Na výše zmíněnou otázku v tuto chvíli v českém online prostoru neexistuje jednoznačná odpověď – Česká obchodní inspekce (ČOI) se domnívá, že cena, od níž se odečte sleva každému, je výsledná cena. Zatímco někteří obchodníci za výslednou cenu považují tu prvotní.
Ukázala to analýza Hlídače shopů, který na Black Friday zkoumal slevové akce online obchodníků už po deváté. Zatímco loni velké české e‑shopy chválil za to, že po novele zákona o ochraně spotřebitele zpravidla začaly zobrazovat reálné slevy podle takzvaného omnibusového pravidla, letošní závěry jsou podstatně kritičtější. „Rozmach slevových kupónů nám prakticky znemožnil dál udržovat tradiční přehledovou tabulku se srovnáním uváděných a reálných slev, proto se letos soustředíme na konkrétní příklady,“ shrnuje organizace.
Podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele musí obchodník při jakékoliv informaci o slevě – ať už jde o konkrétní procento, částku, nebo obecné označení typu „akce“ či „Black Friday“ – uvést i nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy. Sleva se pak musí počítat právě z této nejnižší ceny. „Informací o slevě ve smyslu uvedeného ustanovení se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny,“ popisuje Česká obchodní inspekce (ČOI) ve svém oficiálním výkladu, který dopadá jak na kamenné prodejny, tak na e‑shopy.
Sporným bodem letošního Black Friday se staly slevové kupóny uvedené přímo na stránce produktu. ČOI v odpovědi Hlídači shopů uvádí, že „kupónová sleva zobrazená přímo na detailu produktu a dostupná všem spotřebitelům (…) je oznámením o snížení ceny“. Cena dosažitelná s takovým kupónem by se podle ČOI měla započítávat do historie „nejnižší ceny“ a musí být zohledněna při následných akcích, například Black Friday, pokud spadá do třicetidenního období.
Ve chvíli, kdy se kupóny v české e-commerce před Vánoci přesunuly z režimu výjimečných, cílených akcí pro omezenou skupinu zákazníků do podoby plošného nástroje (tedy jsou například veřejně zobrazené na kartách produktů, často ve formě tlačítka „koupit s kódem“, mnohdy bez nutnosti kód opisovat a slevu je tak možné získat jedním klikem), se pohled ČOI začal křížit s pohledem obchodníků.
Slevy, které nejsou zadarmo
„Slevy, které nabízíme, jsou skutečné,“ popisuje na dotaz Lupy Eliška Čeřovská, PR manažerka Alzy. Ta se stala jedním z obchodníků, na něž se analýza zaměřila. Podle Hlídače shopů u Black Friday sortimentu analytici našli více než 17 tisíc produktů zhruba z 50 tisíc, u nichž se lišila deklarovaná sleva od slevy vypočtené z reálně nejnižší ceny dosažitelné v posledních 30 dnech. Typickým důvodem bylo právě to, že Alza nezapočítala předchozí kupónové akce do minimální ceny za 30 dnů.
Konkrétní příklad z analýzy ukazuje elektrický gril, který byl během Black Friday nabízen za 1 999 Kč s inzerovanou 22% slevou. „Jenže necelý měsíc před zařazením produktu do Black Friday byl nabízen s jiným kupónem za 1 942 Kč. Reálně je tedy v Black Friday o 2 % dražší,“ píše Hlídač shopů.
Alza takový výklad odmítá. Čeřovská vysvětluje, že Alza do minimální ceny započítává pouze ty slevy, které se všem zákazníkům uplatňují automaticky. „Hlídač shopů do minimálních cen nově zahrnuje i speciální slevové kupony. My takové slevové kupony do výpočtu nezařazujeme, protože vyžadují aktivní krok zákazníka a nejsou součástí běžné cenovky. Ne každý je vidí nebo použije, a proto je nepovažujeme za cenu, za kterou bylo zboží standardně nabízeno a prodáváno. V praxi tak započítáváme pouze slevy, které se uplatní automaticky a vidí je každý zákazník bez dalšího kroku,“ říká.
Je si vědoma, že podle analýzy jsou právníci České obchodní inspekce jiného názoru. „Rádi bychom uvedli, že stanovisko ČOI je pouze nezávazným právním názorem, nikoli autoritativním výkladem. Ten může podat pouze soud v konkrétním řízení. Podobnou situaci jsme zažili i u zákona o prodejní době, kde soud později konstatoval, že výklad ČOI nebyl správný, a zrušil všechna její rozhodnutí o pokutách,“ popisuje Čeřovská.
Hovoří o roku 2022, kdy se Alzy ve sporu s ČOI zastal Nejvyšší správní soud poté, co se naopak na stranu ČOI postavil Městský soud v Praze. Šlo o spor o to, zda, pokud si zákazník objedná zboží na počítači v provozovně a následně je dostane, jde o nákup v obchodě. Ten totiž neměl být o svátkuotevřený. „Tehdy jsme měli pravdu a stejně argumentujeme i nyní,“ říká Čeřovská.
Pro Hlídač shopů ČOI popsala, že pokud je kód přístupný širokému okruhu spotřebitelů na internetových stránkách, považuje to za oznámení o snížení ceny. „Tato cena dosažitelná s kupónem by se měla započítávat do historie ‚nejnižší ceny‘ a musí být zohledněna při následných akcích (např. Black Friday), pokud spadá do 30denního období. Jakmile tedy prodávající veřejně zpřístupní kupón a umožní jeho uplatnění všem spotřebitelům, jde o cenu objektivně dostupnou; proto vstupuje do referenčního období pro ‚nejnižší cenu‘. Argument internetových obchodů, že zákazník kupón nemusí využít, není relevantní. Rozhodující je, že prodávající tuto cenu nabízel veřejně.“ Inspekce zároveň rozlišuje mezi plošnými kupóny a cílenými benefity, které jsou pro omezený okruh zákazníků, jako jsou například věrnostní programy nebo personalizované kódy.
