Hlavní navigace

Stalo se: WiFi antény, prodaný InWay a rozdělený ha-vel voice

22. 8. 2005
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Regulátor již vydal všeobecné oprávnění pro pásma 2,4 a 5 GHz, a tolik kritizovaný požadavek ohledně externích antén už v něm není. Měl by ale trvat, protože je prý zakotven v jiných právních předpisech. Český InWay byl prodán, z Lucemburska na Normandské ostrovy. Zákaznickou strukturu společnosti ha-vel voice si rozebraly dva subjekty, SkyNet a ha-vel internet.

Letošní prázdniny vůbec nepřipomínají tradiční okurkovou sezónu. Alespoň v oblasti elektronických komunikací se i během léta odehrávají důležité věci. Napilno má například Český telekomunikační úřad (ČTÚ), kterému nový zákon č. 127/2005 Sb. (o elektronických komunikacích) ukládá řadu povinností, včetně vydání mnoha nových prováděcích předpisů (formou tzv. opatření obecné povahy). Díky tomu se právě teď upřesňují nová „pravidla hry“, obecně vymezená novým zákonem. Ten ale zdaleka nespecifikuje každý konkrétní detail, což by ani nemělo smysl. Takže na prováděcích předpisech opravdu hodně záleží.

Veřejné diskuse k příslušným návrhům regulátora ale probíhají spíše jen na úrovni operátorů, resp. jejich asociací, a některých zainteresovaných organizací a orgánů států (např. MI ČR). Výraznější zájem uživatelské veřejnosti (a médií) vzbudily zatím jen dva návrhy: k mobilní přenositelnosti a k využití bezlicenčních pásem 2,4 a 5 GHz.

Pokud jde o mobilní přenositelnost, zde je asi mediálně nejzajímavější posun (nejzazšího) termínu pro zavedení mobilní přenositelnosti na 15. ledna. Regulátor sice vydal příslušné opatření obecné povahy tak, jak měl, tj. 1. července 2005 (neboť zákon mu ukládal „do dvou měsíců od účinnosti zákona“, tj. od 1. května 2005). Nicméně účinnost nového opatření regulátor nastavil na 15. července 2005, což zdůvodnil následovně:

Účinnost tohoto opatření je stanovena […] tak, aby zákonem požadovaný termín (šest měsíců ode dne účinnosti tohoto opatření) spuštění přenositelnosti čísel v mobilních sítích nepřipadl na přelom roku, kdy jsou sítě zatíženy nadměrným provozem. Stanovením účinnosti tohoto opatření na den 15. července 2005 je vytvořen dostatečný prostor pro bezproblémové zahájení poskytování služby dnem 15. ledna 2006.

Zdaleka největší „mela“ se ale strhla kolem návrhu na využití pásem 2,4 a 5 GHz na bezlicenčním principu (v podobě tzv. všeobecného oprávnění, které nahrazuje původní generální licence). V případě pásma 5 GHz šlo o zcela novou úpravu (první „otevření“ tohoto pásma na bezlicenčním principu), zatímco pro pásmo 2,4 GHz šlo o aktualizaci již existujících pravidel (daných původní generální licencí GL/12/R/2000). A právě zde to vypadalo na docela zásadní změnu, když regulátor v novém návrhu zavedl následující požadavek:

Stanice mohou být vybaveny pouze vestavěnou anténou nebo druhem / typem antény, který stanoví výrobce v návodu k obsluze.

V původní generální licenci takovýto požadavek nebyl, a mnoho již existujících WiFi sítí, používajících opravdu nejrůznější antény, by mu nejspíše nevyhovělo (podrobněji viz článek Patrika Zandla: Novinky v pásmu 2,4 a 5 GHz – stávající radiosítě do ilegality). Na adresu regulátora se následně snesla lavina připomínek a návrhů na vyřazení tohoto požadavku. A jak to nakonec dopadlo?

Ve finální verzi opatření obecné povahy č. OOP/12/07/2005–6 už zmíněný požadavek (pouze vestavěné antény nebo antény doporučené výrobcem) není. Znamená to tedy, že uživatelská veřejnost přesvědčila regulátora, aby od svého požadavku ustoupil? Obávám se, že nikoli. Při vypořádání regulátor sice akceptoval připomínky požadující stažení uvedeného požadavku – ale nikoli proto, že by už netrval na jeho věcné podstatě. Stáhnul jej prý proto, že příslušnou formulaci považuje za nadbytečnou, neboť stejný požadavek vyplývá již z jiných právních předpisů. Viz příslušná pasáž z odůvodnění:

Ustanovení o povinnosti použít v případě externí antény druh nebo typ antény stanovený výrobcem bylo vypuštěno jako nadbytečné, neboť rozsah této povinnosti vyplývá ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, v platném znění. Povinnost výrobce, jím zmocněného zástupce v členském státě Evropské unie nebo osoby odpovědné za uvedení zařízení na trh uvádět v návodu k použití dostatečné údaje o způsobu a podmínkách použití zařízení včetně informace o běžných typech a o vlastnostech antén, které mohou být na jejich zařízení použity, aby rádiové zařízení jako celek bylo ve shodě s požadavky, vyplývá pro celý trh Evropské unie ze směrnice 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních).

