Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Čím méně se stát míchá do Internetu věcí, tím lépe

Martin Malý

Díky počínání ministerstva financí kolem EET máme představu, proč bude lepší, když se do Internetu věcí nebude stát vůbec cpát.

Tradiční téma IoT je “běh zařízení na baterie”. V článku How to Run Your ESP8266 for Years on a Battery je popsáno několik základních postupů, jak snížit spotřebu konstrukce tak, aby si brala naprosté minimum proudu. Ve stručnosti: uspávat, co to jde, snížit frekvenci (čím nižší frekvence, tím nižší odběr), a pokud možno vyeliminovat všechna světélka a blikátka, která jsou zbytečná. Autor píše, že díky tomu snížil odběr na 0,077 mA, což by, teoreticky, s baterií 2500mAh vystačilo na 3,7 let provozu. Jenže nevystačí, protože správně připomíná, že baterie má určité vlastnosti, které způsobí, že reálná životnost bude mnohem kratší.

Jedním z těchto faktorů je samovybíjení baterií. Ostatně, pokud jste si někdy nabili baterie a odložili do šuplíku s tím, že je za půl roku na dovolené vytáhnete, strčíte do foťáku a budete fungovat, tak jste se pravděpodobně dočkali nepříjemného překvapení.

Navíc bezdrátová zařízení nefungují tak, že s průměrným odběrem 0,077 mA si vystačí kontinuálně. Jednou za čas se totiž musí probudit a něco odvysílat – a i když budou vysílat co nejmíň, tak to vždycky bude řádově zvýšený odběr, třeba v řádech desítek mA. Pokud použijete třeba GSM modem, budou to proudy i stovek miliampérů. Takže baterie po čase sice může mít stále ještě dostatek energie, ale už nebude schopna dát nárazově takhle velké proudy. Taky její napětí bude klesat, a ačkoli jsou jednočipy schopné pracovat i s nízkým napětím, tak se jednou dostanou do “brown out” pásma, kde už není funkčnost zajištěna, ačkoli baterie bude mít ještě dost elektřiny v zásobě.

Takže změřit odběr zařízení, zprůměrovat ho a po vydělení říct: “na baterii 2500mAh to vydrží deset let” s vírou, že na tuhle marketingovou vějičku chytnou poučeného člověka, je spíš naivní. Dva roky vám uvěřím, deset let spíš ne, protože za deset let se současná baterie (Li-Ion, Li-Pol) nejspíš vybije sama a tiše zemře. Ale třeba mají v marketingových odděleních speciální monočlánky…

Tip na vánoční dárek (tedy asi až po Novém roce, ale i tak): Možná znáte Pycom – vyrábějí a dodávají moduly pro IoT, které používají jazyk MicroPython. Po desce WiPy (WiFi + Python) udělali i desky LoPy a SiPy (LoRaWAN, resp. Sigfox). Teď v kampani na Kickstarteru sbírají prostředky na FiPy. FiPy nabízí hned pět komunikačních technologií: WiFi, LoRa, Sigfox, Bluetooth BLE a LTE-CAT M1/NB1 (eMTC / NB-IoT). Za 39 eur tak získáte vývojový kit s MicroPythonem a s podporou tolika technologií, že je ani nevyužijete. A to není jen řečnický obrat, protože minimálně o NB-IoT si budete moci ještě dlouho nechat zdát. Ale jinak dobré.

CIF17_Williams1

Když se mě ptají, jak to bude s tím Internetem věcí a co může stát udělat pro jeho zavedení (což je fascinující otázka, která evokuje zavádění sondy), tak používám příměr z oblasti obchodování. Donedávna jsem říkal: Podívejte se na platební kartové terminály. To je typický “Internet věcí” – připojené zařízení, které nějak po internetu komunikuje s bankou a v některých případech je to naprosto bez obsluhy. Funguje to, protože to tak chtěli zákazníci i banky.

Díky ministerstvu financí mám teď i druhou část toho příměru, totiž ukázku, proč bude lepší, když se do Internetu věcí nebude stát vůbec cpát. Kdyby totiž český stát nějak “zaváděl IoT”, tak je velmi pravděpodobné, skoro jisté, že to dopadne podobně jako EET: za dvacet milionů se koupí server od IBM, software bude napsaný v Enterprise Javě a data se budou přenášet po “větách” ve formátu XML. Celé to bude neskutečně drahé a předpotopní a zaplatíme si to my všichni. Proto čím méně státní regulace, intervencí a pobídek, tím lépe…

Našli jste v článku chybu?