Spor o veřejnoprávní multiplex
Ještě během letošního prosince chce Česká televize spustit zemské digitální vysílání pro celé západní Čechy, konkrétně pak z plzeňského vysílače Krašov. Vedoucí projektu digitalizace Pavel Hanuš na kulatém stolu DigiZone.cz oznámil, že ČT hodlá v nejbližších dnech oslovit jednoho z operátorů zemských digitálních sítí s nabídkou na šíření signálu tohoto multiplexu. Bude to výběrové řízení, ale jiného charakteru než to, do kterého by se mohli přihlásit všichni zájemci. Samozřejmě záleží na tom, jak se k němu vyjádří onen operátor a zda jiný operátor nepodá proti takovému řešení žalobu,
řekl Hanuš. Jak dále dodal, osobně neřeší, zda veřejnoprávní multiplex z Krašova odstartuje 20. prosince nebo 5. ledna.
ZVUKOVÝ ZÁZNAM všech tří bloků konference na ČRo Leonardo
VIDEOZÁZNAM ČT 24 z prvního bloku konference
ON LINE ZPRAVODAJSTVÍ DigiZone.cz z celé akce
III. kulatý stůl DigiZone.cz se konal v hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze
Jisté je, že na Kavčích horách chtějí vyzkoušet, co si mohou dovolit: zda lze při spouštění veřejnoprávního multiplexu postupovat mimo Technický plán přechodu (TPP), na jehož aktuální verzi se teprve pracuje. Podle člena Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Michala Frankla by se ale takový postup ČT nemusel vyplatit, protože také ona by měla postupovat podle TPP. Pavel Hanuš ale míní, že poslanci schválená diginovela umožňuje ČT, aby se chovala jako telekomunikační operátor a nakládala se svými kmitočty, jak se jí zlíbí. Budeme čekat, jestli použití této výjimky někdo nenapadne,
řekl. Po Plzeňsku chce ČT spouštět digitální vysílání v jižních Čechách a pak na Vysočině, přesně podle dříve avizovaného postupu podél hranic (proti směru hodinových ručiček).
Frankl: TPP asi nebude už v listopadu
Jak bude pokračovat spouštění digitálních sítí pro komerční televize, určí nový Technický plán přechodu. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák minulý týden na setkání s novináři řekl, že dotčené subjekty by měly TPP dostat ještě v průběhu listopadu. Radní Michal Frankl je ale vůči tomuto termínu značně skeptický: Za tak krátkou dobu se stalo několik důležitých věcí, a tak bych úplně nepředpokládal, že tak stane už v listopadu. Do té doby možná ani nevyjde diginovela ve Sbírce zákonů.
Diginovela se všemi pozměňovacími návrhy podle Frankla způsobí při tvorbě TPP značné problémy. Určitý pracovní návrh už existuje, všichni ho známe, ale ten se bude muset změnit,
dodal s tím, že osobně vidí potíž i v navrhovaném termínu vypnutí analogového vysílání: Do 10. října 2010 se to podle mě nestihne.
Michal Frankl z Rady Českého telekomunikačního úřadu nesdílí nadšení z přijaté diginovely: zkomplikuje totiž práci na nové verzi Technického plánu přechodu
Frankl dále upozornil na problém s několika lhůtami, které se objevují v diginovele. Televize Nova a Prima mají například přesně vymezený čas, během kterého se mohou přihlásit k plnění TPP a požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o udělení kompenzační licence. Šestice nových digitálních stanic sdružených v Asociaci digitálních televizí zase získává diginovelou kompenzační licence platné do úplného vypnutí analogového vysílání v České republice, ale podle Frankla není jisté, kdy vlastně tyto stanice zahájí vysílání, a zda tedy licence významně využijí. Zákon také neřeší, co se stane, když operátoři včas nepostaví sítě a televize s nimi včas neuzavřou smlouvy. Přitom televizím poběží zákonná lhůta pro zahájení vysílání,
vysvětlil Frankl.
Jak velké pokrytí má mít DVB-T?
Otazníky visí také nad pokrytím jednotlivých digitálních sítí. Zatímco Nova s Primou si do diginovely prosadily ustanovení, že v digitální éře by měly mít stejné anebo lepší pokrytí než v analogové, nové digitální stanice mají na tento problém rozdílné názory. Například generální ředitel plnoformátové TV Barrandov Vladimír Kuba v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz řekl, že tato stanice bude chtít pokrýt terestrickým signálem asi 90 procent obyvatel České republiky. Generální ředitel Óčka a předseda Asociace digitálních televizí Jiří Balvín na kulatém stolu prohlásil, že efektivní je pozemně pokrýt asi 70 procent populace a zbytek dokrýt přes satelit. Na to ovšem Michal Frankl z Rady ČTÚ namítnul, že pokud se Óčko nebo jakákoli jiná digitální televize dostane do sítě s Novou nebo Primou, budou muset automaticky vysílat pro 95 procent obyvatel.
