Hlavní navigace

Tomáš Peťovský (Uber): V Brně máme už kolem tisíce registrovaných uživatelů

24. 2. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V prosinci přešel z Googlu do Uberu. Bývalý googler má ve firmě za úkol stabilizovat pozici a prorazit v dalších městech.

Na začátku února vstoupil Uber do druhého českého města. V Brně jej ale čekala trochu jiná půda než v Praze. Ve městě, kde jezdí přibližně pětistovka taxikářů, se konkurence projevila takřka okamžitě a objevily se první případy ukopnutých zrcátek, vypuštěných kol a figurantů, kteří hlásí řidiče aplikace policii. 

Medializované incidenty registrujeme a jakékoliv incidenty jsou pro nás neakceptovatelné. Oběti těchto útoků by je měly nahlásit na policii a ta by to měla řešit. My poskytujeme řidičům pomoc, včetně té právní, tvrdí v rozhovoru pro Lupu nový šéf globální služby pro Česko a Slovensko Tomáš Peťovský.

Brno se tak stává dalším bojištěm, na kterém si musí Uber vybojovat svou pozici. Z hlediska zákona je Uber problematický. Způsob provozování taxislužby touto společností je patrně v rozporu se zákonem. Výjimečně to není jen vina českého právního systému, Uber se na hraně zákona pohybuje ve více státech a je na soudech a na zákonodárcích, aby v této věci rozhodli jednou provždy. Magistrát města Brna, jako příslušný orgán státní správy, je ze zákona povinen zajistit příslušnou kontrolu, komentoval vstup firmy do brněnských ulic náměstek magistrátu pro dopravu Matěj Hollan.

Pro Uber nic nového. Podobné tahanice zažívá v podstatě všude. Podle všeho bude ale surfovat na pomyslné hraně až do té doby, než přijdou nové zákony, které mají dát podobným službám rámec. Ty ale podle odhadů mohou v Česku začít platit nejdříve za dva roky. 

Domlouvali jste se nějak s brněnským magistrátem předtím, než jste tam rozjeli své služby?

Magistrát jsme informovali, že chceme spustit službu a jsme připraveni se bavit o tom, jak může Uber v Brně fungovat.

Proč jste vlastně do Brna vůbec vstupovali? V některých zemích působíte jen v jednom městě.

Brno jsme si vybrali především proto, že tam je obrovský potenciál. Je to vyspělé město a je tam plno lidí, kteří jsou otevření novým technologiím. Za posledních devadesát dní jsme zaznamenali přibližně deset tisíc otevření aplikace v Brně. A to bez toho, že bychom to nějak marketingově podporovali. To byl indikátor toho, že je to pro nás zajímavé město.  

Jak se tam služba ujala? Z vlastní zkušenosti jsem tam zatím moc řidičů nepotkal…

Máme teď v Brně kolem tisíce registrovaných uživatelů. K tomu, za ty první tři týdny, vyšší desítky řidičů, kteří jezdí pro Uber Pop. Náš cíl je dostat se na dojezdový čas kolem pěti minut, jako je tomu v Praze, kde máme kolem tisícovky řidičů. 

Jsou to řidiči, kteří se ježděním živí? Jaký máte poměr těch, kteří si jen přivydělávají?

Podle našeho průzkumu odjezdí 29 procent našich partnerských řidičů méně než deset hodin týdně. A 91 procent našich řidičů má k ježdění ještě nějaký jiný příjem.

Kolik průměrně odjede řidič za měsíc?

Tuhle metriku úplně nesledujeme, protože by podle našeho názoru byla zkreslující. 

Kolem Uberu je živo v podstatě ve všech městech, do kterých se svou službou Pop přijde. Kromě samotné služby mi přijde, že Uber přinesl do Česka hlavně ukázku toho, jak může IT firma silně lobbovat. V jaké fázi je nová legislativa, která by sdílené ekonomice pomohla?

Diskuzi, která probíhá ve veřejném prostoru, samozřejmě vnímáme. Když se na ni zaměříme pořádně, tak se v ní opakují dvě témata. Transparentnost a ochrana zákazníka. Nepřísluší mi komentovat časové horizonty schvalování zákonů, ale asi se shodneme, že současná legislativa ne úplně pokrývá možnosti, které technologie otevírají a které mohou lidé využívat. 

Objevují se hlasy, že Uber sice legální je, ale problémy vznikají samotným řidičům. Jste si toho vědomi?

