V Česku začala fungovat Open-source Aliance, která si klade za cíl dostat otevřený software do státních institucí a podílet se na likvidaci závislosti na jednom dodavateli. Organizaci, kterou kvůli personálnímu obsazení někteří další aktéři v zákulisí označují za spornou, se podařilo navázat spolupráci s jedním z poslanců ANO.
Je jím Robert Králíček, který byl členem představenstva pražského podniku Operátor ICT, jemuž předchozí vedení pražského magistrátu (vedené ANO) dalo přístup k 700 milionům Kč, ale výsledkem byly sporné smart city projekty.
Člen dozorčí rady aliance Tomáš Knížek v rozhovoru pro Lupu popisuje, o co se spolek snaží, jak došlo k napojení na poslance ANO a jak je to s možným střetem zájmů zakladatelů.
Navazuje Open-source Aliance nějak na stejnojmennou alianci, která už tady před lety působila, nebo je to jen náhoda?
O předchozí alianci jsme nevěděli. Znali jsme subjekty, které podnikaly v otevřených řešeních, a provázanost je maximálně na úrovni lidí, kteří se kolem oblasti pohybují. Nezkoumali jsme, jestli před námi někdo byl. To, čeho chceme dosáhnout, už před námi několikrát někdo zkoušel, ale neuspěl.
Proč jste alianci rozjeli?
Máme dva hlavní cíle. Prvním z nich je vytvoření frameworku, na základě kterého by open source mohl být používaný ve státní správě. I na základě toho, co se teď děje kolem projektů typu Czechiana a podobně, vnímáme, že se objevuje tlak na úředníky, aby odstraňovali závislosti na jednom dodavateli (vendor lock-in).
Není to černobílé. Problém začal v devadesátých letech, kdy úředníci, kteří se naučili kódovat, zjistili, že si pomocí IT mohou digitalizovat agendu. Tito úředníci si pak začali vytvářet vlastní řešení, odešli z úřadů, založili si firmy či se přidali ke globálním značkám. Pak nastal sňatek z rozumu, kdy lidé z úřadů věřili svým bývalým kolegům, kteří odešli do IT, že problematice rozumí.
První námitky na to, jak probíhají soutěže na IT projekty, přišly až někdy v roce 2008, kdy to začal vnímat ÚOHS. Pak byl zase nějakou dobu relativní klid a až v roce 2014 se téma otevřelo znovu a od té doby se tlak stupňuje. Například to, jakým způsobem používat jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).
To je fenomén, který ovšem nemusí být sprostým slovem. JŘBU je technika, jak vysoutěžit řešení. Problém je v tom, jakým způsobem dochází k odůvodnění zadávání skrze JŘBU. Tím, že se na úřadech „vyskladnila znalost“, nemají úřady ani možnost dobře napsat zadávací dokumentaci. Nemají povědomí o architektuře, nemají kapacity, dokumentaci a tak dále.
A čeho chcete docílit vy?
Pro úředníky vytvoříme jednoznačně definovaný postup, jak získat zpátky know-how na stranu úřadu, minimálně na úrovni architektury. Bude dostatečná dokumentace a úřad nebude odkázán na dodavatele. Náš framework ukáže, jak má vypadat referenční model pro architekturu úřadu.
Na přelomu druhého a třetího kvartálu tento model v otevřeném formátu zveřejníme. Členové aliance zároveň pracují na první ukázce toho, jak by framework mohl vypadat s tím, že vytváříme otevřené řešení pro spisovou službu. Tu jsme vybrali z toho důvodu, že hledáme maximální možnou využitelnost na více případů. Toto bude bezplatně dostupné pro všechny na Gitu, který budeme provozovat.
Tomáš Knížek, Open-source Aliance
Česko.Digital zrovna vydalo příručku, jak zadávat státní IT zakázky, a chystají se také jejich šablony. Chcete se tady doplňovat a spolupracovat?
Jakubovi Nešetřilovi (zakladatel Česko.Digital – poznámka redakce) jsme nabídli spolupráci, seděl u toho i Michal Bláha (autor projektu Hlídač státu – poznámka redakce). Oba dva byli nadšení, ale když jsem Jakubovi psal někdy v lednu, odpověděl mi, že není důvod spolupracovat a de facto to odmítl. Jinak ale vidíme, že pro bono aktivita funguje a my osobně chceme zapojovat komunitu.
Poznámka redakce: Podle informací Lupy se Česko.Digital nechtělo spojit jednak kvůli komerčnímu zájmu a také kvůli „reputačnímu riziku lidí, s kterými někteří kvůli jejich historii odmítají spolupracovat a jiní zpochybňují jejich kvalifikaci a upřímný zájem. Je za tím bohužel pachuť lidí kolem.“ Více níže v rozhovoru.
Na jaké technologii poběží zmiňovaná spisová služba?