V této souvislosti se připomínky upozorňující na potřebu odložení účinnosti z důvodu potřeby úpravy sítí staly bezpředmětnými.

Takže co teď? Jak tomu rozumět? Jsou stávající WiFi sítě, které používají jiné než výrobcem doporučené antény, již delší dobu „v ilegalitě“ (abych použil terminologii zmiňovaného článku)? Nebo je to všechno jen manévr ČTÚ, který se nechal přesvědčit a ustoupil ze svého požadavku, ale nechce to takto prezentovat? Zajímavé je, že argumentace regulátora (že požadavek existuje a platí tak jako tak) si nevšímá ani tento jinak zasvěcený komentář.

V každém případě je to na samostatný článek, který pro Lupu slíbil napsat znovu Patrik Zandl.

InWay prodán

Jak se zdá, ani po prodeji Aliatelu a vzniku nové GTS Novery zdaleka nekončí proces konsolidace mezi tuzemskými operátory a providery. V poslední době došlo ke dvěma dalším akvizicím, byť výrazně „menším“ než v případě Aliatelu. Jde o prodej společností InWay a ha-vel voice.

O tom, že InWay je na prodej, se v zasvěcených kruzích vědělo již delší dobu. Jeho vlastník, investiční společnost PPF, sama hledala kupce a oslovovala potenciální zájemce. Mezitím, počátkem letošního roku, použila InWay v rámci svých snah o (do)privatizaci Českého Telecomu, kde byl kromě finančích investorů zapotřebí i nějaký telekomunikační operátor, jenže k tomu byl InWay příliš malý.

Nyní, počátkem srpna, přišla zpráva o tom, že si PPF definitivně plácla se společností Dial Telecom. Konkrétním prodejcem se ale stala lucemburská společnost Zeta Osteurope Holding SA, která ze zaměřuje „na investování do nově vznikajících i již existujících společností převážně ze zemí střední a východní Evropy, včetně Ruské federace, jednak formou majetkových účastí, jednak i formou poskytování úvěrů“. Sama ze 74 procent patří České pojišťovně, kterou skrze společnost CESPO B.V. vlastní skupina PPF.

Samotná společnost InWay, a.s. vstoupila na český telekomunikační trh v roce 1997 jako internetový provider, když její zakladatelé dříve pracovali pro akademický CESNET. V roce 2001 InWay získal potřebné licence a následně rozšířil své portfolio také o hlasové služby, které poskytuje od počátku roku 2003. Dnes jeho celkové roční tržby přesahují 100 milionů korun (výsledek za rok 2004) a na území hlavního města Prahy provozuje vlastní optickou síť v délce tras více než 60 km. Buduje a provozuje však i bezdrátové sítě (nedávno např. oznámila testování WiMaxu) a snaží se oslovovat co nejširší spektrum zákazníků, od nejmenších až po největší.

Společnost Dial Telecom, která akciovou InWay koupila, má v ČR statut s.r.o., ale je součástí nadnárodní skupiny, která působí také na Slovensku a v Rumunsku. Jejím vlastníkem je společnost s kuriózním názvem Needles and Pins (pozor, neplést se stejnojmennou písní, toto je Needles and Pins Limited) se sídlem na Normandských ostrovech. Český Dial Telecom se po akvizici InWay pochlubil tím, že získal „portfolio středních a menších firemních zákazníků“, a tím, že sám se dosud na českém trhu orientoval zejména na skupinu velkých korporací a bank. Takže nyní bude mít podstatně širší záběr. Podobně si akvizici pochvaluje i slovenský Dial Telecom, který argumentuje hlavně možností nabízet komplexní služby firemním zákazníkům, kteří působí v SR i v ČR.

ha-vel voice napůl

Druhou akvizicí z nedávné doby je prodej společnosti ha-vel voice a.s., nedávno přejmenované na V Voice a.s. Nejspíše se ale nejednalo o klasickou akvizici ve smyslu prodeje společnosti jako takové, do rukou jiné společnosti, ale spíše o jakési rozdělení jejich aktiv mezi dva subjekty. Existují totiž dva subjekty, které deklarují, že převzaly zákaznickou strukturu V Voice (resp. ha-vel voice), a ani jeden z nich nehovoří o koupi, resp. prodeji. Prvním je SkyNet, který říká, že

převzal zákaznickou strukturu akciové společnosti V Voice",

a pochvaluje si, že zákazníkům V Voice bude moci nabídnout své datové služby:

Jsem velmi rád, že SkyNet bude moci nabídnout zákazníkům ha-vel voice další služby s přidanou hodnotou, zejména pak připojení k Internetu z řady FlexiDSL, v nejvyšší možné kvalitě za minimální ceny," doplnil Josef Jurašek, výkonný ředitel společnosti SkyNet, a.s.