Důležitá věc je rozsudek městského soudu z loňského roku, který zrušil pokutu pro partnerského řidiče. To je pro nás důležité. Zároveň ale podobná diskuse probíhá i v zahraničí. Podle našeho pohledu tak firmy fungující na principech sdílené ekonomiky podporuje i Evropská komise. Takže z našeho pohledu řidič, který jezdí pro aplikaci, zákony neporušuje. Podle nás Uber funguje jinak než taxi. Je to uzavřená komunita řidičů, kteří nemohou třeba brát lidi z ulice, nemohou stát na taxikářských stanovištích a podobně. 

Taxify teď výrazně snížilo kilometrovou cenu. K podobnému kroku, i když ne tak dramatickému, jste přistoupili loni i vy. Projevilo se to nějak? 

Ukázalo se, že se zvýšil počet uživatelů Uberu. Objevily se i nové časy, kdy začali zákazníci naše řidiče využívat, a zájem se posunul i mimo centrum. Zároveň se zvýšil i počet jízd, které řidiči za hodinu odjezdí. 

Jakým poměrem si dělíte s řidiči peníze?

Podle našeho pohledu férově. Například ze sta korun si strháváme pětadvacet korun, tedy pětadvacet procent, servisní poplatek. 

Konkurenční služby jako třeba Liftago už tlačí naplno služby pro firmy. Je to zajímavý prostor i pro vás?

Služby pro firmy jsou pro nás samozřejmě zajímavé. Odhadujeme, že se můžou pohybovat kolem dvaceti až čtyřiceti procent jízd. My už máme službu připravenou, ale zatím jsme ji nijak nepromovali. Každopádně to teď sledujeme a jsme připraveni ji nabídnout firmám. Je to výzva pro letošní rok. 

Letos se tedy do toho pustíte, kdy přesně?

Nejsou nás tu stovky, takže si musíme určit prioritu. Tou je teď Brno, ale určitě je pro nás byznys klientela zajímavá. 

Kolik v Česku a na Slovensku pro Uber dělá lidí?

Bavíme se přibližně o počtech prstů na obou rukách.

Objevují se inzeráty, které nabírají lidi na podporu do Polska. Co tam je?

Evropská centrála sedí v Amsterodamu a v Krakově je podpůrné centrum pro zákazníky i řidiče, kde sedí lidé obsluhující nejen Česko a Slovensko, ale celou střední a východní Evropu.

Uber funguje i v Bratislavě. Jsou mezi českými a slovenskými metropolemi nějaké rozdíly?

Z pohledu toho, jak zákazník funguje, je to velmi podobné. Rozdíly jsou spíš z marketingového hlediska, protože ne vždy se se speciálními akcemi trefíme do vkusu pražského i bratislavského zákazníka. 

Surfujete na vlně kouzelných sousloví, jako jsou „smart cities“ nebo „sdílená ekonomika“. Jak to jde dohromady s tím, že pro Pop jezdí i flotily řidičů, kteří nevyužívají stojící auta, ale mají to jako byznys? Neprojevuje se to nějak na kvalitě?

V tomto případě neevidujeme problémy a jsme v kontaktu s řidiči jako jednotlivci. V okamžiku, kdy někomu spadne hodnocení pod 4,5 hvězdičky, tak je hned kontaktujeme a řešíme, co se stalo. Flotily nás zatím nijak netrápí.

Kontrolujete nějak, jestli řidiči mají všechna povolení?

Ano, chceme po nich, aby kromě odpovídajícího auta byli starší jednadvaceti let, měli čistý trestní rejstřík, povolení k pobytu, pokud jsou cizinci, výpis bodů, řidičák, živnostenský list a komerční pojištění. 

Nastupoval jste do firmy, která už v Česku a na Slovensku dva roky funguje. V jakém stavu jste Uber přebíral a jaké máte zadání?

Nastupoval jsem na konci loňského roku. Stav byl takový, že Uber byl už usazený v Praze i na Slovensku. Zvažovalo se tehdy, kam by se měl Uber dál v Česku posunout. Já jsem naskočil na rozjetý vlak a měl jsem za úkol stabilizaci a další rozvoj aktivit. Dalším úkolem je to, abychom měli aplikaci, kterou budou Pražané běžně denně používat, a pak samozřejmě další expanze. Ta vedla do Brna. 

Jaký je z vašeho pohledu rozdíl mezi Uberem a Googlem?

BRAND24

Věděl jsem, že jdu do technologické firmy. Překvapilo mě to, jak vlastně Uber funguje zevnitř. Do té doby jsem totiž Uber vnímal jenom jako zákazník. Obě firmy mají podobné zaměření. Kultura je odlišná. 

Google už je přeci jenom dospělá firma, je mu přes osmnáct let a ty procesy jsou už mnohem strukturovanější. Uber je pořád ještě startup, má trochu větší flexibilitu. Zároveň ale plno procesů zatím nefunguje a je nutné je vyrábět za chodu. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).