Poběží na technologii Alfresco, což je open source platforma, která ve verzi 6 obsahuje všechny povinné komponenty pro spisovou službu. Na konferencích říkám kontroverzní věc, a sice že 99 procent softwaru už bylo vyvinuto. Jakýkoliv další vývoj, který se dnes děje, je zvýšit komplexitu zakázky a snížit „převyužitelnost“ jinde. Kódování na míru znamená větší uzavřenost.
Alfresco má framework, kde je komponenta nativně využívající práci s dokumenty, jejich distribuci, ochranu a podobně. Pak už jde pouze o to postavit celé řešení, udělat ho uživatelsky přívětivé a dostat do něj specifikum národního standardu. Zároveň zdůrazňuji, že se nehrneme do velkých agend, ale do těch, které mají onu „převyužitelnost“, a těch, které jsou opakovatelné.
Na webu zmiňujete státní cloud. Co s ním máte v plánu?
S ministerstvem vnitra mluvíme o podpisu memoranda. Chceme, aby u řešení typu spisová služba byl v rámci státního cloudu v katalogu minimálně jeden slot uvolněný pro otevřená řešení. Díky tomu by mohl úřad vybírat i mimo standardní řešení typu Gordic a spol. V prvé řadě cílíme na rozpočtové příspěvkové organizace, jako jsou školy, domovy důchodců a další. Ty by za spisovku nemusely platit velké peníze.
Už dříve jste zmiňovali podporu ze strany národního ICT koordinátora Vladimíra Dzurilly. Jaké spolu máte vztahy?
Vztah máme čistě profesionální a nescházíme se na pivu. Pan Dzurilla má velmi širokou agendu, což mu nezávidím. Několikrát jsem ho požádal o součinnost a dokáži si představit, že by naše spolupráce byla užší. V tuto chvíli na takové úrovni nejsme, ale bavíme se o tom. Až ukážeme naše první výstupy, mohlo by ho to přesvědčit k tomu, aby nám věnoval více pozornosti. Pan Dzurilla se na jedné z konferencí zmiňoval, že open source fandí, ale pro mě je to malý závazek a představoval bych si větší.
Kdo je teď vaše největší spojka směrem ke státu a zákonodárcům?
Jsou to jednotliví úředníci na různých postech, vedoucí IT odborů. Nemůžu je ani jmenovat a snažíme se setkat s co největším počtem z nich, aby nám řekli, co je pálí. Bez toho se nemůžeme posunout dál. Nedávno jsme byli ve sněmovně, na ministerstvu pro místní rozvoj, bavíme se s VZP.
Veřejně vystupujete s poslancem Robertem Králíčkem (ANO). S ním máte užší vazby?
Robert Králíček je de facto tváří této iniciativy na půdě sněmovny. Je místopředsedou podvýboru pro e-government a byl svolný k tomu, že nám ve sněmovně pomůže téma rozvíjet. Je to také odborník z IT a spojil s ním svoji kariéru. Snažíme se s ním diskutovat, zasvětit ho do problematiky a téma posunout dál.
Jak jste na sebe narazili?
Seznámili jsme se přes poslankyni Barboru Kořanovou (ANO), která nám řekla, že toho má hodně, a napojila nás na pana Králíčka.
Jak jste narazili na paní Kořanovou?
Poznal jsem ji přes mého kolegu. Někdo, s kým se znám, mě dokázal za paní poslankyní dovést. Jméno nechci zmiňovat.
Přinesla už vám tato spolupráce něco konkrétního?
Vážíme si toho, že jsme ve sněmovně mohli uspořádat konferenci a že jsme mohli vystoupit na podvýboru. Ten naši aktivitu schválil. Podpory chceme využít k tomu, abychom šli na výbor pro veřejnou správu a abychom iniciativu posvětili a dostali se pod Digitální Česko. To je náš cíl, se kterým nám pan Králíček může pomoci. Nehledě na to, že je poslanec za vládní ANO. Byť jsme apolitičtí, tak se hlásíme k tomu, že podporu ze strany ANO máme. Stejně jsme ji měli dočasně od Pirátů a vážíme si toho, že můžeme mluvit s ministry za ANO.
Proč byla podpora Pirátů dočasná?
Je to divné, ale skončila v podstatě stejně, když mi Jakub Nešetřil napsal, že s námi spolupracovat nebudou. Nevím, co si z toho mám odnést.
Není to tím, že se kolem vaší organizace točí lidé, kteří pro někoho mohou být problematičtí? Například pan Králíček pracoval v době primátorky Adriany Krnáčové v městské firmě Operátor ICT. V té době tento pražský IT podnik měl k dispozici 700 milionů na smart city projekty, které utrácel za věci typu chytré lavičky, a to bez výběrových řízení.