Druhým subjektem, který se hlásí k akvizici V Voice, je sesterský ha-vel internet:

Společnost ha-vel internet s.r.o., poskytovatel vysokorychlostního připojení k Internetu, IT řešení a hlasových služeb, oznamuje, že přebírá část zákaznické struktury a hardwarových prostředků společnosti V Voice a.s. (bývalý ha-vel voice a.s.).

Navíc se ha-vel internet hlásí ke kontinuitě poskytování hlasových služeb:

Klienti společnosti V Voice a.s., kteří mají i nadále zájem využívat hlasových služeb ha-vel internet se všemi výhodami, které k tomu patří (nízké ceny volání, 24hod. dohledové centrum, oddělení péče o zákazníky, online výpis hovorů atd.), se mohou kdykoli obrátit na naše zákaznické centrum.

Takže nejspíše to bude tak, že SkyNet a ha-vel internet si nějak rozdělili původní zákazníky V Voice podle toho, jaké služby používají, a nadále je budou „obsluhovat“ pod svými vlastními značkami.

Samotná společnost ha-vel voice, a.s (později V Voice a.s.) vznikla integrací společnosti GlobalTel a.s. do skupiny ha-vel (kapitálovým vstupem ha-velu do GlobalTelu) v roce 2003. Původní GlobalTel působil na telekomunikačním trhu od roku 2000.

Nástup VoIP

Rozdělení společnosti ha-vel voice nejspíše souvisí s děním v oblasti VoIP. Společnost ha-vel internet, která si ponechala část zákaznické struktury V Voice a hodlá těmto zákazníkům nadále nabízet své hlasové služby, hodlá dle své tiskové zprávy v září představit „revoluční novinku na poli hlasových služeb pro nejširší veřejnost“. Tipuji, že půjde o nějakou formu internetové telefonie, dostupné pro každého uživatele Internetu (tj. nikoli vázanou pouze na internetové připojení od stejného poskytovatele).

Pokud ale tipuji správně, zase až tak moc revoluční to nebude. Podobné služby existují již delší dobu (viz např. FAYN, Wirphone atd.), a nově přibývají další (např. VOIPEX). Zajímavé ale je, že nejaktivnější jsou na tomto poli spíše menší operátoři, zatímco ti větší buď stále slibují, nebo (v lepším případě) nabízí služby, které jsou vázány na jejich vlastní připojení. Typicky je to doprovázeno argumentem, že potřebují zajistit potřebnou kvalitu přenosů.

Nejnovějším přírůstkem do rodiny VoIP služeb pro nejširší veřejnost, ovšem vázaných na přípojku od téhož poskytovatele, jsou hlasové služby NextPhone společnosti Nextra. Jde tedy o obdobu služby Voice On Line, kterou již v květnu spustil Czech On Line, a sliboval rozšířit ji tak, aby byla dostupná obecně na všech (dostatečně kvalitních) přípojkách k Internetu. To se dosud nestalo.

První jednání broadbandového fóra

Kupodivu už minulý týden, a ne „někdy v září“, jak avizovala původní tisková zpráva ministerstva informatiky (MI) ČR, se sešlo první jednání tzv. broadbandového fóra (Fóra pro vysokorychlostní přístup). Na webu MI ČR o tom najdete krátkou zprávu včetně dvou fotografií z jednání a dvou stručných zmínek o tom, že

BRAND24

Jednání zahájila ministryně informatiky Dana Bérová, popřála Fóru mnoho úspěchů a vyjádřila svoji podporu jeho nastávající činnosti.

Předseda Fóra Arnošt Traxler seznámil členy se stanovami, jednacím řádem a dalšími organizačními záležitostmi. Následovala diskuse nad prioritami a způsoby řešení úkolů vyplývajících z Národní politiky pro vysokorychlostní přístup…

Ohledně těchto priorit zpráva naznačuje pouze to, že

Do konce října by Fórum mělo vypracovat metodiku a stanovit kritéria pro výběr projektů a následné přidělování dotací.

Takže to nevypadá na žádné přípravy koncepcí, hodnotících zpráv a další opatření na rozvoj broadbandu v ČR, ale pouze na (návrhy ohledně) rozdělování peněz ve Fondu pro rozvoj broadbandu. Bohužel žádné další zprávy o prvním jednání nemám v tuto chvíli k dispozici.

Pokud by trval požadavek, že u WiFi se smí používat jen externí antény doporučené výrobcem, jak moc by vám to vadilo?

  • Zcela zásadně.
    64 %
  • Velmi.
    8 %
  • Spíše ano.
    4 %
  • Spíše ne.
    3 %
  • Vůbec ne.
    21 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).