Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Když se mě ptají na příklady internetu věcí v ČR, říkám…

Martin Malý

Kanárci, chytrá městská zahrada i hesla k chytrým zámkům. Každou středu na Lupě přinášíme pravidelný sloupek Martina Malého na téma internet věcí.

Před několika týdny mi kdosi vyprávěl o hotelu v Brně, který se obejde bez recepce. Člověk si objedná přes internet ubytování. V čas check-inu mu přijde SMSkou číslo pokoje a přístupový kód. Když nechcete, nemusíte vůbec zastavovat na recepci, prostě jen jdete do svého pokoje a vše je zařízené.

Podobnou myšlenku řeší služba Prempoint. Pomocí ní může třeba hotel, nebo i někdo, kdo pronajímá byt přes AirBnB, vytvořit “balíček” přístupů k různým bodům (otvírání dveří, wifi, personalizovaný přístup k hotelovým službám) a nasdílet jej někomu “na jedno kliknutí”. Samozřejmostí jsou různé konfigurace “přístupových práv”, omezených například i časem – třeba rezervace do vířivky ve wellness hotelu platí jen pro konkrétního člověka v konkrétní dobu, a jen tehdy se mu odemknou dveře.

Na druhé straně, samozřejmě, musí být připojená zařízení – “chytré” zámky dveří, kódové přístupy k službám a podobně. Prempoint dokáže zajistit přístup jak pomocí přímo zadávaných kódů, pomocí biometrických údajů, např. čteček otisků prstů, nebo jako tzv. “geofencing” – tedy například když někdo s přidělenými právy vstoupí do místnosti.

Další zajímavý nápad, který pracuje s konceptem “připojených zařízení”, je projekt HUI - španělsky Huerto Urbano Inteligente, česky něco jako “chytrá městská zahrada”. Zařízení je určené pro lidi, co si ve městě pěstují nějaké rostliny – doma na balkóně, v truhlících, nebo jen tak za oknem. 

HUI obsahuje teploměr, vlhkoměr a senzor pro měření slunečního svitu. K tomu samozřejmě nezbytný modul pro připojení k internetu, v tomto případě známý wifi modul ESP8266. Díky připojení k internetu a mobilní aplikaci vidíte, v jakém prostředí se vaše rostliny nacházejí, a máte tak o nich neustálý přehled. Aplikace zná i nároky jednotlivých druhů rostlin, takže vás může upozornit, když zrovna ty vaše nemají optimální podmínky.

Autoři HUI zmiňují i druhou možnost použití: dáte HUI na místo, kde plánujete pěstovat rostliny, a necháte jej sbírat data. Získáte tak profil daného prostoru. HUI vám pak dokáže doporučit vhodné rostliny, kterým se bude na vybraném místě dařit.

Když se mě lidé ptají na příklady “internetu věcí” v České republice, vždycky uvádím Kanárky. O co jde? Představte si sadu senzorů na měření kvality ovzduší (prach a další parametry). Senzory jsou připojeny k Arduinu a přes něj k internetu. (V mobilní verzi pak přes Bluetooth nebo USB ke smartphonu s Androidem). Základní funkcí je zjistit kvalitu ovzduší pro vlastní potřebu, ale je samozřejmě možné svá data poskytnout veřejně. Naměřené údaje z různých míst pak tvoří mapu znečištění.

V současnosti jsou bohužel Kanárci, alespoň dle webu soudě, poměrně neaktivní, což je velká škoda. V zahraničí teď vznikl obdobný projekt, ovšem s modernější technologií, nazvaný Portable Environmental Monitor. Je podobný výše zmíněným Kanárkům – měří kvalitu ovzduší a sdílí data přes internet. Nepřekvapí, že se v seznamu vlastností objevuje už jednou zmíněná značka ESP8266.

ESP8266 si rozhodně v tomto sloupku zaslouží speciální zmínku. Způsobil totiž malou revoluci ve světě “home made” internetu věcí. ESP8266 je ARMový mikrokontrolér, který má v sobě zabudovaný hardware, potřebný pro wifi. Nejčastěji se dodává jako malý modul s integrovanou anténou a osmi vývody a s cenou okolo dvou dolarů. Ano, čtete dobře, zhruba 50 Kč.

Co takový modul umí? V zásadě ho připojíte jako běžné zařízení se sériovým rozhraním (UART) a ovládáte ho pomocí – ano, správně, pomocí nesmrtelných AT příkazů! Modul umí fungovat jako AP i jako station a umí i hybridní režim.

Modul se objevil v nabídce čínských výrobců před cca rokem a půl. V té době samozřejmě s minimální dokumentací, ovšem díky extrémně nízké ceně se brzy zformovala komunita, která poskytla překlad dokumentace, vlastní firmware, a během krátké doby vznikly i alternativní firmwary, které nabízejí například integrovaný interpret jazyka Lua. Pokud si vystačíte s vývody obvodu ESP (základní modul nabízí dva GPIO, některé ale i víc) a dokážete na ně připojit požadované senzory, tak stačí připojit modul k sériovému portu a naprogramovat jej. Samozřejmě, můžete jej připojit i jako “Arduino” a naprogramovat úplně stejně jako programujete Arduino – k dispozici jsou překladače i příklady.

MIF17

ESP8266 tak umožňuje velmi snadné vytváření “připojených zařízení”, leckdy bez jakékoli další techniky, a to za opravdu velmi příznivou cenu. Mimochodem, Akademie CZ.NIC má celý kurz, věnovaný ESP8266.

Zkrátka, možností a inspirace je všude dost…

Našli jste v článku chybu?