila nevědoucí Dagmar Patrasovou, má několik trhlin: bannery odkazovaly na stránky o architektuře, s umístěním reklamních kódů na stránky navíc předem souhlasila. Po žalobě zatím není ani vidu, ani slechu – spíše než co jiného se tedy zřejmě jedná o trochu zvláštní způsob, jak stránkám zvýšit návštěvnost. Ta v porovnání s předchozími měsíci jistě jen kvete.

Udělejte si názor sami:

Středa – Český Telecom po několika odkladech uvedl nabídku připojení k Internetu přes ADSL. Činí tak ovšem v době silných protestů ze strany konkurenčních operátorů, kteří nezískali přístup k whole-saleové variantě této služby. Oficiálně se proto jedná o jakýsi pilotní projekt číslo dvě, který je geograficky omezený (na místa, která jsou z hlediska komerční výtěžnosti výhodná).

Sherlock Holmes byl sice představitelem dobra a zloduchy pronásledoval, z intelektuálního souboje se silným soupěřem měl však vždycky radost. Český Telecom by mu v tomto směru jistě poskytl nejedno potěšení: člověk, který jeho chování dlouhodobě sleduje, se těžko ubrání tomu, aby se „netěšil“ na to, co zas Telecom vymyslí. Jednou je to nenápadné zdražení pod praporem snižování cen, jindy zas nevýhodné výměny telefonních karet. Zklámani nemůžeme být ani tentokrát: Český Telecom vyběhl s alternativními operátory a ve druhém sledu už se chystá i na poskytovatele obsahu, kteří nebudou „v jeho stáji“. Konkurenci nezbývá než „mediálně prskat“ nebo si stěžovat na ÚOHS či ČTÚ – ani jedna z těchto cest však nepřinese žádné rychlé řešení.

Udělejte si názor sami:

Čtvrtek – Turecký parlament přijal zákon, který přinese cenzuru tamního Internetu. Poskytovatelé obsahu budou muset denně zasílat tištěné kopie publikovaných materiálů na úřad, který je k těmto účelům povolaný.

Nestrannému pozorovateli by se na první pohled mohlo zdát, že se snad kdesi v necivilizovaném světě někdo zbláznil a hodlá všechny nutit k věcem, které jsou zjevně nesmyslné. Turecko je však členem NATO – a tedy takzvaně demokratický stát – a ve své snaze zdaleka není osamoceno. U nás sice podobný zákon zatím nemáme a na Internet se dokonce nevztahuje ani tiskový zákon, protože se zákonodárci nedokázali sjednotit na definici internetového média, to však nic neznamená. Před nedávnem byla zveřejněna výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která se jasně vyslovila pro zavedení regulace Internetu, podobné snahy jsou slyšet i odjinud. Nemusí to trvat dlouho a nějaká forma kontroly – snad jen o něco méně praštěná než v Turecku – bude i tady.

Udělejte si názor sami:

Pátek – Problémy, do kterých se dostal nizozemský KPNQwest International, se postupně stupňují. Zatímco původně společnost požádala o soudní ochranu před věřiteli, po týdnu vyhlásila jasný bankrot – vzdor intenzivní snaze se nepodařilo sehnat dost peněz ani na běžný provoz. Oficiální prohlášení KPNQwestu dokonce radí zákazníkům, aby si rychle našli jiného poskytovatele služeb. V Čechách KPNQwest přímo či zprostředkovaně vlastní několik společností, mimo jiné KPNQwest Czechia a GTS Czech, které se nedávno „provozně sloučily“; po právní stránce má však k fúzi dojít až koncem roku.

Content 2017 - tip Footshop

Současný stav KPNQwestu vyvolává velké diskuse o tom, jak se jeho krach projeví v českém Internetu. Všechny jeho české společnosti zatím fungují dál, krach by se jich neměl bezprostředně dotknout, protože se jedná o samostatné právní subjekty; patrně jen v rámci konkurzního řízení v budoucnu změní vlastníka. Krach jim přesto přináší značné potíže jak po obchodní stránce, tak po stránce technické – velmi naléhavě totiž hrozí „vypnutí“ linek Ebone i EuroRingu, prostřednictvím kterých jsou dosud připojené do světa. Zuřivě se proto pracuje na domlouvání záložních tras a zákazníci se přepojují do lokálních autonomních systémů, aby se jich případné přepnutí konektivity nedotklo. Velmi zajímavá otázka se týká také české národní domény: primární nameserver je totiž umístěn právě u KPNQwestu, v případě dlouhodobého výpadku by proto došlo k značným potížím. Podle neoficiálních zpráv z CZ.NICu se už pro tento případ připravují krizové scénáře, lidé z KPNQwestu naproti tomu ujišťují, že nic podobného nehrozí.

Udělejte si názor sami:

Našli jste v článku chybu?