Jiří Balvín odmítá, aby nové digitální televize pokrývaly z pozemních vysílačů devadesát a více procent obyvatel České republiky
Podle Jiřího Balvína je ale trvání na téměř stoprocentním pokrytí terestrickým signálem přežitkem, který se televizím zbytečně prodraží. S tím souhlasí i Pavel Hanuš z ČT, podle něhož se komerčním televizím vyplatí oblasti s menší hustotou obyvatel pokrývat ze satelitu. Zároveň zmínil nápad s národní satelitní platformou, ve které by musely povinně vysílat všechny televizní stanice, které jsou dostupné z pozemních vysílačů. Česká televize se už snaží vyjednat nižší ceny za dekódovací karty pro příjem svých čtyř programů. Přesvědčit k témuž stávající komerční televize je ale podle Hanuše těžké, protože Nova s Primou by si tak snižovaly hodnotu licence pro terestrické vysílání. Novým digitálním programům by ale taková platforma pomohla. Jiří Balvín dodal, že všech šest členů ADT chce zároveň vysílat přes satelit.
Informační kampaň znevýhodnila satelit
Malou výtku na adresu realizátorů informační kampaně k přechodu na digitální vysílání na Domažlicku pronesl generální ředitel satelitní společnosti Astra CEE Martin Kubacki. Jsme spokojeni s tím, že 60 procent domácností v regionu už je digitálních a že se tu zvýšil podíl satelitu. Na druhou stranu nám ale přišlo, že v kampani bylo příliš protežováno DVB-T. Stejně mám ale dobrý pocit z otevřenosti kampaně, že se neubírala pouze směrem zemské digitální televize,
prohlásil Kubacki. Satelitní televize podle něj nabízí už dnes mnohem větší počet programů než zemské digitální vysílání a stává se mezi diváky stále více populární. DVB-T jako takové začíná mít problém,
dodal ředitel Astry.
Ředitel techniky České televize Rudolf Pop v družném hovoru s generálním ředitelem společnosti Astra CEE Martinem Kubackim
Podle Kubackiho je dobré uvažovat o národní satelitní platformě, protože tento projekt spouští řada evropských zemí. Například ve Francii nedosáhne zemský digitální signál ke dvěma milionům diváků a ti budou odkázáni na jiné digitální platformy, většinou právě na satelit. Ředitel chorvatské veřejnoprávní televize mi vyprávěl případ s vesnicí na ostrůvku v moři, kde se nevyplatí stavět vysílač. A zkuste si představit, že byste měli stavět vysílač pro vesnici s pěti sty obyvatel, odkud mladí lidé odcházejí do města a zůstávají jen staří lidé, kterých ubývá. V takovém místě se vám nevyplatí provozovat pozemní vysílač,
řekl Kubacki. S tím souhlasil i Jiří Balvín: V horských vesničkách, kde nás chtějí, už nás lidé přijímají přes satelit.
Kdo může za kostičkování DVB-C a IPTV?
Druhý blok kulatého stolu se věnoval digitální kabelové televizi a IPTV. Kromě jiného se dotknul také problému kostičkování obrazu u těchto vysílacích platforem. Podle Petra Kacafírka, ředitele televizních služeb kabelové společnosti UPC, vzniká tento problém v 98 procentech případů kvůli zastaralé kabeláži a špatnému rozbočovači mezi kabelovou zásuvkou a set-top-boxem. Proto se také snažíme, aby naši technici při instalaci digitální kabelové televize zajišťovali i tuto kabeláž,
prohlásil Kacafírek. Podle Jana Dašovského, ředitele jihomoravské kabelové společnosti Self servis, je kostičkování problém, protože na něj nejsou diváci zvyklí jako na problémy u analogového vysílání.
Jan Dašovský z kabelové společnosti Self servis odpovídá na dotaz Jiřího Peterky ke kostičkování obrazu u digitální kabelové televize a IPTV
Zástupci operátorů DVB-C i IPTV se ale shodli na tom, že kostičkování je také důsledkem špatné kvality programu, který jim dodávají provozovatelé televizí. S tím však operátoři moc nezmůžou, mohou pouze apelovat na to, aby televize nešetřily na datovém toku. V případě IPTV také záleží na propustnosti linky v případě, že je šířené přes síť ADSL, a také na vzdálenosti od ústředny. Kvůli propustnosti linek mají IPTV operátoři také problém se zaváděním dvou set-top-boxů do jedné domácnosti. Telefónica O2 tento problém řeší a během příštího roku hodlá nabídnout sledování O2TV na dvou televizorech u jednoho klienta. Počet programů bude záviset na vzdálenosti od ústředny a na poptávce stanic v HD. Určitě budeme moci uspokojit minimálně dva televizory v domácnosti,
slíbil projektový manažer O2TV Václav Hubička.
Prodávat, nebo pronajímat set-top-boxy?
Kabeloví a IPTV operátoři také odpovídali na otázky, proč v některých případech zákazníkům pronajímají set-top-boxy a v některých je prodávají do osobního vlastnictví. Mluvčí UPC František Malina vysvětlil, že pronájmem set-top-boxu, který je spárovaný s dekódovací kartou, společnost může zasahovat do firmwaru přijímače a automaticky tak provádět úpravy a spouštět nové služby. Pokud by si zákazník set-top-box koupil do osobního vlastnictví, veškeré úpravy firmwaru by se zkomplikovaly. Volný TV podle Miloslava Diviše nabízí jak pronájem, tak prodej set-top-boxu do osobního vlastnictví, druhou možnost ale využívá jen minimum zákazníků.
