Hlavní navigace

RSS v moderním světě: syndikace má budoucnost

14. 2. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
V předchozích dvou dílech našeho miniseriálu o RSS jsme se podívali na to, jak tato technologie funguje, a jak se na straně serveru publikujícího informace i na straně klienta používá. Jaká budoucnost zřejmě RSS a jeho využití čeká? Hrozí jí zapomenutí kvůli přidávání reklamy do feedů?

S RSS se na webu můžeme setkat takřka na každém kroku. Některá z forem čteček tak, jak jsme si je představili v minulém díle, se vyskytuje takřka na každém pracovním počítači, podmínkou je mít Firefox. V budoucnu se navíc schopnost lokálně číst RSS kanály zmnohonásobí díky tomu, že má vyjít očekávaný Internet Explorer 7 s nativní podporou. Formou výměny metadat mezi servery a formou existence webových agregátorů se s RSS setká i ten, kdo by jinak o existenci takové technologie měl sotva ponětí, nebo koho technické aspekty fungování webu nezajímají.

Nic není růžové

Když se RSS stalo populární, přesněji, když opustilo prostor určený nezajímavým „obyčejným“ technologiím a začalo být chápáno jako fenomén, vyrojily se hlasy, které mu předpovídaly zkázu. Patřil mezi ně „objev“, že přílišné čtení kanálů na webových serverech prohlížeči může vést k jejich vyřazení z provozu nebo přetížení, a že tedy může být kanál využit pro útok proti serveru. Často aktualizované kanály s velkým množstvím příspěvků, především spojené s blogovacími servery nebo s místy, která spíše než jako časopis fungují jako frekventovaný diskusní server, se potýkaly (a stále potýkají) s takovými problémy. Tím ale potíže ani zdaleka nekončí. Existence různých, vzájemně nekompatibilních formátů do používání technologie vnášela chaos. Ten se podařilo zvládnout. Základní funkce informačních kanálů a čteček jsou v současnosti konsolidovány. Vývojáři webových prohlížečů se dokonce byli schopni i shodnout na jednotné ikonce pro označení feedu umístěného na stránce. Uživatel příští verze Internet Exploreru se tak setká se stejnou jako uživatel Firefoxu.

Zlepšení za každou cenu

Stejně tak se objevily, a nadále objevují, pokusy o „zdokonalení“ RSS, o jeho rozšíření o nové možnosti. Jednou z nich by měla být nativní snaha využít kanál k distribuci obrázků a dalších multimediálních dat. Jinou možností pak je vytvoření de facto „obousměrného“ komunikačního kanálu, kde je RSS použito například pro výměnu informací mezi dvěma klienty.

Takové nápady jsou ale, jak se ukazuje, spíše snahou vytěžit z jinak geniální technologie více, než na kolik má. Podobná snaha většinou vede ke křečovitosti a naráží na většinu problémů podobných těm, s jakými bylo možné setkávat se v počátku RSS v jeho „běžné“ podobě. Nejzásadnějším problémem ovšem je, že něco, co je určeno pro jedno konkrétní použití, se využívá jinak, odlišně a tedy nedokonale. Některé pokusy o zdokonalení, jako je třeba podcasting, se mohou uchytit, ale ty jsou pak samostatnou, zcela odlišnou věcí.

RSS se stalo také platformou umělců. Nepřímo bylo využito pro napsání, respektive zpopularizování románu (jeho úvodu). Tím nejdůležitějším ovšem je schopnost agregovat moře webových deníčků, které by jinak jen málokdo měl čas číst, nebo se jim vůbec podrobněji věnovat. Zajímavé je, že pro tyto účely zcela postačuje základní podoba technologie, kterou není nutné žádným způsobem vylepšovat či aktualizovat.

Lační psi

Předností distribuce zpráv prostřednictvím RSS oproti jejich posílání e-mailem, což se týká hlavně e-mailových newsletterů, je to, že neexistuje důvod domnívat se, že konkrétní informace (třeba titulek) nepochází od svého deklarovaného autora. V tom případě prakticky nemůže být ani nevyžádaná, tedy není spam. Ale může být reklamou. Existují obavy, a několikrát již byly vyřčeny, třeba i v článku Kdy pronikne reklama do RSS?, že reklama v RSS časem začne některé projevy této technologie dusit. Je to ale možné?

