V České republice se rozjíždí koncepce průmyslu 4.0, která přináší větší míru využití informačních technologií a nových oborů typu internet věcí, analýza dat v reálném čase a další.
Ředitel české pobočky německé softwarové firmy SAP Roman Knap v rozhovoru pro Lupu vysvětluje, proč to SAPu pomůže, proč se mu líbí v Česku a proč zde bude i nadále investovat.
Zhruba v posledním roce se v Česku začalo mluvit o průmyslu 4.0, internetu věcí, digitální transformaci a záležitostech okolo. To vypadá, jako kdyby to SAPu spadlo do klína.
Spadlo (smích). Zejména v oblasti výroby, kde se strašně dlouho nic nedělo. Veškeré inovace byly směřovány směrem k porozumění trhu, zákazníků, sociálním sítím, velkým datům a podobně. Ovšem v oblasti výroby, jaký dopad na ni mají informační systémy, se nic moc nedělo. Iniciativa průmysl 4.0 pro nás jako pro SAP v podstatě nastartovala nové příležitosti. Překvapivě i na českém trhu. V prvním roce po oznámení průmyslu 4.0 se toho ujaly některé diskusní skupiny, hospodářské komory, vysoké školy. Bylo to postaveno do takové akademické roviny. Hrozně mile mne překvapilo, že koncem loňského roku všichni řekli dost diskusím a pojďme se podívat, jak to v realitě vypadá, jak to u nás aplikovat a jaké výhody to přinese.
Průmysl 4.0 v podstatě vznikl jako iniciativa Německa, propagují ji jak kancléřka Merkelová, tak třeba německý digitální eurokomisař Oettinger. To vypadá jako velice dobře promyšlená věc, která má v zahraničí posílit možnosti uplatnění německých firem – jakou je ostatně i SAP.
Je to tak. Vidím to úplně stejně.
A zdá se, že Česká republika jako v podstatě poslední spolková země Německa celý koncept přijala za svůj.
Ano, přihlásili jsme se k tomu. Jsme výrobní stát a ministerstvo průmyslu podepsalo memorandum a strategie o spolupráci. Byla by škoda, kdybychom se k tomu nepřihlásili.
Roman Knap, šéf českého SAPu
Jak daleko v nasazování konceptu jsme?
Objevuje se zde pragmatický přístup. Není problém něco osadit senzory a není problém sbírat veškerá data. Technicky zde vznikají sítě, které to umožňují. Je možné sbírat data z výroby, logistického a dodavatelského řetězce. Není problém data uchovávat a zpracovávat. Velká otázka je, jak je ve skutečnosti využít. Máme různé zákazníky, kteří nejdříve chtějí data sbírat a pak se podívat, jestli z nich vůbec něco vyčtou. Musí ale přijít zcela koncepční přístup a celý koncept průmyslu 4.0 se musí postavit tak, aby k něčemu byl od začátku. Mít obrovské množství dat a nevědět, jak s nimi pracovat, to vám ve výsledku sebere zdroje a nic vám to nepřinese.
Průmysl 4.0 zřejmě mohou výrazně podpořit nové IoT sítě jako SimpleCell či LoRa od Českých Radiokomunikací. Je to skutečně něco, co změny v digitalizaci může nakopnout?
Může. Nejpragmatičtější důvod je cena, do sítě se lze skutečně připojovat dost levně a vše se dá spočítat. A v návaznosti na tyto sítě se ve hře objevuje řada firem, které do nich nabízí a začnou nabízet spousty technologií. Třeba Schneider Electric přišel s chytrou senzorikou, jsou zde firmy nabízející sběr dat, platformy a tak dále. Zatím zde ale nebyl nikdo, kdo by dokázal přijít za zákazníkem a ukázat mu, jak ten celý koncept nasadit, propojit a využít. Teď mohou být všechny části pokryty, od poradenství, propočtů, sítí, IT podpory až po výrobní systémy. Tím systémem by v ideálním případě měl být SAP (smích).
Takže věříte, že vám jako SAPu tohle v Česku výrazně pomůže?
Asi ne výrazně z pohledu tržeb, ten náběh bude relativně pomalý. Ale je fakt, že nyní máme co nabídnout. Byla doba, kdy se zdálo, že už pro zákazníky nemůžeme přijít s inovací, ovšem teď už ji zase nabídnout můžeme.
A v druhé řadě to celé pomůže zákazníkům. Bavil jsem se teď například s jedním z nich. Bohužel nemohu jmenovat, ale dělá v oblasti odlitků. Říkali, že jako jediného konkurenta mají Siemens. Když jsem se zeptal na Čínu, uvedli, že jejich obor je tak náročný na kvalitu, že Asie konkurovat nemůže. A tady, myslím, průmysl 4.0 může dost pomoci. Řídit třeba kvalitu výroby na špičkové úrovni. Ve výsledku to zvyšuje konkurenceschopnost evropských výrobních podniků, které jsou přirozeně z pohledu ceny dražší než Čína.
Roman Knap, šéf českého SAPu
Konkurenceschopnost, to je takové moderní zaklínadlo. Na druhou stranu ale Evropa pořád něco reguluje a například u nás v Česku je přístup vlády k digitalizaci a moderním věcem dost problematický. Co by podle vás měla vláda v tomto ohledu dělat?
Není potřeba vymýšlet nic nového. Všechny koncepty, strategie a návrhy už máme, bylo jich mnoho. Jsou tady i příklady ze světa, stačí se podívat do okolních zemí. Myslím si, že by stačilo, kdyby se vláda postavila a řekla, že to vidí a že chce být tím, kdo s tím sám začne.
Na Úřadu vlády mi minulý týden tvrdili, že to pan premiér pochopil, když průmysl 4.0 řešil v Německu a když se podíval do Silicon Valley. Že teď prý bude digitalizace prioritou.
To je super, ale já to chci vidět.
To je nás víc.
Je to o politickém leadershipu. Pokud máte šéfa, který vám neustále dává najevo, že nějaké věci pro něj nejsou důležité – tím, jak se chová a jak oblast využívá – nikdy nic neprosadí tím, že se věci budou dávat do všemožných programů a začne se to někde objevovat v tištěné podobě. Osobní příklad táhne.
SAP má každopádně v Česku už téměř dva tisíce zaměstnanců, v Praze probíhá velké sestěhovávání a v Brně se rozšiřuje vývoj. Takže to pro vás tady zase tak špatné nebude?
To není. Jsou zde velice chytří lidé. Je zde kapacita technických univerzit, z Česka se lze také dopravit prakticky kamkoliv. SAP u nás plánuje investovat dál.
A jaká je tedy výhoda České republiky v oblasti, ve které působíte?
Poměr ceny ke kvalitě. Kvalita je skutečně vysoká. Čeští vývojáři odvádějí výbornou práci. To je i důvod toho, proč Brno a Praha (konkrétně vývoj produktů Concur – poznámka redakce) dostávají status plnohodnotného „labu“. Další věcí je to, že i když už je u nás nedostatek lidí – zkuste si třeba sehnat člověka na Javu – Česko umí přilákat lidi ze zahraničí, jsme pro ně atraktivní země. Nemáme problém sem dostat i lidi z Německa. Já si myslím, že jsme fajn země.
Rakousko je zhruba stejně velké jako my. Přitom SAP zde na tržbách udělá zhruba stejné peníze, jako vytvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko dohromady. Proč?
Brzy se uvidím s jedním z informovaných lidí a budu se ho ptát na to samé. V Rakousku jsou velké firmy a jejich velká sídla. Ale také by mě to zajímalo.