Obchody: Hodnocení je bez kontextu
Notino analýza popisuje jako další příklad problémových slev – obchod se podle ní v minulých letech pohyboval na hraně pravidel u nabídek typu ‚Výhodněji‘. Notino na dotaz Lupy odpovídá, že si obchod je svých povinností vědomý. „Notino dlouhodobě plní všechny zákonné požadavky na zobrazování cen a slev, a jsme schopni to kdykoli doložit,“ popisuje Barbora Janotová z PR týmu obchodu. „Analýzy externích subjektů obvykle neobsahují celý kontext našich interních cenových záznamů. Z pohledu našich dat jsme během letošního Black Friday všechny zákonné povinnosti týkající se uvádění slev splnili,“ uvádí.
Přiznává, že v příkladu zlevněného sprchového gelu, o kterém Hlídač shopů hovoří jako o problematickém, se stala chyba. „Dne 20. 11. došlo k ojedinělé technické chybě, při které se do výpočtu minimální ceny omylem zahrnula také cena po uplatnění slevového kupónu. Chyba zasáhla jen malé procento produktů a po zjištění jsme ji okamžitě opravili,“ popisuje Janotová.
Mezi další příklady problematické praxe pak analýza řadí nabídky e‑shopů Datart, Lékárna.cz, Mironet, Grizly či Mountfield.
Všechno vysvětlujeme v podmínkách
Jedním z příkladů podle ČOI nesprávné praxe se stala změna ceny reproduktoru na stránkách Mironetu. „12.11. stál v Black Friday akci 6 552 Kč a sleva byla vypočítána správně podle minimální ceny před akcí. Nicméně den poté došlo ke zdražení produktu na 6 999 Kč a v tom okamžiku již nelze referovat k ceně před začátkem Black Friday, jelikož je produkt reálně zdražen,“ píše analýza. Podle Hlídače by se při zdražení měla přepočítat i referenční „nejnižší cena“, aby zákazník neviděl dál „slevu“ tam, kde už ve skutečnosti platí vyšší cenu.
Mironet v reakci zdůrazňuje, že podmínky výpočtu slev podle něj zákazníkům vysvětluje jasně. „Vždy transparentně uvádíme termín spuštění akce a stejně tak, že cena v akci je vypočítávána vůči ceně, která byla nejnižší v období 30 dní před začátkem akce. Zákazník má tedy jasnou informaci ohledně výpočtu. Tyto informace jsou uvedeny u každého zlevněného produktu společně s proklikem na podmínky akce: Black Friday 2025 | Mironet.cz,“ uvádí Roman Hertl z produktového oddělení.
„Stojíme si za tím, že pro zákazníky je výpočet slevy i vysvětlení mechanismů naprosto srozumitelné,“ dodává.
Do cenotvorby zúčastněných nezasahujeme
Problematický pak je přístup na tržištích. Zatímco čeští hráči se obvykle snaží najít vlastní výklad omnibusových pravidel, velká zahraniční tržiště podle Hlídače často ignorují i základní princip. To platí pro obchodníky jako Temu či Trendyol. Například u Temu si Hlídač všímá kombinace nízkých cen a pohyblivé „doporučené maloobchodní ceny“ (DMOC).
Tržiště Allegro nebo Kaufland, která vyrostla v Evropě, mezi problematickými obchody analýza nezmiňuje. Oba popisují, že právě jako tržiště evropského původu pravidla dodržují. „Zavádějící praktiky mohou podkopat důvěru jak v jednotlivé prodejce, tak v e-commerce platformy, které využívají,“ říká Monika Brichtová, mluvčí Allegra. „Náš výpočet slev během celého období Black Friday vychází ze zákonné referenční ceny, tedy nejnižší ceny produktu za posledních 30 dnů před slevovou akcí,“ dušuje se Renata Maierl z komunikace Kaufland Marketplace GmbH.
Zároveň však zmiňuje rozdělení odpovědnosti. „Jako online tržiště poskytujeme technickou platformu pro zobrazování cen v souladu s právními předpisy. Nezasahujeme však do individuální cenotvorby zúčastněných prodejců. Maloobchodníci na tržištích jsou vždy zodpovědní za vlastní tvorbu cen a nastavení slevových kupónů pro konkrétní produkty,“ uvádí Maierl.
Analýza Hlídače shopů zmiňuje i pozitivní příklady. Mezi e-shopy, které podle organizace dodržují pravidla a slevy komunikují transparentně, jmenuje Knihy Dobrovský, Košík, Megapixel nebo Tchibo.
„Nešlo nám o to, ‚nachytat‘ malé obchodníky na drobných chybách. Zaměřili jsme se na velké hráče, kde mají kupónové akce systémový charakter a mohou ovlivnit desetitisíce produktů,“ vysvětluje Hlídač v analýze. Uvádí, že chce přesvědčit e-shopy, aby kupóny začaly zohledňovat v historii minimální ceny. A soustředit se i na zmíněná problematická tržiště.
„Na evropské úrovni pomáháme v rámci Shop monitoring toolu pro Evropskou komisi monitorovat i zahraniční tržiště, která neférově nabourávají tržní prostředí nejen u nás,“ zmiňuje Hlídač shopů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