V samotných kanálech se s ní zatím moc setkávat nemusíme. I kdyby tomu tak bylo, zřejmě by obchodní sdělení bylo možné odfiltrovat. Online webové agregátory reklamu samozřejmě zobrazují, neb musí z něčeho žít, ale ne reklamu, která by byla přímo součástí feedů, protože jejich součástí z důvodu korektnosti není. Pokud jsou zobrazovány jen odkazy na články a jejich titulky, neexistuje zatím důvod do kanálů propagaci ničeho vkládat. Pokud však server vydá PR článek a zařadí jej do feedu, může jít o svého druhu reklamu, ovšem opět jen formou odkazu.

Celkově lze ale říct, že reklamu do upoutávajících kanálů, které mají upozorňovat možné návštěvníky na zajímavý obsah, nikdo dávat zatím nechce. Využití pokročilých možností RSS, tedy sdílení samotných obsahů nad rámec odkazů a titulků, zatím není tolik rozšířené, a tak nebezpečí, že jednoho dne uvidíte místo titulků svých oblíbených zpráv jen pozvánku do Afriky a laciné rolexky, zatím nehrozí.

Do budoucna

Počet čteček kanálů integrovaných do pracovních počítačů, ale i dalších zařízení neustále stoupá. RSS může být využito k zobrazení mnoha informací i v přístrojích bez plnohodnotného webového prohlížeče nebo s programem majícím velmi omezené vlastnosti. To je jeho zásadní klad. Z hlediska „běžného“ uživatele jsou ale pravděpodobně nejpodstatnější webové agregátory. Dají se totiž používat při nasazení zcela minimálního úsilí a bez nutnosti o technologii něco vědět. Agregace zpřístupňuje informace, což, celkem bez ohledu na názory některých nadšenců, dělá především jejich zjednodušením.

Jestliže ještě před krátkou dobou existovaly pochyby, zda má veřejný přenos metainformací smysl, a zda se někdy vůbec může chytit, dnes lze kvalifikovaně říct, že slaví poměrně značný úspěch. Ne však jako něco, co by konvenční metody přenosu a zobrazení informace zatlačovalo do pozadí, ale jako vhodný doplněk. Pokud se bude RSS vyvíjet a využívat formou doplňku, bude své uživatele a tvůrce poslouchat. Pokusy o zásadní vylepšení, přenesení či přepracování ale zákonitě vedou k neúspěchu, protože například pro tu již uvedenou dálkovou distribuci románu by nejspíše bylo potřeba vymyslet samostatnou technologii.

BRAND24

V současnosti využívaná specifikace vcelku přesně vyjadřuje to, co se má skrývat za názvem – zkratkou, tedy jednoduchou syndikaci. S kanálem se lze setkat na mnoha webech zčásti díky tomu, že s RSS distribucí počítají prakticky všechny moderní publikační systémy a nástroje pro správu obsahu. Díky tomu není nutné, aby programátoři a správci serverů RSS implementovali. Je přítomno a otázka většinou zní, zda je aktivovat, nebo nikoliv, což je rozhodnutí rovnající se prakticky jedné změně jednoduchého nastavení.

Web jako každý jiný

Pokud lze RSS něco prorokovat, pak je to hlavně další rozšíření na weby. Rozšíření dané spíše nasazením „kompatibilních“ redakčních systémů než cílenou snahou tvůrců a programátorů. Stejně tak se dále šíří, a budou šířit, čtecí aplikace, především integrované do webových prohlížečů. Zpravodajské agregátory zaznamenávají nárůst návštěvníků, ale podstatné je to, že se pro čím dál větší množství uživatelů stávají „výchozím bodem“. Tedy domácí stránkou, z níž uživatelé teprve přecházejí na konkrétní servery dle toho, co jim nejlépe vyhovuje. V tomto směru RSS skutečně změnilo používání webu, ale web jako takový zůstal jeho příchodem vcelku nedotčen. To, co někteří prorokovali, tedy famózní, geniální technologii, která změní vnímání a použití informací, se nekonalo. Samotná tato skutečnost ovšem není ničím negativním, ničím, na co by byl důvod si stěžovat.

Používáte RSS čtečky?

  • Ano.
    78 %
  • Ne, ale chystám se.
    13 %
  • Ne.
    9 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).