Může to být tím. Ale na úrovni Jakuba Nešetřila zaznělo to, že nechce mít nic společného se zapojením byznysu, protože jeho aktivita je čistě pro bono. My jsme mu náš obchodní plán vysvětlili, na což nám řekl, že mu to dává smysl, ale pak mu to z ničeho nic přestalo dávat smysl. Bylo to ve stejnou chvíli, kdy jsme se potkávali s panem poslancem Ondřejem Profantem (Piráti) a tak dále. Ale třeba na Operátorovi ICT jsme byli a domluvili jsme se na pilotních projektech. Není tedy pravda, že bychom vazby zpřetrhali.
Jaké to budou projekty?
Ještě to není oficiální, takže o nich mluvit nechci. Jedná se o významnou pražskou instituci, a až dostaneme svolení, budeme informovat. Má to vazbu na aktivity kolem platformy Golemio, která je open source. Byli jsme i u primátora Zdeňka Hřiba, prošli jsme jeho týmem a to byla vstupenka do Operátora ICT.
Jedním ze zakladatelů vaší aliance je Pavel Dovhomilja. O něm se lze dočíst, že se pohyboval kolem zakázek pražského Dopravního podniku. Není to pro vás a potenciální partnery problematická osoba?
Pro mě to kontroverzní není, protože jsem v té době pana Dovhomilju neznal. Žádné typy kauz jsme spolu neřešili. On má na to názor jasný. Obvinění se nikdy neprokázalo a vše jsme si vysvětlili a považujeme to za uzavřené.
Jaká je motivace pana Dovhomilji založit alianci zaměřenou na open source ve státním sektoru?
Je to jeden z průkopníků open source v České republice, i když to tak nevypadá. S open source začal po roce 2000. Měl řadu firem, které aktivně stavěly řešení na open source (nyní je aktivní ve 12 společnostech – poznámka redakce). On je odborník na IT, vývoj a open source a je vysoko nad námi všemi.
Jak jste se k organizaci přidal vy?
Poznali jsme se na nějaké společenské akci, kterou myslím organizovalo ANO. Tehdy jsem přicházel z komerční sféry, kde jsem se o open source rovněž zasazoval.
Není vaše organizace v některých případech ve střetu zájmů? Pan Dovhomilja je zakladatelem aliance a zároveň má společnost Information Systems Factory Group (ISFG), která je členem aliance. Ta se zabývá open source a mimo jiné vámi zmiňovaným softwarem Alfresco.
Nemyslím si to. Framework, který chceme vydat, říká, že se má najít model, který dokáže uvolnit know-how tak, aby se prostředí pod vendor lock-inem uvolnilo pro další dodavatele. A když se tato příležitost naskytne, aby si úřad skrze otevřenou soutěž našel toho nejlepšího dodavatele. Může si najít kohokoliv, kdo bude umět Alfresco třeba z pohledu spisové služby. Vždycky s tím někdo musel začít.
Poznámka redakce: Jedním ze tří zakladatelů Open-source Aliance je také Petr Smolník (třetím je Josef Listík), který zároveň vlastní společnost Averia Ltd. vydávající ICT zpravodajství. Smolník za alianci například vystupoval jako mluvčí v Poslanecké sněmovně.
V Open-source Alianci je aktuálně šest členů. Připojí se někdo další?
Je to v jednání. Už vstupuje jeden velký technologický globální partner. Nyní nemáme svolení ke komunikaci a probíhají jednání, jakým způsobem se zapojí a co bude jejich cílem. Je to organizace, která má velké množství open source aktivit. Česká pobočka nyní přemýšlí, v jakém rozsahu se bude angažovat. Bavím se také se dvěma významnými konzultačními společnostmi, které patří do takzvané big 4. V nejbližších týdnech se rozšíříme o významné partnery.
Členem je také právnická kancelář Rowan Legal, která se nedávno objevila v kauze e-shopu na dálniční známky a exministra Vladimíra Kremlíka. Jaká je její role?
Její role je klíčová. Rowan Legal je přední právní kanceláří, která rozumí problematice licencování produktů. Je schopná vysvětlit, jakým způsobem si pořídit licenci, když to vlastně nemá být licence. Organizujeme workshopy pro zástupce soukromé i veřejné sféry a vysvětlujeme povahu General Public Licence (GPL) a tak dále.
Proč jste nevznikli jako součást ICT Unie a budujete novou organizaci?
U ICT Unie nevidíme přímou linku. Rádi bychom si vedle našli partnerské místo, ale ICT Unie dnes reprezentuje prodeje licencí a k tomu služeb. My jdeme opačnou stranou a chceme se částečně i vymezit. Licence je v případě open source za co nejnižší náklady a pak jsou kolem toho služby. ICT Unie je uskupení prakticky všech dodavatelů na trhu, a i když se s některými známe, řekli jsme si, že bude lepší, když půjdeme vlastní cestou. Řada členů ICT Unie má dnes vendor lock-in podchycený.
