Petr Ocásek před několika dny položil na Facebooku zajímavou otázku k Internetu věcí. Když je zlatá horečka, je skvělá příležitost prodávat krumpáče a lopaty. Když tedy máme tu “zlatou horečku IoT”, ptá se Petr Ocásek, a kdekdo chce vyrábět a prodávat “něco s IoT, pro IoT, do IoT”, tak co jsou v této metafoře ty “krumpáče a lopaty”? Tedy obecněji: co jsou komodity, které budou všichni tihle potřebovat a které se opravdu vyplatí nabízet?
Co tedy všechno potřebujete, abyste mohli vyrábět a prodávat “něco s IoT”? A do IoT budu teď řadit i různé “domácí automatizační systémy”, které jsou třeba jen jedním kanálem připojené k internetu, ačkoli těžiště jejich práce leží jinde, v lokálním prostředí. Takový IoT systém využije alespoň jednu, ale typicky mnohem víc následujících funkcí: musíte získat data v zařízení, přenést je do internetu, zpracovat je, přenést jiná data do zařízení a adekvátně na ně reagovat.
Takže hezky popořadě: Musíte mít hardware, musíte mít přenosový kanál a musíte mít vhodný software. Dobrá zpráva pro “zlatokopy” (tedy pro ty, co chtějí vyrábět) je, že všeho je dost, v nejrůznějších variantách a úrovních. Dobrá zpráva pro prodavače lopat je, že je stále ještě spousta prostoru, kam si stoupnout se svou lopatou, protože tihle zlatokopové je chtějí často velmi specifické: úzké, zahnuté, miniaturní…
Jen prostý problém “přenesení dat” má spoustu řešení: od kabelů (Ethernet? Optika? RS-485? Powerline? …) po bezdrát (WiFi, SigFox, LoRa, GSM, NB-IoT, Bluetooth, ZigBee, IQRF, vlastní proprietární rádio…). Krumpáčem a lopatou jsou dostupné hardwarové moduly a technologie, ale samotné jsou často k ničemu, protože potřebujete ještě veřejnou infrastrukturu. LoRa modul bez sítě, k níž se budete připojovat, není k ničemu. Tady drží velkou část trumfů v ruce telco operátoři, ale klidně můžete nabízet pokrývání různých nik: metropolitní sítě, firemní sítě…
Další obrovský prostor pro to, jak vydělat na IoT horečce, je v oblasti zpracování dat. Ne že by nebylo čím – nástrojů je spousta, od malých až po obří cloudové molochy. To, s čím se spousta “IoT zlatokopů” potýká a potýkat bude, je integrace: Jak smysluplně připojit X k Y?
Nebo: Jaký je vhodný nástroj pro zpracování dat ze Z?
Nebo: Moje Q komunikuje přes W, dokážete to někdo propojit s A, B a s C?
Samozřejmě, můžete několik let vyvíjet svůj vlastní “IoT backend” a věřit tomu, že se na trhu uchytí, ale pravděpodobnější je, že utopíte spoustu prostředků v něčem, co nakonec potichu usne. Jistější cesta vede tak, že využijete, co už na trhu je, a dokážete to spojit ve smysluplný celek. V tu chvíli se stanete velmi vyhledávaným “prodavačem lopat”.
Další oblast je specifická pro IoT – totiž hardware a firmware. Vyrobit hardware na míru není problém, pokud máte spoustu peněz a je to pro vás “core business”. Pokud ne, raději na to zapomeňte. Startup, který přijde s myšlenkou, že udělá “něco s IoT”, vidí se hlavně jako dodavatel řešení, soustředí se na vývoj cloudové aplikace a doufá, že hardware se “nějak vyřeší”, se může snadno dočkat hořkého zklamání. Vývoj hardware pro něj totiž bude řádově náročnější než vývoj software, i když půjde cestou hotové platformy (o zakázkovém vývoji a výrobě vlastního hardware ani nemluvě). Vhodným “krumpáčem” tedy budou snadno použitelné platformy, dostupné a profesionální – tady mají prostor firmy, které se soustředí na výrobu HW. K nim samozřejmě opět “integrátoři”, tedy lidé či firmy, kteří (které) mají dostatečné know-how k tomu, aby dokázali připravit vhodný hardware a oživit jej.
A když je řeč o byznysových příležitostech, které nabízí IoT, tak nelze opomenout oblast z nejdůležitějších: vývojáři. Poroste poptávka po vývojářích hardware, kteří budou schopni navrhnout vhodná zařízení. Trh bude hladový po programátorech, do jejichž výbavy bude kromě “obvyklých” programovacích jazyků a kompetencí patřit i schopnost napsat kvalitně embedded SW, pracovat s omezenými zdroji, umět si představit, co se v zařízení děje…
Postupně bude, doufejme, vznikat i v IoT čím dál víc opravdových “lopat a krumpáčů”, tedy dostatečně jednoduchých a univerzálních nástrojů, které budou fungovat na první zapojení a u nichž se o to těžké a náročné postaral někdo jiný. Různých platforem, jejichž nastavení bude tak snadné jako, řekněme, vytvoření webu pomocí WordPressu. A to je ta největší výzva pro všechny, kteří chtějí “během IoT horečky nabízet zlatokopům krumpáče a lopaty”.