První třetinu kulatého stolu živě přenášel digitální zpravodajský kanál ČT 24
Self servis set-top-boxy pro příjem kabelové digitální televize zákazníkům prodává, dekódovací karta poskytovaná zároveň se službou ale podle ředitele Jana Dašovského zůstává majetkem operátora. Zajímavým tématem byl také způsob, jakým operátoři vypočítávají platby producentům televizních programů. Zatímco kabelové společnosti platí podle počtu zákazníků, Volný TV za uzavřené smlouvy na počet aktivovaných set-top-boxů. Pokud by tedy začal nabízet více set-top-boxů do jedné domácnosti, musel by za jednoho zákazníka platit násobek poplatků (například provozovateli filmového kanálu HBO). U populárního tématu must carry se všichni až na Volného shodli na tom, že je zbytečné a nemělo by platit pro žádné televizní stanice.
ČT ve vysokém rozlišení od ZOH 2010
Ve třetím bloku kulatého stolu věnovaném televizi ve vysokém rozlišení obrazu bylo bezesporu nejzajímavější informací sdělení technického ředitele ČT Rudolfa Popa, že Kavčí hory připravují HD vysílání ze Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru. Bude to takové symbolické, protože v únoru 2006 jsme spouštěli program ČT 4 Sport a v únoru 2010 nabídneme HDTV,
řekl. Dosavadní testování HD verze programu ČT 1 v zemské digitální síti C v Praze a Brně považuje Pop za pouhý experiment, na kterém si televize i operátor multiplexu, společnost Telefónica O2, chtěli vyzkoušet novou technologii. Zavádění skutečného HDTV (nynější test je pouze standardní ČT 1 přepočtená do HD) podle Popa závisí na rozšíření HD ready televizorů v českých domácnostech.
Rudolf Pop oznamuje, že Česká televize počítá s HD přenosy ze Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru
Podle informací manažera obchodu a marketingu společnosti Sony Ivana Trachty budou mít čeští diváci o letošních Vánocích už půl milionu televizorů schopných přijímat HDTV. Ve svém odhadu pro server DigiZone.cz vycházel z různých zdrojů – mezi nimi i z průzkumu trhu společnosti GfK. Ředitel Self servisu Jan Dašovský ale půlmilionové číslo zpochybnil: Je třeba si říct, o jaké HD ready televizory jde, zda na nich lze skutečně vidět rozdíl mezi SD a HD vysíláním.
Self servis nyní ve své vlastní páteřní síti zkouší čtyři HD programy a do konce roku by jejich počet měl stoupnout na šest. Komerčně ale zatím koncovým zákazníkům žádné nenabízí. Mattes AD v rámci své služby 802.TV sice HD programy nabízí, využívat je ale může zatím jen necelá stovka zákazníků. Kromě Nonstop Kina HD chce firma do konce roku nabídnout ještě jeden český program ve vysokém rozlišení. O2TV takové programy letos nenabídne, UPC chystá službu HD+ s vybranými pořady ve vysokém rozlišení.
Pozemní HDTV by stála 200 milionů Kč ročně
Zajímavou informaci o ceně za šíření signálu HD programů přinesl Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group (provozovatele zemského digitálního multiplexu B) a zástupce satelitního CS Linku. Podle jeho slov by celostátní vysílání jednoho HDTV kanálu v pozemním multiplexu vyšlo na 200 milionů korun ročně, a ten samý program na satelitu by přišel jen na poplatcích za využitou kapacitu na necelých 20 milionů korun ročně. HDTV má smysl hlavně u kabelového vysílání a IPTV,
shrnul Pohl a dodal, že pro původní české programy je toto vysílání příliš drahé. Větší šanci proto dává nadnárodním programům s několika jazykovými mutacemi, jako je Nonstop Kino HD nebo HBO.
Třetímu bloku kulatého stolu předcházely ukázky HDTV v podání moderátora Jana Kálala
I když je satelitní vysílání ve vysokém rozlišení příliš drahé, koncem příštího roku nebo v roce 2009 se do něj pustí Česká televize. Podle Rudolfa Popa jde o další fázi vývoje HDTV na Kavčích horách. Znamená to výstavbu speciálního kanálu, na němž by se vysílalo to, co bychom měli k dispozici v HD kvalitě. Postupně počítáme se zařazením tohoto programu do dalších vysílacích platforem,
řekl Pop. ČT má podle něj výhodu v tom, že má například přístup ke sportovním přenosům v HD kvalitě od Evropské vysílací unie EBU. Během prvního pololetí příštího roku Kavčí hory spustí nová odbavovací pracoviště schopná odbavit HD vysílání. Televize Nova se k tomu chystá už letos na podzim, podle neoficiálních informací již v průběhu října.